Dodržení tří hlavních klimatických závazků týkajících se obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a metanu by mohlo odvrátit globální oteplení o téměř 1 °C. Analýza zveřejněná na klimatickém summitu COP30 v brazilském Belému naznačuje, že realizace těchto slibů dává světu naději na odvrácení klimatického kolapsu.
Vlády se již dříve dohodly, že do roku 2030 ztrojnásobí množství vyrobené energie z obnovitelných zdrojů, zdvojnásobí globální energetickou účinnost a provedou podstatné snížení emisí metanu. Podle koalice Climate Action Tracker by splnění těchto slibů bylo „zásadní změnou“, která by snížila předpokládaný nárůst teploty v tomto století o 0,9 °C.
Dosažení všech těchto opatření pouze v rámci zemí G20 by snížilo globální emise skleníkových plynů o 18 miliard tun do roku 2035. To by stačilo ke snížení míry globálního oteplování o třetinu v příštím desetiletí a o polovinu do roku 2040. Bill Hare, generální ředitel organizace Climate Analytics, uvedl, že pokud vlády těchto cílů dosáhnou do roku 2035, globální oteplení v tomto století by se snížilo z odhadovaných 2,6 °C na přibližně 1,7 °C.
Tento výsledek se blíží klíčovému cíli Pařížské klimatické dohody z roku 2015, jímž je omezení globálního oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úrovní. Hare označil zjištění za „opravdu ohromující“ a za „první velké zlepšení a významný krok vpřed“. Dodal, že je také nezbytné splnit slib o zastavení odlesňování.
Od přijetí slibů na konferenci COP28 v Dubaji v roce 2023 globální investice do obnovitelných zdrojů nadále rostou a loni přesáhly 2 biliony dolarů, což je více než dvojnásobek investic do fosilních paliv. To vyplývá z dat Mezinárodní energetické agentury. Zatímco například čínský sektor obnovitelné energie zaznamenal prudký rozvoj a Indie dosáhla svých cílů o pět let dříve, snížení emisí metanu se jeví jako mnohem obtížnější.
Více než 160 vlád se sice připojilo k globálnímu slibu o metanu, a měly by tak snížit emise tohoto plynu o 30 % do roku 2030 oproti úrovni roku 2020. Přesto emise metanu nadále rostou. Vlády musí začít plnit své sliby okamžitě, zdůraznil Hare. Klíčové je, zda dokáží odolat tlaku fosilního průmyslu a zda bohatší země urychlí finanční podporu.
Na summitu COP30 se od vlád očekává reakce na skutečnost, že jejich stávající plány na snížení emisí by umožnily vzrůst teplot až na 2,5 °C, namísto závazných 1,5 °C. Niklas Höehne z NewClimate Institute uvedl, že změny v energetickém systému by samy o sobě vyvolaly přechod od fosilních paliv. Výrazné snížení spotřeby fosilních paliv v polovině třicátých let by nastalo pouhým ztrojnásobením obnovitelných zdrojů, zdvojnásobením účinnosti a snížením metanu.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.