Nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře by měl posloužit jako příležitost k předvedení reálného pokroku v rámci bloku. To bylo hlavním poselstvím nedávné washingtonské cesty generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který se snažil podchytit evropskou dynamiku v oblasti obranných výdajů ještě předtím, než ji stihne narušit případná ambivalence ze strany Spojených států.
Zatímco finanční investice do obrany a zbrojní spolupráce budou příští týden v Turecku hlavními tématy, stejnou pozornost by si zasloužila i otázka, zda aliance dokáže zajistit dostatek lidských zdrojů, aby těmto výdajům dodala skutečnou vojenskou důvěryhodnost. Krok směrem k navýšení počtu vojáků by posílil odstrašující schopnost Evropy a zároveň by byl jasným signálem pro Washington, že evropské státy berou posilování vlastní bezpečnosti vážně.
Během letošního roku vyvolaly Spojené státy u svých evropských spojenců značnou nejistotu. Washington nejprve oznámil stažení části jednotek z Německa a Polska, aby následně slíbil nové nasazení vojáků do Polska, což přišlo po loňském zrušení rotační brigády v Rumunsku.
Podle současných plánů se USA chystají stáhnout pět tisíc vojáků z Německa a připravují celkovou restrukturalizaci svých sil na kontinentu. Trumpova administrativa sice nemůže snížit počet vojáků dislokovaných v Evropě pod hranici 76 tisíc bez oficiálních konzultací s Kongresem, její nedávná oznámení však vnesla do otázky personálního zajištění nestabilitu, která oslabuje odstrašení na evropském bojišti a narušuje soudržnost aliance.
Při Rutteho návštěvě ve Washingtonu byl oceněn pokrok Evropy při plnění závazku ze summitu v Haagu vynakládat na obranu pět procent HDP. Generální tajemník ocenil tlak Trumpovy administrativy na urychlení evropské odpovědnosti a označil současný moment za počátek skutečné transatlantické obranné průmyslové revoluce.
Naznačil, že výsledkem summitu v Ankaře bude koncept „NATO 3.0“ podpořený novými zbrojními kontrakty v hodnotě desítek miliard dolarů. Bez ohledu na to, k jak velkým investicím do nových platforem, munice či technologií se evropští členové zavážou, složitější a možná opomíjený problém představuje podle expertů webu National Interest právě nedostatek personálu.
Personální potíže Evropy jsou značné a zahrnují nízkou ochotu mladých lidí vstupovat do armády, nedostatečné finanční ohodnocení i kulturní odpor k vojenské službě v několika aliančních zemích. Strukturálně největší překážku však představuje demografický vývoj, kdy Evropa již dvě desetiletí generuje slabší ročníky v branném věku.
Porodnost v Evropské unii klesla v roce 2022 poprvé od roku 1960 pod hranici čtyř milionů dětí, což naznačuje, že zvrat v tomto trendu je nepravděpodobný. Evropští spojenci přitom v průměru vynakládají na personál, včetně platů a důchodů, necelých 35 procent svých obranných rozpočtů. Tento podíl bude muset záměrně růst, protože zaplnění mezery po snížené americké přítomnosti vyžaduje více Evropanů ochotných sloužit a schopných ovládat nově nakupovanou techniku.
Státy NATO se mohou v Ankaře zavázat k historické úrovni obranných investic, ale oslabená přítomnost USA bude vyžadovat podstatně větší evropskou sílu k zajištění východního křídla aliance, zejména v Pobaltí. Bez dostatečného počtu vojáků se dodatečné finanční prostředky nepromění v efektivní odstrašující pozici vůči Rusku.
Posílením lidských zdrojů a zaváděním nových technologií by spojenci nejen upevnili svou bezpečnost, ale vytvořili by také nová pracovní místa v armádním sektoru a poskytli pádný argument skeptické americké administrativě, že Evropa přebírá větší kontrolu nad svou kolektivní obranou.
Nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře by měl posloužit jako příležitost k předvedení reálného pokroku v rámci bloku. To bylo hlavním poselstvím nedávné washingtonské cesty generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který se snažil podchytit evropskou dynamiku v oblasti obranných výdajů ještě předtím, než ji stihne narušit případná ambivalence ze strany Spojených států.
Cesta do Moskvy na jednání s Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského znamenala fatální chybu. V rozhovoru pro deník Kyiv Post to konstatoval Steven Pifer, bývalý velvyslanec USA na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump označil za absurdní, aby Spojené státy pokračovaly ve svém jednostranném vztahu se Severoatlantickou aliancí. Toto prohlášení učinil necelý týden před plánovaným summitem NATO, který se uskuteční v Ankaře. Na své sociální síti Truth Social Trump uvedli, že alianční partneři nestáli při USA a že vzájemný vztah s NATO není založen na reciprocitě.
Do íránského přístavního města Bandar Abbás na břehu Hormuzského průlivu se po měsících bojů vrací křehký klid. Místní rybáři opět vyplouvají na moře a na doky přivážejí své úlovky, mezi nimiž nechybí ani malí žraloci, kteří v oblasti platí za vyhledávanou delikatesu. Hormuzský průliv, klíčová námořní cesta pro globální obchod a energetiku, se stal hlavním ohniskem americko-izraelské války s Íránem, přičemž mezinárodní novináři dostali možnost navštívit íránskou stranu této strategické úžiny poprvé od vypuknutí konfliktu.
V Česku před týdnem sílila vlna rekordních veder. Tentokrát se v závěru týdne očekává jiné počasí, alespoň co se týká teplot. Nejtepleji bude na jižní Moravě, ale ani tam maxima nedosáhnou třicítky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Amerického prezidenta Donalda Trumpa zasáhla jedna smutná zpráva ze šoubyznysu. Ve věku 74 let zemřel zpěvák Victor Willis z legendární skupiny Village People, která se celosvětově proslavila hitem YMCA.
Mezinárodní snahy o ukončení severokorejského programu jaderných zbraní ztroskotaly. Výsledky nedávného ostentativního summitu mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v Pchjongjangu ukázaly, že nejzásadnější věci zůstaly nevyřčeny. Oficiální čínská prohlášení ze schůzky zcela vynechala jakoukoli zmínku o denuklearizaci, což značí jasný posun od dlouhodobého politického cíle Pekingu.
Teherán důrazně varoval amerického prezidenta Donalda Trumpa a Izrael před jakýmikoliv vojenskými útoky v době, kdy se země chystá na státní pohřeb nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Tento klíčový představitel přišel o život při náletech hned v první den války. Írán dal jasně najevo, že jakékoliv vojenské akce během smutečních obřadů vyvolají okamžitou a velmi tvrdou odvetu.
Prezident Donald Trump s oblibou dává na odiv svou osobní moc, přičemž se obklopuje loajálními členy kabinetu, útočí na neoblíbené světové lídry a tlačí na velké americké korporace. Dokonce se podle BBC v Bílém domě nechal slyšet, že jeho moc nemá žádné limity. Tento přístup vyvolává ve Spojených státech rozsáhlé protesty pod hesly jako „Žádní králové“ či „Máme ústavu, ne krále“, jelikož kritici tvrdí, že Trump posouvá hranice prezidentských pravomocí dál než jeho předchůdci.
Americký viceprezident JD Vance ostře zkritizoval ty izraelské členy kabinetu, kteří odmítají novou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Vzkázal jim, že Donald Trump je v současné době jediným hlavním představitelem státu na světě, který má pro Izrael pochopení, a že by si tamní politici měli uvědomit realitu situace, v níž se jejich země nachází.
Ruské zbraně použité při nočním raketovém a dronovém útok na Ukrajinu obsahovaly přibližně 35 000 součástek vyrobených v zahraničí. Uvedl to ukrajinský prezidentský komisař pro sankční politiku Vladyslav Vlasjuk, podle kterého toto zjištění poukazuje na přetrvávající mezery v mezinárodních kontrolách vývozu navzdory platným západním sankcím. Podle jeho vyjádření na sociální síti Facebook šlo ve velké míře o produkty dvojího užití nebo o civilní výrobky, které globální firmy vyprodukovaly ještě předtím, než byly přes prostředníky odkloněny do Ruska.
Snaha o zajištění nezapomenutelného zážitku na fotbalovém mistrovství světa se pro řadu fanoušků změnila v noční můru. Sekundární prodejní platformy, jako je StubHub, totiž na poslední chvíli hromadně ruší zakoupené lístky. Mnoho lidí tak zůstává stát před branami stadionů, přestože za vstupenky zaplatili tisíce dolarů a další nemalé finanční prostředky investovali do letenek a ubytování. Celá situace je v odvětví označována za jeden z největších kolapsů v historii prodeje vstupenek.