Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Zatímco dopady této krize se nejvíce projevují na Blízkém východě, její důsledky mají i širší globální význam — především pro Korejský poloostrov. Pro Severní Koreu může být tento vývoj potvrzením správnosti jejího jaderného programu. Pro Jižní Koreu by ale měl být varováním. Izraelský zásah ukazuje, proč by byl vlastní jaderný program pro Soul vysoce rizikovou cestou.
Ačkoliv jsou Írán a Jižní Korea zcela odlišné země — první je izolovaný autoritářský režim, druhá demokratická a technologicky vyspělá země — mají společné to, že čelí jaderně vyzbrojeným rivalům. To je tlačí k tzv. jadernému „hedgingu“, tedy vytváření podmínek pro případný rychlý vývoj jaderné zbraně, aniž by k tomu okamžitě přistoupily.
Írán je v tomto směru daleko napřed. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) uvádí, že Teherán nahromadil více než 400 kg uranu obohaceného na 60 %, což je nebezpečně blízko zbrojní úrovni. K přeměně tohoto materiálu v použitelnou zbraň by mu stačil zhruba rok.
Jižní Korea měla své jaderné ambice v 70. letech a drobné obohacovací pokusy na počátku tisíciletí. Dnes však dodržuje své závazky v rámci nešíření jaderných zbraní. Na základě dohody s USA (tzv. 123 Agreement) může obohacovat uran jen do 20 %, což nestačí pro vojenské využití. Neprovozuje ani zařízení na přepracování plutonia.
Přesto se v jihokorejském diskurzu objevují hlasy, které volají po změně této dohody, aby země mohla v případě zhoršení bezpečnostní situace rychle přejít k výrobě zbraně. Takzvaný „latentní odstrašující potenciál“ by měl podle nich odradit Severní Koreu od agrese, zejména pokud by USA stáhly svůj bezpečnostní deštník.
Prezident I Čae-mjong a jeho administrativa však vývoj jaderné zbraně i „hedging“ odmítají. Avšak strukturální faktory, které tlačí Jižní Koreu tímto směrem, nezmizely.
Mnozí v Jižní Koreji srovnávání s Íránem odmítají. Přesto by se měli mít na pozoru. Izraelský útok ukázal, že ani latentní jaderný potenciál nemusí být bezpečný. Pokud by se Jižní Korea vydala touto cestou, Severní Korea by mohla útoky na její zařízení podobně odůvodnit jako Izrael v případě Íránu.
Navíc samotné přiblížení k výrobě bomby — „sprint“ k jaderné zbrani — by bylo velmi nebezpečné. A nejpravděpodobnější impuls pro tento krok by paradoxně bylo právě stažení americké ochrany, která Jižní Koreu chrání před preventivními útoky z Pchjongjangu.
Někteří navrhují vývoj jaderné zbraně v utajení, ale šance na úspěch jsou nízké. Jižní Korea je pod přísným dohledem MAAE a byla by vystavena tvrdým sankcím. I kdyby se podařilo bombu postavit, kvůli přísnému monitoringu v regionu by ji nebylo možné otestovat, což by zpochybnilo její účinnost.
Alternativou by mohl být „bombový sklep“ podle izraelského modelu — tedy tichá existence zbraně bez oficiálního přiznání. Jenže íránská odvetná reakce raketami ukazuje, že ani tato strategie nezaručuje bezpečnost.
A v případě Korejského poloostrova je riziko eskalace vyšší než na Blízkém východě. Dvě země dělí jen úzká demilitarizovaná zóna, a navíc nelze vyloučit infiltrace ze strany severokorejských „spících agentů“.
Útoky Izraele a USA na íránská zařízení upevnily praxi preventivních úderů na jadernou infrastrukturu jako součást mezinárodního režimu proti šíření zbraní. Ačkoli Ženevské úmluvy zakazují útoky na jaderné elektrárny, jiné části infrastruktury chráněny nejsou.
To může vést k tomu, že nejen Severní Korea, ale i Rusko by mohly v případném konfliktu považovat jihokorejská zařízení za legitimní cíl. Připomínkou budiž ruské obsazení ukrajinské jaderné elektrárny v Záporoží. A i když hlavní hrozbou rusko-severokorejské aliance je přenos zbraní, nelze vyloučit širší ruskou účast v konfliktu na Korejském poloostrově.
Současná jihokorejská vláda odsoudila izraelský útok a zůstává silně proti jaderným zbraním. Prezident I pravděpodobně nepodnikne žádné kroky směrem k latentnímu odstrašení.
Je ale třeba jít ještě dál: vláda by měla systémově znemožnit budoucím administrativám možnost vývoje jaderných zbraní. Jednou z cest je mezinárodní spolupráce — například svěřit obohacování uranu zahraničním dodavatelům a přepracování vyhořelého paliva externímu partnerovi. Tím by země získala přístup ke všem mírovým výhodám této technologie, ale bez rizika jejího vojenského zneužití.
Dvakrát ročně se sejde přibližně čtyřicet vědců na pětidenní schůzce, aby rozhodli, proti kterým kmenům chřipky se bude očkovat v nadcházející sezóně. Příprava vakcíny, která obvykle obsahuje ochranu proti třem různým kmenům, trvá zhruba šest měsíců. Rozhodnutí přijaté v únoru ovlivňuje chřipkovou sezónu na severní polokouli a rozhodnutí ze září se týká jižní polokoule.
Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Donald Trump v neděli potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale odmítl poskytnout podrobnosti o tom, co oba lídři projednávali. Prezident Spojených států hovořil s novináři na palubě prezidentského speciálu Air Force One a na dotaz, zda s Madurem mluvil, odpověděl: „Nechci to komentovat. Odpověď je ano.“ O tom, že Trump s Madurem hovořil dříve tento měsíc a diskutovali o možné schůzce ve Spojených státech, informoval jako první deník The New York Times.
Rok 2026 má být pro Aditya-L1, první indickou vesmírnou misi pro pozorování Slunce, zcela výjimečný. Observatoř, která byla umístěna na oběžnou dráhu v loňském roce, bude poprvé moci sledovat Slunce v době, kdy dosáhne maxima svého cyklu aktivity. Podle NASA se tak děje zhruba každých jedenáct let, když dochází k přepólování magnetických pólů Slunce, což je obdobou výměny pozic severního a jižního pólu na Zemi. Toto období je charakterizováno velkou turbulencí, kdy Slunce přechází z klidného stavu do bouřlivého, což je spojeno s obrovským nárůstem počtu slunečních bouří a výronů koronální hmoty, neboli CME.
Dvě oddělené tlakové níže přinesly prodloužené přívalové deště na celý ostrov Srí Lanka a na rozsáhlé oblasti indonéské Sumatry, jižního Thajska a severní Malajsie v minulém týdnu. Tyto ničivé záplavy si v posledních dnech vyžádaly téměř tisíc obětí napříč těmito čtyřmi zeměmi v Asii. Srí Lanka a Indonésie proto nasadily armádní personál, aby pomohl postiženým.
I do Česka doputovala v uplynulých hodinách radostná zpráva z domácnosti nejlepšího českého hokejisty současnosti. Kanonýr David Pastrňák a jeho švédská manželka Rebecca se těší na dalšího potomka.
Ruský prezident Vladimir Putin se příští týden setká s americkým mírovým vyjednavačem Steven Witkoffem, potvrdil Kreml. Moskva zároveň odsoudila ukrajinský útok na ropné tankery v Černém moři. Při námořní operaci byly zasaženy dvě lodě, které jsou považovány za součást ruské stínové flotily.
Letos už Lenku Filipovou na pódiích neuvidíme, ale po vážném úrazu si fanoušci - i s ohledem na její věk - nemohli být jistí, že se ještě ke koncertování vrátí. Nyní ale přišly dobré zprávy z okolí populární hudebnice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se rozhodl požádat prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Informovala o tom britská stanice BBC. Netanjahu, který už několik let čelí obviněním v korupčních kauzách, řekl, že milost by pomohla ke sjednocení izraelského národa.
Lucie Bílá se během posledního listopadového víkendu konečně odhodlala a prozradila, jaká polízanice potkala ji a především jejího partnera Radka Filipiho. Svalovec musel náhle podstoupit vážný operační zákrok. Všechno naštěstí dobře dopadlo.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) nařkl končícího ministra zahraničí Jana Lipavského z toho, že na ministerstvu zašantročil jeho fotku ze setkání se současným šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Lipavský to odmítl a vyzval Babiše, aby se omluvil.