Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Zveřejněné animované video ukazuje raketu vypuštěnou ze země, která po dosažení cíle uvolňuje 90 malých submunic. Ty po dopadu poskakují po zemi a explodují v prostoru napodobujícím elektrickou rozvodnu. Následně video znázorňuje selhání elektrických zařízení.
Představení této zbraně přichází v době rostoucího mezinárodního napětí, především kvůli hrozbě čínské invaze na Tchaj-wan. Čína navíc nadále podporuje Rusko v jeho válce proti Ukrajině a pomáhá mu obcházet západní sankce, mimo jiné dodávkami tzv. dvojího využití, které ruský obranný průmysl využívá.
Grafitová bomba, známá také jako „blackout bomba“ nebo „měkká bomba“, rozptyluje nad cílovou oblastí hustý oblak jemných grafitových částic. Tyto částice jsou extrémně vodivé, a když se dostanou do kontaktu s elektrickými kabely či zařízením, způsobí zkraty a selhání.
Útok grafitovou bombou tak může okamžitě vyřadit z provozu nejen jednotlivá zařízení, ale i celé elektrárny, čímž způsobí rozsáhlé výpadky proudu v daném regionu. Přestože jde o zbraň klasifikovanou jako neletální, její dopady na civilní infrastrukturu mohou mít vážné zdravotní a humanitární následky.
Technologie grafitových bomb není nová – první známé použití se datuje do roku 1991, kdy americká armáda během války v Zálivu nasadila tzv. BLU-114/B „Soft-Bomb“ k vyřazení iráckých elektrických rozvodů. Podobně v roce 1999 použilo NATO grafitové bomby k útokům na pět srbských elektráren během konfliktu v Kosovu, což vedlo k výpadkům elektřiny až v 70 % Srbska.
Cílem bylo narušit vojenské komunikační a radarové systémy, ale zároveň došlo i k přerušení chodu nemocnic, veřejné dopravy a zásobování vodou. Mezinárodní organizace International Physicians for the Prevention of Nuclear War tehdy uvedla, že „útočení na civilní infrastrukturu je útokem na veřejné zdraví“.
Zatímco americká BLU-114/B využívá cívky s uhlíkovými vlákny, které se po kontaktu s vysokým napětím odpaří a vytvoří vodivý oblak, čínská verze podle dostupných záběrů využívá submunice, které se samy detonují, aby vytvořily požadovaný grafitový oblak.
Jižní Korea v roce 2017 oznámila, že vyvinula vlastní grafitovou bombu a je připravena ji použít proti Severní Koreji v případě konfliktu. Spojené státy, které se k používání této zbraně dlouho nevyjadřovaly, ji stále považují za citlivou a vysoce utajovanou technologii.
Čínské odhalení vlastní verze tak představuje nejen technologický pokrok, ale i silný geopolitický signál v době, kdy se svět obává eskalace východoasijského konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.