Koncept NATO 3.0 dostává první trhliny. Alianci zoufale chybí vojáci

NATO
NATO, foto: Michael Zelinka / INCORP images
Klára Marková 3. července 2026 11:09
Sdílej:

Nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře by měl posloužit jako příležitost k předvedení reálného pokroku v rámci bloku. To bylo hlavním poselstvím nedávné washingtonské cesty generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který se snažil podchytit evropskou dynamiku v oblasti obranných výdajů ještě předtím, než ji stihne narušit případná ambivalence ze strany Spojených států.

Zatímco finanční investice do obrany a zbrojní spolupráce budou příští týden v Turecku hlavními tématy, stejnou pozornost by si zasloužila i otázka, zda aliance dokáže zajistit dostatek lidských zdrojů, aby těmto výdajům dodala skutečnou vojenskou důvěryhodnost. Krok směrem k navýšení počtu vojáků by posílil odstrašující schopnost Evropy a zároveň by byl jasným signálem pro Washington, že evropské státy berou posilování vlastní bezpečnosti vážně.

Během letošního roku vyvolaly Spojené státy u svých evropských spojenců značnou nejistotu. Washington nejprve oznámil stažení části jednotek z Německa a Polska, aby následně slíbil nové nasazení vojáků do Polska, což přišlo po loňském zrušení rotační brigády v Rumunsku.

Podle současných plánů se USA chystají stáhnout pět tisíc vojáků z Německa a připravují celkovou restrukturalizaci svých sil na kontinentu. Trumpova administrativa sice nemůže snížit počet vojáků dislokovaných v Evropě pod hranici 76 tisíc bez oficiálních konzultací s Kongresem, její nedávná oznámení však vnesla do otázky personálního zajištění nestabilitu, která oslabuje odstrašení na evropském bojišti a narušuje soudržnost aliance.

Při Rutteho návštěvě ve Washingtonu byl oceněn pokrok Evropy při plnění závazku ze summitu v Haagu vynakládat na obranu pět procent HDP. Generální tajemník ocenil tlak Trumpovy administrativy na urychlení evropské odpovědnosti a označil současný moment za počátek skutečné transatlantické obranné průmyslové revoluce.

Naznačil, že výsledkem summitu v Ankaře bude koncept „NATO 3.0“ podpořený novými zbrojními kontrakty v hodnotě desítek miliard dolarů. Bez ohledu na to, k jak velkým investicím do nových platforem, munice či technologií se evropští členové zavážou, složitější a možná opomíjený problém představuje podle expertů webu National Interest právě nedostatek personálu.

Personální potíže Evropy jsou značné a zahrnují nízkou ochotu mladých lidí vstupovat do armády, nedostatečné finanční ohodnocení i kulturní odpor k vojenské službě v několika aliančních zemích. Strukturálně největší překážku však představuje demografický vývoj, kdy Evropa již dvě desetiletí generuje slabší ročníky v branném věku.

Porodnost v Evropské unii klesla v roce 2022 poprvé od roku 1960 pod hranici čtyř milionů dětí, což naznačuje, že zvrat v tomto trendu je nepravděpodobný. Evropští spojenci přitom v průměru vynakládají na personál, včetně platů a důchodů, necelých 35 procent svých obranných rozpočtů. Tento podíl bude muset záměrně růst, protože zaplnění mezery po snížené americké přítomnosti vyžaduje více Evropanů ochotných sloužit a schopných ovládat nově nakupovanou techniku.

Státy NATO se mohou v Ankaře zavázat k historické úrovni obranných investic, ale oslabená přítomnost USA bude vyžadovat podstatně větší evropskou sílu k zajištění východního křídla aliance, zejména v Pobaltí. Bez dostatečného počtu vojáků se dodatečné finanční prostředky nepromění v efektivní odstrašující pozici vůči Rusku.

Posílením lidských zdrojů a zaváděním nových technologií by spojenci nejen upevnili svou bezpečnost, ale vytvořili by také nová pracovní místa v armádním sektoru a poskytli pádný argument skeptické americké administrativě, že Evropa přebírá větší kontrolu nad svou kolektivní obranou.

Stalo se
Novinky
Andrej Babiš

Babiš se po letech dočkal! Víme, o čem v Izraeli jednal s Netanjahuem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se po letech dočkal jednání s jedním ze zahraničních státníků. Vyrazil za ním do Izraele, kde ho absolvoval v předvečer úterního státního svátku. Podle předsedy vlády se jednalo o bezpečnosti a obraně.

Novinky
Komentář
Ilustrační foto

Český muž po pádu komunismu: Co se rozhodně změnilo k lepšímu?

Jedním z nejvýraznějších, ale zároveň poměrně málo připomínaných úspěchů ekonomické transformace po listopadu 1989 je zásadní prodloužení lidského života. Zatímco na sklonku komunistického režimu činila střední délka života českého muže pouze 68,1 roku, podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu dosáhla v roce 2025 historického rekordu 77,5 roku. Český muž tak za 36 let získal v naději dožití dalších 9,4 roku, tedy bezmála tři a půl tisíce dní. České ženy si polepšily ze 75,4 na 83,2 roku, tedy o bezmála osm let.

Novinky
Tomio Okamura

Okamuru či Klempíře poslal za Putinem do Ruska! Slavný herec má jasno

Jednou ze slavných osobností, které v neděli na Letné vystoupily před statisíci lidí na pódium, byl Ivan Trojan. Populární herec se ostře vymezil proti několika představitelům Babišovy vlády, kterým dokonce vzkázal, aby odjeli do Ruska. 

Novinky
Česká televize

Šok ve vysílání ČT: Host odešel ze studia se slovy o neseriózní diskuzi!

Nebývá to obvyklé, ale občas se stane, že host odejde z televizního studia. V neděli se to stalo České televizi v pořadu Události, komentáře týdne na programu ČT24. Literární historik a pedagog Martin C. Putna odešel, protože se mu nelíbila úroveň diskuze.