Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Zveřejněné animované video ukazuje raketu vypuštěnou ze země, která po dosažení cíle uvolňuje 90 malých submunic. Ty po dopadu poskakují po zemi a explodují v prostoru napodobujícím elektrickou rozvodnu. Následně video znázorňuje selhání elektrických zařízení.
Představení této zbraně přichází v době rostoucího mezinárodního napětí, především kvůli hrozbě čínské invaze na Tchaj-wan. Čína navíc nadále podporuje Rusko v jeho válce proti Ukrajině a pomáhá mu obcházet západní sankce, mimo jiné dodávkami tzv. dvojího využití, které ruský obranný průmysl využívá.
Grafitová bomba, známá také jako „blackout bomba“ nebo „měkká bomba“, rozptyluje nad cílovou oblastí hustý oblak jemných grafitových částic. Tyto částice jsou extrémně vodivé, a když se dostanou do kontaktu s elektrickými kabely či zařízením, způsobí zkraty a selhání.
Útok grafitovou bombou tak může okamžitě vyřadit z provozu nejen jednotlivá zařízení, ale i celé elektrárny, čímž způsobí rozsáhlé výpadky proudu v daném regionu. Přestože jde o zbraň klasifikovanou jako neletální, její dopady na civilní infrastrukturu mohou mít vážné zdravotní a humanitární následky.
Technologie grafitových bomb není nová – první známé použití se datuje do roku 1991, kdy americká armáda během války v Zálivu nasadila tzv. BLU-114/B „Soft-Bomb“ k vyřazení iráckých elektrických rozvodů. Podobně v roce 1999 použilo NATO grafitové bomby k útokům na pět srbských elektráren během konfliktu v Kosovu, což vedlo k výpadkům elektřiny až v 70 % Srbska.
Cílem bylo narušit vojenské komunikační a radarové systémy, ale zároveň došlo i k přerušení chodu nemocnic, veřejné dopravy a zásobování vodou. Mezinárodní organizace International Physicians for the Prevention of Nuclear War tehdy uvedla, že „útočení na civilní infrastrukturu je útokem na veřejné zdraví“.
Zatímco americká BLU-114/B využívá cívky s uhlíkovými vlákny, které se po kontaktu s vysokým napětím odpaří a vytvoří vodivý oblak, čínská verze podle dostupných záběrů využívá submunice, které se samy detonují, aby vytvořily požadovaný grafitový oblak.
Jižní Korea v roce 2017 oznámila, že vyvinula vlastní grafitovou bombu a je připravena ji použít proti Severní Koreji v případě konfliktu. Spojené státy, které se k používání této zbraně dlouho nevyjadřovaly, ji stále považují za citlivou a vysoce utajovanou technologii.
Čínské odhalení vlastní verze tak představuje nejen technologický pokrok, ale i silný geopolitický signál v době, kdy se svět obává eskalace východoasijského konfliktu.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.