Svět se v sobotu posunul o malý krůček blíže ke konci éry fosilních paliv, ale zdaleka ne natolik, aby odvrátil ničivé dopady klimatického kolapsu. Země, které se po dva týdny scházely v Brazílii na konferenci COP30, dokázaly dosáhnout pouze dobrovolné dohody o zahájení diskuse nad plánem pro budoucí postupné ukončení fosilních paliv. Tento nepatrný pokrok se zrodil tváří v tvář neústupné opozici ze strany zemí produkujících ropu.
Jednání byla v noci na sobotu odvrácena od kolapsu po dvanáctihodinové maratónské seanci. Hořký spor probíhal mezi koalicí více než osmdesáti rozvinutých a rozvojových zemí a skupinou vedenou Saúdskou Arábií, jejími spojenci a Ruskem. Aktivisté vyjádřili zklamání, ale zároveň úlevu, že jednání přinesla alespoň nějaký pokrok.
Rozvojové země dosáhly částečného splnění svého cíle, kterým bylo ztrojnásobení finanční podpory od bohatých zemí na adaptaci na dopady klimatické krize. Místo požadovaného termínu do roku 2030 však získají 120 miliard dolarů ročně na adaptaci až od roku 2035, a to z celkového balíku 300 miliard dolarů, které rozvinuté země přislíbily už loni.
Z konečné dohody byl vypuštěn plán pro zastavení odlesňování, což bylo velké zklamání pro ochránce přírody na tomto „summitu deštného pralesa“, který se konal v Belému u ústí Amazonky. Jennifer Morgan, bývalá německá klimatická velvyslankyně, uvedla, že ačkoli je výsledek daleko od potřebného, představuje smysluplný pokrok. Dodala, že navzdory snahám velkých ropných států o zpomalení zelené transformace multilateralismus nadále podporuje zájmy celého světa v boji proti klimatické krizi.
Mohamed Adow, ředitel think-tanku Power Shift Africa, poznamenal, že COP30 přinesl sice „dětské krůčky“ správným směrem, ale vzhledem k rozsahu klimatické krize neobstál. Kritizoval rozvinuté země za to, že zradily zranitelné národy tím, že nedodaly národní plány na snížení emisí v souladu s vědeckými poznatky.
Dohoda 194 zemí, z níž se nepočítají USA, které neposlaly delegaci, byla dokončena po dvanácti hodinách nepřetržitých jednání, a to v sobotu ve 13:35 odpoledne. Jednání se přitom v pátek večer málem zhroutila. V závěrečném textu byla řešena i snaha o omezení globálního oteplování na 1,5 °C, ale méně důrazně, než doufaly zranitelné země.
Konference nereagovala přímo na nedostatečné národní plány na snižování emisí, ale dohodla se na zřízení programu „akcelerátoru“ pro řešení tohoto nedostatku. Ten má podat zprávu na příští konferenci COP v Turecku, které bude předsedat Austrálie. Konečný dokument také uznal „spravedlivou transformaci“, která má pomoci pracovníkům přecházejícím od fosilních paliv k čisté energii.
Klíčová ustanovení o těžbě „kritických nerostů“, která je v některých zemích spojena s prudkým nárůstem porušování lidských práv, byla zablokována Čínou a Ruskem. Teresa Anderson z ActionAid International uvedla, že nedostatek financí hází klacky pod nohy klimatickému pokroku. Carolina Pasquali z Greenpeace Brazil dodala, že chybí plány pro ukončení ničení lesů a fosilních paliv a přetrvává nedostatek financí, což ukazuje, že text nedokázal zajistit potřebný rozsah změn.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí označil hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Ománu za nebezpečné a za projev šikany. Reagoval tím na prohlášení hlavy Spojených států, která pohrozila zničením Ománu v případě, že tato země uzavře dohodu s Íránem ohledně správy lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Přední američtí experti na výzkum infekčních chorob nesmějí napřímo komunikovat se Světovou zdravotnickou organizací, což je v podstatě odřízlo od celosvětových debat o šíření epidemií. Podle interních materiálů a zdrojů stanice CNN zavedla Trumpova administrativa toto nařízení pro pracovníky Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění (NIAID). Tato instituce, kterou po desítky let řídil lékař Anthony Fauci, přitom v minulosti hrála klíčovou roli při zvládání zdravotnických krizí typu pandemie covidu-19 nebo šíření viru HIV.
Evropská unie vyměřila čínskému internetovému prodejci Temu pokutu ve výši 200 milionů eur za to, že na své platformě umožňoval prodej nelegálních a nebezpečných produktů, jako jsou rizikové dětské hračky či vadné nabíječky.
Klimatologové vyřadili ze svých modelů dosud nejhorší možný scénář vývoje globálního oteplování, protože dosavadní kroky lidstva v boji proti emisím začínají přinášet reálné výsledky. Tyto scénáře ukazují budoucí podobu klimatu v závislosti na rychlosti omezování skleníkových plynů. O sedm nových modelů představených minulý týden projevil nečekaný zájem i americký prezident Donald Trump, a to právě kvůli vyjmutí nejčernějšího scénáře s označením RCP8.5 a jeho nástupce SSP5-8.5. Tato prognóza počítala s tím, že státy nevyvinou žádné úsilí ke snižování emisí a masivně rozšíří využívání fosilních paliv, což by do roku 2100 znamenalo ztrojnásobení hladiny oxidu uhličitého a oteplení planety o zhruba 4,5 stupně Celsia oproti předprůmyslové éře.
Íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zaútočily na americkou leteckou základnu v regionu poté, co Spojené státy provedly nové údery v jižním Íránu. Revoluční gardy sice neupřesnily přesné umístění této základny, nicméně Kuvajt, který na svém území hostí americké síly, potvrdil zachycení nepřátelských raketových a dronových hrozeb, aniž by specifikoval místo jejich původu. Eskalace přišla poté, co americká armáda sestřelila íránské bezpilotní letouny nad Hormuzským průlivem a zasáhla vojenské stanoviště ve strategickém přístavním městě Bandar Abbás. Tyto obnovené střety vážně ohrožují křehké příměří mezi oběma státy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se s naléhavou výzvou obrátil na amerického prezidenta Donalda Trumpa a tamní Kongres se žádostí o urychlené dodávky munice pro protivzdušnou obranu, zejména systémů Patriot. Krok zdůvodnil tím, že balistické střely představují poslední zásadní výhodu Vladimira Putina na bojišti a jejich neutralizace by ruského vůdce donutila zasednout k vyjednávacímu stolu. Reagoval tak na nedělní masivní útok, při kterém Rusko nasadilo třicet balistických raket, z nichž ukrajinské letectvo dokázalo sestřelit pouze jedenáct. Podle Zelenského navíc Moskva při úderech použila i dvě střely Orešnik schopné nést jaderné hlavice.
Americké námořnictvo dopsalo závěrečnou kapitolu kontroverzního programu plavidel pro pobřežní boj (LCS), když dříve v tomto měsíci v Ohiu slavnostně zařadilo do služby poslední z 35 plánovaných lodí, USS Cleveland. Ačkoli úřadující ministr námořnictva Hung Cao na sociálních sítích vyzdvihoval ocel, sílu a výkon nového plavidla, kritici pro tento ambiciózní vojenský projekt nacházejí podstatně méně lichotivá označení. Celý program, jehož cena se původně odhadovala na 60 miliard dolarů, se podle investigativních novinářů ze serveru ProPublica může vyšplhat až přes hranici 100 miliard dolarů, což z něj činí jedno z nejvýraznějších plýtvání v historii amerických armádních nákupů.
Po 88 dnech téměř úplného výpadku internetu v Íránu se v úterý kolem páté hodiny odpoledne začaly na telefonech a sociálních sítích objevovat dlouho odkládané zprávy, básně a snímky, když se částečně obnovilo dosud velmi omezené spojení. Prvotní reakce veřejnosti však nebyly radostné, v nových příspěvcích se odrážela spíše skepse, hněv a úzkost.
Česko pomáhá Ukrajině, která přes čtyři roky čelí plnohodnotné ruské invazi, také zajišťováním muniční iniciativy. Ta se ale potýká s novým problémem, o němž se zmínil prezident Petr Pavel. Promluvil i premiér Andrej Babiš (ANO).
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety bylo zabito téměř půl milionu ruských vojáků. Tento nový odhad zveřejnila šéfka britské zpravodajské služby GCHQ Anne Keast-Butlerová. Ve svém vůbec prvním projevu v této funkci uvedla, že ruské jednotky poprvé od konce roku 2022 začínají na ukrajinském bojišti viditelně ustupovat.
Kanada oznámila plány na nákup flotily letounů včasné výstrahy od švédské společnosti Saab. V tomto strategickém tendru dala přednost evropskému řešení před konkurenční nabídkou amerického koncernu Boeing. Tento krok představuje pro Ottawu jasný posun v její obranné politice, jelikož se země snaží výrazně snížit svou dosavadní závislost na amerických zbrojařských firmách.
Evropské státy zavádějí zvýšený dohled a monitorování možných příznaků eboly u cestujících, kteří přilétají leteckými linkami z Demokratické republiky Kongo. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nechce nic riskovat, protože smrtící virus se v Africe aktuálně šíří rychleji, než ho tamní zdravotníci zvládají izolovat. Podle posledních pondělních údajů přesáhl počet podezřelých případů v Kongu hranici 900, přičemž úřady evidují nejméně 223 úmrtí. Skutečný rozsah epidemie se však odhaduje jako daleko vyšší, přičemž nákazu hlásí už i sousední Uganda.
