Každoroční „cirkus“ klimatických jednání OSN, známý jako COP (Konference smluvních stran), je často terčem kritiky. Vzhledem k tomu, že se delegáti scházejí na COP30 v brazilském Belému, se objevují obvyklé stížnosti: summity jsou příliš byrokratické a nedosahují dostatečného pokroku. Po třech desetiletích ročních konferencí globální emise stále rostou, a kritici tvrdí, že proces selhává.
Tento pohled však podle expertů přehlíží podstatu. Emise rostou mnohem pomaleji, než by tomu bylo bez režimu OSN. V roce 2009 klimatologové varovali, že svět bude čelit oteplení až o 6 stupňů. Před Pařížskou dohodou v roce 2015 se prognóza „pokračování stávajícího stavu“ snížila na zhruba 4 stupně. Dnes OSN předpokládá, že bez dalších opatření se svět oteplí o přibližně 2,5 stupně.
Tento stabilní pokles nastal proto, že navzdory všeobecnému přesvědčení svět skutečně jedná v oblasti změny klimatu. Za posledních 15 let vedly dramaticky klesající náklady na obnovitelné zdroje energie, zejména solární a větrné, k jejich úžasnému nárůstu v používání. Letos nebo příští rok obnovitelné zdroje poprvé vygenerují více elektřiny než uhlí. Stejně rychlý přechod probíhá i u elektrických vozidel, která nyní představují více než pětinu celosvětového prodeje automobilů.
Skeptici tvrdí, že za to může pouze technologická inovace, nikoli konference OSN. Inovace se ale neděje náhodou – je řízena politikou, která ji činí ziskovou. V posledních 20 letech vlády po celém světě zavedly standardy spotřeby paliv, cíle pro obnovitelné zdroje a dotace, které podněcovaly společnosti ke zlepšování nových technologií. Se snižováním cen se cíle mohly zpřísňovat, což vedlo k ještě nižším nákladům. Jedná se o pozitivní spirálu: politika pohání inovace a naopak.
Zde je právě vidět tichá síla klimatického procesu OSN. Pařížská dohoda zavazuje každou zemi předkládat stále ambicióznější klimatické cíle a plány každých pět let. Bez tohoto koordinovaného mezinárodního rámce by bylo jen málo šancí, že by tolik zemí s různými politickými a ekonomickými podmínkami postupovalo současně stejným směrem. Tento globální závazek je hnací silou růstu nízkouhlíkových trhů.
Kritici nicméně poukazují na to, že ani národní plány nejsou dostačující. I když 2,5stupňové oteplení je lepší než 6 stupňů, stále bude mít katastrofální důsledky. Je pravda, že Pařížská dohoda má zásadní vadu – stanovuje globální teplotní cíl, ale ponechává na každé zemi, aby rozhodla, jak ho splní. Součet národních závazků (NDC) se zatím s cílem 1,5 stupně až 2 stupně neshoduje. Výsledná „emisní mezera“ jako by kritiky potvrzovala.
Takový závěr by však byl předčasný. Národní závazky, neboli NDC, nejsou prognózy. V právně závazné smlouvě se země nechtějí zavazovat k cílům, které by kvůli nepředvídaným událostem nemusely splnit. Mnoho zemí, včetně Číny, vnímá své NDC spíše jako minimum než jako maximum svých záměrů. Čína výslovně uvedla, že se bude snažit své cíle překonat, což odpovídá její praxi za posledních 15 let.
Dalším důvodem k optimismu je mezinárodní financování. Rozvojové země zatím nevědí, jakou finanční podporu obdrží, ale to se v příštích letech vyjasní. Na COP30 Brazílie a host loňského roku Ázerbájdžán představí plán „Baku to Belém Roadmap“, který počítá se zvýšením mezinárodního financování klimatu až na 1,3 bilionu amerických dolarů ročně do roku 2035. Pokud bude splněna alespoň část, mnohé rozvíjející se ekonomiky budou moci snížit emise rychleji a lépe se přizpůsobit klimatickým změnám, než naznačují jejich stávající plány.
Klimatické summity splnily svou úlohu a akce se přesouvá mimo formální vyjednávání. Pařížská dohoda už zavedla architekturu; nyní záleží méně na vyjednávání nových pravidel a více na jejich implementaci. Proto Brazílie označuje COP30 jako „implementační COP“ se zaměřením na „reálný svět“ ekonomického rozvoje, zelených technologií a investic.
Brazílie a další doufají, že se budoucí velké klimatické summity budou více zabývat sektorovými a finančními iniciativami než vyjednáváním detailních pravidel OSN. Klimatická opatření vstupují do nové éry. Jde přesně o to, aby mezinárodní režim fungoval tak, jak byl navržen: jako rámec pro podporu neustále rostoucích ambicí, koordinace a odpovědnosti.
Ačkoliv nemůžeme být spokojení, protože v USA prezident zesiluje opatření na podporu fosilních paliv a oslabuje obnovitelné zdroje, čistá energetická transformace probíhá. Její tempo a tím i zpomalení globálního oteplování závisí na důvěře podniků v kontinuitu. Podkopávání této důvěry odmítáním konferencí OSN jako zbytečných zpomaluje pokrok. Kritici COP se sice považují za odvážné mluvčí pravdy, ale nakonec mohou být jen neuvědomělými komplici Donalda Trumpa.
Vánoce si nepochybně představoval jinak. Karlos Vémola skončil jako obviněný ve vazbě, přesto se dokázal ozvat svým fanouškům. První vyjádření k aktuální kauze se objevilo v pátek vpodvečer na instagramovém profilu Terminátora, jak se zápasníkovi přezdívá.
Ani Štědrý den se v Česku neobešel bez násilného trestného činu. Kriminalisté z Moravskoslezského kraje se od středy zabývají vraždou ve Vratimově. Muž, který si již vyslechl obvinění, tam měl připravit o život známého.
Známí čeští MMA zápasníci nemají o Vánocích klid. A nejde jen o Karlose Vémolu. Právníky hledá i Zdeněk Polívka, který se v očích veřejnosti proslavil jako bývalý partner Lucie Vondráčkové. Proč?
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pátek pochlubil, že mu během Vánoc zavolal americký prezident Donald Trump. Hovor se podle předsedy české vlády připravoval několik dní. Oba politici řešili válku na Ukrajině či současnou situaci v Evropě.
V Česku nakonec o Vánocích zavládlo zimní počasí, alespoň co se teplot týká. Něco jiného zažili lidé k vlastnímu překvapení na Islandu. Maximální teploty na tomto ostrově šplhaly výrazně nad nulu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Jak slavní trávili Vánoce? Například Veronika Žilková neměla problém to prozradit. Na Štědrý den byla jen s částí své rodiny a bez současného partnera, scénáristy Ivana Hubače. S tím se ale chystá podniknout jiné dobrodružství.
Exprezident Miloš Zeman i letos přednesl vánoční poselství, ačkoliv od roku 2023 nevykonává žádnou politickou funkci. Bývalý vrcholný politik v televizním vystoupení na CNN Prima News kritizoval bývalého premiéra Petra Fialu či některé členy jeho kabinetu. Překvapil tím, že v jedné věci ocenil svého nástupce Petra Pavla.
Americký prezident Donald Trump nařídil útok proti islámským teroristům v Nigérii, kterým již dříve pohrozil odvetou za vraždění křesťanů v této africké zemi. Nigerijští představitelé potvrdili, že na koordinaci úderů spolupracovali s Washingtonem.
Jiřina Bohdalová se na letošní Vánoce mimořádně těšila, protože její rodina se krátce před svátky rozrostla o dalšího člena. Legendární herečka se dočkala vysněného pravnoučete, ale na hlídání zatím dostává maximálně psa od své dcery. A mazlíček způsobil pěknou polízanici.
Když dnes vyrazíte do ulic, ještě narazíte na uzavřené supermarkety. V letošním roce je to naposledy, co se jejich provozovatelé musí podřizovat zákonu. V příštím týdnu ale opět nastane situace, kdy si po celý den nenakoupíte.
Američané i o Vánocích pokračují v diplomatických jednáních o míru na Ukrajině. Potvrzují to slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který ve čtvrtek mluvil s americkým speciálním vyslancem Stevem Witkoffem. Zelenskyj oznámil, že by se měl brzy opět setkat s Donaldem Trumpem.
Vánoce se nejenom u nás neobejdou bez pohádek v televizi. Největší popularitě se těší Tři oříšky pro Popelku, ale k velmi oblíbeným pohádkám patří i jedna s Helenou Vondráčkovou. Jak to s filmem má sama populární zpěvačka?