Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Ve svém komentáři to napsali bývalí američtí velvyslanci v Rumunsku Mark Gitenstein, Adrian Zuckerman a Jim Rosapepe. Upozorňují, že Putin utrácí miliony dolarů za šíření dezinformací a propagandy, především prostřednictvím platforem jako TikTok nebo Telegram. Cílem není jen Ukrajina, ale celý Západ – a především USA a jejich spojenci.
Podle autorů se Putin po neúspěšném vojenském tažení na Kyjev uchýlil ke staré sovětské taktice: rozkládat demokratické státy zevnitř pomocí podpory proruských kandidátů a podvratné propagandy. Tato strategie se naplno projevila během rumunských prezidentských voleb v roce 2024.
Putin tehdy podpořil kandidáta Călina Georgesca, do té doby veřejnosti téměř neznámého. Během dvou týdnů jeho podpora prudce vzrostla na 21 %, a to bez jakýchkoliv oficiálních kampaní nebo výdajů – podle jeho slov. Ve skutečnosti ho však masivně podporovala ruská propaganda a skrytá finanční síť.
Rumunské i západní zpravodajské služby odhalily rozsáhlou operaci zahrnující zahraniční vměšování a porušení volebního zákona. Ústavní soud proto zrušil první kolo voleb a nařídil jejich opakování. Ve druhém kole se pak volební účast vyšplhala na rekordních 65 % a voliči dali jasně najevo, že si zvolí demokratickou, prozápadní cestu. Putinův kandidát neuspěl – demokrat Nicușor Dan zvítězil v poměru 54 ku 46 procentům.
Skupina bývalých amerických velvyslanců tehdy veřejně vyzvala Rumuny, aby se postavili Putinovu vlivu. „Zažili jsme přerod Rumunska z diktatury do svobodné demokratické společnosti,“ napsali v otevřeném dopise. „Pod Putinovým vedením je Rusko znovu v tažení. Nejdříve napadli Ukrajinu. Bude Rumunsko jejich další cíl, jako za Stalinových časů?“
Navzdory neúspěchu v Rumunsku zůstává Putinova strategie nebezpečná. V letošním roce se očekávají volby v Moldavsku, Estonsku, Gruzii, Nizozemsku, Česku a dalších evropských zemích – a všechny mohou čelit podobným snahám o ovlivnění.
Podle autorů je třeba neprodleně zasáhnout proti porušování volebních zákonů a chránit demokratické procesy před zahraniční manipulací. Úspěšná obrana Rumunska ukazuje, že nejlepší zbraní proti propagandě je pravda – a odvaha ji říct nahlas.
Spojené státy mezitím potvrdily svůj závazek k alianci s Rumunskem. Prezident Donald Trump po volbách slíbil posílení bezpečnostní spolupráce a ekonomických vztahů mezi oběma zeměmi.
Autoři však upozorňují i na to, že někteří Západní činitelé se nadále sblížují s Putinem – například podnikatel Mario Nawfal či otec Elona Muska, kteří navštívili Moskvu. Na červnovém fóru Future 2050 v Moskvě vystoupili také ruští propagandisté jako Alexandr Dugin nebo Dmitrij Medveděv.
Závěrečné poselství komentáře je jasné: novým bojištěm je kyberprostor a v sázce je svrchovanost demokracií. A jak ukázal rumunský příklad, pravda může zvítězit – pokud se za ni lidé postaví.
Česko v pátek zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová. Upřímnou soustrast rodině již vyjádřili i někteří představitelé státu. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) byla Brejchová výjimečnou herečkou.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.