Dodržení tří hlavních klimatických závazků týkajících se obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a metanu by mohlo odvrátit globální oteplení o téměř 1 °C. Analýza zveřejněná na klimatickém summitu COP30 v brazilském Belému naznačuje, že realizace těchto slibů dává světu naději na odvrácení klimatického kolapsu.
Vlády se již dříve dohodly, že do roku 2030 ztrojnásobí množství vyrobené energie z obnovitelných zdrojů, zdvojnásobí globální energetickou účinnost a provedou podstatné snížení emisí metanu. Podle koalice Climate Action Tracker by splnění těchto slibů bylo „zásadní změnou“, která by snížila předpokládaný nárůst teploty v tomto století o 0,9 °C.
Dosažení všech těchto opatření pouze v rámci zemí G20 by snížilo globální emise skleníkových plynů o 18 miliard tun do roku 2035. To by stačilo ke snížení míry globálního oteplování o třetinu v příštím desetiletí a o polovinu do roku 2040. Bill Hare, generální ředitel organizace Climate Analytics, uvedl, že pokud vlády těchto cílů dosáhnou do roku 2035, globální oteplení v tomto století by se snížilo z odhadovaných 2,6 °C na přibližně 1,7 °C.
Tento výsledek se blíží klíčovému cíli Pařížské klimatické dohody z roku 2015, jímž je omezení globálního oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úrovní. Hare označil zjištění za „opravdu ohromující“ a za „první velké zlepšení a významný krok vpřed“. Dodal, že je také nezbytné splnit slib o zastavení odlesňování.
Od přijetí slibů na konferenci COP28 v Dubaji v roce 2023 globální investice do obnovitelných zdrojů nadále rostou a loni přesáhly 2 biliony dolarů, což je více než dvojnásobek investic do fosilních paliv. To vyplývá z dat Mezinárodní energetické agentury. Zatímco například čínský sektor obnovitelné energie zaznamenal prudký rozvoj a Indie dosáhla svých cílů o pět let dříve, snížení emisí metanu se jeví jako mnohem obtížnější.
Více než 160 vlád se sice připojilo k globálnímu slibu o metanu, a měly by tak snížit emise tohoto plynu o 30 % do roku 2030 oproti úrovni roku 2020. Přesto emise metanu nadále rostou. Vlády musí začít plnit své sliby okamžitě, zdůraznil Hare. Klíčové je, zda dokáží odolat tlaku fosilního průmyslu a zda bohatší země urychlí finanční podporu.
Na summitu COP30 se od vlád očekává reakce na skutečnost, že jejich stávající plány na snížení emisí by umožnily vzrůst teplot až na 2,5 °C, namísto závazných 1,5 °C. Niklas Höehne z NewClimate Institute uvedl, že změny v energetickém systému by samy o sobě vyvolaly přechod od fosilních paliv. Výrazné snížení spotřeby fosilních paliv v polovině třicátých let by nastalo pouhým ztrojnásobením obnovitelných zdrojů, zdvojnásobením účinnosti a snížením metanu.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.