Ruský prezident Vladimir Putin se rozhodl vsadit na strategii digitální autonomie – a kontroly. V rámci novely zákona, představené koncem května v ruském parlamentu, má vzniknout nový státem podporovaný messenger, který by měl nabídnout funkce, jaké žádná jiná platforma neposkytuje. Záměr má plnou podporu Kremlu.
Plánovaná aplikace má být úzce propojena se státními systémy. Uživatelé by prostřednictvím ní mohli například podepisovat dokumenty elektronickým podpisem, prokazovat věk, nárok na dávky či vzdělání. Firmám i institucím má být zakázáno tyto digitální identifikace odmítat a vyžadovat papírové dokumenty. Dokonce by přes aplikaci měla probíhat i komunikace mezi školami a rodiči, napojená na regionální a federální databáze.
I když nepůjde o náhradu platformy Gosuslugi (současný ruský portál pro e-služby), bude aplikace sloužit jako alternativa k jejím webovým a mobilním verzím, uvedl server Meduza.
Zákon nepožaduje, aby aplikaci provozoval stát přímo. Místo toho má být pověřena „ruská organizace“, kterou určí vláda. Vyloučeny jsou zahraniční firmy jako Telegram, a vybraný provozovatel musí již vlastnit ruskou sociální síť s více než 500 000 uživateli — tedy platformu podléhající státnímu dozoru a cenzuře.
Nejpravděpodobnějším provozovatelem nové super-aplikace je společnost VK (dříve známá jako VKontakte), která provozuje největší ruskou sociální síť. Ministr pro digitální rozvoj Maksut Šadajev oznámil 4. června, že VK již vyvinula ruský messenger s názvem Max, který podle něj technicky konkuruje i předčí zahraniční alternativy — například v oblasti videohovorů.
Aplikace Max, představená v beta verzi už v březnu, podporuje textovou, hlasovou i video komunikaci, má vestavěné miniaplikace, chatboty i platební systém. Má být plně integrovatelná se státními službami. Mnozí ji přirovnávají k čínské aplikaci WeChat, která v Číně slouží nejen k chatování, ale také k placení, objednání jídla nebo třeba k rozvodu.
Podobnost s WeChatem ale vzbuzuje obavy. Čínská platforma čelí četným obviněním ze cenzury a sledování uživatelů. VK má navíc dlouhou historii spolupráce s ruskými bezpečnostními složkami, což u kritiků vzbuzuje obavy, že Max bude sloužit především jako nástroj státního dohledu.
Aplikace Max má navíc podle některých náznaků nahradit nejen státní systémy, ale i populární zahraniční messengery. WhatsApp, který v Rusku denně používá 84 milionů lidí, je majetkem společnosti Meta — v Rusku označené za extremistickou organizaci. Telegram, který po vypuknutí války na Ukrajině dramaticky posílil (68 milionů denních uživatelů), se sice snaží vyhýbat přímým střetům s ruským státem, ale zůstává trnem v oku mnoha státních úředníků.
Podle vyjádření místopředsedy výboru pro informační technologie Antonu Gorelkina Telegram nemusí čelit „extrémním opatřením“, pokud se bude řídit ruskými zákony.
Vladimír Putin se k projektu vyjádřil s jasnou podporou. Vyžádal si koordinaci ministerstev při migraci státních a finančních služeb na domácí platformu. Jen týden předtím prezident prohlásil, že je potřeba „přitlačit“ na západní online služby, které v Rusku stále fungují.
Z vývoje je zřejmé, že Moskva se rozhodla urychlit digitální izolaci a vytvořit domácí alternativu, kterou bude možné kompletně kontrolovat. Výsledkem může být ruský digitální ekosystém silně připomínající ten čínský — sice efektivní, ale silně omezený z hlediska svobody projevu a soukromí.
Za úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa je považováno nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudci nejtěsnější většinou rozhodli, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Informovala o tom britská BBC.
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.