Severní Korea uspořádala soutěž ve vaření psího masa. Národní soutěž ve vaření psích pokrmů přilákala stovky kuchařů z celé země. Psí maso, tradičně považované za posilující, má v KLDR státní podporu. Přesto nejde o výlučnou specialitu Pchjongjangu – v mnoha částech Asie a Afriky zůstává psí maso běžnou součástí jídelníčku.
Severní Korea minulý týden v Pchjongjangu uspořádala národní soutěž ve vaření psího masa. Informoval o tom britský deník Daily Mail s odvoláním na tamní státní média. Agentura KCNA zveřejnila záběry kuchařů připravujících jídla ze „sladkého masa“, jak se psím pokrmům v KLDR přezdívá. Podle státní televize KCT soutěž letos přilákala dvakrát více účastníků než v předchozím roce. „Přijeli ze všech koutů země,“ uvedla stanice.
Podle jednoho z místních úředníků je polévka ze psího masa považována za „tradiční zdroj letní energie“. Jak dodal, cílem soutěže je „zvýšit kulinářskou úroveň a sdílet know-how v přípravě tohoto masa“. Konzumace psího masa je v Severní Koreji dlouhodobě státem podporována jako součást běžného jídelníčku v zemi, která čelí chronickému nedostatku potravin a rozsáhlé chudobě.
Konzumace psího masa není zdaleka omezena jen na Severní Koreu. Tento fenomén má hlubší kulturní a historické kořeny, které sahají napříč kontinenty – zejména do Asie a Afriky, kde zůstává legální a v některých regionech dokonce oblíbenou součástí jídelníčku.
V mnoha částech Asie je psí maso dodnes běžnou součástí tradiční kuchyně. Například v Číně, Vietnamu, Kambodži nebo Uzbekistánu se konzumuje především při slavnostních příležitostech nebo jako součást lidového léčitelství. V Africe je situace obdobná – psí maso je legálně dostupné a kulturně zakořeněné například v Nigérii, Kamerunu nebo Demokratické republice Kongo, kde je považováno za pochoutku i zdroj síly.
Legislativa v některých dalších státech ponechává prostor pro legální konzumaci, i když jde často o výjimečné případy nebo historické pozůstatky. Mezi tyto země patří například Brazílie, Rusko, Indie, ale také některé evropské státy, jako Německo nebo Francie – ačkoli v těchto případech jde spíše o teoretickou možnost než o běžnou praxi.
Naopak, řada zemí přistoupila k přímému zákazu konzumace psího masa – často pod tlakem ochránců zvířat a veřejnosti. Mezi státy, kde je tato praxe výslovně zakázána, patří Mexiko, Kolumbie, Argentina, Jižní Korea (kde platí přechodné období do roku 2027) nebo Filipíny.
V Evropě je konzumace psího masa obecně vnímána jako tabu a kulturně nepřijatelná. Výjimku tvořila specifická historická období – především válečné konflikty a hladomory. Například v Německu bylo v 18. století zcela běžné nahradit nedostatkové maso psím, které se tehdy ironicky označovalo jako „skopové pro blokádu“. Tato praktická, byť kontroverzní volba se znovu objevovala i během obou světových válek.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.