Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Laboratoř na vrcholu havajské sopky Mauna Loa, provozovaná Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA), dlouhodobě sleduje atmosférické složení planety. Její data přímo prokazují, jak emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů z lidské činnosti vedou ke globálnímu oteplování, stoupající hladině oceánů a extrémnějšímu počasí po celém světě.
Navržený rozpočet prezidenta Trumpa by neznamenal pouze konec Mauna Loa, ale i defunding dalších zařízení tvořících páteřní síť amerického monitoringu skleníkových plynů – od Aljašky až po Jižní pól. Tyto škrty by výrazně oslabily schopnost USA sledovat změny klimatu a reagovat na ně.
Největší hrozba ale míří právě na Mauna Loa, jejíž měření tvoří základ slavného Keelingova grafu – křivky, která zobrazuje neustálý nárůst koncentrace CO₂ v atmosféře. V roce 1958, kdy měření začalo, činila tato koncentrace 313 částic na milion (ppm). V roce 2024 dosáhla hodnoty 424,61 ppm a letos poprvé přesáhla hranici 430 ppm.
Tento graf je dodnes považován za základní kámen klimatické vědy. Je pojmenován po vědci Charlesi Davidu Keelingovi, jehož syn Ralph Keeling dnes v práci svého otce pokračuje na Scrippsově institutu oceánografie v Kalifornii.
Data z Mauna Loa dnes zajišťuje NOAA ve spolupráci s dalšími organizacemi, včetně Schmidt Sciences a Earth Networks. Pokud by observatoř byla skutečně uzavřena, Scripps by se mohl pokusit získat alternativní financování a pokračovat ve sběru dat na stejném místě. V opačném případě by hrozilo přerušení více než šedesátileté časové řady, což by mělo nedozírné následky pro globální vědeckou komunitu.
Detailní rozpis škrtů byl zveřejněn v pondělí, kdy NOAA předložila Kongresu návrh rozpočtu. Ten potvrzuje dřívější signály, že Trumpova administrativa plánuje zcela ukončit výzkumné klimatické aktivity NOAA. Tento krok je plně v souladu s tzv. Projektem 2025 – konzervativním plánem na přestavbu americké vlády podle pravicových ideologických zásad.
Jedním z klíčových cílů je zrušení celého úřadu NOAA pro oceánský a atmosférický výzkum, který zahrnuje nejen klimatologii, ale i zlepšování předpovědí počasí. To by znamenalo zásadní oslabení amerických schopností nejen v oblasti výzkumu klimatu, ale i v oblasti veřejné bezpečnosti při extrémních meteorologických jevech.
NOAA patří k nejvýznamnějším světovým institucím zabývajícím se změnou klimatu. Trumpova administrativa však z této vědecké agentury chce vytvořit pouze provozní centrum pro předpověď počasí, čímž by došlo k výraznému posunu její mise i kompetencí.
Kritici upozorňují, že navrhované změny nejsou vedeny snahou o efektivitu, ale ideologickou snahou potlačit vědecké poznání o změně klimatu. Vědci, kteří desetiletí budovali důvěru ve veřejná klimatická data, nyní varují, že ztráta kontinuity měření CO₂ by mohla mít globální dopady na výzkum i mezinárodní politiku.
Rozpočtové škrty tak nesou hrozbu nejen pro jednu laboratoř, ale i pro samotné porozumění klimatické krizi. Podle odborníků by ztráta Mauna Loa znamenala krok zpět do doby, kdy o klimatu panovaly jen domněnky – a nikoli doložené a ověřené poznatky.
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.