Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Laboratoř na vrcholu havajské sopky Mauna Loa, provozovaná Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA), dlouhodobě sleduje atmosférické složení planety. Její data přímo prokazují, jak emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů z lidské činnosti vedou ke globálnímu oteplování, stoupající hladině oceánů a extrémnějšímu počasí po celém světě.
Navržený rozpočet prezidenta Trumpa by neznamenal pouze konec Mauna Loa, ale i defunding dalších zařízení tvořících páteřní síť amerického monitoringu skleníkových plynů – od Aljašky až po Jižní pól. Tyto škrty by výrazně oslabily schopnost USA sledovat změny klimatu a reagovat na ně.
Největší hrozba ale míří právě na Mauna Loa, jejíž měření tvoří základ slavného Keelingova grafu – křivky, která zobrazuje neustálý nárůst koncentrace CO₂ v atmosféře. V roce 1958, kdy měření začalo, činila tato koncentrace 313 částic na milion (ppm). V roce 2024 dosáhla hodnoty 424,61 ppm a letos poprvé přesáhla hranici 430 ppm.
Tento graf je dodnes považován za základní kámen klimatické vědy. Je pojmenován po vědci Charlesi Davidu Keelingovi, jehož syn Ralph Keeling dnes v práci svého otce pokračuje na Scrippsově institutu oceánografie v Kalifornii.
Data z Mauna Loa dnes zajišťuje NOAA ve spolupráci s dalšími organizacemi, včetně Schmidt Sciences a Earth Networks. Pokud by observatoř byla skutečně uzavřena, Scripps by se mohl pokusit získat alternativní financování a pokračovat ve sběru dat na stejném místě. V opačném případě by hrozilo přerušení více než šedesátileté časové řady, což by mělo nedozírné následky pro globální vědeckou komunitu.
Detailní rozpis škrtů byl zveřejněn v pondělí, kdy NOAA předložila Kongresu návrh rozpočtu. Ten potvrzuje dřívější signály, že Trumpova administrativa plánuje zcela ukončit výzkumné klimatické aktivity NOAA. Tento krok je plně v souladu s tzv. Projektem 2025 – konzervativním plánem na přestavbu americké vlády podle pravicových ideologických zásad.
Jedním z klíčových cílů je zrušení celého úřadu NOAA pro oceánský a atmosférický výzkum, který zahrnuje nejen klimatologii, ale i zlepšování předpovědí počasí. To by znamenalo zásadní oslabení amerických schopností nejen v oblasti výzkumu klimatu, ale i v oblasti veřejné bezpečnosti při extrémních meteorologických jevech.
NOAA patří k nejvýznamnějším světovým institucím zabývajícím se změnou klimatu. Trumpova administrativa však z této vědecké agentury chce vytvořit pouze provozní centrum pro předpověď počasí, čímž by došlo k výraznému posunu její mise i kompetencí.
Kritici upozorňují, že navrhované změny nejsou vedeny snahou o efektivitu, ale ideologickou snahou potlačit vědecké poznání o změně klimatu. Vědci, kteří desetiletí budovali důvěru ve veřejná klimatická data, nyní varují, že ztráta kontinuity měření CO₂ by mohla mít globální dopady na výzkum i mezinárodní politiku.
Rozpočtové škrty tak nesou hrozbu nejen pro jednu laboratoř, ale i pro samotné porozumění klimatické krizi. Podle odborníků by ztráta Mauna Loa znamenala krok zpět do doby, kdy o klimatu panovaly jen domněnky – a nikoli doložené a ověřené poznatky.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.