Rutte zhodnotil ruskou hrozbu! Jeho slovům se možná budete divit

Mark Rutte
Mark Rutte, foto: Michael Zelinka / INCORP images
Mariana Nová 1. října 2026 21:09
Sdílej:

Severoatlantické alianci nehrozí bezprostřední hrozba ze strany Ruska, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Moskvě každopádně vzkázal, že aliance je na případný ruský útok připravena a hodlá bránit každý metr území členských států. 

Rutte bagatelizoval ruskou hrozbu ve vyjádření pro server Euronews. Zlehčoval i vyhrožování Moskvy jadernými zbraněmi. Kreml podle generálního tajemníka aliance, jejímž členským státem je i NATO, chce odvést pozornost od komplikací vlastní armády na Ukrajině. Rusové si prý uvědomují, že v přímé konfrontaci s NATO by neměli šanci. 

"Připravili jsme to, máme na to plány. Platí to pro celé NATO," prohlásil nizozemský politik na obranném summitu ve středu v belgickém Bruselu. "Budeme bránit každý metr území NATO. Tato hrozba tady není, ale pokud se cokoliv stane, jsme připraveni tomu čelit," konstatoval Rutte. 

V posledních dnech se například objevily zvěsti o možné ruské provokaci ve Středomoří. Podle informací španělského deníku El Mundo dorazilo varování amerických zpravodajců i do některých středoevropských států. Vlády Španělska, Francie a Itálie měly od americké CIA obdržet informaci, že jim hrozí útoky ruských dronů. Bezpilotní stroje by v takovém případě odstartovaly z kontejnerů ukrytých na lodích, uvedl zdroj blízký litevskému ministerstvu obrany.

Moskva by se na jednu z vyjmenovaných jihoevropských zemí mohla zaměřit z toho důvodu, že v nich v příštím roce proběhnou důležité volby, ať už parlamentní nebo prezidentské. Cílem by bylo vyvolat ve společnosti strach.  

Obavy z ruské provokace zesílily zejména ve východní Evropě. Polsko v předminulém týdnu vyjádřilo obavy z hybridních ruských útoků. Varoval před nimi premiér Donald Tusk s odkazem na informace od zpravodajců. Takové útoky by podle něj mohly Rusku posloužit k otestování ochoty zemí NATO aplikovat článek 5 o kolektivní obraně, podle kterého útok na jednu z členských zemí představuje útok na všechny. 

Polský premiér v projevu k Sejmu řekl, že polské zpravodajské informace naznačují, že by Moskva mohla podniknout hybridní útoky s pomocí dronů a raket, jejichž cílem by byly státy podporující Ukrajinu, a vykreslit je jako nešťastné náhody. Útoku by kromě Polska mohly čelit například také pobaltské země. 

Stalo se
Novinky
Analýza
Vladimir Putin

Jak bude vypadat Rusko po Putinovi? Ve hře jsou dva scénáře

Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.

Novinky
Jensen Huang

Musk a statisíce signatářů chtějí návrat Huanga do čela společnosti Nvidia

Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.

Novinky
Ilustrační fotografie

Jedno zranění každých 30 vteřin. Ruská armáda přichází o vojáky obrovským tempem

Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.

Novinky
Ilustrační foto

Evropské unie oznámí dohodu o zřízení střediska pro deportaci migrantů, poprvé mimo její území

Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.