Severní Korea uspořádala soutěž ve vaření psího masa. Národní soutěž ve vaření psích pokrmů přilákala stovky kuchařů z celé země. Psí maso, tradičně považované za posilující, má v KLDR státní podporu. Přesto nejde o výlučnou specialitu Pchjongjangu – v mnoha částech Asie a Afriky zůstává psí maso běžnou součástí jídelníčku.
Severní Korea minulý týden v Pchjongjangu uspořádala národní soutěž ve vaření psího masa. Informoval o tom britský deník Daily Mail s odvoláním na tamní státní média. Agentura KCNA zveřejnila záběry kuchařů připravujících jídla ze „sladkého masa“, jak se psím pokrmům v KLDR přezdívá. Podle státní televize KCT soutěž letos přilákala dvakrát více účastníků než v předchozím roce. „Přijeli ze všech koutů země,“ uvedla stanice.
Podle jednoho z místních úředníků je polévka ze psího masa považována za „tradiční zdroj letní energie“. Jak dodal, cílem soutěže je „zvýšit kulinářskou úroveň a sdílet know-how v přípravě tohoto masa“. Konzumace psího masa je v Severní Koreji dlouhodobě státem podporována jako součást běžného jídelníčku v zemi, která čelí chronickému nedostatku potravin a rozsáhlé chudobě.
Konzumace psího masa není zdaleka omezena jen na Severní Koreu. Tento fenomén má hlubší kulturní a historické kořeny, které sahají napříč kontinenty – zejména do Asie a Afriky, kde zůstává legální a v některých regionech dokonce oblíbenou součástí jídelníčku.
V mnoha částech Asie je psí maso dodnes běžnou součástí tradiční kuchyně. Například v Číně, Vietnamu, Kambodži nebo Uzbekistánu se konzumuje především při slavnostních příležitostech nebo jako součást lidového léčitelství. V Africe je situace obdobná – psí maso je legálně dostupné a kulturně zakořeněné například v Nigérii, Kamerunu nebo Demokratické republice Kongo, kde je považováno za pochoutku i zdroj síly.
Legislativa v některých dalších státech ponechává prostor pro legální konzumaci, i když jde často o výjimečné případy nebo historické pozůstatky. Mezi tyto země patří například Brazílie, Rusko, Indie, ale také některé evropské státy, jako Německo nebo Francie – ačkoli v těchto případech jde spíše o teoretickou možnost než o běžnou praxi.
Naopak, řada zemí přistoupila k přímému zákazu konzumace psího masa – často pod tlakem ochránců zvířat a veřejnosti. Mezi státy, kde je tato praxe výslovně zakázána, patří Mexiko, Kolumbie, Argentina, Jižní Korea (kde platí přechodné období do roku 2027) nebo Filipíny.
V Evropě je konzumace psího masa obecně vnímána jako tabu a kulturně nepřijatelná. Výjimku tvořila specifická historická období – především válečné konflikty a hladomory. Například v Německu bylo v 18. století zcela běžné nahradit nedostatkové maso psím, které se tehdy ironicky označovalo jako „skopové pro blokádu“. Tato praktická, byť kontroverzní volba se znovu objevovala i během obou světových válek.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.
Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.
Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.
Analyzovat reakce internetových komunit na témata rozmanitosti a inkluze v kontextu fotbalu je sice složité, ale podrobný rozbor tisíců příspěvků na sociálních sítích podle expertů webu The Conversation ukazuje velmi zajímavou a v mnoha ohledech překvapivou realitu. Veřejnost totiž nevnímá všechny formy diverzity stejně a reakce uživatelů se výrazně liší podle toho, na jaký konkrétní aspekt se dané sdělení zaměřuje.
Hmyz a roztoči se neustále šíří, nacházejí nové způsoby, jak znepříjemňovat lidem život, a přenášejí nebezpečné choroby. Například běžné mouchy domácí vyhledávají teplé prostředí a fungují jako mechanické přenašeče patogenů. Při pohybu po odpadcích a následně po kuchyňských linkách za sebou zanechávají bakterie salmonely a další nebezpečné zárodky.