Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Historie ukazuje, že ruská armáda se spoléhala hlavně na brutalitu a lidské masy. Inovace a strategie byly často potlačeny – jak například během Stalinových čistek v 30. letech, kdy byli zlikvidováni i talentovaní vojenští teoretici. Místo nich se „západní“ myšlení o válce ujala německá Wehrmacht. I dnes je to podobné – tzv. Gerasimovova doktrína hybridní války selhala v konfrontaci s odhodlaným ukrajinským odporem.
Ruské vojenské dějiny 20. a 21. století jsou víceméně tragickým sledem neúspěchů: porážka od Japonska v roce 1905, katastrofa v první světové válce, ztráta milionů životů a kolaps carského režimu. Sovětské vítězství ve druhé světové válce sice bylo úplné, ale vykoupené obrovskými lidskými oběťmi. A dnešní ruská armáda zjevně opakuje stejné chyby.
Podle dostupných odhadů Rusko ztratilo více než 500 000 vojáků, přes 10 000 tanků, 21 500 obrněných vozidel, 24 500 děl a stovky letadel – včetně části strategické bombardovací flotily. Pro srovnání: tolik tanků nevyrobilo ani nacistické Německo za celou válku.
Zatímco západní armády usilují o efektivitu, propojují techniku, mobilitu, drony, logistiku a chrání životy svých vojáků, ruský přístup zůstává neměnný – neomezené počty špatně vycvičených mužů vržených do přímé palby. Nováčci často dostávají jen pár dní výcviku. Tankové posádky neabsolvují společná cvičení. Výsledkem je chaos, dezorientace a vysoká úmrtnost.
Ruské velení je rigidní, spoléhá se na slepou poslušnost a brutální kázeň. Taktika často připomíná první světovou válku – s tzv. „zagradotřady“ (jednotky, které střílejí na ustupující vojáky). V armádě přetrvává násilná šikana nováčků (tzv. „dědovščina“), která vnáší do jednotek nenávist a destrukci morálky. Ne náhodou je ruská armáda pravidelně obviňována z válečných zločinů.
Korupce je v ruské armádě běžná – kradou se zbraně, pohonné hmoty i celé vozidla, vojáci jsou v míru využíváni jako levná pracovní síla. Historická kontinuita brutalizace a zneužívání lidských zdrojů v armádě je zcela zjevná.
Západní respekt k Rudé armádě často ignoruje, jak neuvěřitelně draze bylo její vítězství vykoupeno. Putin, který se stále odvolává na dědictví „Velké vlastenecké války“, jako by se z historie nic nenaučil. Ruská armáda dnes trpí stejnými neduhy jako za carů či Stalinova Sovětského svazu – brutalitou, rigidností, nízkou profesionalitou a naprostým pohrdáním lidským životem.
A to je důvod, proč – navzdory své velikosti – jednoduše neumí vést války.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).