Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Laboratoř na vrcholu havajské sopky Mauna Loa, provozovaná Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA), dlouhodobě sleduje atmosférické složení planety. Její data přímo prokazují, jak emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů z lidské činnosti vedou ke globálnímu oteplování, stoupající hladině oceánů a extrémnějšímu počasí po celém světě.
Navržený rozpočet prezidenta Trumpa by neznamenal pouze konec Mauna Loa, ale i defunding dalších zařízení tvořících páteřní síť amerického monitoringu skleníkových plynů – od Aljašky až po Jižní pól. Tyto škrty by výrazně oslabily schopnost USA sledovat změny klimatu a reagovat na ně.
Největší hrozba ale míří právě na Mauna Loa, jejíž měření tvoří základ slavného Keelingova grafu – křivky, která zobrazuje neustálý nárůst koncentrace CO₂ v atmosféře. V roce 1958, kdy měření začalo, činila tato koncentrace 313 částic na milion (ppm). V roce 2024 dosáhla hodnoty 424,61 ppm a letos poprvé přesáhla hranici 430 ppm.
Tento graf je dodnes považován za základní kámen klimatické vědy. Je pojmenován po vědci Charlesi Davidu Keelingovi, jehož syn Ralph Keeling dnes v práci svého otce pokračuje na Scrippsově institutu oceánografie v Kalifornii.
Data z Mauna Loa dnes zajišťuje NOAA ve spolupráci s dalšími organizacemi, včetně Schmidt Sciences a Earth Networks. Pokud by observatoř byla skutečně uzavřena, Scripps by se mohl pokusit získat alternativní financování a pokračovat ve sběru dat na stejném místě. V opačném případě by hrozilo přerušení více než šedesátileté časové řady, což by mělo nedozírné následky pro globální vědeckou komunitu.
Detailní rozpis škrtů byl zveřejněn v pondělí, kdy NOAA předložila Kongresu návrh rozpočtu. Ten potvrzuje dřívější signály, že Trumpova administrativa plánuje zcela ukončit výzkumné klimatické aktivity NOAA. Tento krok je plně v souladu s tzv. Projektem 2025 – konzervativním plánem na přestavbu americké vlády podle pravicových ideologických zásad.
Jedním z klíčových cílů je zrušení celého úřadu NOAA pro oceánský a atmosférický výzkum, který zahrnuje nejen klimatologii, ale i zlepšování předpovědí počasí. To by znamenalo zásadní oslabení amerických schopností nejen v oblasti výzkumu klimatu, ale i v oblasti veřejné bezpečnosti při extrémních meteorologických jevech.
NOAA patří k nejvýznamnějším světovým institucím zabývajícím se změnou klimatu. Trumpova administrativa však z této vědecké agentury chce vytvořit pouze provozní centrum pro předpověď počasí, čímž by došlo k výraznému posunu její mise i kompetencí.
Kritici upozorňují, že navrhované změny nejsou vedeny snahou o efektivitu, ale ideologickou snahou potlačit vědecké poznání o změně klimatu. Vědci, kteří desetiletí budovali důvěru ve veřejná klimatická data, nyní varují, že ztráta kontinuity měření CO₂ by mohla mít globální dopady na výzkum i mezinárodní politiku.
Rozpočtové škrty tak nesou hrozbu nejen pro jednu laboratoř, ale i pro samotné porozumění klimatické krizi. Podle odborníků by ztráta Mauna Loa znamenala krok zpět do doby, kdy o klimatu panovaly jen domněnky – a nikoli doložené a ověřené poznatky.
Všichni dobře víme, že Helena Vondráčková je tetou Lucie Vondráčkové. Také se ale ví, že rodinné vztahy jsou pošramocené, protože prvně jmenovaná dokonce vedla soudní spor se svým bratrem, otcem Lucie. Nyní se ale objevil náznak usmíření.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.