Ruský prezident Vladimir Putin se rozhodl vsadit na strategii digitální autonomie – a kontroly. V rámci novely zákona, představené koncem května v ruském parlamentu, má vzniknout nový státem podporovaný messenger, který by měl nabídnout funkce, jaké žádná jiná platforma neposkytuje. Záměr má plnou podporu Kremlu.
Plánovaná aplikace má být úzce propojena se státními systémy. Uživatelé by prostřednictvím ní mohli například podepisovat dokumenty elektronickým podpisem, prokazovat věk, nárok na dávky či vzdělání. Firmám i institucím má být zakázáno tyto digitální identifikace odmítat a vyžadovat papírové dokumenty. Dokonce by přes aplikaci měla probíhat i komunikace mezi školami a rodiči, napojená na regionální a federální databáze.
I když nepůjde o náhradu platformy Gosuslugi (současný ruský portál pro e-služby), bude aplikace sloužit jako alternativa k jejím webovým a mobilním verzím, uvedl server Meduza.
Zákon nepožaduje, aby aplikaci provozoval stát přímo. Místo toho má být pověřena „ruská organizace“, kterou určí vláda. Vyloučeny jsou zahraniční firmy jako Telegram, a vybraný provozovatel musí již vlastnit ruskou sociální síť s více než 500 000 uživateli — tedy platformu podléhající státnímu dozoru a cenzuře.
Nejpravděpodobnějším provozovatelem nové super-aplikace je společnost VK (dříve známá jako VKontakte), která provozuje největší ruskou sociální síť. Ministr pro digitální rozvoj Maksut Šadajev oznámil 4. června, že VK již vyvinula ruský messenger s názvem Max, který podle něj technicky konkuruje i předčí zahraniční alternativy — například v oblasti videohovorů.
Aplikace Max, představená v beta verzi už v březnu, podporuje textovou, hlasovou i video komunikaci, má vestavěné miniaplikace, chatboty i platební systém. Má být plně integrovatelná se státními službami. Mnozí ji přirovnávají k čínské aplikaci WeChat, která v Číně slouží nejen k chatování, ale také k placení, objednání jídla nebo třeba k rozvodu.
Podobnost s WeChatem ale vzbuzuje obavy. Čínská platforma čelí četným obviněním ze cenzury a sledování uživatelů. VK má navíc dlouhou historii spolupráce s ruskými bezpečnostními složkami, což u kritiků vzbuzuje obavy, že Max bude sloužit především jako nástroj státního dohledu.
Aplikace Max má navíc podle některých náznaků nahradit nejen státní systémy, ale i populární zahraniční messengery. WhatsApp, který v Rusku denně používá 84 milionů lidí, je majetkem společnosti Meta — v Rusku označené za extremistickou organizaci. Telegram, který po vypuknutí války na Ukrajině dramaticky posílil (68 milionů denních uživatelů), se sice snaží vyhýbat přímým střetům s ruským státem, ale zůstává trnem v oku mnoha státních úředníků.
Podle vyjádření místopředsedy výboru pro informační technologie Antonu Gorelkina Telegram nemusí čelit „extrémním opatřením“, pokud se bude řídit ruskými zákony.
Vladimír Putin se k projektu vyjádřil s jasnou podporou. Vyžádal si koordinaci ministerstev při migraci státních a finančních služeb na domácí platformu. Jen týden předtím prezident prohlásil, že je potřeba „přitlačit“ na západní online služby, které v Rusku stále fungují.
Z vývoje je zřejmé, že Moskva se rozhodla urychlit digitální izolaci a vytvořit domácí alternativu, kterou bude možné kompletně kontrolovat. Výsledkem může být ruský digitální ekosystém silně připomínající ten čínský — sice efektivní, ale silně omezený z hlediska svobody projevu a soukromí.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.