Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Historie ukazuje, že ruská armáda se spoléhala hlavně na brutalitu a lidské masy. Inovace a strategie byly často potlačeny – jak například během Stalinových čistek v 30. letech, kdy byli zlikvidováni i talentovaní vojenští teoretici. Místo nich se „západní“ myšlení o válce ujala německá Wehrmacht. I dnes je to podobné – tzv. Gerasimovova doktrína hybridní války selhala v konfrontaci s odhodlaným ukrajinským odporem.
Ruské vojenské dějiny 20. a 21. století jsou víceméně tragickým sledem neúspěchů: porážka od Japonska v roce 1905, katastrofa v první světové válce, ztráta milionů životů a kolaps carského režimu. Sovětské vítězství ve druhé světové válce sice bylo úplné, ale vykoupené obrovskými lidskými oběťmi. A dnešní ruská armáda zjevně opakuje stejné chyby.
Podle dostupných odhadů Rusko ztratilo více než 500 000 vojáků, přes 10 000 tanků, 21 500 obrněných vozidel, 24 500 děl a stovky letadel – včetně části strategické bombardovací flotily. Pro srovnání: tolik tanků nevyrobilo ani nacistické Německo za celou válku.
Zatímco západní armády usilují o efektivitu, propojují techniku, mobilitu, drony, logistiku a chrání životy svých vojáků, ruský přístup zůstává neměnný – neomezené počty špatně vycvičených mužů vržených do přímé palby. Nováčci často dostávají jen pár dní výcviku. Tankové posádky neabsolvují společná cvičení. Výsledkem je chaos, dezorientace a vysoká úmrtnost.
Ruské velení je rigidní, spoléhá se na slepou poslušnost a brutální kázeň. Taktika často připomíná první světovou válku – s tzv. „zagradotřady“ (jednotky, které střílejí na ustupující vojáky). V armádě přetrvává násilná šikana nováčků (tzv. „dědovščina“), která vnáší do jednotek nenávist a destrukci morálky. Ne náhodou je ruská armáda pravidelně obviňována z válečných zločinů.
Korupce je v ruské armádě běžná – kradou se zbraně, pohonné hmoty i celé vozidla, vojáci jsou v míru využíváni jako levná pracovní síla. Historická kontinuita brutalizace a zneužívání lidských zdrojů v armádě je zcela zjevná.
Západní respekt k Rudé armádě často ignoruje, jak neuvěřitelně draze bylo její vítězství vykoupeno. Putin, který se stále odvolává na dědictví „Velké vlastenecké války“, jako by se z historie nic nenaučil. Ruská armáda dnes trpí stejnými neduhy jako za carů či Stalinova Sovětského svazu – brutalitou, rigidností, nízkou profesionalitou a naprostým pohrdáním lidským životem.
A to je důvod, proč – navzdory své velikosti – jednoduše neumí vést války.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.
Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé během vzájemných víkendových útoků. Ukrajinské drony ve velkém počtu zaútočily na Moskvu, ruské bezpilotní stroje zabíjely v okolí Kyjeva i dalších oblastech. O útocích informovala britská stanice BBC.
Od našich východních sousedů míří do světa slova, která se spojencům Bratislavy nemohou líbit. Slovensko se podle premiéra Roberta Fica nenechá vtáhnout do případné války s Ruskem. Fico prohlásil, že zodpovědnost za eskalaci s Moskvou musí případně převzít ten, kdo ji způsobí.
Německo se chystá zavést cenový strop na pohonné hmoty, který může být svým principem překvapivě podobný regulaci, již letos na jaře uplatňovalo Česko. Nešlo by tedy o „maďarský“ model, kdy stát politicky určí pevnou cenu litru benzínu či nafty bez ohledu na aktuální náklady.
Kam na houby? To už není tak zapeklitá otázka jako před několika týdny, protože podmínky se konečně zlepšily a rovnou výrazně. Přibývá nicméně i případů, kdy policisté musí pátrat v lesích po ztracených lidech. Policie se tak rozhodla připomenout několik základních pravidel a zásad.
Z Ruska přicházejí první ostré reakce na nové americké sankce. Velmi ostrý slovník použil exprezident Dmitrij Medveděv. Americké politiky po podpisu zákona prezidentem Donaldem Trumpem nařkl z rusofobie.