Svět se v sobotu posunul o malý krůček blíže ke konci éry fosilních paliv, ale zdaleka ne natolik, aby odvrátil ničivé dopady klimatického kolapsu. Země, které se po dva týdny scházely v Brazílii na konferenci COP30, dokázaly dosáhnout pouze dobrovolné dohody o zahájení diskuse nad plánem pro budoucí postupné ukončení fosilních paliv. Tento nepatrný pokrok se zrodil tváří v tvář neústupné opozici ze strany zemí produkujících ropu.
Jednání byla v noci na sobotu odvrácena od kolapsu po dvanáctihodinové maratónské seanci. Hořký spor probíhal mezi koalicí více než osmdesáti rozvinutých a rozvojových zemí a skupinou vedenou Saúdskou Arábií, jejími spojenci a Ruskem. Aktivisté vyjádřili zklamání, ale zároveň úlevu, že jednání přinesla alespoň nějaký pokrok.
Rozvojové země dosáhly částečného splnění svého cíle, kterým bylo ztrojnásobení finanční podpory od bohatých zemí na adaptaci na dopady klimatické krize. Místo požadovaného termínu do roku 2030 však získají 120 miliard dolarů ročně na adaptaci až od roku 2035, a to z celkového balíku 300 miliard dolarů, které rozvinuté země přislíbily už loni.
Z konečné dohody byl vypuštěn plán pro zastavení odlesňování, což bylo velké zklamání pro ochránce přírody na tomto „summitu deštného pralesa“, který se konal v Belému u ústí Amazonky. Jennifer Morgan, bývalá německá klimatická velvyslankyně, uvedla, že ačkoli je výsledek daleko od potřebného, představuje smysluplný pokrok. Dodala, že navzdory snahám velkých ropných států o zpomalení zelené transformace multilateralismus nadále podporuje zájmy celého světa v boji proti klimatické krizi.
Mohamed Adow, ředitel think-tanku Power Shift Africa, poznamenal, že COP30 přinesl sice „dětské krůčky“ správným směrem, ale vzhledem k rozsahu klimatické krize neobstál. Kritizoval rozvinuté země za to, že zradily zranitelné národy tím, že nedodaly národní plány na snížení emisí v souladu s vědeckými poznatky.
Dohoda 194 zemí, z níž se nepočítají USA, které neposlaly delegaci, byla dokončena po dvanácti hodinách nepřetržitých jednání, a to v sobotu ve 13:35 odpoledne. Jednání se přitom v pátek večer málem zhroutila. V závěrečném textu byla řešena i snaha o omezení globálního oteplování na 1,5 °C, ale méně důrazně, než doufaly zranitelné země.
Konference nereagovala přímo na nedostatečné národní plány na snižování emisí, ale dohodla se na zřízení programu „akcelerátoru“ pro řešení tohoto nedostatku. Ten má podat zprávu na příští konferenci COP v Turecku, které bude předsedat Austrálie. Konečný dokument také uznal „spravedlivou transformaci“, která má pomoci pracovníkům přecházejícím od fosilních paliv k čisté energii.
Klíčová ustanovení o těžbě „kritických nerostů“, která je v některých zemích spojena s prudkým nárůstem porušování lidských práv, byla zablokována Čínou a Ruskem. Teresa Anderson z ActionAid International uvedla, že nedostatek financí hází klacky pod nohy klimatickému pokroku. Carolina Pasquali z Greenpeace Brazil dodala, že chybí plány pro ukončení ničení lesů a fosilních paliv a přetrvává nedostatek financí, což ukazuje, že text nedokázal zajistit potřebný rozsah změn.
Volební místnosti v celé České republice se v sobotu odpoledne uzavřely a sčítání hlasů pro letošní komunální a senátní volby pomalu končí. Volební komise po celé zemi celé odpoledne usilovně zpracovávaly data z okrsků, přičemž průběžné výsledky přinášejí nemalá překvapení i potvrzení dosavadních politických trendů na celostátní i lokální úrovni.
Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že by Ukrajina měla vyměnit svého prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump připsal ukrajinskému lídrovi přímou odpovědnost za aktuální růst cen nafty ve Spojených státech a za to, že se mu nepodařilo včas diplomaticky ani vojensky ukončit probíhající válečný konflikt s Ruskem.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Financial Times to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská hlava státu se odvolává na zpravodajské informace a zachycenou komunikaci mezi představiteli Kremlu. Podle Zelenského ruský vůdce výslovně prohlásil, že v současné válce už neplatí žádná pravidla.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Podle analýzy webu CNN se znovu dostává do popředí riziko, že by rozhodnutí a personální preference Donalda Trumpa státu mohly Republikánskou stranu (GOP) v roce 2026 připravit o klíčový vliv v horní komoře Kongresu, podobně jako tomu bylo při předchozích volebních cyklech.
Podvodní archeologové a ochránci přírody působící na jihovýchodě Ukrajiny v okolí ostrova Chortyca podle webu The Guardian vyzývají k tomu, aby byla vysušená oblast po zničené Kachovské přehradě zapsána na seznam světového dědictví UNESCO a nebyla nikdy obnovena. Místo, které po protržení hráze odhalilo rozsáhlé historické území známé jako Velký luh, dnes představuje unikátní ekosystém a zároveň mimořádnou archeologickou pokladnici.
Obnovení ozbrojeného konfliktu v Jemenu, které v posledních měsících opětovně zatáhlo Saúdskou Arábii do regionálních střetů, je podle zahraničních analytiků CNN důsledkem řady strategických nesprávných odhadů ze strany Rijádu. Saudskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán přitom dlouhodobě směřuje veškeré úsilí k přeměně království v globální magnet pro investice, cestovní ruch a velké sportovní události, avšak nová vlna útoků bezpilotních letounů a raket z jemenského území tyto ambice vážně ohrožuje.
V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů.
Starostou odlehlého obvodu v peruánských Andách se stal podnikatel, jehož celá jména odkazují na dvě výrazné postavy evropských dějin. V komunálních volbách v horském regionu Huánuco zvítězil kandidát, který nese křestní jména Hitler Mussolini.
Hurikán Isaias zasáhl v pátek večer oblast Mexického zálivu a jako vichřice druhé kategorie udeřil na pobřeží poblíž města Destin na Floridě. Během vstupu na pevninu doprovázela živou sílu vichřice o rychlosti v nárazech až 177 kilometrů za hodinu spolu s pětistopou mořskou příbojovou vlnou. Postupně však při svém dalším postupu směrem do vnitrozemí zeslábl na posttropickou tlakovou níži s trvalou rychlostí větru kolem 105 kilometrů za hodinu.
Středoamerickou Republiku Panama zasáhlo mimořádně silné zemětřesení o magnitudu 7,7, které otřáslo celou zemí a vyvolalo masivní paniku mezi obyvateli od metropole až po odlehlejší provincie. Otřesy s relativně malou hloubkou zhruba dvanácti kilometrů a s epicentrem v centrální části státu trvaly přibližně minutu a vyhnaly statisíce lidí do ulic, přičemž zanechaly za sebou popraskané silnice, poškozené budovy a ochromenou dopravu.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s ruským protějškem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americké a globální trhy, což má za cíl snížit vysoké ceny pohonných hmot před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.