Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Historie ukazuje, že ruská armáda se spoléhala hlavně na brutalitu a lidské masy. Inovace a strategie byly často potlačeny – jak například během Stalinových čistek v 30. letech, kdy byli zlikvidováni i talentovaní vojenští teoretici. Místo nich se „západní“ myšlení o válce ujala německá Wehrmacht. I dnes je to podobné – tzv. Gerasimovova doktrína hybridní války selhala v konfrontaci s odhodlaným ukrajinským odporem.
Ruské vojenské dějiny 20. a 21. století jsou víceméně tragickým sledem neúspěchů: porážka od Japonska v roce 1905, katastrofa v první světové válce, ztráta milionů životů a kolaps carského režimu. Sovětské vítězství ve druhé světové válce sice bylo úplné, ale vykoupené obrovskými lidskými oběťmi. A dnešní ruská armáda zjevně opakuje stejné chyby.
Podle dostupných odhadů Rusko ztratilo více než 500 000 vojáků, přes 10 000 tanků, 21 500 obrněných vozidel, 24 500 děl a stovky letadel – včetně části strategické bombardovací flotily. Pro srovnání: tolik tanků nevyrobilo ani nacistické Německo za celou válku.
Zatímco západní armády usilují o efektivitu, propojují techniku, mobilitu, drony, logistiku a chrání životy svých vojáků, ruský přístup zůstává neměnný – neomezené počty špatně vycvičených mužů vržených do přímé palby. Nováčci často dostávají jen pár dní výcviku. Tankové posádky neabsolvují společná cvičení. Výsledkem je chaos, dezorientace a vysoká úmrtnost.
Ruské velení je rigidní, spoléhá se na slepou poslušnost a brutální kázeň. Taktika často připomíná první světovou válku – s tzv. „zagradotřady“ (jednotky, které střílejí na ustupující vojáky). V armádě přetrvává násilná šikana nováčků (tzv. „dědovščina“), která vnáší do jednotek nenávist a destrukci morálky. Ne náhodou je ruská armáda pravidelně obviňována z válečných zločinů.
Korupce je v ruské armádě běžná – kradou se zbraně, pohonné hmoty i celé vozidla, vojáci jsou v míru využíváni jako levná pracovní síla. Historická kontinuita brutalizace a zneužívání lidských zdrojů v armádě je zcela zjevná.
Západní respekt k Rudé armádě často ignoruje, jak neuvěřitelně draze bylo její vítězství vykoupeno. Putin, který se stále odvolává na dědictví „Velké vlastenecké války“, jako by se z historie nic nenaučil. Ruská armáda dnes trpí stejnými neduhy jako za carů či Stalinova Sovětského svazu – brutalitou, rigidností, nízkou profesionalitou a naprostým pohrdáním lidským životem.
A to je důvod, proč – navzdory své velikosti – jednoduše neumí vést války.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.