Dodržení tří hlavních klimatických závazků týkajících se obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a metanu by mohlo odvrátit globální oteplení o téměř 1 °C. Analýza zveřejněná na klimatickém summitu COP30 v brazilském Belému naznačuje, že realizace těchto slibů dává světu naději na odvrácení klimatického kolapsu.
Vlády se již dříve dohodly, že do roku 2030 ztrojnásobí množství vyrobené energie z obnovitelných zdrojů, zdvojnásobí globální energetickou účinnost a provedou podstatné snížení emisí metanu. Podle koalice Climate Action Tracker by splnění těchto slibů bylo „zásadní změnou“, která by snížila předpokládaný nárůst teploty v tomto století o 0,9 °C.
Dosažení všech těchto opatření pouze v rámci zemí G20 by snížilo globální emise skleníkových plynů o 18 miliard tun do roku 2035. To by stačilo ke snížení míry globálního oteplování o třetinu v příštím desetiletí a o polovinu do roku 2040. Bill Hare, generální ředitel organizace Climate Analytics, uvedl, že pokud vlády těchto cílů dosáhnou do roku 2035, globální oteplení v tomto století by se snížilo z odhadovaných 2,6 °C na přibližně 1,7 °C.
Tento výsledek se blíží klíčovému cíli Pařížské klimatické dohody z roku 2015, jímž je omezení globálního oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úrovní. Hare označil zjištění za „opravdu ohromující“ a za „první velké zlepšení a významný krok vpřed“. Dodal, že je také nezbytné splnit slib o zastavení odlesňování.
Od přijetí slibů na konferenci COP28 v Dubaji v roce 2023 globální investice do obnovitelných zdrojů nadále rostou a loni přesáhly 2 biliony dolarů, což je více než dvojnásobek investic do fosilních paliv. To vyplývá z dat Mezinárodní energetické agentury. Zatímco například čínský sektor obnovitelné energie zaznamenal prudký rozvoj a Indie dosáhla svých cílů o pět let dříve, snížení emisí metanu se jeví jako mnohem obtížnější.
Více než 160 vlád se sice připojilo k globálnímu slibu o metanu, a měly by tak snížit emise tohoto plynu o 30 % do roku 2030 oproti úrovni roku 2020. Přesto emise metanu nadále rostou. Vlády musí začít plnit své sliby okamžitě, zdůraznil Hare. Klíčové je, zda dokáží odolat tlaku fosilního průmyslu a zda bohatší země urychlí finanční podporu.
Na summitu COP30 se od vlád očekává reakce na skutečnost, že jejich stávající plány na snížení emisí by umožnily vzrůst teplot až na 2,5 °C, namísto závazných 1,5 °C. Niklas Höehne z NewClimate Institute uvedl, že změny v energetickém systému by samy o sobě vyvolaly přechod od fosilních paliv. Výrazné snížení spotřeby fosilních paliv v polovině třicátých let by nastalo pouhým ztrojnásobením obnovitelných zdrojů, zdvojnásobením účinnosti a snížením metanu.
Řada extrémních meteorologických jevů se stává celosvětově častějšími a intenzivnějšími, přičemž jsou poháněny lidskou činností, jako je například spalování fosilních paliv. Losangeleské požáry z ledna 2025 se staly jednou z finančně nejnáročnějších katastrof spojených s počasím v historii Spojených států. Zde jsou uvedeny čtyři způsoby, jak rostoucí teploty ovlivňují extrémy počasí.
Největší vědecká revize na světě dospěla k závěru, že ultra zpracované potraviny (UPF) jsou spojeny s poškozením každého hlavního orgánového systému v lidském těle. Tyto potraviny představují zásadní hrozbu pro globální zdraví a celkovou pohodu lidstva.
Dodržení tří hlavních klimatických závazků týkajících se obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a metanu by mohlo odvrátit globální oteplení o téměř 1 °C. Analýza zveřejněná na klimatickém summitu COP30 v brazilském Belému naznačuje, že realizace těchto slibů dává světu naději na odvrácení klimatického kolapsu.
Dlouho potlačovaný příběh vztahu Donalda Trumpa a Jeffreyho Epsteina se znovu vrací do centra pozornosti – tentokrát již nikoli jako soubor bulvárních střípků, ale jako symptom prostředí, v němž moc, kapitál a status systematicky zakrývaly rizikové chování. Jak ukazují svědectví žen i rekonstrukce médií, jejich vazba byla součástí uzavřeného ekosystému elit mezi Palm Beach a Manhattanem. A právě tato minulost dnes představuje pro Trumpa zátěž, kterou nelze vyřešit prostým odvedením pozornosti.
Rusko přijalo rozsáhlé právní předpisy, aby posílilo svou domácí obranu proti ukrajinským sabotážním operacím a útokům bezpilotními letouny. Tímto krokem Kreml zřetelně dává najevo, že očekává dlouhodobé pokračování války na Ukrajině. I když Vladimir Putin počítal s invazí, která měla trvat pouhé týdny, již téměř čtyři roky čelí Moskva téměř denním útokům ukrajinských dronů na energetická zařízení. Současně dochází k atentátům na některé vysoce postavené ruské vojenské představitele hluboko na ruském území, což nutí Moskvu řešit zranitelnosti, které dříve považovala za velmi vzdálené od bojiště.
Obě komory Kongresu Spojených států amerických se dohodly, že nařídí Ministerstvu spravedlnosti USA zveřejnit dokumenty týkající se finančníka a usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Snadné schválení tohoto opatření Sněmovnou reprezentantů poměrem hlasů 427 pro a 1 proti, společně s jednomyslným a zrychleným schválením Senátem bez formálního hlasování, rychle posunulo celý proces kupředu. Nyní zákon zamíří k podpisu prezidenta Donalda Trumpa, od něhož se očekává, že ho podepíše a uvede v platnost.
Severní Korea provedla popravu manželského páru, který byl obviněn z arogance a protirepublikového chování po úspěchu jejich soukromého podnikání. Stovky lidí, včetně dětí, byly podle médií údajně donuceny sledovat, jak popravčí četa pár zastřelila na otevřeném prostranství v Pchjongjangu.
Papež Lev XIV. v pondělí varoval, že změna klimatu se zrychluje rychleji než politická vůle a naléhal na světové lídry na konferenci COP30 v brazilském Belému, aby podnikli „konkrétní kroky“. Upozornil, že se rychle uzavírá okno pro udržení oteplování pod hranicí 1,5 °C. Zároveň vyzval k neochvějné globální solidaritě za Pařížskou dohodou.
Klíčoví představitelé ukrajinské vlády, kteří jsou blízcí prezidentovi Volodymyru Zelenskému, mu po rezonující vyšetřovací kauze NABU „Midas“ radí, aby odvolal vedoucího Kanceláře prezidenta Andrije Jermaka. Tato informace pochází z materiálu listu Ukrajinska Pravda (UP) s názvem „Mindichgate. Co se děje ve vládě týden po protikorupčním ‚zemětřesení‘“.
Podle premiéra Bhútánu, prvního uhlíkově negativního národa na světě, by bohaté západní země, které nesou hlavní odpovědnost za klimatickou krizi, zlepšily zdraví a štěstí svých občanů, kdyby upřednostnily ochranu životního prostředí a udržitelný hospodářský růst. Bhútán, buddhistická demokratická monarchie v Himálaji a hotspot biodiverzity, patří díky sepětí svých lidí s přírodou a politickému zaměření na hrubé národní štěstí (místo pouhého HDP) mezi nejambicióznější lídry v oblasti klimatu. Řekl to Tshering Tobgay v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian.
Španělské ministerstvo zemědělství, rybolovu a výživy zavedlo 13. listopadu izolaci všech volně chovaných drůbežích farem s cílem zpomalit šíření ptačí chřipky, kterou způsobuje virus H5N1. Toto drastické, i když ne bezprecedentní opatření, bylo odůvodněno narůstajícím počtem ohnisek v Evropě a zvýšeným rizikem plynoucím z migrace volně žijících ptáků směrem na jih Evropy. Takové zprávy pochopitelně vyvolávají u veřejnosti obavy. Je ale riziko, že virus H5N1 spustí pandemii mezi lidmi, skutečně zvýšené? A proč způsobuje stále větší spoušť nejen mezi ptáky, ale i mezi mnoha druhy savců?
Spojené státy americké prodají Saúdské Arábii stíhací letouny F-35. Oznámil to prezident Donald Trump novinářům před setkáním s korunním princem Saúdské Arábie Mohammadem bin Salmánem v Bílém domě. „Uděláme to. Budeme prodávat letouny F-35,“ řekl Trump a dodal, že Saúdové jsou „skvělým spojencem“.