Svět se v sobotu posunul o malý krůček blíže ke konci éry fosilních paliv, ale zdaleka ne natolik, aby odvrátil ničivé dopady klimatického kolapsu. Země, které se po dva týdny scházely v Brazílii na konferenci COP30, dokázaly dosáhnout pouze dobrovolné dohody o zahájení diskuse nad plánem pro budoucí postupné ukončení fosilních paliv. Tento nepatrný pokrok se zrodil tváří v tvář neústupné opozici ze strany zemí produkujících ropu.
Jednání byla v noci na sobotu odvrácena od kolapsu po dvanáctihodinové maratónské seanci. Hořký spor probíhal mezi koalicí více než osmdesáti rozvinutých a rozvojových zemí a skupinou vedenou Saúdskou Arábií, jejími spojenci a Ruskem. Aktivisté vyjádřili zklamání, ale zároveň úlevu, že jednání přinesla alespoň nějaký pokrok.
Rozvojové země dosáhly částečného splnění svého cíle, kterým bylo ztrojnásobení finanční podpory od bohatých zemí na adaptaci na dopady klimatické krize. Místo požadovaného termínu do roku 2030 však získají 120 miliard dolarů ročně na adaptaci až od roku 2035, a to z celkového balíku 300 miliard dolarů, které rozvinuté země přislíbily už loni.
Z konečné dohody byl vypuštěn plán pro zastavení odlesňování, což bylo velké zklamání pro ochránce přírody na tomto „summitu deštného pralesa“, který se konal v Belému u ústí Amazonky. Jennifer Morgan, bývalá německá klimatická velvyslankyně, uvedla, že ačkoli je výsledek daleko od potřebného, představuje smysluplný pokrok. Dodala, že navzdory snahám velkých ropných států o zpomalení zelené transformace multilateralismus nadále podporuje zájmy celého světa v boji proti klimatické krizi.
Mohamed Adow, ředitel think-tanku Power Shift Africa, poznamenal, že COP30 přinesl sice „dětské krůčky“ správným směrem, ale vzhledem k rozsahu klimatické krize neobstál. Kritizoval rozvinuté země za to, že zradily zranitelné národy tím, že nedodaly národní plány na snížení emisí v souladu s vědeckými poznatky.
Dohoda 194 zemí, z níž se nepočítají USA, které neposlaly delegaci, byla dokončena po dvanácti hodinách nepřetržitých jednání, a to v sobotu ve 13:35 odpoledne. Jednání se přitom v pátek večer málem zhroutila. V závěrečném textu byla řešena i snaha o omezení globálního oteplování na 1,5 °C, ale méně důrazně, než doufaly zranitelné země.
Konference nereagovala přímo na nedostatečné národní plány na snižování emisí, ale dohodla se na zřízení programu „akcelerátoru“ pro řešení tohoto nedostatku. Ten má podat zprávu na příští konferenci COP v Turecku, které bude předsedat Austrálie. Konečný dokument také uznal „spravedlivou transformaci“, která má pomoci pracovníkům přecházejícím od fosilních paliv k čisté energii.
Klíčová ustanovení o těžbě „kritických nerostů“, která je v některých zemích spojena s prudkým nárůstem porušování lidských práv, byla zablokována Čínou a Ruskem. Teresa Anderson z ActionAid International uvedla, že nedostatek financí hází klacky pod nohy klimatickému pokroku. Carolina Pasquali z Greenpeace Brazil dodala, že chybí plány pro ukončení ničení lesů a fosilních paliv a přetrvává nedostatek financí, což ukazuje, že text nedokázal zajistit potřebný rozsah změn.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.
Prezident Donald Trump v neděli večer ostře vystoupil proti papeži Lvovi XIV., kterého kritizoval za jeho postoj k válce s Íránem. Podle amerického prezidenta je současná hlava katolické církve hrozná v oblasti zahraniční politiky. Trump novinářům sdělil, že není fanouškem tohoto papeže a nelíbí se mu jeho přístup k jaderným zbraním.
Přicházejí první reakce českých politiků na drtivé vítězství Petera Magyara nad Viktorem Orbánem v maďarských parlamentních volbách. Vítězi pogratuloval Andrej Babiš (ANO), reagovali také předsedové některých opozičních stran.
Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.
Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.
Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.
Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.
Průběžné sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách potvrzuje zásadní politický zvrat, kdy opoziční hnutí Tisza směřuje k přesvědčivému triumfu. Po zpracování přibližně 22,05 % hlasů drží Tisza přes 50 % hlasů, zatímco vládní blok Fidesz-KDNP prozatím získal 40 %. Tento trend naznačuje, že maďarská politická scéna se ostře rozdělila mezi tyto dva nejsilnější subjekty.
V Maďarsku se v neděli v 19 hodin uzavřely volební místnosti a země se nyní připravuje na zásadní politickou proměnu. Parlamentní volby roku 2026 provázela mimořádná aktivita občanů, kvůli které bude ruční sčítání hlasovacích lístků trvat pravděpodobně až do rána. Komisaři musí v jednotlivých okrscích pečlivě prověřit tisíce odevzdaných hlasů.
Maďarské parlamentní volby doprovází historicky nejvyšší zájem voličů, který boří veškeré dosavadní demokratické rekordy země. Tato vlna občanské angažovanosti přichází ve chvíli, kdy se rozhoduje o tom, zda bude po šestnácti letech ukončena vláda premiéra Viktora Orbána. Vysoká účast naznačuje, že obyvatelé vnímají letošní hlasování jako klíčový zlom pro budoucnost státu.
Mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se ocitla na pokraji úplného kolapsu. Americký prezident Donald Trump v reakci na neúspěšné rozhovory v Pákistánu, kde se delegacím pod vedením viceprezidenta JD Vancea nepodařilo dosáhnout dohody, oznámil zahájení námořní blokády Hormuzského průlivu.