Každoroční „cirkus“ klimatických jednání OSN, známý jako COP (Konference smluvních stran), je často terčem kritiky. Vzhledem k tomu, že se delegáti scházejí na COP30 v brazilském Belému, se objevují obvyklé stížnosti: summity jsou příliš byrokratické a nedosahují dostatečného pokroku. Po třech desetiletích ročních konferencí globální emise stále rostou, a kritici tvrdí, že proces selhává.
Tento pohled však podle expertů přehlíží podstatu. Emise rostou mnohem pomaleji, než by tomu bylo bez režimu OSN. V roce 2009 klimatologové varovali, že svět bude čelit oteplení až o 6 stupňů. Před Pařížskou dohodou v roce 2015 se prognóza „pokračování stávajícího stavu“ snížila na zhruba 4 stupně. Dnes OSN předpokládá, že bez dalších opatření se svět oteplí o přibližně 2,5 stupně.
Tento stabilní pokles nastal proto, že navzdory všeobecnému přesvědčení svět skutečně jedná v oblasti změny klimatu. Za posledních 15 let vedly dramaticky klesající náklady na obnovitelné zdroje energie, zejména solární a větrné, k jejich úžasnému nárůstu v používání. Letos nebo příští rok obnovitelné zdroje poprvé vygenerují více elektřiny než uhlí. Stejně rychlý přechod probíhá i u elektrických vozidel, která nyní představují více než pětinu celosvětového prodeje automobilů.
Skeptici tvrdí, že za to může pouze technologická inovace, nikoli konference OSN. Inovace se ale neděje náhodou – je řízena politikou, která ji činí ziskovou. V posledních 20 letech vlády po celém světě zavedly standardy spotřeby paliv, cíle pro obnovitelné zdroje a dotace, které podněcovaly společnosti ke zlepšování nových technologií. Se snižováním cen se cíle mohly zpřísňovat, což vedlo k ještě nižším nákladům. Jedná se o pozitivní spirálu: politika pohání inovace a naopak.
Zde je právě vidět tichá síla klimatického procesu OSN. Pařížská dohoda zavazuje každou zemi předkládat stále ambicióznější klimatické cíle a plány každých pět let. Bez tohoto koordinovaného mezinárodního rámce by bylo jen málo šancí, že by tolik zemí s různými politickými a ekonomickými podmínkami postupovalo současně stejným směrem. Tento globální závazek je hnací silou růstu nízkouhlíkových trhů.
Kritici nicméně poukazují na to, že ani národní plány nejsou dostačující. I když 2,5stupňové oteplení je lepší než 6 stupňů, stále bude mít katastrofální důsledky. Je pravda, že Pařížská dohoda má zásadní vadu – stanovuje globální teplotní cíl, ale ponechává na každé zemi, aby rozhodla, jak ho splní. Součet národních závazků (NDC) se zatím s cílem 1,5 stupně až 2 stupně neshoduje. Výsledná „emisní mezera“ jako by kritiky potvrzovala.
Takový závěr by však byl předčasný. Národní závazky, neboli NDC, nejsou prognózy. V právně závazné smlouvě se země nechtějí zavazovat k cílům, které by kvůli nepředvídaným událostem nemusely splnit. Mnoho zemí, včetně Číny, vnímá své NDC spíše jako minimum než jako maximum svých záměrů. Čína výslovně uvedla, že se bude snažit své cíle překonat, což odpovídá její praxi za posledních 15 let.
Dalším důvodem k optimismu je mezinárodní financování. Rozvojové země zatím nevědí, jakou finanční podporu obdrží, ale to se v příštích letech vyjasní. Na COP30 Brazílie a host loňského roku Ázerbájdžán představí plán „Baku to Belém Roadmap“, který počítá se zvýšením mezinárodního financování klimatu až na 1,3 bilionu amerických dolarů ročně do roku 2035. Pokud bude splněna alespoň část, mnohé rozvíjející se ekonomiky budou moci snížit emise rychleji a lépe se přizpůsobit klimatickým změnám, než naznačují jejich stávající plány.
Klimatické summity splnily svou úlohu a akce se přesouvá mimo formální vyjednávání. Pařížská dohoda už zavedla architekturu; nyní záleží méně na vyjednávání nových pravidel a více na jejich implementaci. Proto Brazílie označuje COP30 jako „implementační COP“ se zaměřením na „reálný svět“ ekonomického rozvoje, zelených technologií a investic.
Brazílie a další doufají, že se budoucí velké klimatické summity budou více zabývat sektorovými a finančními iniciativami než vyjednáváním detailních pravidel OSN. Klimatická opatření vstupují do nové éry. Jde přesně o to, aby mezinárodní režim fungoval tak, jak byl navržen: jako rámec pro podporu neustále rostoucích ambicí, koordinace a odpovědnosti.
Ačkoliv nemůžeme být spokojení, protože v USA prezident zesiluje opatření na podporu fosilních paliv a oslabuje obnovitelné zdroje, čistá energetická transformace probíhá. Její tempo a tím i zpomalení globálního oteplování závisí na důvěře podniků v kontinuitu. Podkopávání této důvěry odmítáním konferencí OSN jako zbytečných zpomaluje pokrok. Kritici COP se sice považují za odvážné mluvčí pravdy, ale nakonec mohou být jen neuvědomělými komplici Donalda Trumpa.
Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.
Britská politická scéna zažívá turbulentní dopoledne, kterému dominují dvě zásadní události. Zatímco se král Karel III. připravuje na tradiční slavnostní zahájení zasedání parlamentu, pozornost se upírá k Downing Street. Právě tam proběhla blesková schůzka mezi premiérem Keirem Starmerem a ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za jeho možného nástupce.
Donald Trump se po deseti letech vrací do Číny, která je dnes mnohem silnější a asertivnější než při jeho poslední návštěvě v roce 2017. Tehdy byl v Pekingu hoštěn s velkou pompou, včetně večeře v Zakázaném městě, což byla pocta, které se před ním žádnému americkému prezidentovi nedostalo. Letošní přijetí slibuje podobnou velkolepost, včetně zastávky v Čung-nan-chaj, uzavřeném areálu, kde sídlí a pracuje nejvyšší čínské vedení.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.