Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Zveřejněné animované video ukazuje raketu vypuštěnou ze země, která po dosažení cíle uvolňuje 90 malých submunic. Ty po dopadu poskakují po zemi a explodují v prostoru napodobujícím elektrickou rozvodnu. Následně video znázorňuje selhání elektrických zařízení.
Představení této zbraně přichází v době rostoucího mezinárodního napětí, především kvůli hrozbě čínské invaze na Tchaj-wan. Čína navíc nadále podporuje Rusko v jeho válce proti Ukrajině a pomáhá mu obcházet západní sankce, mimo jiné dodávkami tzv. dvojího využití, které ruský obranný průmysl využívá.
Grafitová bomba, známá také jako „blackout bomba“ nebo „měkká bomba“, rozptyluje nad cílovou oblastí hustý oblak jemných grafitových částic. Tyto částice jsou extrémně vodivé, a když se dostanou do kontaktu s elektrickými kabely či zařízením, způsobí zkraty a selhání.
Útok grafitovou bombou tak může okamžitě vyřadit z provozu nejen jednotlivá zařízení, ale i celé elektrárny, čímž způsobí rozsáhlé výpadky proudu v daném regionu. Přestože jde o zbraň klasifikovanou jako neletální, její dopady na civilní infrastrukturu mohou mít vážné zdravotní a humanitární následky.
Technologie grafitových bomb není nová – první známé použití se datuje do roku 1991, kdy americká armáda během války v Zálivu nasadila tzv. BLU-114/B „Soft-Bomb“ k vyřazení iráckých elektrických rozvodů. Podobně v roce 1999 použilo NATO grafitové bomby k útokům na pět srbských elektráren během konfliktu v Kosovu, což vedlo k výpadkům elektřiny až v 70 % Srbska.
Cílem bylo narušit vojenské komunikační a radarové systémy, ale zároveň došlo i k přerušení chodu nemocnic, veřejné dopravy a zásobování vodou. Mezinárodní organizace International Physicians for the Prevention of Nuclear War tehdy uvedla, že „útočení na civilní infrastrukturu je útokem na veřejné zdraví“.
Zatímco americká BLU-114/B využívá cívky s uhlíkovými vlákny, které se po kontaktu s vysokým napětím odpaří a vytvoří vodivý oblak, čínská verze podle dostupných záběrů využívá submunice, které se samy detonují, aby vytvořily požadovaný grafitový oblak.
Jižní Korea v roce 2017 oznámila, že vyvinula vlastní grafitovou bombu a je připravena ji použít proti Severní Koreji v případě konfliktu. Spojené státy, které se k používání této zbraně dlouho nevyjadřovaly, ji stále považují za citlivou a vysoce utajovanou technologii.
Čínské odhalení vlastní verze tak představuje nejen technologický pokrok, ale i silný geopolitický signál v době, kdy se svět obává eskalace východoasijského konfliktu.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".