Nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře by měl posloužit jako příležitost k předvedení reálného pokroku v rámci bloku. To bylo hlavním poselstvím nedávné washingtonské cesty generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který se snažil podchytit evropskou dynamiku v oblasti obranných výdajů ještě předtím, než ji stihne narušit případná ambivalence ze strany Spojených států.
Zatímco finanční investice do obrany a zbrojní spolupráce budou příští týden v Turecku hlavními tématy, stejnou pozornost by si zasloužila i otázka, zda aliance dokáže zajistit dostatek lidských zdrojů, aby těmto výdajům dodala skutečnou vojenskou důvěryhodnost. Krok směrem k navýšení počtu vojáků by posílil odstrašující schopnost Evropy a zároveň by byl jasným signálem pro Washington, že evropské státy berou posilování vlastní bezpečnosti vážně.
Během letošního roku vyvolaly Spojené státy u svých evropských spojenců značnou nejistotu. Washington nejprve oznámil stažení části jednotek z Německa a Polska, aby následně slíbil nové nasazení vojáků do Polska, což přišlo po loňském zrušení rotační brigády v Rumunsku.
Podle současných plánů se USA chystají stáhnout pět tisíc vojáků z Německa a připravují celkovou restrukturalizaci svých sil na kontinentu. Trumpova administrativa sice nemůže snížit počet vojáků dislokovaných v Evropě pod hranici 76 tisíc bez oficiálních konzultací s Kongresem, její nedávná oznámení však vnesla do otázky personálního zajištění nestabilitu, která oslabuje odstrašení na evropském bojišti a narušuje soudržnost aliance.
Při Rutteho návštěvě ve Washingtonu byl oceněn pokrok Evropy při plnění závazku ze summitu v Haagu vynakládat na obranu pět procent HDP. Generální tajemník ocenil tlak Trumpovy administrativy na urychlení evropské odpovědnosti a označil současný moment za počátek skutečné transatlantické obranné průmyslové revoluce.
Naznačil, že výsledkem summitu v Ankaře bude koncept „NATO 3.0“ podpořený novými zbrojními kontrakty v hodnotě desítek miliard dolarů. Bez ohledu na to, k jak velkým investicím do nových platforem, munice či technologií se evropští členové zavážou, složitější a možná opomíjený problém představuje podle expertů webu National Interest právě nedostatek personálu.
Personální potíže Evropy jsou značné a zahrnují nízkou ochotu mladých lidí vstupovat do armády, nedostatečné finanční ohodnocení i kulturní odpor k vojenské službě v několika aliančních zemích. Strukturálně největší překážku však představuje demografický vývoj, kdy Evropa již dvě desetiletí generuje slabší ročníky v branném věku.
Porodnost v Evropské unii klesla v roce 2022 poprvé od roku 1960 pod hranici čtyř milionů dětí, což naznačuje, že zvrat v tomto trendu je nepravděpodobný. Evropští spojenci přitom v průměru vynakládají na personál, včetně platů a důchodů, necelých 35 procent svých obranných rozpočtů. Tento podíl bude muset záměrně růst, protože zaplnění mezery po snížené americké přítomnosti vyžaduje více Evropanů ochotných sloužit a schopných ovládat nově nakupovanou techniku.
Státy NATO se mohou v Ankaře zavázat k historické úrovni obranných investic, ale oslabená přítomnost USA bude vyžadovat podstatně větší evropskou sílu k zajištění východního křídla aliance, zejména v Pobaltí. Bez dostatečného počtu vojáků se dodatečné finanční prostředky nepromění v efektivní odstrašující pozici vůči Rusku.
Posílením lidských zdrojů a zaváděním nových technologií by spojenci nejen upevnili svou bezpečnost, ale vytvořili by také nová pracovní místa v armádním sektoru a poskytli pádný argument skeptické americké administrativě, že Evropa přebírá větší kontrolu nad svou kolektivní obranou.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.
Velká Británie zahájila krizová jednání s evropskými spojenci o možném uvolnění nouzových zásob nafty po nátlaku ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Washington pohrozil evropským zemím úplným zákazem vývozu americké nafty, pokud Německo, Francie a další státy neuvolní své strategické rezervy. Cílem Bílého domu je srazit rostoucí ceny paliv před nadcházejícími listopadovými kongresovými volbami v USA.
Spojené státy vysílají na Blízký východ již třetí údernou skupinu letadlové lodi. Americký prezident Donald Trump zároveň varoval, že po nadcházejících kongresových volbách může dojít k dalšímu vyostření konfliktu a novým úderům proti Íránu. Tento krok podtrhuje rostoucí složitost válečného konfliktu s Teheránem, u kterého Trump původně sliboval, že potrvá pouze několik týdnů, ale v současnosti se nachází v patové situaci.
Je jasné, že probíhající babí léto se každým dnem chýlí ke konci. Dobrá zpráva ale nepochybně spočívá v tom, že ještě alespoň během prvního říjnového víkendu má pokračovat. Nejvyšší teploty budou ve volných dnech stoupat nad 20 stupňů.
Severoatlantické alianci nehrozí bezprostřední hrozba ze strany Ruska, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Moskvě každopádně vzkázal, že aliance je na případný ruský útok připravena a hodlá bránit každý metr území členských států.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasné signály, že navzdory vysokým ztrátám na bojišti a dopadům na ekonomiku nehodlá zastavit vojenskou invazi na Ukrajině. Při svém vystoupení v parlamentu se mohl opřít o rekordní zastoupení vládní strany Jednotné Rusko, které vzešlo z nedávných parlamentních voleb. Moskevský režim tyto výsledky prezentuje jako silný mandát od ruských občanů pro další pokračování bojů. Podle analytiků i mezinárodních pozorovatelů oslovených webem BBC vše nasvědčuje tomu, že se Kreml připravuje na další stupňování konfliktu.
Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládních poradních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.
Evropští lídři by měli přestat označovat ruské útoky v Evropě za hybridní a začít je nazývat teroristickými nebo sabotážními činy. Ve svém prohlášení to uvedl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna, podle kterého Moskva vede proti evropským zemím systematickou kampaň představující určitou formu války. Estonský šéf diplomacie zdůraznil, že evropské státy musejí proti ruskému jednání vystupovat jednotně.