Ruský prezident Vladimir Putin se rozhodl vsadit na strategii digitální autonomie – a kontroly. V rámci novely zákona, představené koncem května v ruském parlamentu, má vzniknout nový státem podporovaný messenger, který by měl nabídnout funkce, jaké žádná jiná platforma neposkytuje. Záměr má plnou podporu Kremlu.
Plánovaná aplikace má být úzce propojena se státními systémy. Uživatelé by prostřednictvím ní mohli například podepisovat dokumenty elektronickým podpisem, prokazovat věk, nárok na dávky či vzdělání. Firmám i institucím má být zakázáno tyto digitální identifikace odmítat a vyžadovat papírové dokumenty. Dokonce by přes aplikaci měla probíhat i komunikace mezi školami a rodiči, napojená na regionální a federální databáze.
I když nepůjde o náhradu platformy Gosuslugi (současný ruský portál pro e-služby), bude aplikace sloužit jako alternativa k jejím webovým a mobilním verzím, uvedl server Meduza.
Zákon nepožaduje, aby aplikaci provozoval stát přímo. Místo toho má být pověřena „ruská organizace“, kterou určí vláda. Vyloučeny jsou zahraniční firmy jako Telegram, a vybraný provozovatel musí již vlastnit ruskou sociální síť s více než 500 000 uživateli — tedy platformu podléhající státnímu dozoru a cenzuře.
Nejpravděpodobnějším provozovatelem nové super-aplikace je společnost VK (dříve známá jako VKontakte), která provozuje největší ruskou sociální síť. Ministr pro digitální rozvoj Maksut Šadajev oznámil 4. června, že VK již vyvinula ruský messenger s názvem Max, který podle něj technicky konkuruje i předčí zahraniční alternativy — například v oblasti videohovorů.
Aplikace Max, představená v beta verzi už v březnu, podporuje textovou, hlasovou i video komunikaci, má vestavěné miniaplikace, chatboty i platební systém. Má být plně integrovatelná se státními službami. Mnozí ji přirovnávají k čínské aplikaci WeChat, která v Číně slouží nejen k chatování, ale také k placení, objednání jídla nebo třeba k rozvodu.
Podobnost s WeChatem ale vzbuzuje obavy. Čínská platforma čelí četným obviněním ze cenzury a sledování uživatelů. VK má navíc dlouhou historii spolupráce s ruskými bezpečnostními složkami, což u kritiků vzbuzuje obavy, že Max bude sloužit především jako nástroj státního dohledu.
Aplikace Max má navíc podle některých náznaků nahradit nejen státní systémy, ale i populární zahraniční messengery. WhatsApp, který v Rusku denně používá 84 milionů lidí, je majetkem společnosti Meta — v Rusku označené za extremistickou organizaci. Telegram, který po vypuknutí války na Ukrajině dramaticky posílil (68 milionů denních uživatelů), se sice snaží vyhýbat přímým střetům s ruským státem, ale zůstává trnem v oku mnoha státních úředníků.
Podle vyjádření místopředsedy výboru pro informační technologie Antonu Gorelkina Telegram nemusí čelit „extrémním opatřením“, pokud se bude řídit ruskými zákony.
Vladimír Putin se k projektu vyjádřil s jasnou podporou. Vyžádal si koordinaci ministerstev při migraci státních a finančních služeb na domácí platformu. Jen týden předtím prezident prohlásil, že je potřeba „přitlačit“ na západní online služby, které v Rusku stále fungují.
Z vývoje je zřejmé, že Moskva se rozhodla urychlit digitální izolaci a vytvořit domácí alternativu, kterou bude možné kompletně kontrolovat. Výsledkem může být ruský digitální ekosystém silně připomínající ten čínský — sice efektivní, ale silně omezený z hlediska svobody projevu a soukromí.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.
Poté, co prezident USA Donald Trump pohrozil uvalením nových cel na osm zemí, které se staví proti prodeji tohoto autonomního dánského území, reagovali lídři evropských mocností ostrým odsouzením. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Trumpovy hrozby za nepřijatelné a britský premiér Keir Starmer je prohlásil za zcela chybné.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.