Ruský prezident Vladimir Putin se rozhodl vsadit na strategii digitální autonomie – a kontroly. V rámci novely zákona, představené koncem května v ruském parlamentu, má vzniknout nový státem podporovaný messenger, který by měl nabídnout funkce, jaké žádná jiná platforma neposkytuje. Záměr má plnou podporu Kremlu.
Plánovaná aplikace má být úzce propojena se státními systémy. Uživatelé by prostřednictvím ní mohli například podepisovat dokumenty elektronickým podpisem, prokazovat věk, nárok na dávky či vzdělání. Firmám i institucím má být zakázáno tyto digitální identifikace odmítat a vyžadovat papírové dokumenty. Dokonce by přes aplikaci měla probíhat i komunikace mezi školami a rodiči, napojená na regionální a federální databáze.
I když nepůjde o náhradu platformy Gosuslugi (současný ruský portál pro e-služby), bude aplikace sloužit jako alternativa k jejím webovým a mobilním verzím, uvedl server Meduza.
Zákon nepožaduje, aby aplikaci provozoval stát přímo. Místo toho má být pověřena „ruská organizace“, kterou určí vláda. Vyloučeny jsou zahraniční firmy jako Telegram, a vybraný provozovatel musí již vlastnit ruskou sociální síť s více než 500 000 uživateli — tedy platformu podléhající státnímu dozoru a cenzuře.
Nejpravděpodobnějším provozovatelem nové super-aplikace je společnost VK (dříve známá jako VKontakte), která provozuje největší ruskou sociální síť. Ministr pro digitální rozvoj Maksut Šadajev oznámil 4. června, že VK již vyvinula ruský messenger s názvem Max, který podle něj technicky konkuruje i předčí zahraniční alternativy — například v oblasti videohovorů.
Aplikace Max, představená v beta verzi už v březnu, podporuje textovou, hlasovou i video komunikaci, má vestavěné miniaplikace, chatboty i platební systém. Má být plně integrovatelná se státními službami. Mnozí ji přirovnávají k čínské aplikaci WeChat, která v Číně slouží nejen k chatování, ale také k placení, objednání jídla nebo třeba k rozvodu.
Podobnost s WeChatem ale vzbuzuje obavy. Čínská platforma čelí četným obviněním ze cenzury a sledování uživatelů. VK má navíc dlouhou historii spolupráce s ruskými bezpečnostními složkami, což u kritiků vzbuzuje obavy, že Max bude sloužit především jako nástroj státního dohledu.
Aplikace Max má navíc podle některých náznaků nahradit nejen státní systémy, ale i populární zahraniční messengery. WhatsApp, který v Rusku denně používá 84 milionů lidí, je majetkem společnosti Meta — v Rusku označené za extremistickou organizaci. Telegram, který po vypuknutí války na Ukrajině dramaticky posílil (68 milionů denních uživatelů), se sice snaží vyhýbat přímým střetům s ruským státem, ale zůstává trnem v oku mnoha státních úředníků.
Podle vyjádření místopředsedy výboru pro informační technologie Antonu Gorelkina Telegram nemusí čelit „extrémním opatřením“, pokud se bude řídit ruskými zákony.
Vladimír Putin se k projektu vyjádřil s jasnou podporou. Vyžádal si koordinaci ministerstev při migraci státních a finančních služeb na domácí platformu. Jen týden předtím prezident prohlásil, že je potřeba „přitlačit“ na západní online služby, které v Rusku stále fungují.
Z vývoje je zřejmé, že Moskva se rozhodla urychlit digitální izolaci a vytvořit domácí alternativu, kterou bude možné kompletně kontrolovat. Výsledkem může být ruský digitální ekosystém silně připomínající ten čínský — sice efektivní, ale silně omezený z hlediska svobody projevu a soukromí.
Podle aktuální předpovědi počasí pro Evropu bude letošní léto nejen opět horké, ale i převážně sušší, přičemž červen a červenec přinesou teploty nad dlouhodobým průměrem, zejména ve Spojeném království, západní a střední Evropě. O něco chladněji by podle předpovědi agentury DTN mohlo být v severovýchodní Evropě, Skandinávii a místy také v jihovýchodní Evropě a Turecku.
Napjatá situace v americkém Los Angeles se v posledních dnech vyhrotila poté, co prezident Donald Trump nařídil nasazení Národní gardy proti pokojným protestům namířeným proti masovým deportacím prováděným imigračními úřady. Kritici tvrdí, že nejde jen o řešení bezpečnostní situace, ale o otevřený pokus umlčet nesouhlas a posílit autoritářské praktiky.
Nový generální tajemník NATO Mark Rutte v pondělí v Londýně apeloval na alianční státy, aby výrazně navýšily své výdaje na obranu a urychlily výrobu zbraní. Ve svém projevu v prestižním think-tanku Chatham House zdůraznil, že Západ čelí bezpečnostní hrozbě, která nezmizí ani s koncem války na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin se rozhodl vsadit na strategii digitální autonomie – a kontroly. V rámci novely zákona, představené koncem května v ruském parlamentu, má vzniknout nový státem podporovaný messenger, který by měl nabídnout funkce, jaké žádná jiná platforma neposkytuje. Záměr má plnou podporu Kremlu.
Děti a teenageři po celém světě stále častěji sdílejí své každodenní kosmetické rutiny na sociálních sítích, zejména v populárních videích typu “Get Ready With Me”. Nová studie zveřejněná v odborném časopise Pediatrics však varuje, že tento trend může být pro mladé uživatele nejen nevhodný, ale i škodlivý.
Donald Trump i Vladimir Putin stále usilují o získávání nových území – přestože samotná půda dnes zdaleka nemá takovou hodnotu jako dříve. Přesto oba politici pokračují ve své strategii, jako by byl svět stále řízen logikou impérií 19. století.
Ukrajina zažila v noci na pondělí mimořádně silný vzdušný útok ze strany Ruska, který tamní letectvo označilo za nejrozsáhlejší noční bombardování od začátku invaze v roce 2022. Hlavním terčem byla centrální a západní část země – oblasti, které se doposud většinou vyhýbaly podobně masivnímu ostřelování. Incident přiměl Polsko a další spojenecké státy k okamžitému nasazení letectva k ochraně vlastního vzdušného prostoru.
Veřejná a ostrá přestřelka mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a miliardářem Elonem Muskem v posledních dnech ovládla sociální sítě. Oba si vyměnili vážná obvinění, přičemž Trump varoval Muska před „velmi vážnými důsledky“, pokud v nadcházejících volbách do Kongresu v roce 2026 podpoří demokraty. Ačkoli Musk smazal některé ze svých nejostřejších výroků, prezident se zatím ke smíru nemá.
Od brutálního útoku Hamasu ze 7. října 2023 uplynulo už dvacet měsíců. Při tomto útoku zemřelo více než 1 200 Izraelců a dalších 250 osob bylo uneseno. Izrael okamžitě reagoval vyhlášením války a zahájením rozsáhlé vojenské operace proti Hamasu v Pásmu Gazy. Od té doby přišlo o život přes 54 000 Palestinců, z toho převážně ženy a děti. Premiér Benjamin Netanjahu dlouhodobě tvrdí, že Izrael jedná v rámci mezinárodního práva – konkrétně podle článku 51 Charty OSN, který zaručuje státům „přirozené právo na sebeobranu“.
Na první pohled vypadá přístav v Plymouthu idylicky – lodě všech velikostí kloužou po vodní hladině, v dálce se rýsuje Drakeův ostrov a klidné vody kanálu lákají rybáře i turisty. Jen pár kilometrů od pobřeží však pluje žlutá bóje, která monitoruje něco mnohem méně viditelného – dramatické změny v chemickém složení oceánu.
Izraelská armáda v noci na pondělí zadržela loď „Madleen“ patřící humanitární flotile Freedom Flotilla Coalition, která směřovala do Pásma Gazy s cílem doručit pomoc civilnímu obyvatelstvu. Mezi zadrženými je i známá švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová a francouzská europoslankyně Rima Hassanová. Izrael loď odklonil do svého přístavu a všechny cestující plánuje deportovat zpět do jejich zemí.
Americké letectvo se rozhodlo vzkřísit svůj ambiciózní program hypersonických střel AGM-183A ARRW (Air-Launched Rapid Response Weapon), který byl původně spuštěn v roce 2018, ale kvůli neuspokojivým výsledkům v testování a upřednostnění jiných projektů byl později opuštěn.