Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Obranný zákon v hodnotě 901 miliard dolarů prošel Sněmovnou poměrem hlasů 312 ku 112. Pro příznivce transatlantické vazby je nejdůležitější částí striktní omezení pravomocí prezidenta měnit vojenskou přítomnost USA v Evropě.
Prošel tak například zákaz stahování vojsk. Pentagon nesmí snížit počet vojáků v Evropě pod hranici 76 000 na déle než 45 dní bez výslovného souhlasu Kongresu. V současnosti je v Evropě 80–85 tisíc amerických příslušníků.
Zákon také znemožňuje administrativě odvézt z kontinentu klíčové vojenské vybavení nebo omezovat mise spojené se Severoatlantickou aliancí. Dokument vyžaduje, aby pozici Vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) nadále zastával americký generál, což je klíčový prvek vlivu USA v NATO.
Zajímavým paradoxem je, že Kongres schválil o 8 miliard dolarů více, než požadoval sám Bílý dům v květnu. Tato částka má pokrýt zvýšené výdaje na posílení východního křídla NATO (zejména Pobaltí) a modernizaci základen v Polsku. Zákon také počítá s fixní podporou pro Ukrajinu ve výši 400 milionů dolarů ročně, aby byla zajištěna kontinuita pomoci i v případě, že by se zadrhla schvalování mimořádných balíčků.
Rozhodnutí Kongresu přichází jen několik dní poté, co Trumpova administrativa zveřejnila novou Národní bezpečnostní strategii. Ta vyvolala v Evropě šok – dokument tvrdí, že Evropa čelí kvůli migraci a nízké porodnosti „civilizačnímu zániku“ (civilisational erasure) a že Spojené státy by měly v rámci EU podporovat spíše národovecké a pravicové strany než „bruselskou byrokracii“.
Předseda Evropské rady António Costa varoval Washington před vměšováním do vnitřních záležitostí spojenců, zatímco Kreml Trumpovu strategii uvítal jako dokument, který se „v mnoha ohledech shoduje s ruským viděním světa“.
Kongres do zákona vložil podobné pojistky i pro oblast Asie. Prezident nesmí bez konzultace snížit počet 28 500 vojáků v Jižní Koreji, což má uklidnit Soul v době nejistoty ohledně dlouhodobých amerických závazků v Pacifiku.
Ačkoliv Trump s některými body zákona (zejména těmi, které mu berou pravomoci) nesouhlasí, Bílý dům už avizoval, že prezident 3 086 stran textu podepíše. Zákon totiž obsahuje i body, které Trump prosazuje – například zrušení programů na podporu diverzity (DEI) v armádě nebo škrty v klimatických programech Pentagonu.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.