Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Obranný zákon v hodnotě 901 miliard dolarů prošel Sněmovnou poměrem hlasů 312 ku 112. Pro příznivce transatlantické vazby je nejdůležitější částí striktní omezení pravomocí prezidenta měnit vojenskou přítomnost USA v Evropě.
Prošel tak například zákaz stahování vojsk. Pentagon nesmí snížit počet vojáků v Evropě pod hranici 76 000 na déle než 45 dní bez výslovného souhlasu Kongresu. V současnosti je v Evropě 80–85 tisíc amerických příslušníků.
Zákon také znemožňuje administrativě odvézt z kontinentu klíčové vojenské vybavení nebo omezovat mise spojené se Severoatlantickou aliancí. Dokument vyžaduje, aby pozici Vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) nadále zastával americký generál, což je klíčový prvek vlivu USA v NATO.
Zajímavým paradoxem je, že Kongres schválil o 8 miliard dolarů více, než požadoval sám Bílý dům v květnu. Tato částka má pokrýt zvýšené výdaje na posílení východního křídla NATO (zejména Pobaltí) a modernizaci základen v Polsku. Zákon také počítá s fixní podporou pro Ukrajinu ve výši 400 milionů dolarů ročně, aby byla zajištěna kontinuita pomoci i v případě, že by se zadrhla schvalování mimořádných balíčků.
Rozhodnutí Kongresu přichází jen několik dní poté, co Trumpova administrativa zveřejnila novou Národní bezpečnostní strategii. Ta vyvolala v Evropě šok – dokument tvrdí, že Evropa čelí kvůli migraci a nízké porodnosti „civilizačnímu zániku“ (civilisational erasure) a že Spojené státy by měly v rámci EU podporovat spíše národovecké a pravicové strany než „bruselskou byrokracii“.
Předseda Evropské rady António Costa varoval Washington před vměšováním do vnitřních záležitostí spojenců, zatímco Kreml Trumpovu strategii uvítal jako dokument, který se „v mnoha ohledech shoduje s ruským viděním světa“.
Kongres do zákona vložil podobné pojistky i pro oblast Asie. Prezident nesmí bez konzultace snížit počet 28 500 vojáků v Jižní Koreji, což má uklidnit Soul v době nejistoty ohledně dlouhodobých amerických závazků v Pacifiku.
Ačkoliv Trump s některými body zákona (zejména těmi, které mu berou pravomoci) nesouhlasí, Bílý dům už avizoval, že prezident 3 086 stran textu podepíše. Zákon totiž obsahuje i body, které Trump prosazuje – například zrušení programů na podporu diverzity (DEI) v armádě nebo škrty v klimatických programech Pentagonu.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Před dvěma týdny se v Bílém domě odehrála scéna, která by mohla být začátkem nové kapitoly americké politiky. Prezident Donald Trump se při zasedání kabinetu rozhlédl po místnosti a pronesl předpověď: „Příští republikánský kandidát na prezidenta pravděpodobně sedí u tohoto stolu.“
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech radikálně mění tvář německé zahraniční politiky. Na rozdíl od svých předchůdců, Olafa Scholze a Angely Merkelové, kteří byli často kritizováni za váhavost (pro kterou se v Německu vžilo slovo „merkeln“), se Merz podle webu Politico staví do role nesmlouvavého lídra a ochránce zájmů celé Evropy.
Evropští lídři vyjádřili připravenost postavit se do čela „mnohonárodních sil“, které by v rámci nového amerického mírového plánu operovaly přímo na území Ukrajiny. Tento návrh, podporovaný Bílým domem, představuje zásadní průlom v diplomatickém úsilí o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.