Obě komory Kongresu Spojených států amerických se dohodly, že nařídí Ministerstvu spravedlnosti USA zveřejnit dokumenty týkající se finančníka a usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Snadné schválení tohoto opatření Sněmovnou reprezentantů poměrem hlasů 427 pro a 1 proti, společně s jednomyslným a zrychleným schválením Senátem bez formálního hlasování, rychle posunulo celý proces kupředu. Nyní zákon zamíří k podpisu prezidenta Donalda Trumpa, od něhož se očekává, že ho podepíše a uvede v platnost.
Tento krok Kongresu přichází jen několik dní poté, co prezident Trump nečekaně změnil svůj původní postoj. Po silném tlaku ze strany veřejnosti, včetně mnoha jeho stoupenců, naléhal na Kongres, aby hlasoval pro zveřejnění záznamů. Prezidentova vazba na Epsteina se znovu dostala na titulní strany novin, když bylo minulý týden uvolněno přes 20 000 stránek dokumentů, z nichž některé se o něm zmiňovaly. Bílý dům nicméně jakékoliv pochybení rezolutně odmítl.
Jediným členem Sněmovny reprezentantů, který s vydáním nesouhlasil, byl republikán Clay Higgins z Louisiany, jenž vyjádřil obavy z toho, že by uvolnění informací mohlo ublížit "nevinným lidem". Prezidentova náhlá změna rétoriky, kdy přestal útočit na ty v Kongresu, kteří si přáli zveřejnění, a prohlásil, že "není co skrývat", mnohé ve Washingtonu překvapila. Zaskočení byli i republikánští kongresoví lídři, kteří se předtím po několik týdnů drželi prezidentova původního odmítavého postoje a snažili se uvolnění zabránit.
Například předseda Sněmovny Mike Johnson opakovaně označoval snahu o zveřejnění Epsteinových dokumentů jako "demokratický podvod", avšak v úterý sám hlasoval pro jejich uvolnění. Rychlost, s jakou se opatření dostalo na stůl Senátu, byla také nečekaná, neboť se původně očekávalo, že to bude trvat několik dní. Díky proceduře jednomyslného souhlasu, kterou inicioval vůdce senátní menšiny Chuck Schumer, a absenci námitek, nebyla vedena žádná debata a nebyly přidány ani žádné dodatky.
Zákon, který má nyní na stole prezident, požaduje, aby ministryně spravedlnosti Pam Bondi nejpozději do třiceti dnů od nabytí platnosti zákona zveřejnila veškeré neodtajněné záznamy, dokumenty, komunikaci a vyšetřovací materiály spojené s Epsteinem a jeho společnící Ghislaine Maxwellovou. To zahrnuje interní komunikaci ministerstva spravedlnosti, letové deníky a informace o lidech a subjektech napojených na Epsteina. Zákon ale zároveň dává Bondi pravomoc zadržet informace, které by mohly ohrozit probíhající federální vyšetřování nebo identifikovat oběti.
Finančník Epstein byl v roce 2019 nalezen mrtev ve své newyorské vězeňské cele, přičemž koroner případ uzavřel jako sebevraždu. Byl zadržován kvůli obvinění ze sexuálního obchodování s lidmi, a to po svém dřívějším odsouzení za sjednávání prostituce s nezletilou v roce 2008. Během obou kriminálních vyšetřování byly shromážděny tisíce dokumentů, včetně přepisů rozhovorů s oběťmi a svědky. Ačkoliv se Trump a Epstein v minulosti pohybovali v podobných společenských kruzích, prezident tvrdí, že s Epsteinem přerušil veškeré kontakty už před jeho odsouzením v roce 2008 a že o jeho kriminální činnosti neměl tušení.
Minulý týden demokraté z Výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů zveřejnili tři e-mailové konverzace, z nichž některé probíhaly mezi Epsteinem a Maxwellovou, která si momentálně odpykává dvacetiletý trest za obchodování se sexem. Některé z těchto zpráv se zmiňují o Trumpovi, včetně e-mailu z roku 2011, ve kterém Epstein píše Maxwellové: „Chci, abys věděla, že pes, který neštěkl, je Trump... [OBĚŤ] strávila u mě doma s ním hodiny.“ Bílý dům minulý týden uvedl, že obětí, na kterou se e-mail odkazuje, je Virginia Giuffre, významná Epsteinova žalobkyně.
Giuffre, která zemřela v dubnu, vždy tvrdila, že nikdy neviděla Trumpa účastnit se žádného zneužívání, a ani z e-mailů nevyplývá žádné jeho pochybení. Rodina Virginie Giuffre, včetně jejího bratra Skyho Robertse, se po hlasování o vydání dokumentů vyjádřila s pochvalou k její roli v boji za spravedlnost pro oběti. Roberts prohlásil, že "ona to dokázala, ona připravila cestu... Připravila cestu pro nás, abychom vystoupili jako zastánci, pro její sestry, které přežily, a my se nezastavíme".
Prezident Trump nadále důsledně popírá jakékoliv pochybení ve vztahu k Epsteinovi. Tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavittová uvedla, že e-maily byly "selektivně vyneseny" demokraty ze Sněmovny reprezentantů "liberálním médiím, aby vytvořily falešné narativy s cílem pošpinit prezidenta Trumpa". Iniciativu pro uvolnění vyšetřovacích spisů Ministerstva spravedlnosti vedli republikán Thomas Massie z Kentucky, který často nesouhlasí se svou stranou, a demokrat Ro Khanna z Kalifornie, kteří oba předložili příslušnou legislativu.
Massie čelil kritice od Trumpa za svůj tlak na zveřejnění, ale setrval na svém postoji. O víkendu pro ABC News prohlásil, že "v roce 2030 nebude prezidentem," a dodal, že republikáni, kteří hlasovali proti vydání, "budou hlasovat pro ochranu pedofilů". Další republikánkou, jež se zasazovala o zveřejnění spisů, byla i zástupkyně ve Sněmovně Marjorie Taylor Greene. Ta byla dříve Trumpovou neochvějnou podporovatelkou, avšak kvůli této záležitosti se s ním rozešla. Prezident ji teď dokonce označuje za "zrádce".
Na úterní tiskové konferenci Greene prohlásila, že mluví jménem přeživších Epsteinova zneužívání, a obrátila se přímo na Trumpa. Řekla: "Dovolte mi říct vám, co je zrádce. Zrádce je Američan, který slouží cizím zemím a sobě; vlastenec je Američan, který slouží Spojeným státům americkým a Američanům, jako jsou ženy stojící za mnou."
Dále uvedla, že spor o Epsteinovy spisy je jednou z "nejničivějších věcí" pro Trumpovo hnutí Make America Great Again od jeho zvolení v roce 2016. Na tiskové konferenci vystoupily také přeživší Epsteinova zneužívání, které naléhaly na zákonodárce, aby spisy uvolnili, a vyzvaly k tomu i Trumpa. Přeživší Annie Farmerová uvedla, že utajování dokumentů je rovno "institucionální zradě". Dodala, že "protože tyto zločiny nebyly řádně vyšetřeny, bylo ublíženo mnoha dalším dívkám a ženám".
V předvečer maďarských voleb, které mohou ukončit šestnáctiletou nadvládu Viktora Orbána, se atmosféra v zemi vyostřila na maximum. Úřadující premiér a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar se v posledních hodinách kampaně vzájemně obviňují z využívání cizích zpravodajských služeb a nepřípustného ovlivňování voleb ze zahraničí. Zatímco průzkumy favorizují opoziční stranu Tisza, Orbán varuje před chaosem a ohrožením všeho, co Maďarsko pod jeho vedením vybudovalo.
Americký viceprezident JD Vance stojí před dosud největší výzvou své politické kariéry. Prezident Donald Trump ho totiž pověřil vedením americké delegace v Pákistánu, která má za úkol vyjednat ukončení války s Íránem. Pro Vanceho jde o misi, ve které může získat jen málo, ale ztratit téměř vše, zejména pokud rozhovory skončí neúspěchem.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.