Rok 2025 se do dějin blízkovýchodního konfliktu zapsal jako rok velkých diplomatických gest, ale také hluboké nejistoty ohledně toho, co bude následovat. Poté, co Francie, Británie, Kanada a další západní mocnosti v září oficiálně uznaly stát Palestina, stojí mezinárodní společenství před otázkou: byla to jen symbolika, nebo začátek konce osmdesátiletého konfliktu?
Klíčovým dokumentem pro příští měsíce je takzvaná New Yorkská deklarace, kterou v září podpořilo 142 států. Tento ambiciózní plán, iniciovaný Francií a Saúdskou Arábií, vytyčuje patnáctiměsíční cestovní mapu k vytvoření suverénního a demilitarizovaného palestinského státu. Počítá s tím, že správu nad Gazou i Západním břehem převezme reformovaná Palestinská autonomie, přičemž hnutí Hamás má být zcela odzbrojeno a vyloučeno z politického vedení.
Navzdory tomuto diplomatickému tlaku však realita na místě zůstává kritická. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uznání Palestiny opakovaně označil za „odměnu za terorismus“ a v reakci na něj urychlil rozšiřování osad na Západním břehu. Mnozí analytici varují, že rok 2026 může být pro Palestince jedním z nejtemnějších, pokud se nepodaří přeměnit mezinárodní uznání v konkrétní kroky, jako jsou například sankce proti nelegálnímu osidlování nebo zajištění bezpečnosti v Gaze.
Do hry navíc vstoupil mírový plán Donalda Trumpa, který sice v prosinci 2025 pomohl prosadit příměří v Gaze, ale jehož priority se výrazně liší od evropských představ. Trumpův plán se soustředí především na bezpečnostní zájmy Izraele a ekonomickou obnovu Gazy pod mezinárodním dohledem (takzvaný „Board of Peace“), zatímco otázku plné palestinské suverenity odsouvá do pozadí. Rozpor mezi „evropskou cestou“ uznání a „americkou cestou“ ekonomického míru tak bude hlavním tématem roku 2026.
Palestinské vedení nyní čelí obrovskému tlaku na vnitřní reformy. Aby se stát stal realitou, musí dojít ke sjednocení politických frakcí pod hlavičkou OOP a přípravě národních voleb, které jsou předběžně plánovány na rok 2026. Bez obnovení legitimity palestinských institucí a bez ochoty USA přestat blokovat plnohodnotné členství Palestiny v OSN hrozí, že vlna uznání z roku 2025 zůstane pouze historickou poznámkou pod čarou.
Prudký nárůst optimismu, ale jen velmi málo důkazů o tom, že by byl skutečný mír na Ukrajině na dosah. Tak lze podle BBC shrnout ostře sledované setkání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, které proběhlo koncem prosince 2025 v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.
Rok 2025 se do dějin blízkovýchodního konfliktu zapsal jako rok velkých diplomatických gest, ale také hluboké nejistoty ohledně toho, co bude následovat. Poté, co Francie, Británie, Kanada a další západní mocnosti v září oficiálně uznaly stát Palestina, stojí mezinárodní společenství před otázkou: byla to jen symbolika, nebo začátek konce osmdesátiletého konfliktu?
Donald Trump po nedělním dvouhodinovém jednání s Volodymyrem Zelenským na Floridě prohlásil, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je „blíže než kdykoli předtím“. Přestože oba lídři hovořili o značném pokroku, americký prezident připustil, že v otázce budoucího uspořádání Donbasu a územních nároků přetrvávají „trny“, které bude nutné teprve vyřešit. Podle Trumpa je pracovní verze dohody hotová z 95 procent a věří, že o mír stojí i Vladimir Putin.
Čína v pondělí zahájila rozsáhlé vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které označuje za „vážné varování“ tamním separatistickým silám a zahraničním spojencům ostrova. Do cvičení s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ se zapojily pozemní, námořní, vzdušné i raketové síly čínské armády. Peking tímto způsobem reaguje na nedávné oznámení historicky největšího zbrojního kontraktu mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem.
Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let.
Americký prezident Donald Trump si ještě před jednáním s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským volal s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obsah hovoru si nechal pro sebe, prozradil pouze, že byl velmi produktivní.
Česko ještě dnes pokryje náledí, varují meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v nejnovější výstraze. Nebezpečí se týká celého území republiky. Pozor si musí dát zejména řidiči.
Nejtěžší Vánoce prožili Dáda Patrasová a Felix Slováček, protože poprvé nastaly po smrti jejich milované dcery Aničky, která na jaře podlehla zákeřné rakovině. Svátkům v hvězdné domácnosti předcházelo nechtěné drama. Zasahovala záchranná služba.
Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.
Francie se vyrovnává s úmrtím legendární herečky a zpěvačky Brigitte Bardotové. Upřímnou soustrast rodině vyjádřil i úřadující prezident Emmanuel Macron. Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let.
Dara Rolins je už zhruba rok zasnoubená s někdejším nejlepším fotbalistou světa Pavlem Nedvědem. Na svatbu ale stále nedošlo. Letos přečkal československý pár i některé krušné chvíle. Jak to tedy vypadá s veselkou?
Novou a přesnější předpověď na Silvestra a Nový rok představili v neděli meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Slibuje sněhovou nadílku na horách i v nižších polohách. V Česku zároveň zesílí vítr, budou tak hrozit sněhové jazyky či závěje.