Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Laboratoř na vrcholu havajské sopky Mauna Loa, provozovaná Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA), dlouhodobě sleduje atmosférické složení planety. Její data přímo prokazují, jak emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů z lidské činnosti vedou ke globálnímu oteplování, stoupající hladině oceánů a extrémnějšímu počasí po celém světě.
Navržený rozpočet prezidenta Trumpa by neznamenal pouze konec Mauna Loa, ale i defunding dalších zařízení tvořících páteřní síť amerického monitoringu skleníkových plynů – od Aljašky až po Jižní pól. Tyto škrty by výrazně oslabily schopnost USA sledovat změny klimatu a reagovat na ně.
Největší hrozba ale míří právě na Mauna Loa, jejíž měření tvoří základ slavného Keelingova grafu – křivky, která zobrazuje neustálý nárůst koncentrace CO₂ v atmosféře. V roce 1958, kdy měření začalo, činila tato koncentrace 313 částic na milion (ppm). V roce 2024 dosáhla hodnoty 424,61 ppm a letos poprvé přesáhla hranici 430 ppm.
Tento graf je dodnes považován za základní kámen klimatické vědy. Je pojmenován po vědci Charlesi Davidu Keelingovi, jehož syn Ralph Keeling dnes v práci svého otce pokračuje na Scrippsově institutu oceánografie v Kalifornii.
Data z Mauna Loa dnes zajišťuje NOAA ve spolupráci s dalšími organizacemi, včetně Schmidt Sciences a Earth Networks. Pokud by observatoř byla skutečně uzavřena, Scripps by se mohl pokusit získat alternativní financování a pokračovat ve sběru dat na stejném místě. V opačném případě by hrozilo přerušení více než šedesátileté časové řady, což by mělo nedozírné následky pro globální vědeckou komunitu.
Detailní rozpis škrtů byl zveřejněn v pondělí, kdy NOAA předložila Kongresu návrh rozpočtu. Ten potvrzuje dřívější signály, že Trumpova administrativa plánuje zcela ukončit výzkumné klimatické aktivity NOAA. Tento krok je plně v souladu s tzv. Projektem 2025 – konzervativním plánem na přestavbu americké vlády podle pravicových ideologických zásad.
Jedním z klíčových cílů je zrušení celého úřadu NOAA pro oceánský a atmosférický výzkum, který zahrnuje nejen klimatologii, ale i zlepšování předpovědí počasí. To by znamenalo zásadní oslabení amerických schopností nejen v oblasti výzkumu klimatu, ale i v oblasti veřejné bezpečnosti při extrémních meteorologických jevech.
NOAA patří k nejvýznamnějším světovým institucím zabývajícím se změnou klimatu. Trumpova administrativa však z této vědecké agentury chce vytvořit pouze provozní centrum pro předpověď počasí, čímž by došlo k výraznému posunu její mise i kompetencí.
Kritici upozorňují, že navrhované změny nejsou vedeny snahou o efektivitu, ale ideologickou snahou potlačit vědecké poznání o změně klimatu. Vědci, kteří desetiletí budovali důvěru ve veřejná klimatická data, nyní varují, že ztráta kontinuity měření CO₂ by mohla mít globální dopady na výzkum i mezinárodní politiku.
Rozpočtové škrty tak nesou hrozbu nejen pro jednu laboratoř, ale i pro samotné porozumění klimatické krizi. Podle odborníků by ztráta Mauna Loa znamenala krok zpět do doby, kdy o klimatu panovaly jen domněnky – a nikoli doložené a ověřené poznatky.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
