Nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře by měl posloužit jako příležitost k předvedení reálného pokroku v rámci bloku. To bylo hlavním poselstvím nedávné washingtonské cesty generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který se snažil podchytit evropskou dynamiku v oblasti obranných výdajů ještě předtím, než ji stihne narušit případná ambivalence ze strany Spojených států.
Zatímco finanční investice do obrany a zbrojní spolupráce budou příští týden v Turecku hlavními tématy, stejnou pozornost by si zasloužila i otázka, zda aliance dokáže zajistit dostatek lidských zdrojů, aby těmto výdajům dodala skutečnou vojenskou důvěryhodnost. Krok směrem k navýšení počtu vojáků by posílil odstrašující schopnost Evropy a zároveň by byl jasným signálem pro Washington, že evropské státy berou posilování vlastní bezpečnosti vážně.
Během letošního roku vyvolaly Spojené státy u svých evropských spojenců značnou nejistotu. Washington nejprve oznámil stažení části jednotek z Německa a Polska, aby následně slíbil nové nasazení vojáků do Polska, což přišlo po loňském zrušení rotační brigády v Rumunsku.
Podle současných plánů se USA chystají stáhnout pět tisíc vojáků z Německa a připravují celkovou restrukturalizaci svých sil na kontinentu. Trumpova administrativa sice nemůže snížit počet vojáků dislokovaných v Evropě pod hranici 76 tisíc bez oficiálních konzultací s Kongresem, její nedávná oznámení však vnesla do otázky personálního zajištění nestabilitu, která oslabuje odstrašení na evropském bojišti a narušuje soudržnost aliance.
Při Rutteho návštěvě ve Washingtonu byl oceněn pokrok Evropy při plnění závazku ze summitu v Haagu vynakládat na obranu pět procent HDP. Generální tajemník ocenil tlak Trumpovy administrativy na urychlení evropské odpovědnosti a označil současný moment za počátek skutečné transatlantické obranné průmyslové revoluce.
Naznačil, že výsledkem summitu v Ankaře bude koncept „NATO 3.0“ podpořený novými zbrojními kontrakty v hodnotě desítek miliard dolarů. Bez ohledu na to, k jak velkým investicím do nových platforem, munice či technologií se evropští členové zavážou, složitější a možná opomíjený problém představuje podle expertů webu National Interest právě nedostatek personálu.
Personální potíže Evropy jsou značné a zahrnují nízkou ochotu mladých lidí vstupovat do armády, nedostatečné finanční ohodnocení i kulturní odpor k vojenské službě v několika aliančních zemích. Strukturálně největší překážku však představuje demografický vývoj, kdy Evropa již dvě desetiletí generuje slabší ročníky v branném věku.
Porodnost v Evropské unii klesla v roce 2022 poprvé od roku 1960 pod hranici čtyř milionů dětí, což naznačuje, že zvrat v tomto trendu je nepravděpodobný. Evropští spojenci přitom v průměru vynakládají na personál, včetně platů a důchodů, necelých 35 procent svých obranných rozpočtů. Tento podíl bude muset záměrně růst, protože zaplnění mezery po snížené americké přítomnosti vyžaduje více Evropanů ochotných sloužit a schopných ovládat nově nakupovanou techniku.
Státy NATO se mohou v Ankaře zavázat k historické úrovni obranných investic, ale oslabená přítomnost USA bude vyžadovat podstatně větší evropskou sílu k zajištění východního křídla aliance, zejména v Pobaltí. Bez dostatečného počtu vojáků se dodatečné finanční prostředky nepromění v efektivní odstrašující pozici vůči Rusku.
Posílením lidských zdrojů a zaváděním nových technologií by spojenci nejen upevnili svou bezpečnost, ale vytvořili by také nová pracovní místa v armádním sektoru a poskytli pádný argument skeptické americké administrativě, že Evropa přebírá větší kontrolu nad svou kolektivní obranou.
Poslanec Filip Turek (Motoristé) nakonec nebude žalovat prezidenta Petra Pavla v souvislosti s nejmenováním ministrem Babišovy vlády. Turek, jenž měl původně stanout v čele ministerstva životního prostředí, podle svých slov z mnoha důvodů změnil názor.
Letošní mimořádné sucho může české domácnosti připravit o houby a další lesní plody v hodnotě několika miliard korun. Pokud se srážkové poměry během druhé poloviny srpna a zejména v září výrazně nezlepší, lze nyní jako střední odhad vyčíslit letošní výpadek proti běžnému roku na přibližně 3,5 miliardy korun. Nejde přitom o peníze, o které by přímo přišli houbaři nebo státní rozpočet.
Meteorologové dnes upřesnili výstrahu před pondělními silnými bouřkami, které mají doprovázet kroupy a přívalové srážky. Beze změny zůstává varování před rizikem vzniku a šíření požárů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký prezident Donald Trump upřednostňuje osobní sympatie k severokorejskému diktátorovi Kim Čong-unovi před strategickým partnerstvím s Jižní Koreou. Pentagonu totiž nařídil, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Informovala o tom britská BBC.
Z Hollywoodu přišla velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 36 let a jen několik dní před svými narozeninami nečekaně zemřela americká herečka Hayden Panettiere. O úmrtí informovala americká televizní stanice ABC News.
Průměrný starobní důchod v Česku letos v červnu dosáhl 21 803 korun měsíčně. Průměrná hrubá mzda přitom v prvním čtvrtletí činila 50 282 korun. V prostém srovnání tak penze odpovídá zhruba 43 procentům průměrné mzdy. Pro zachování životní úrovně po odchodu z práce proto bude stále důležitější vlastní finanční rezerva. A právě ta zůstává u českých domácností ve srovnání s významem státní penze malá.
Bývalý britský princ Andrew už přišel o řadu poct a privilegií, ale královská rodina vedená jeho bratrem ho ještě nehodila zcela přes palubu. Nejnovější informace ostrovních médií jsou toho důkazem. Andrewovo jméno totiž nechybí na důležitém seznamu.
Nová finanční uzávěrka ukazuje, že majetek prezidenta Donalda Trumpa po návratu do úřadu prudce vzrostl. Rekordní nárůst příjmů zaznamenala zejména jeho dvě hlavní sídla na Floridě, což jasně ukazuje na propojení jeho osobního podnikání s prezidentskou politikou. Trump od začátku minulého roku navštívil areály Mar-a-Lago a Trump National Doral více než pětadvacetkrát. Pořádal tam milionové dárcovské večeře, hostil zahraniční představitele a vítal akce Republikánské strany, přičemž o rezervace na těchto místech se ucházeli také podnikatelé a politické skupiny.
Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.
Bílý dům čelí vlně kritiky za prezentaci nového článku o poklesu cen léků na předpis. Americký prezident Donald Trump i jeho tiskový tým se veřejně pochlubili novinovým titulkem, podle kterého zaznamenaly ceny léků nejprudší propad za více než šest desetiletí. Zveřejněný materiál však opomněl zmínit zjištění odborníků, podle nichž je tento pozitivní vývoj zásluhou legislativy předchozího prezidenta Joea Bidena.
Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezident JD Vance čelí kritice za neustálé posouvání a zjednodušování cílů ve válce s Íránem, která trvá již šestý měsíc. Původní absolutistické požadavky, mezi které patřila kapitulace režimu, změna vedení v Teheránu či ukončení podpory íránských militantních skupin v regionu, se postupně vytrácejí.
Extrémní vlny veder a dlouhotrvající sucha spouštějí v letošním roce po celém světě lesní požáry nevídaného rozsahu. Podle údajů klimatických odborníků a satelitních systémů lehnulo popelem již více než 370 milionů akrů půdy napříč osmdesáti zeměmi. Celková zasažená plocha tak dosahuje rozlohy, která překračuje spojené území Francie, Španělska a Německa. Odborníci podle The Independent zdůrazňují, že letošní požáry se šíří výrazně rychleji a mají destruktivnější dopady než kdykoli v moderní historii.