Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Ve svém komentáři to napsali bývalí američtí velvyslanci v Rumunsku Mark Gitenstein, Adrian Zuckerman a Jim Rosapepe. Upozorňují, že Putin utrácí miliony dolarů za šíření dezinformací a propagandy, především prostřednictvím platforem jako TikTok nebo Telegram. Cílem není jen Ukrajina, ale celý Západ – a především USA a jejich spojenci.
Podle autorů se Putin po neúspěšném vojenském tažení na Kyjev uchýlil ke staré sovětské taktice: rozkládat demokratické státy zevnitř pomocí podpory proruských kandidátů a podvratné propagandy. Tato strategie se naplno projevila během rumunských prezidentských voleb v roce 2024.
Putin tehdy podpořil kandidáta Călina Georgesca, do té doby veřejnosti téměř neznámého. Během dvou týdnů jeho podpora prudce vzrostla na 21 %, a to bez jakýchkoliv oficiálních kampaní nebo výdajů – podle jeho slov. Ve skutečnosti ho však masivně podporovala ruská propaganda a skrytá finanční síť.
Rumunské i západní zpravodajské služby odhalily rozsáhlou operaci zahrnující zahraniční vměšování a porušení volebního zákona. Ústavní soud proto zrušil první kolo voleb a nařídil jejich opakování. Ve druhém kole se pak volební účast vyšplhala na rekordních 65 % a voliči dali jasně najevo, že si zvolí demokratickou, prozápadní cestu. Putinův kandidát neuspěl – demokrat Nicușor Dan zvítězil v poměru 54 ku 46 procentům.
Skupina bývalých amerických velvyslanců tehdy veřejně vyzvala Rumuny, aby se postavili Putinovu vlivu. „Zažili jsme přerod Rumunska z diktatury do svobodné demokratické společnosti,“ napsali v otevřeném dopise. „Pod Putinovým vedením je Rusko znovu v tažení. Nejdříve napadli Ukrajinu. Bude Rumunsko jejich další cíl, jako za Stalinových časů?“
Navzdory neúspěchu v Rumunsku zůstává Putinova strategie nebezpečná. V letošním roce se očekávají volby v Moldavsku, Estonsku, Gruzii, Nizozemsku, Česku a dalších evropských zemích – a všechny mohou čelit podobným snahám o ovlivnění.
Podle autorů je třeba neprodleně zasáhnout proti porušování volebních zákonů a chránit demokratické procesy před zahraniční manipulací. Úspěšná obrana Rumunska ukazuje, že nejlepší zbraní proti propagandě je pravda – a odvaha ji říct nahlas.
Spojené státy mezitím potvrdily svůj závazek k alianci s Rumunskem. Prezident Donald Trump po volbách slíbil posílení bezpečnostní spolupráce a ekonomických vztahů mezi oběma zeměmi.
Autoři však upozorňují i na to, že někteří Západní činitelé se nadále sblížují s Putinem – například podnikatel Mario Nawfal či otec Elona Muska, kteří navštívili Moskvu. Na červnovém fóru Future 2050 v Moskvě vystoupili také ruští propagandisté jako Alexandr Dugin nebo Dmitrij Medveděv.
Závěrečné poselství komentáře je jasné: novým bojištěm je kyberprostor a v sázce je svrchovanost demokracií. A jak ukázal rumunský příklad, pravda může zvítězit – pokud se za ni lidé postaví.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.