Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Ve svém komentáři to napsali bývalí američtí velvyslanci v Rumunsku Mark Gitenstein, Adrian Zuckerman a Jim Rosapepe. Upozorňují, že Putin utrácí miliony dolarů za šíření dezinformací a propagandy, především prostřednictvím platforem jako TikTok nebo Telegram. Cílem není jen Ukrajina, ale celý Západ – a především USA a jejich spojenci.
Podle autorů se Putin po neúspěšném vojenském tažení na Kyjev uchýlil ke staré sovětské taktice: rozkládat demokratické státy zevnitř pomocí podpory proruských kandidátů a podvratné propagandy. Tato strategie se naplno projevila během rumunských prezidentských voleb v roce 2024.
Putin tehdy podpořil kandidáta Călina Georgesca, do té doby veřejnosti téměř neznámého. Během dvou týdnů jeho podpora prudce vzrostla na 21 %, a to bez jakýchkoliv oficiálních kampaní nebo výdajů – podle jeho slov. Ve skutečnosti ho však masivně podporovala ruská propaganda a skrytá finanční síť.
Rumunské i západní zpravodajské služby odhalily rozsáhlou operaci zahrnující zahraniční vměšování a porušení volebního zákona. Ústavní soud proto zrušil první kolo voleb a nařídil jejich opakování. Ve druhém kole se pak volební účast vyšplhala na rekordních 65 % a voliči dali jasně najevo, že si zvolí demokratickou, prozápadní cestu. Putinův kandidát neuspěl – demokrat Nicușor Dan zvítězil v poměru 54 ku 46 procentům.
Skupina bývalých amerických velvyslanců tehdy veřejně vyzvala Rumuny, aby se postavili Putinovu vlivu. „Zažili jsme přerod Rumunska z diktatury do svobodné demokratické společnosti,“ napsali v otevřeném dopise. „Pod Putinovým vedením je Rusko znovu v tažení. Nejdříve napadli Ukrajinu. Bude Rumunsko jejich další cíl, jako za Stalinových časů?“
Navzdory neúspěchu v Rumunsku zůstává Putinova strategie nebezpečná. V letošním roce se očekávají volby v Moldavsku, Estonsku, Gruzii, Nizozemsku, Česku a dalších evropských zemích – a všechny mohou čelit podobným snahám o ovlivnění.
Podle autorů je třeba neprodleně zasáhnout proti porušování volebních zákonů a chránit demokratické procesy před zahraniční manipulací. Úspěšná obrana Rumunska ukazuje, že nejlepší zbraní proti propagandě je pravda – a odvaha ji říct nahlas.
Spojené státy mezitím potvrdily svůj závazek k alianci s Rumunskem. Prezident Donald Trump po volbách slíbil posílení bezpečnostní spolupráce a ekonomických vztahů mezi oběma zeměmi.
Autoři však upozorňují i na to, že někteří Západní činitelé se nadále sblížují s Putinem – například podnikatel Mario Nawfal či otec Elona Muska, kteří navštívili Moskvu. Na červnovém fóru Future 2050 v Moskvě vystoupili také ruští propagandisté jako Alexandr Dugin nebo Dmitrij Medveděv.
Závěrečné poselství komentáře je jasné: novým bojištěm je kyberprostor a v sázce je svrchovanost demokracií. A jak ukázal rumunský příklad, pravda může zvítězit – pokud se za ni lidé postaví.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.
V Česku se opět blíží období, kdy v kalendáři nalezneme státní svátky. Mnozí z nás tak budou tradičně zjišťovat, zda budou otevřené obchody. První z tuzemských řetězců už proto informoval zákazníky, jak to v červenci bude.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
O víkendu pokračovaly diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají vést k finální mírové dohodě a definitivnímu konci vzájemného konfliktu. Prostředníci z Kataru a Pákistánu tvrdí, že bylo dosaženo pokroku. Informovala o tom britská stanice BBC.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.