Ruský prezident Vladimir Putin se rozhodl vsadit na strategii digitální autonomie – a kontroly. V rámci novely zákona, představené koncem května v ruském parlamentu, má vzniknout nový státem podporovaný messenger, který by měl nabídnout funkce, jaké žádná jiná platforma neposkytuje. Záměr má plnou podporu Kremlu.
Plánovaná aplikace má být úzce propojena se státními systémy. Uživatelé by prostřednictvím ní mohli například podepisovat dokumenty elektronickým podpisem, prokazovat věk, nárok na dávky či vzdělání. Firmám i institucím má být zakázáno tyto digitální identifikace odmítat a vyžadovat papírové dokumenty. Dokonce by přes aplikaci měla probíhat i komunikace mezi školami a rodiči, napojená na regionální a federální databáze.
I když nepůjde o náhradu platformy Gosuslugi (současný ruský portál pro e-služby), bude aplikace sloužit jako alternativa k jejím webovým a mobilním verzím, uvedl server Meduza.
Zákon nepožaduje, aby aplikaci provozoval stát přímo. Místo toho má být pověřena „ruská organizace“, kterou určí vláda. Vyloučeny jsou zahraniční firmy jako Telegram, a vybraný provozovatel musí již vlastnit ruskou sociální síť s více než 500 000 uživateli — tedy platformu podléhající státnímu dozoru a cenzuře.
Nejpravděpodobnějším provozovatelem nové super-aplikace je společnost VK (dříve známá jako VKontakte), která provozuje největší ruskou sociální síť. Ministr pro digitální rozvoj Maksut Šadajev oznámil 4. června, že VK již vyvinula ruský messenger s názvem Max, který podle něj technicky konkuruje i předčí zahraniční alternativy — například v oblasti videohovorů.
Aplikace Max, představená v beta verzi už v březnu, podporuje textovou, hlasovou i video komunikaci, má vestavěné miniaplikace, chatboty i platební systém. Má být plně integrovatelná se státními službami. Mnozí ji přirovnávají k čínské aplikaci WeChat, která v Číně slouží nejen k chatování, ale také k placení, objednání jídla nebo třeba k rozvodu.
Podobnost s WeChatem ale vzbuzuje obavy. Čínská platforma čelí četným obviněním ze cenzury a sledování uživatelů. VK má navíc dlouhou historii spolupráce s ruskými bezpečnostními složkami, což u kritiků vzbuzuje obavy, že Max bude sloužit především jako nástroj státního dohledu.
Aplikace Max má navíc podle některých náznaků nahradit nejen státní systémy, ale i populární zahraniční messengery. WhatsApp, který v Rusku denně používá 84 milionů lidí, je majetkem společnosti Meta — v Rusku označené za extremistickou organizaci. Telegram, který po vypuknutí války na Ukrajině dramaticky posílil (68 milionů denních uživatelů), se sice snaží vyhýbat přímým střetům s ruským státem, ale zůstává trnem v oku mnoha státních úředníků.
Podle vyjádření místopředsedy výboru pro informační technologie Antonu Gorelkina Telegram nemusí čelit „extrémním opatřením“, pokud se bude řídit ruskými zákony.
Vladimír Putin se k projektu vyjádřil s jasnou podporou. Vyžádal si koordinaci ministerstev při migraci státních a finančních služeb na domácí platformu. Jen týden předtím prezident prohlásil, že je potřeba „přitlačit“ na západní online služby, které v Rusku stále fungují.
Z vývoje je zřejmé, že Moskva se rozhodla urychlit digitální izolaci a vytvořit domácí alternativu, kterou bude možné kompletně kontrolovat. Výsledkem může být ruský digitální ekosystém silně připomínající ten čínský — sice efektivní, ale silně omezený z hlediska svobody projevu a soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.