Svět se v sobotu posunul o malý krůček blíže ke konci éry fosilních paliv, ale zdaleka ne natolik, aby odvrátil ničivé dopady klimatického kolapsu. Země, které se po dva týdny scházely v Brazílii na konferenci COP30, dokázaly dosáhnout pouze dobrovolné dohody o zahájení diskuse nad plánem pro budoucí postupné ukončení fosilních paliv. Tento nepatrný pokrok se zrodil tváří v tvář neústupné opozici ze strany zemí produkujících ropu.
Jednání byla v noci na sobotu odvrácena od kolapsu po dvanáctihodinové maratónské seanci. Hořký spor probíhal mezi koalicí více než osmdesáti rozvinutých a rozvojových zemí a skupinou vedenou Saúdskou Arábií, jejími spojenci a Ruskem. Aktivisté vyjádřili zklamání, ale zároveň úlevu, že jednání přinesla alespoň nějaký pokrok.
Rozvojové země dosáhly částečného splnění svého cíle, kterým bylo ztrojnásobení finanční podpory od bohatých zemí na adaptaci na dopady klimatické krize. Místo požadovaného termínu do roku 2030 však získají 120 miliard dolarů ročně na adaptaci až od roku 2035, a to z celkového balíku 300 miliard dolarů, které rozvinuté země přislíbily už loni.
Z konečné dohody byl vypuštěn plán pro zastavení odlesňování, což bylo velké zklamání pro ochránce přírody na tomto „summitu deštného pralesa“, který se konal v Belému u ústí Amazonky. Jennifer Morgan, bývalá německá klimatická velvyslankyně, uvedla, že ačkoli je výsledek daleko od potřebného, představuje smysluplný pokrok. Dodala, že navzdory snahám velkých ropných států o zpomalení zelené transformace multilateralismus nadále podporuje zájmy celého světa v boji proti klimatické krizi.
Mohamed Adow, ředitel think-tanku Power Shift Africa, poznamenal, že COP30 přinesl sice „dětské krůčky“ správným směrem, ale vzhledem k rozsahu klimatické krize neobstál. Kritizoval rozvinuté země za to, že zradily zranitelné národy tím, že nedodaly národní plány na snížení emisí v souladu s vědeckými poznatky.
Dohoda 194 zemí, z níž se nepočítají USA, které neposlaly delegaci, byla dokončena po dvanácti hodinách nepřetržitých jednání, a to v sobotu ve 13:35 odpoledne. Jednání se přitom v pátek večer málem zhroutila. V závěrečném textu byla řešena i snaha o omezení globálního oteplování na 1,5 °C, ale méně důrazně, než doufaly zranitelné země.
Konference nereagovala přímo na nedostatečné národní plány na snižování emisí, ale dohodla se na zřízení programu „akcelerátoru“ pro řešení tohoto nedostatku. Ten má podat zprávu na příští konferenci COP v Turecku, které bude předsedat Austrálie. Konečný dokument také uznal „spravedlivou transformaci“, která má pomoci pracovníkům přecházejícím od fosilních paliv k čisté energii.
Klíčová ustanovení o těžbě „kritických nerostů“, která je v některých zemích spojena s prudkým nárůstem porušování lidských práv, byla zablokována Čínou a Ruskem. Teresa Anderson z ActionAid International uvedla, že nedostatek financí hází klacky pod nohy klimatickému pokroku. Carolina Pasquali z Greenpeace Brazil dodala, že chybí plány pro ukončení ničení lesů a fosilních paliv a přetrvává nedostatek financí, což ukazuje, že text nedokázal zajistit potřebný rozsah změn.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.