Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Ve svém komentáři to napsali bývalí američtí velvyslanci v Rumunsku Mark Gitenstein, Adrian Zuckerman a Jim Rosapepe. Upozorňují, že Putin utrácí miliony dolarů za šíření dezinformací a propagandy, především prostřednictvím platforem jako TikTok nebo Telegram. Cílem není jen Ukrajina, ale celý Západ – a především USA a jejich spojenci.
Podle autorů se Putin po neúspěšném vojenském tažení na Kyjev uchýlil ke staré sovětské taktice: rozkládat demokratické státy zevnitř pomocí podpory proruských kandidátů a podvratné propagandy. Tato strategie se naplno projevila během rumunských prezidentských voleb v roce 2024.
Putin tehdy podpořil kandidáta Călina Georgesca, do té doby veřejnosti téměř neznámého. Během dvou týdnů jeho podpora prudce vzrostla na 21 %, a to bez jakýchkoliv oficiálních kampaní nebo výdajů – podle jeho slov. Ve skutečnosti ho však masivně podporovala ruská propaganda a skrytá finanční síť.
Rumunské i západní zpravodajské služby odhalily rozsáhlou operaci zahrnující zahraniční vměšování a porušení volebního zákona. Ústavní soud proto zrušil první kolo voleb a nařídil jejich opakování. Ve druhém kole se pak volební účast vyšplhala na rekordních 65 % a voliči dali jasně najevo, že si zvolí demokratickou, prozápadní cestu. Putinův kandidát neuspěl – demokrat Nicușor Dan zvítězil v poměru 54 ku 46 procentům.
Skupina bývalých amerických velvyslanců tehdy veřejně vyzvala Rumuny, aby se postavili Putinovu vlivu. „Zažili jsme přerod Rumunska z diktatury do svobodné demokratické společnosti,“ napsali v otevřeném dopise. „Pod Putinovým vedením je Rusko znovu v tažení. Nejdříve napadli Ukrajinu. Bude Rumunsko jejich další cíl, jako za Stalinových časů?“
Navzdory neúspěchu v Rumunsku zůstává Putinova strategie nebezpečná. V letošním roce se očekávají volby v Moldavsku, Estonsku, Gruzii, Nizozemsku, Česku a dalších evropských zemích – a všechny mohou čelit podobným snahám o ovlivnění.
Podle autorů je třeba neprodleně zasáhnout proti porušování volebních zákonů a chránit demokratické procesy před zahraniční manipulací. Úspěšná obrana Rumunska ukazuje, že nejlepší zbraní proti propagandě je pravda – a odvaha ji říct nahlas.
Spojené státy mezitím potvrdily svůj závazek k alianci s Rumunskem. Prezident Donald Trump po volbách slíbil posílení bezpečnostní spolupráce a ekonomických vztahů mezi oběma zeměmi.
Autoři však upozorňují i na to, že někteří Západní činitelé se nadále sblížují s Putinem – například podnikatel Mario Nawfal či otec Elona Muska, kteří navštívili Moskvu. Na červnovém fóru Future 2050 v Moskvě vystoupili také ruští propagandisté jako Alexandr Dugin nebo Dmitrij Medveděv.
Závěrečné poselství komentáře je jasné: novým bojištěm je kyberprostor a v sázce je svrchovanost demokracií. A jak ukázal rumunský příklad, pravda může zvítězit – pokud se za ni lidé postaví.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.
Americký miliardář Elon Musk v pondělí ostře zaútočil na zákonodárce, kteří podporují rozpočtový návrh prezidenta Donalda Trumpa, přezdívaný „jeden velký nádherný zákon“. Tento návrh by podle rozpočtového úřadu Kongresu zvýšil deficit USA o téměř 3,3 bilionu dolarů během příští dekády. Musk, který dříve patřil k blízkým spojencům prezidenta, se nyní ostře vymezil nejen vůči zákonu samotnému, ale i vůči těm, kteří jej podporují.
Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Devatenáctiletý Oleh si myslel, že má jednoduchou brigádu. Na Telegramu našel inzerát nabízející tisíc dolarů za pouhé posprejování policejní stanice. Místo barvy ale v únoru u policejního velitelství v Rivném otevřel tašku s dráty, mobilním telefonem a podomácku vyrobenou výbušninou. Bez svého vědomí se stal součástí nové ruské sabotážní kampaně, jejímž cílem je destabilizovat Ukrajinu a využít místních mladistvých jako pěšáky v „hybridní válce“.