Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Zatímco dopady této krize se nejvíce projevují na Blízkém východě, její důsledky mají i širší globální význam — především pro Korejský poloostrov. Pro Severní Koreu může být tento vývoj potvrzením správnosti jejího jaderného programu. Pro Jižní Koreu by ale měl být varováním. Izraelský zásah ukazuje, proč by byl vlastní jaderný program pro Soul vysoce rizikovou cestou.
Ačkoliv jsou Írán a Jižní Korea zcela odlišné země — první je izolovaný autoritářský režim, druhá demokratická a technologicky vyspělá země — mají společné to, že čelí jaderně vyzbrojeným rivalům. To je tlačí k tzv. jadernému „hedgingu“, tedy vytváření podmínek pro případný rychlý vývoj jaderné zbraně, aniž by k tomu okamžitě přistoupily.
Írán je v tomto směru daleko napřed. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) uvádí, že Teherán nahromadil více než 400 kg uranu obohaceného na 60 %, což je nebezpečně blízko zbrojní úrovni. K přeměně tohoto materiálu v použitelnou zbraň by mu stačil zhruba rok.
Jižní Korea měla své jaderné ambice v 70. letech a drobné obohacovací pokusy na počátku tisíciletí. Dnes však dodržuje své závazky v rámci nešíření jaderných zbraní. Na základě dohody s USA (tzv. 123 Agreement) může obohacovat uran jen do 20 %, což nestačí pro vojenské využití. Neprovozuje ani zařízení na přepracování plutonia.
Přesto se v jihokorejském diskurzu objevují hlasy, které volají po změně této dohody, aby země mohla v případě zhoršení bezpečnostní situace rychle přejít k výrobě zbraně. Takzvaný „latentní odstrašující potenciál“ by měl podle nich odradit Severní Koreu od agrese, zejména pokud by USA stáhly svůj bezpečnostní deštník.
Prezident I Čae-mjong a jeho administrativa však vývoj jaderné zbraně i „hedging“ odmítají. Avšak strukturální faktory, které tlačí Jižní Koreu tímto směrem, nezmizely.
Mnozí v Jižní Koreji srovnávání s Íránem odmítají. Přesto by se měli mít na pozoru. Izraelský útok ukázal, že ani latentní jaderný potenciál nemusí být bezpečný. Pokud by se Jižní Korea vydala touto cestou, Severní Korea by mohla útoky na její zařízení podobně odůvodnit jako Izrael v případě Íránu.
Navíc samotné přiblížení k výrobě bomby — „sprint“ k jaderné zbrani — by bylo velmi nebezpečné. A nejpravděpodobnější impuls pro tento krok by paradoxně bylo právě stažení americké ochrany, která Jižní Koreu chrání před preventivními útoky z Pchjongjangu.
Někteří navrhují vývoj jaderné zbraně v utajení, ale šance na úspěch jsou nízké. Jižní Korea je pod přísným dohledem MAAE a byla by vystavena tvrdým sankcím. I kdyby se podařilo bombu postavit, kvůli přísnému monitoringu v regionu by ji nebylo možné otestovat, což by zpochybnilo její účinnost.
Alternativou by mohl být „bombový sklep“ podle izraelského modelu — tedy tichá existence zbraně bez oficiálního přiznání. Jenže íránská odvetná reakce raketami ukazuje, že ani tato strategie nezaručuje bezpečnost.
A v případě Korejského poloostrova je riziko eskalace vyšší než na Blízkém východě. Dvě země dělí jen úzká demilitarizovaná zóna, a navíc nelze vyloučit infiltrace ze strany severokorejských „spících agentů“.
Útoky Izraele a USA na íránská zařízení upevnily praxi preventivních úderů na jadernou infrastrukturu jako součást mezinárodního režimu proti šíření zbraní. Ačkoli Ženevské úmluvy zakazují útoky na jaderné elektrárny, jiné části infrastruktury chráněny nejsou.
To může vést k tomu, že nejen Severní Korea, ale i Rusko by mohly v případném konfliktu považovat jihokorejská zařízení za legitimní cíl. Připomínkou budiž ruské obsazení ukrajinské jaderné elektrárny v Záporoží. A i když hlavní hrozbou rusko-severokorejské aliance je přenos zbraní, nelze vyloučit širší ruskou účast v konfliktu na Korejském poloostrově.
Současná jihokorejská vláda odsoudila izraelský útok a zůstává silně proti jaderným zbraním. Prezident I pravděpodobně nepodnikne žádné kroky směrem k latentnímu odstrašení.
Je ale třeba jít ještě dál: vláda by měla systémově znemožnit budoucím administrativám možnost vývoje jaderných zbraní. Jednou z cest je mezinárodní spolupráce — například svěřit obohacování uranu zahraničním dodavatelům a přepracování vyhořelého paliva externímu partnerovi. Tím by země získala přístup ke všem mírovým výhodám této technologie, ale bez rizika jejího vojenského zneužití.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.