Experti: Rusko jednoduše neumí vést války

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Russian Ministry of Defence
Klára Marková 1. července 2025 15:40
Sdílej:

Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.

Historie ukazuje, že ruská armáda se spoléhala hlavně na brutalitu a lidské masy. Inovace a strategie byly často potlačeny – jak například během Stalinových čistek v 30. letech, kdy byli zlikvidováni i talentovaní vojenští teoretici. Místo nich se „západní“ myšlení o válce ujala německá Wehrmacht. I dnes je to podobné – tzv. Gerasimovova doktrína hybridní války selhala v konfrontaci s odhodlaným ukrajinským odporem.

Ruské vojenské dějiny 20. a 21. století jsou víceméně tragickým sledem neúspěchů: porážka od Japonska v roce 1905, katastrofa v první světové válce, ztráta milionů životů a kolaps carského režimu. Sovětské vítězství ve druhé světové válce sice bylo úplné, ale vykoupené obrovskými lidskými oběťmi. A dnešní ruská armáda zjevně opakuje stejné chyby.

Podle dostupných odhadů Rusko ztratilo více než 500 000 vojáků, přes 10 000 tanků, 21 500 obrněných vozidel, 24 500 děl a stovky letadel – včetně části strategické bombardovací flotily. Pro srovnání: tolik tanků nevyrobilo ani nacistické Německo za celou válku.

Zatímco západní armády usilují o efektivitu, propojují techniku, mobilitu, drony, logistiku a chrání životy svých vojáků, ruský přístup zůstává neměnný – neomezené počty špatně vycvičených mužů vržených do přímé palby. Nováčci často dostávají jen pár dní výcviku. Tankové posádky neabsolvují společná cvičení. Výsledkem je chaos, dezorientace a vysoká úmrtnost.

Ruské velení je rigidní, spoléhá se na slepou poslušnost a brutální kázeň. Taktika často připomíná první světovou válku – s tzv. „zagradotřady“ (jednotky, které střílejí na ustupující vojáky). V armádě přetrvává násilná šikana nováčků (tzv. „dědovščina“), která vnáší do jednotek nenávist a destrukci morálky. Ne náhodou je ruská armáda pravidelně obviňována z válečných zločinů.

Korupce je v ruské armádě běžná – kradou se zbraně, pohonné hmoty i celé vozidla, vojáci jsou v míru využíváni jako levná pracovní síla. Historická kontinuita brutalizace a zneužívání lidských zdrojů v armádě je zcela zjevná.

Západní respekt k Rudé armádě často ignoruje, jak neuvěřitelně draze bylo její vítězství vykoupeno. Putin, který se stále odvolává na dědictví „Velké vlastenecké války“, jako by se z historie nic nenaučil. Ruská armáda dnes trpí stejnými neduhy jako za carů či Stalinova Sovětského svazu – brutalitou, rigidností, nízkou profesionalitou a naprostým pohrdáním lidským životem.

A to je důvod, proč – navzdory své velikosti – jednoduše neumí vést války. 

Stalo se