Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Historie ukazuje, že ruská armáda se spoléhala hlavně na brutalitu a lidské masy. Inovace a strategie byly často potlačeny – jak například během Stalinových čistek v 30. letech, kdy byli zlikvidováni i talentovaní vojenští teoretici. Místo nich se „západní“ myšlení o válce ujala německá Wehrmacht. I dnes je to podobné – tzv. Gerasimovova doktrína hybridní války selhala v konfrontaci s odhodlaným ukrajinským odporem.
Ruské vojenské dějiny 20. a 21. století jsou víceméně tragickým sledem neúspěchů: porážka od Japonska v roce 1905, katastrofa v první světové válce, ztráta milionů životů a kolaps carského režimu. Sovětské vítězství ve druhé světové válce sice bylo úplné, ale vykoupené obrovskými lidskými oběťmi. A dnešní ruská armáda zjevně opakuje stejné chyby.
Podle dostupných odhadů Rusko ztratilo více než 500 000 vojáků, přes 10 000 tanků, 21 500 obrněných vozidel, 24 500 děl a stovky letadel – včetně části strategické bombardovací flotily. Pro srovnání: tolik tanků nevyrobilo ani nacistické Německo za celou válku.
Zatímco západní armády usilují o efektivitu, propojují techniku, mobilitu, drony, logistiku a chrání životy svých vojáků, ruský přístup zůstává neměnný – neomezené počty špatně vycvičených mužů vržených do přímé palby. Nováčci často dostávají jen pár dní výcviku. Tankové posádky neabsolvují společná cvičení. Výsledkem je chaos, dezorientace a vysoká úmrtnost.
Ruské velení je rigidní, spoléhá se na slepou poslušnost a brutální kázeň. Taktika často připomíná první světovou válku – s tzv. „zagradotřady“ (jednotky, které střílejí na ustupující vojáky). V armádě přetrvává násilná šikana nováčků (tzv. „dědovščina“), která vnáší do jednotek nenávist a destrukci morálky. Ne náhodou je ruská armáda pravidelně obviňována z válečných zločinů.
Korupce je v ruské armádě běžná – kradou se zbraně, pohonné hmoty i celé vozidla, vojáci jsou v míru využíváni jako levná pracovní síla. Historická kontinuita brutalizace a zneužívání lidských zdrojů v armádě je zcela zjevná.
Západní respekt k Rudé armádě často ignoruje, jak neuvěřitelně draze bylo její vítězství vykoupeno. Putin, který se stále odvolává na dědictví „Velké vlastenecké války“, jako by se z historie nic nenaučil. Ruská armáda dnes trpí stejnými neduhy jako za carů či Stalinova Sovětského svazu – brutalitou, rigidností, nízkou profesionalitou a naprostým pohrdáním lidským životem.
A to je důvod, proč – navzdory své velikosti – jednoduše neumí vést války.
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.