Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Laboratoř na vrcholu havajské sopky Mauna Loa, provozovaná Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA), dlouhodobě sleduje atmosférické složení planety. Její data přímo prokazují, jak emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů z lidské činnosti vedou ke globálnímu oteplování, stoupající hladině oceánů a extrémnějšímu počasí po celém světě.
Navržený rozpočet prezidenta Trumpa by neznamenal pouze konec Mauna Loa, ale i defunding dalších zařízení tvořících páteřní síť amerického monitoringu skleníkových plynů – od Aljašky až po Jižní pól. Tyto škrty by výrazně oslabily schopnost USA sledovat změny klimatu a reagovat na ně.
Největší hrozba ale míří právě na Mauna Loa, jejíž měření tvoří základ slavného Keelingova grafu – křivky, která zobrazuje neustálý nárůst koncentrace CO₂ v atmosféře. V roce 1958, kdy měření začalo, činila tato koncentrace 313 částic na milion (ppm). V roce 2024 dosáhla hodnoty 424,61 ppm a letos poprvé přesáhla hranici 430 ppm.
Tento graf je dodnes považován za základní kámen klimatické vědy. Je pojmenován po vědci Charlesi Davidu Keelingovi, jehož syn Ralph Keeling dnes v práci svého otce pokračuje na Scrippsově institutu oceánografie v Kalifornii.
Data z Mauna Loa dnes zajišťuje NOAA ve spolupráci s dalšími organizacemi, včetně Schmidt Sciences a Earth Networks. Pokud by observatoř byla skutečně uzavřena, Scripps by se mohl pokusit získat alternativní financování a pokračovat ve sběru dat na stejném místě. V opačném případě by hrozilo přerušení více než šedesátileté časové řady, což by mělo nedozírné následky pro globální vědeckou komunitu.
Detailní rozpis škrtů byl zveřejněn v pondělí, kdy NOAA předložila Kongresu návrh rozpočtu. Ten potvrzuje dřívější signály, že Trumpova administrativa plánuje zcela ukončit výzkumné klimatické aktivity NOAA. Tento krok je plně v souladu s tzv. Projektem 2025 – konzervativním plánem na přestavbu americké vlády podle pravicových ideologických zásad.
Jedním z klíčových cílů je zrušení celého úřadu NOAA pro oceánský a atmosférický výzkum, který zahrnuje nejen klimatologii, ale i zlepšování předpovědí počasí. To by znamenalo zásadní oslabení amerických schopností nejen v oblasti výzkumu klimatu, ale i v oblasti veřejné bezpečnosti při extrémních meteorologických jevech.
NOAA patří k nejvýznamnějším světovým institucím zabývajícím se změnou klimatu. Trumpova administrativa však z této vědecké agentury chce vytvořit pouze provozní centrum pro předpověď počasí, čímž by došlo k výraznému posunu její mise i kompetencí.
Kritici upozorňují, že navrhované změny nejsou vedeny snahou o efektivitu, ale ideologickou snahou potlačit vědecké poznání o změně klimatu. Vědci, kteří desetiletí budovali důvěru ve veřejná klimatická data, nyní varují, že ztráta kontinuity měření CO₂ by mohla mít globální dopady na výzkum i mezinárodní politiku.
Rozpočtové škrty tak nesou hrozbu nejen pro jednu laboratoř, ale i pro samotné porozumění klimatické krizi. Podle odborníků by ztráta Mauna Loa znamenala krok zpět do doby, kdy o klimatu panovaly jen domněnky – a nikoli doložené a ověřené poznatky.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.