Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Obranný zákon v hodnotě 901 miliard dolarů prošel Sněmovnou poměrem hlasů 312 ku 112. Pro příznivce transatlantické vazby je nejdůležitější částí striktní omezení pravomocí prezidenta měnit vojenskou přítomnost USA v Evropě.
Prošel tak například zákaz stahování vojsk. Pentagon nesmí snížit počet vojáků v Evropě pod hranici 76 000 na déle než 45 dní bez výslovného souhlasu Kongresu. V současnosti je v Evropě 80–85 tisíc amerických příslušníků.
Zákon také znemožňuje administrativě odvézt z kontinentu klíčové vojenské vybavení nebo omezovat mise spojené se Severoatlantickou aliancí. Dokument vyžaduje, aby pozici Vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) nadále zastával americký generál, což je klíčový prvek vlivu USA v NATO.
Zajímavým paradoxem je, že Kongres schválil o 8 miliard dolarů více, než požadoval sám Bílý dům v květnu. Tato částka má pokrýt zvýšené výdaje na posílení východního křídla NATO (zejména Pobaltí) a modernizaci základen v Polsku. Zákon také počítá s fixní podporou pro Ukrajinu ve výši 400 milionů dolarů ročně, aby byla zajištěna kontinuita pomoci i v případě, že by se zadrhla schvalování mimořádných balíčků.
Rozhodnutí Kongresu přichází jen několik dní poté, co Trumpova administrativa zveřejnila novou Národní bezpečnostní strategii. Ta vyvolala v Evropě šok – dokument tvrdí, že Evropa čelí kvůli migraci a nízké porodnosti „civilizačnímu zániku“ (civilisational erasure) a že Spojené státy by měly v rámci EU podporovat spíše národovecké a pravicové strany než „bruselskou byrokracii“.
Předseda Evropské rady António Costa varoval Washington před vměšováním do vnitřních záležitostí spojenců, zatímco Kreml Trumpovu strategii uvítal jako dokument, který se „v mnoha ohledech shoduje s ruským viděním světa“.
Kongres do zákona vložil podobné pojistky i pro oblast Asie. Prezident nesmí bez konzultace snížit počet 28 500 vojáků v Jižní Koreji, což má uklidnit Soul v době nejistoty ohledně dlouhodobých amerických závazků v Pacifiku.
Ačkoliv Trump s některými body zákona (zejména těmi, které mu berou pravomoci) nesouhlasí, Bílý dům už avizoval, že prezident 3 086 stran textu podepíše. Zákon totiž obsahuje i body, které Trump prosazuje – například zrušení programů na podporu diverzity (DEI) v armádě nebo škrty v klimatických programech Pentagonu.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.