Každoroční „cirkus“ klimatických jednání OSN, známý jako COP (Konference smluvních stran), je často terčem kritiky. Vzhledem k tomu, že se delegáti scházejí na COP30 v brazilském Belému, se objevují obvyklé stížnosti: summity jsou příliš byrokratické a nedosahují dostatečného pokroku. Po třech desetiletích ročních konferencí globální emise stále rostou, a kritici tvrdí, že proces selhává.
Tento pohled však podle expertů přehlíží podstatu. Emise rostou mnohem pomaleji, než by tomu bylo bez režimu OSN. V roce 2009 klimatologové varovali, že svět bude čelit oteplení až o 6 stupňů. Před Pařížskou dohodou v roce 2015 se prognóza „pokračování stávajícího stavu“ snížila na zhruba 4 stupně. Dnes OSN předpokládá, že bez dalších opatření se svět oteplí o přibližně 2,5 stupně.
Tento stabilní pokles nastal proto, že navzdory všeobecnému přesvědčení svět skutečně jedná v oblasti změny klimatu. Za posledních 15 let vedly dramaticky klesající náklady na obnovitelné zdroje energie, zejména solární a větrné, k jejich úžasnému nárůstu v používání. Letos nebo příští rok obnovitelné zdroje poprvé vygenerují více elektřiny než uhlí. Stejně rychlý přechod probíhá i u elektrických vozidel, která nyní představují více než pětinu celosvětového prodeje automobilů.
Skeptici tvrdí, že za to může pouze technologická inovace, nikoli konference OSN. Inovace se ale neděje náhodou – je řízena politikou, která ji činí ziskovou. V posledních 20 letech vlády po celém světě zavedly standardy spotřeby paliv, cíle pro obnovitelné zdroje a dotace, které podněcovaly společnosti ke zlepšování nových technologií. Se snižováním cen se cíle mohly zpřísňovat, což vedlo k ještě nižším nákladům. Jedná se o pozitivní spirálu: politika pohání inovace a naopak.
Zde je právě vidět tichá síla klimatického procesu OSN. Pařížská dohoda zavazuje každou zemi předkládat stále ambicióznější klimatické cíle a plány každých pět let. Bez tohoto koordinovaného mezinárodního rámce by bylo jen málo šancí, že by tolik zemí s různými politickými a ekonomickými podmínkami postupovalo současně stejným směrem. Tento globální závazek je hnací silou růstu nízkouhlíkových trhů.
Kritici nicméně poukazují na to, že ani národní plány nejsou dostačující. I když 2,5stupňové oteplení je lepší než 6 stupňů, stále bude mít katastrofální důsledky. Je pravda, že Pařížská dohoda má zásadní vadu – stanovuje globální teplotní cíl, ale ponechává na každé zemi, aby rozhodla, jak ho splní. Součet národních závazků (NDC) se zatím s cílem 1,5 stupně až 2 stupně neshoduje. Výsledná „emisní mezera“ jako by kritiky potvrzovala.
Takový závěr by však byl předčasný. Národní závazky, neboli NDC, nejsou prognózy. V právně závazné smlouvě se země nechtějí zavazovat k cílům, které by kvůli nepředvídaným událostem nemusely splnit. Mnoho zemí, včetně Číny, vnímá své NDC spíše jako minimum než jako maximum svých záměrů. Čína výslovně uvedla, že se bude snažit své cíle překonat, což odpovídá její praxi za posledních 15 let.
Dalším důvodem k optimismu je mezinárodní financování. Rozvojové země zatím nevědí, jakou finanční podporu obdrží, ale to se v příštích letech vyjasní. Na COP30 Brazílie a host loňského roku Ázerbájdžán představí plán „Baku to Belém Roadmap“, který počítá se zvýšením mezinárodního financování klimatu až na 1,3 bilionu amerických dolarů ročně do roku 2035. Pokud bude splněna alespoň část, mnohé rozvíjející se ekonomiky budou moci snížit emise rychleji a lépe se přizpůsobit klimatickým změnám, než naznačují jejich stávající plány.
Klimatické summity splnily svou úlohu a akce se přesouvá mimo formální vyjednávání. Pařížská dohoda už zavedla architekturu; nyní záleží méně na vyjednávání nových pravidel a více na jejich implementaci. Proto Brazílie označuje COP30 jako „implementační COP“ se zaměřením na „reálný svět“ ekonomického rozvoje, zelených technologií a investic.
Brazílie a další doufají, že se budoucí velké klimatické summity budou více zabývat sektorovými a finančními iniciativami než vyjednáváním detailních pravidel OSN. Klimatická opatření vstupují do nové éry. Jde přesně o to, aby mezinárodní režim fungoval tak, jak byl navržen: jako rámec pro podporu neustále rostoucích ambicí, koordinace a odpovědnosti.
Ačkoliv nemůžeme být spokojení, protože v USA prezident zesiluje opatření na podporu fosilních paliv a oslabuje obnovitelné zdroje, čistá energetická transformace probíhá. Její tempo a tím i zpomalení globálního oteplování závisí na důvěře podniků v kontinuitu. Podkopávání této důvěry odmítáním konferencí OSN jako zbytečných zpomaluje pokrok. Kritici COP se sice považují za odvážné mluvčí pravdy, ale nakonec mohou být jen neuvědomělými komplici Donalda Trumpa.
Demokratická republika Kongo čelí historicky nejrychleji se šířící epidemii eboly na svém území. Podle nejnovějších vládních údajů si nákaza vyžádala již přes dva tisíce lidských životů, přičemž celkový počet potvrzených případů přesáhl hranici čtyř tisíc. Zdravotnické úřady i mezinárodní organizace svádějí boj s časem, který výrazně komplikují ozbrojené konflikty s rebely, špatně přístupný terén i stávky zdravotníků.
Nadcházející úplné zatmění Slunce vyvolalo v Evropě obrovský turistický zájem, který se výrazně promítl do cen ubytování. Stovky tisíc lidí míří do oblastí s nejlepším výhledem na tento vzácný astronomický úkaz, přičemž největší nápor zaznamenávají vyhledávané lokality na Islandu a ve Španělsku. Právě tam ceny hotelových pokojů vyletěly na mnohonásobek běžných částek.
Francouzská jaderná elektrárna Gravelines na severu země se potýká s neobvyklým a opakujícím se problémem. Obrovská hejna medúz u pobřeží Severního moře ucpala čerpací systémy zařízeni, což provozovatele prinutilo k dočasnému odstavení části reaktorů. K přesně stejné situaci přitom na stejném místě došlo na den přesně i v loňském roce.
Zastaralá elektrická síť v Řecku stojí podle dosavadních výsledků vyšetřování za většinou nejničivějších požárů, které v zemi v poslední době vzplály. Přestože technické poruchy na elektrickém vedení tvoří pouze malé procento z celkového počtu vzniklých požárů, jiskry ze sítě většinou vznikají za extrémních povětrnostních podmínek, jako je silný vítr spojený s vysokou spotřebou elektřiny. Takto vzniklé požáry se pak šíří mimořádně rychle a způsobují nejrozsáhlejší škody.
Lotyšské bezpečnostní složky odhalily podzemní tunel na hranici s Běloruskem, který sloužil k nelegálnímu přechodu do Evropské unie.
Mimořádně horké letní počasí a přetrvávající sucho v letošním roce zásadním způsobem zasahují evropskou ekonomiku. Podle nejnovější analýzy finančního ústavu Triodos Bank mohou hospodářské škody v Evropské unii dosáhnout přibližně 180 miliard eur, což odpovídá zhruba jednomu procentu hrubého domácího produktu. Tímto výpadkem by se prakticky vymazal veškerý celoroční hospodářský růst, který unijní ekonomika pro tento rok očekávala.
Americký prezident Donald Trump veřejně podpořil předsedu Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) Gianniho Infantina a varoval, že jeho případné odvolání z čela světového fotbalu by bylo obrovskou chybou. Infantino se dostal pod drtivý tlak ze strany fotbalových funkcionářů i veřejnosti po neúspěšném a kontroverzním záměru prodat část komerčních práv na mistrovství světa soukromým investorům.
Spojené státy a Írán se ocitly v další fázi ostrého rétorického i vojenského střetu, jehož centrem je strategicky klíčový Hormuzský průliv. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že americké námořnictvo úspěšně vyčistilo celou vodní cestu od námořních min a získalo nad ní absolutní kontrolu. Z Oválné pracovny vzkázal, že průliv je opět otevřený a pod stoprocentním dohledem Spojených států. Tento krok má garantovat bezpečnost tranzitních tras, přes které proudí podstatná část světové ropy.
Experti na infekční onemocnění vnímají každodenní hygienická rizika zcela jinak než běžná populace. Odborníci pro magazín Time upozorňují, že to, co lidem připadá odpudivé, nemusí nezbytně představovat reálnou hrozbu pro lidské zdraví. Zatímco veřejnost často podléhá obavám z mikrobů na nečekaných místech, epidemiologové doporučují rozlišovat mezi pouhou špínou a skutečnými zdroji nákazy, což může lidem ušetřit spoustu zbytečného stresu.
Česko má před sebou měsíc charakterizovaný pokračujícími vysokými teplotami a přetrvávajícím nedostatkem srážek. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu meteorologů se teplá vlna z uplynulých dvou týdnů promítne i do nadcházejících dnů a nadprůměrné hodnoty se udrží až do konce první zářijové dekády.
Pohled na pondělní dění v Bílém domě ukazuje, jak dramaticky se mění styl výkonu prezidentského úřadu ve Spojených státech. Akce a prohlášení Donalda Trumpa během jediného dne by podle analýzy CNN u kteréhokoli z jeho předchůdců vyvolaly skandál historických rozměrů. Místo toho jsme svědky systematického naplňování Trumpovy vize neomezené prezidentské moci, při níž jsou obcházeny tradiční demokratické instituce a prostor dostává čistý populismus. Neustálá smršť nečekaných rozhodnutí a kontroverzních kroků přitom působí jako záměrná strategie, která má veřejnost zahltit a odvést její pozornost od hlubokých systémových změn.
Generální ředitelé významných technologických společností stále častěji uvažují o tom, do jaké míry by v budoucnu mohla umělá inteligence nahradit vrcholové vedení firem. Šéf společnosti OpenAI Sam Altman se v podcastu Conversations with Tyler z podzimu roku 2025 nechal slyšet, že by považoval za osobní nezdar, pokud by jeho organizace nebyla první velkou korporací řízenou algoritmy. S obdobnými vizemi pracují i další vlivné osobnosti oboru, jako je zakladatel společnosti Meta Mark Zuckerberg, který již zahájil testování virtuálních asistentů určených k částečné automatizaci své vlastní manažerské agendy.