Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Ve svém komentáři to napsali bývalí američtí velvyslanci v Rumunsku Mark Gitenstein, Adrian Zuckerman a Jim Rosapepe. Upozorňují, že Putin utrácí miliony dolarů za šíření dezinformací a propagandy, především prostřednictvím platforem jako TikTok nebo Telegram. Cílem není jen Ukrajina, ale celý Západ – a především USA a jejich spojenci.
Podle autorů se Putin po neúspěšném vojenském tažení na Kyjev uchýlil ke staré sovětské taktice: rozkládat demokratické státy zevnitř pomocí podpory proruských kandidátů a podvratné propagandy. Tato strategie se naplno projevila během rumunských prezidentských voleb v roce 2024.
Putin tehdy podpořil kandidáta Călina Georgesca, do té doby veřejnosti téměř neznámého. Během dvou týdnů jeho podpora prudce vzrostla na 21 %, a to bez jakýchkoliv oficiálních kampaní nebo výdajů – podle jeho slov. Ve skutečnosti ho však masivně podporovala ruská propaganda a skrytá finanční síť.
Rumunské i západní zpravodajské služby odhalily rozsáhlou operaci zahrnující zahraniční vměšování a porušení volebního zákona. Ústavní soud proto zrušil první kolo voleb a nařídil jejich opakování. Ve druhém kole se pak volební účast vyšplhala na rekordních 65 % a voliči dali jasně najevo, že si zvolí demokratickou, prozápadní cestu. Putinův kandidát neuspěl – demokrat Nicușor Dan zvítězil v poměru 54 ku 46 procentům.
Skupina bývalých amerických velvyslanců tehdy veřejně vyzvala Rumuny, aby se postavili Putinovu vlivu. „Zažili jsme přerod Rumunska z diktatury do svobodné demokratické společnosti,“ napsali v otevřeném dopise. „Pod Putinovým vedením je Rusko znovu v tažení. Nejdříve napadli Ukrajinu. Bude Rumunsko jejich další cíl, jako za Stalinových časů?“
Navzdory neúspěchu v Rumunsku zůstává Putinova strategie nebezpečná. V letošním roce se očekávají volby v Moldavsku, Estonsku, Gruzii, Nizozemsku, Česku a dalších evropských zemích – a všechny mohou čelit podobným snahám o ovlivnění.
Podle autorů je třeba neprodleně zasáhnout proti porušování volebních zákonů a chránit demokratické procesy před zahraniční manipulací. Úspěšná obrana Rumunska ukazuje, že nejlepší zbraní proti propagandě je pravda – a odvaha ji říct nahlas.
Spojené státy mezitím potvrdily svůj závazek k alianci s Rumunskem. Prezident Donald Trump po volbách slíbil posílení bezpečnostní spolupráce a ekonomických vztahů mezi oběma zeměmi.
Autoři však upozorňují i na to, že někteří Západní činitelé se nadále sblížují s Putinem – například podnikatel Mario Nawfal či otec Elona Muska, kteří navštívili Moskvu. Na červnovém fóru Future 2050 v Moskvě vystoupili také ruští propagandisté jako Alexandr Dugin nebo Dmitrij Medveděv.
Závěrečné poselství komentáře je jasné: novým bojištěm je kyberprostor a v sázce je svrchovanost demokracií. A jak ukázal rumunský příklad, pravda může zvítězit – pokud se za ni lidé postaví.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.