Dodržení tří hlavních klimatických závazků týkajících se obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a metanu by mohlo odvrátit globální oteplení o téměř 1 °C. Analýza zveřejněná na klimatickém summitu COP30 v brazilském Belému naznačuje, že realizace těchto slibů dává světu naději na odvrácení klimatického kolapsu.
Vlády se již dříve dohodly, že do roku 2030 ztrojnásobí množství vyrobené energie z obnovitelných zdrojů, zdvojnásobí globální energetickou účinnost a provedou podstatné snížení emisí metanu. Podle koalice Climate Action Tracker by splnění těchto slibů bylo „zásadní změnou“, která by snížila předpokládaný nárůst teploty v tomto století o 0,9 °C.
Dosažení všech těchto opatření pouze v rámci zemí G20 by snížilo globální emise skleníkových plynů o 18 miliard tun do roku 2035. To by stačilo ke snížení míry globálního oteplování o třetinu v příštím desetiletí a o polovinu do roku 2040. Bill Hare, generální ředitel organizace Climate Analytics, uvedl, že pokud vlády těchto cílů dosáhnou do roku 2035, globální oteplení v tomto století by se snížilo z odhadovaných 2,6 °C na přibližně 1,7 °C.
Tento výsledek se blíží klíčovému cíli Pařížské klimatické dohody z roku 2015, jímž je omezení globálního oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úrovní. Hare označil zjištění za „opravdu ohromující“ a za „první velké zlepšení a významný krok vpřed“. Dodal, že je také nezbytné splnit slib o zastavení odlesňování.
Od přijetí slibů na konferenci COP28 v Dubaji v roce 2023 globální investice do obnovitelných zdrojů nadále rostou a loni přesáhly 2 biliony dolarů, což je více než dvojnásobek investic do fosilních paliv. To vyplývá z dat Mezinárodní energetické agentury. Zatímco například čínský sektor obnovitelné energie zaznamenal prudký rozvoj a Indie dosáhla svých cílů o pět let dříve, snížení emisí metanu se jeví jako mnohem obtížnější.
Více než 160 vlád se sice připojilo k globálnímu slibu o metanu, a měly by tak snížit emise tohoto plynu o 30 % do roku 2030 oproti úrovni roku 2020. Přesto emise metanu nadále rostou. Vlády musí začít plnit své sliby okamžitě, zdůraznil Hare. Klíčové je, zda dokáží odolat tlaku fosilního průmyslu a zda bohatší země urychlí finanční podporu.
Na summitu COP30 se od vlád očekává reakce na skutečnost, že jejich stávající plány na snížení emisí by umožnily vzrůst teplot až na 2,5 °C, namísto závazných 1,5 °C. Niklas Höehne z NewClimate Institute uvedl, že změny v energetickém systému by samy o sobě vyvolaly přechod od fosilních paliv. Výrazné snížení spotřeby fosilních paliv v polovině třicátých let by nastalo pouhým ztrojnásobením obnovitelných zdrojů, zdvojnásobením účinnosti a snížením metanu.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.