Každoroční „cirkus“ klimatických jednání OSN, známý jako COP (Konference smluvních stran), je často terčem kritiky. Vzhledem k tomu, že se delegáti scházejí na COP30 v brazilském Belému, se objevují obvyklé stížnosti: summity jsou příliš byrokratické a nedosahují dostatečného pokroku. Po třech desetiletích ročních konferencí globální emise stále rostou, a kritici tvrdí, že proces selhává.
Tento pohled však podle expertů přehlíží podstatu. Emise rostou mnohem pomaleji, než by tomu bylo bez režimu OSN. V roce 2009 klimatologové varovali, že svět bude čelit oteplení až o 6 stupňů. Před Pařížskou dohodou v roce 2015 se prognóza „pokračování stávajícího stavu“ snížila na zhruba 4 stupně. Dnes OSN předpokládá, že bez dalších opatření se svět oteplí o přibližně 2,5 stupně.
Tento stabilní pokles nastal proto, že navzdory všeobecnému přesvědčení svět skutečně jedná v oblasti změny klimatu. Za posledních 15 let vedly dramaticky klesající náklady na obnovitelné zdroje energie, zejména solární a větrné, k jejich úžasnému nárůstu v používání. Letos nebo příští rok obnovitelné zdroje poprvé vygenerují více elektřiny než uhlí. Stejně rychlý přechod probíhá i u elektrických vozidel, která nyní představují více než pětinu celosvětového prodeje automobilů.
Skeptici tvrdí, že za to může pouze technologická inovace, nikoli konference OSN. Inovace se ale neděje náhodou – je řízena politikou, která ji činí ziskovou. V posledních 20 letech vlády po celém světě zavedly standardy spotřeby paliv, cíle pro obnovitelné zdroje a dotace, které podněcovaly společnosti ke zlepšování nových technologií. Se snižováním cen se cíle mohly zpřísňovat, což vedlo k ještě nižším nákladům. Jedná se o pozitivní spirálu: politika pohání inovace a naopak.
Zde je právě vidět tichá síla klimatického procesu OSN. Pařížská dohoda zavazuje každou zemi předkládat stále ambicióznější klimatické cíle a plány každých pět let. Bez tohoto koordinovaného mezinárodního rámce by bylo jen málo šancí, že by tolik zemí s různými politickými a ekonomickými podmínkami postupovalo současně stejným směrem. Tento globální závazek je hnací silou růstu nízkouhlíkových trhů.
Kritici nicméně poukazují na to, že ani národní plány nejsou dostačující. I když 2,5stupňové oteplení je lepší než 6 stupňů, stále bude mít katastrofální důsledky. Je pravda, že Pařížská dohoda má zásadní vadu – stanovuje globální teplotní cíl, ale ponechává na každé zemi, aby rozhodla, jak ho splní. Součet národních závazků (NDC) se zatím s cílem 1,5 stupně až 2 stupně neshoduje. Výsledná „emisní mezera“ jako by kritiky potvrzovala.
Takový závěr by však byl předčasný. Národní závazky, neboli NDC, nejsou prognózy. V právně závazné smlouvě se země nechtějí zavazovat k cílům, které by kvůli nepředvídaným událostem nemusely splnit. Mnoho zemí, včetně Číny, vnímá své NDC spíše jako minimum než jako maximum svých záměrů. Čína výslovně uvedla, že se bude snažit své cíle překonat, což odpovídá její praxi za posledních 15 let.
Dalším důvodem k optimismu je mezinárodní financování. Rozvojové země zatím nevědí, jakou finanční podporu obdrží, ale to se v příštích letech vyjasní. Na COP30 Brazílie a host loňského roku Ázerbájdžán představí plán „Baku to Belém Roadmap“, který počítá se zvýšením mezinárodního financování klimatu až na 1,3 bilionu amerických dolarů ročně do roku 2035. Pokud bude splněna alespoň část, mnohé rozvíjející se ekonomiky budou moci snížit emise rychleji a lépe se přizpůsobit klimatickým změnám, než naznačují jejich stávající plány.
Klimatické summity splnily svou úlohu a akce se přesouvá mimo formální vyjednávání. Pařížská dohoda už zavedla architekturu; nyní záleží méně na vyjednávání nových pravidel a více na jejich implementaci. Proto Brazílie označuje COP30 jako „implementační COP“ se zaměřením na „reálný svět“ ekonomického rozvoje, zelených technologií a investic.
Brazílie a další doufají, že se budoucí velké klimatické summity budou více zabývat sektorovými a finančními iniciativami než vyjednáváním detailních pravidel OSN. Klimatická opatření vstupují do nové éry. Jde přesně o to, aby mezinárodní režim fungoval tak, jak byl navržen: jako rámec pro podporu neustále rostoucích ambicí, koordinace a odpovědnosti.
Ačkoliv nemůžeme být spokojení, protože v USA prezident zesiluje opatření na podporu fosilních paliv a oslabuje obnovitelné zdroje, čistá energetická transformace probíhá. Její tempo a tím i zpomalení globálního oteplování závisí na důvěře podniků v kontinuitu. Podkopávání této důvěry odmítáním konferencí OSN jako zbytečných zpomaluje pokrok. Kritici COP se sice považují za odvážné mluvčí pravdy, ale nakonec mohou být jen neuvědomělými komplici Donalda Trumpa.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během pátečního setkání šéfů diplomacií zemí G7 ve Francii poodhalil odhadovaný časový rámec probíhajícího konfliktu s Íránem. Podle zdrojů blízkých jednání Rubio svým spojencům sdělil, že válka bude trvat ještě další dva až čtyři týdny. Toto vyjádření je významné zejména proto, že poprvé posouvá hranici ukončení bojů za původní šestitýdenní horizont, o kterém dříve mluvil prezident Donald Trump.
Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
Papež Lev v sobotu uskuteční svou historicky první evropskou cestu od loňského zvolení do čela katolické církve. Jeho cílem se stalo Monako, stát proslulý spíše kasiny a luxusními jachtami než náboženským zápalem. Rozhodnutí navštívit právě tuto bohatou enklávu vyvolalo mezi vatikánskými pozorovateli údiv, neboť k poslední papežské návštěvě v knížectví došlo před neuvěřitelnými 488 lety, kdy sem v roce 1538 zavítal Pavel III.
Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.
Íránský režim vykazuje nečekanou odolnost i po měsíci intenzivních náletů ze strany Spojených států a Izraele. Podle nejnovějších dat nezávislých analytiků se islámské republice podařilo zorganizovat více než 850 veřejných demonstrací na podporu vlády. Souběžně s tím probíhají tvrdé zásahy proti jakýmkoliv náznakům nepokojů, které vedly k zatčení nejméně 1 400 osob.
Izraelská armáda poprvé od začátku současného konfliktu oficiálně potvrdila raketový útok vedený přímo z území Jemenu. K incidentu došlo v sobotu ráno poté, co jemenští Hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, pohrozili přímým zapojením do probíhajících bojů.