Organizace spojených národů rozhodla, že Ruská federace nese odpovědnost za sestřelení dopravního letadla společnosti Malaysia Airlines, letu MH17, který byl zasažen nad východní Ukrajinou v červenci 2014. Tragédie si vyžádala 298 lidských životů.
Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), spadající pod OSN, v pondělí oficiálně rozhodla, že Rusko porušilo své závazky vyplývající z mezinárodního leteckého práva. Konkrétně pravidlo, které zakazuje použití zbraní proti civilním letadlům v letovém provozu.
Let MH17 mířil z Amsterdamu do Kuala Lumpuru a byl sestřelen ruskou raketou nad oblastí Donbasu v době, kdy v regionu probíhal konflikt mezi ukrajinskými silami a proruskými separatisty. Mezi oběťmi bylo 196 Nizozemců, 38 Australanů, 10 Britů a občané Belgie a Malajsie.
Kreml jakoukoli odpovědnost za incident dlouhodobě popírá. Přesto bylo Rusko již v roce 2022 označeno nizozemským soudem za odpovědné – konkrétně šlo o skupinu pod ruskou kontrolou, která raketu odpálila. Dva ruští občané a jeden Ukrajinec loajální Moskvě byli tehdy v nepřítomnosti odsouzeni na doživotí za vraždu. Dosud ale nebyli vydáni k výkonu trestu.
Podnět k řízení před ICAO podaly vlády Austrálie a Nizozemska. Ty nyní rozhodnutí vítají jako průlomový moment.
„Vyzýváme Rusko, aby konečně přijalo odpovědnost za tento hrozný čin násilí a odčinilo své závažné porušení mezinárodního práva,“ uvedla australská ministryně zahraničí Penny Wongová.
Podle nizozemského ministra zahraničí Caspara Veldkampa verdikt představuje „důležitý krok k dosažení pravdy, spravedlnosti a odpovědnosti“. Zároveň vyslal mezinárodnímu společenství jasný signál – státy nemohou beztrestně porušovat mezinárodní právo.
Sestřelení letu MH17 patří k nejtragičtějším incidentům civilního letectví posledních desetiletí. Verdikt ICAO posiluje mezinárodní tlak na Moskvu, která však dál popírá jakoukoli vinu.
Filip Turek, europoslanec z hnutí Motoristé sobě, po měsíci otočil a přiznal, že při rychlé jízdě, kterou v polovině dubna zveřejnil na sociálních sítích, nejel po německé dálnici, jak původně tvrdil, ale po české D5. Přestože jízda rychlostí 200 kilometrů v hodině překračuje maximální povolený limit na českých dálnicích o 70 km/h, policie bude mít s jejím dokazováním značné potíže.
Agáta Hanychová nedávno oslavila své čtyřicáté narozeniny a právě toto životní jubileum se stalo jedním z hlavních témat jejího společného podcastu s Ornellou Koktovou.
Evropa prožila v roce 2024 dosud nejteplejší rok ve své historii, doprovázený vlnou ničivých klimatických událostí, které dramaticky změnily tvář kontinentu. Podle zprávy s názvem Evropský stav klimatu, zveřejněné klimatickými službami EU Copernicus a Světovou meteorologickou organizací (WMO), přineslo oteplování způsobené zejména emisemi z fosilních paliv vlny veder, rozsáhlé povodně a rekordní požáry, jež zasáhly stovky tisíc obyvatel.
Francouzský filmový herec Gérard Depardieu byl dnes pařížským soudem shledán vinným ze sexuálního napadení dvou žen během natáčení filmu v roce 2021. Za své chování dostal osmnáctiměsíční podmíněný trest odnětí svobody.
Organizace spojených národů rozhodla, že Ruská federace nese odpovědnost za sestřelení dopravního letadla společnosti Malaysia Airlines, letu MH17, který byl zasažen nad východní Ukrajinou v červenci 2014. Tragédie si vyžádala 298 lidských životů.
Společnost Boeing oznámila americkému letectvu, že dokáže dodat nové letouny Air Force One už v roce 2027 – ovšem pouze za předpokladu, že armáda přistoupí na zmírnění některých požadavků. Původně měla dvojice prezidentských letadel VC-25B dorazit v roce 2024, ale kvůli zpožděním se aktuální odhady posunuly až na roky 2028 nebo 2029, což vyvolalo kritiku ze strany prezidenta Donalda Trumpa.
Ruské dezinformační kanály opět rozpoutaly falešnou kampaň, tentokrát zaměřenou na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Propagandisté tvrdí, že záběry z nedávné cesty evropských lídrů do Kyjeva zachycují Macrona s "bílým sáčkem" údajně obsahujícím kokain. Ve skutečnosti však šlo pouze o složený kapesník, jak potvrdil server Meduza.
Pokud se ruský prezident Vladimir Putin nezúčastní plánovaných mírových rozhovorů v Istanbulu, bude to podle Ukrajiny důkazem, že Moskva o ukončení války skutečně nestojí. Tvrdí to Andrij Jermak, šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Pokud Vladimir Putin odmítne přijet do Turecka, bude to poslední signál, že Rusko nechce ukončit tuto válku, že není ochotné a připravené na žádné vyjednávání,“ uvedl Jermak.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že vážně uvažuje o návštěvě Turecka, kde by se už ve čtvrtek 15. května mohlo odehrát přímé setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Zvažuji cestu do Istanbulu. Pokud uvidím, že se věci mohou skutečně posunout, možná tam poletím. Věřím, že oba lídři budou na místě,“ uvedl Trump v pondělí.
Češi rozhodnou o novém složení Poslanecké sněmovny na začátku října. Prezident Petr Pavel v úterý vyhlásil termín letošních parlamentních voleb. Rozhodnutí hlavy státu musí ještě posvětit premiér Petr Fiala (ODS).
Ruský prezident Vladimir Putin možná narazil na nečekanou odezvu, když odmítl výzvu k 30dennímu nepodmíněnému příměří a místo toho pozval Ukrajinu k přímému jednání v Istanbulu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento návrh přijal a oznámil, že je připraven se s Putinem setkat v Turecku 15. května. Tento krok zásadně mění pravidla hry a podle ukrajinských představitelů Putin takovou reakci neočekával.
Evropští spojenci Ukrajiny hodlají vyčkat na výsledek potenciálního setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, než začnou tlačit na Spojené státy, aby uvalily nové sankce na Rusko. S odvoláním na nejmenované zdroje to uvedla agentura Bloomberg.