Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Zveřejněné animované video ukazuje raketu vypuštěnou ze země, která po dosažení cíle uvolňuje 90 malých submunic. Ty po dopadu poskakují po zemi a explodují v prostoru napodobujícím elektrickou rozvodnu. Následně video znázorňuje selhání elektrických zařízení.
Představení této zbraně přichází v době rostoucího mezinárodního napětí, především kvůli hrozbě čínské invaze na Tchaj-wan. Čína navíc nadále podporuje Rusko v jeho válce proti Ukrajině a pomáhá mu obcházet západní sankce, mimo jiné dodávkami tzv. dvojího využití, které ruský obranný průmysl využívá.
Grafitová bomba, známá také jako „blackout bomba“ nebo „měkká bomba“, rozptyluje nad cílovou oblastí hustý oblak jemných grafitových částic. Tyto částice jsou extrémně vodivé, a když se dostanou do kontaktu s elektrickými kabely či zařízením, způsobí zkraty a selhání.
Útok grafitovou bombou tak může okamžitě vyřadit z provozu nejen jednotlivá zařízení, ale i celé elektrárny, čímž způsobí rozsáhlé výpadky proudu v daném regionu. Přestože jde o zbraň klasifikovanou jako neletální, její dopady na civilní infrastrukturu mohou mít vážné zdravotní a humanitární následky.
Technologie grafitových bomb není nová – první známé použití se datuje do roku 1991, kdy americká armáda během války v Zálivu nasadila tzv. BLU-114/B „Soft-Bomb“ k vyřazení iráckých elektrických rozvodů. Podobně v roce 1999 použilo NATO grafitové bomby k útokům na pět srbských elektráren během konfliktu v Kosovu, což vedlo k výpadkům elektřiny až v 70 % Srbska.
Cílem bylo narušit vojenské komunikační a radarové systémy, ale zároveň došlo i k přerušení chodu nemocnic, veřejné dopravy a zásobování vodou. Mezinárodní organizace International Physicians for the Prevention of Nuclear War tehdy uvedla, že „útočení na civilní infrastrukturu je útokem na veřejné zdraví“.
Zatímco americká BLU-114/B využívá cívky s uhlíkovými vlákny, které se po kontaktu s vysokým napětím odpaří a vytvoří vodivý oblak, čínská verze podle dostupných záběrů využívá submunice, které se samy detonují, aby vytvořily požadovaný grafitový oblak.
Jižní Korea v roce 2017 oznámila, že vyvinula vlastní grafitovou bombu a je připravena ji použít proti Severní Koreji v případě konfliktu. Spojené státy, které se k používání této zbraně dlouho nevyjadřovaly, ji stále považují za citlivou a vysoce utajovanou technologii.
Čínské odhalení vlastní verze tak představuje nejen technologický pokrok, ale i silný geopolitický signál v době, kdy se svět obává eskalace východoasijského konfliktu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že Moskva se ve věci přijatelných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nehodlá posunout ze své pozice. Jeho slova popřela naděje, že by jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek na Aljašce přinesla nějaké pokroky.
Ve chvíli, kdy se mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ocitají na mrtvém bodě, Donald Trump posiluje svou rétoriku, když naznačuje, že by Ukrajina měla přejít do ofenzivy. Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že je „velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, aniž byste nezaútočili na zemi útočníka“. Dodal také, že bývalý prezident Joe Biden „nenechal Ukrajinu útočit, jen se bránit“, a zeptal se, jak to dopadlo.
I když americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že se mu podaří uspořádat setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, plány na summit se podle BBC zadrhly. Místo, kde by se setkání mohlo konat, je navíc stále ve hvězdách. Zvažují se přitom různá města. Na seznamu se objevil Curych, Vídeň, Budapešť i Istanbul.
Policie obvinila zadrženého cizince z pondělní vraždy seniorky v Ratenicích na Kolínsku. Podle dosavadních závěrů vyšetřování šlo o plánovaný čin, kdy se muž chtěl obohatit na úkor zavražděné ženy.
Tři roky už v září uplynou od smrti legendární britské královny Alžběty II., jejíž místo na trůnu zaujal její syn Karel III. Přesto se v těchto dnech dostanou do oběhu mince s podobiznou zesnulé panovnice. Podle královské mincovny je to naposledy.
Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).
Na pátek připadají nedožité 30. narozeniny Aničky Slováčkové, která si před dubnovou smrtí jistě přála, aby se z problémů dostala alespoň její maminka Dáda Patrasová. Podle nejnovějšího vyjádření Felixe Slováčka se to ale vůbec nedaří.
Ukrajina dává v reakci na poslední ruská vyjádření jasně najevo, že v rámci jednání s Kremlem stojí jedině o přímé rozhovory mezi prezidenty, tedy Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Schůzku v tomto formátu nadále připravuje i Bílý dům.
V případu předloňské smrti populárního herce Matthewa Perryho nastává další zvrat. Žena, která je jednou z pětice obviněných, souhlasila s přiznáním viny. Informoval o tom web DW. Perry, jehož celosvětově proslavil sitcom Přátelé, zemřel předloni na podzim.
Izrael naznačil, že poslední návrh příměří, s nímž souhlasí palestinské hnutí Hamás, nepřijme. Aby souhlasil s klidem zbraní, požaduje propuštění všech 50 zbývajících rukojmích, ať už jsou naživu nebo po smrti.
Veronika Khek Kubařová dnes odtajnila, že se v srpnu po deseti letech manželství konečně stala maminkou. Na svět přivedla chlapečka, jehož jméno zatím není veřejnosti známé. Bezpečně naopak víme, jak se známá herečka dala dohromady se svým mužem, uznávaným režisérem.
Příští ročník celosvětově oblíbené soutěže Eurovision Song Contest, známé jako Eurovize, má stanovené místo konání. Potřetí v historii jej bude hostit rakouské hlavní město Vídeň, informoval web DW.