Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Obranný zákon v hodnotě 901 miliard dolarů prošel Sněmovnou poměrem hlasů 312 ku 112. Pro příznivce transatlantické vazby je nejdůležitější částí striktní omezení pravomocí prezidenta měnit vojenskou přítomnost USA v Evropě.
Prošel tak například zákaz stahování vojsk. Pentagon nesmí snížit počet vojáků v Evropě pod hranici 76 000 na déle než 45 dní bez výslovného souhlasu Kongresu. V současnosti je v Evropě 80–85 tisíc amerických příslušníků.
Zákon také znemožňuje administrativě odvézt z kontinentu klíčové vojenské vybavení nebo omezovat mise spojené se Severoatlantickou aliancí. Dokument vyžaduje, aby pozici Vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) nadále zastával americký generál, což je klíčový prvek vlivu USA v NATO.
Zajímavým paradoxem je, že Kongres schválil o 8 miliard dolarů více, než požadoval sám Bílý dům v květnu. Tato částka má pokrýt zvýšené výdaje na posílení východního křídla NATO (zejména Pobaltí) a modernizaci základen v Polsku. Zákon také počítá s fixní podporou pro Ukrajinu ve výši 400 milionů dolarů ročně, aby byla zajištěna kontinuita pomoci i v případě, že by se zadrhla schvalování mimořádných balíčků.
Rozhodnutí Kongresu přichází jen několik dní poté, co Trumpova administrativa zveřejnila novou Národní bezpečnostní strategii. Ta vyvolala v Evropě šok – dokument tvrdí, že Evropa čelí kvůli migraci a nízké porodnosti „civilizačnímu zániku“ (civilisational erasure) a že Spojené státy by měly v rámci EU podporovat spíše národovecké a pravicové strany než „bruselskou byrokracii“.
Předseda Evropské rady António Costa varoval Washington před vměšováním do vnitřních záležitostí spojenců, zatímco Kreml Trumpovu strategii uvítal jako dokument, který se „v mnoha ohledech shoduje s ruským viděním světa“.
Kongres do zákona vložil podobné pojistky i pro oblast Asie. Prezident nesmí bez konzultace snížit počet 28 500 vojáků v Jižní Koreji, což má uklidnit Soul v době nejistoty ohledně dlouhodobých amerických závazků v Pacifiku.
Ačkoliv Trump s některými body zákona (zejména těmi, které mu berou pravomoci) nesouhlasí, Bílý dům už avizoval, že prezident 3 086 stran textu podepíše. Zákon totiž obsahuje i body, které Trump prosazuje – například zrušení programů na podporu diverzity (DEI) v armádě nebo škrty v klimatických programech Pentagonu.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.
Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se jeho plánovaná cesta do Číny uskuteční v polovině května. Původní termín návštěvy, stanovený na konec března, musel být odložen kvůli probíhajícímu vojenskému konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle nových informací se Trump setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu ve dnech 14. až 15. května.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.