Severní Korea uspořádala soutěž ve vaření psího masa. Národní soutěž ve vaření psích pokrmů přilákala stovky kuchařů z celé země. Psí maso, tradičně považované za posilující, má v KLDR státní podporu. Přesto nejde o výlučnou specialitu Pchjongjangu – v mnoha částech Asie a Afriky zůstává psí maso běžnou součástí jídelníčku.
Severní Korea minulý týden v Pchjongjangu uspořádala národní soutěž ve vaření psího masa. Informoval o tom britský deník Daily Mail s odvoláním na tamní státní média. Agentura KCNA zveřejnila záběry kuchařů připravujících jídla ze „sladkého masa“, jak se psím pokrmům v KLDR přezdívá. Podle státní televize KCT soutěž letos přilákala dvakrát více účastníků než v předchozím roce. „Přijeli ze všech koutů země,“ uvedla stanice.
Podle jednoho z místních úředníků je polévka ze psího masa považována za „tradiční zdroj letní energie“. Jak dodal, cílem soutěže je „zvýšit kulinářskou úroveň a sdílet know-how v přípravě tohoto masa“. Konzumace psího masa je v Severní Koreji dlouhodobě státem podporována jako součást běžného jídelníčku v zemi, která čelí chronickému nedostatku potravin a rozsáhlé chudobě.
Konzumace psího masa není zdaleka omezena jen na Severní Koreu. Tento fenomén má hlubší kulturní a historické kořeny, které sahají napříč kontinenty – zejména do Asie a Afriky, kde zůstává legální a v některých regionech dokonce oblíbenou součástí jídelníčku.
V mnoha částech Asie je psí maso dodnes běžnou součástí tradiční kuchyně. Například v Číně, Vietnamu, Kambodži nebo Uzbekistánu se konzumuje především při slavnostních příležitostech nebo jako součást lidového léčitelství. V Africe je situace obdobná – psí maso je legálně dostupné a kulturně zakořeněné například v Nigérii, Kamerunu nebo Demokratické republice Kongo, kde je považováno za pochoutku i zdroj síly.
Legislativa v některých dalších státech ponechává prostor pro legální konzumaci, i když jde často o výjimečné případy nebo historické pozůstatky. Mezi tyto země patří například Brazílie, Rusko, Indie, ale také některé evropské státy, jako Německo nebo Francie – ačkoli v těchto případech jde spíše o teoretickou možnost než o běžnou praxi.
Naopak, řada zemí přistoupila k přímému zákazu konzumace psího masa – často pod tlakem ochránců zvířat a veřejnosti. Mezi státy, kde je tato praxe výslovně zakázána, patří Mexiko, Kolumbie, Argentina, Jižní Korea (kde platí přechodné období do roku 2027) nebo Filipíny.
V Evropě je konzumace psího masa obecně vnímána jako tabu a kulturně nepřijatelná. Výjimku tvořila specifická historická období – především válečné konflikty a hladomory. Například v Německu bylo v 18. století zcela běžné nahradit nedostatkové maso psím, které se tehdy ironicky označovalo jako „skopové pro blokádu“. Tato praktická, byť kontroverzní volba se znovu objevovala i během obou světových válek.
Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.
Nejtěžší moderátorskou disciplínou jsou samozřejmě přímé televizní přenosy. Vyzkoušel si je i Karel Šíp, jenž v živém vysílání zažil asi nejtěžší okamžiky ve své desítky let trvající kariéře. Jak na to dnes vzpomíná?
Íránská justice oficiálně popřela zprávy o tom, že by plánovala popravu šestadvacetiletého Erfana Soltáního, který byl zadržen během nedávných masových nepokojů. Organizace pro lidská práva Hengaw přitom začátkem týdne varovala, že rodina mladého muže byla informována o jeho popravě naplánované na tuto středu. Soltání, majitel obchodu s oblečením, se stal symbolem pro tisíce zadržených Íránců, u nichž panují obavy z nespravedlivých a bleskových procesů.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
Oznámení amerického vyslance Steva Witkoffa o zahájení druhé fáze mírového plánu pro Gazu může na první pohled působit jako pevně daný harmonogram, ve skutečnosti jde však spíše o směs ambiciózních vizí, vyjednávacích pozic a nápadů, jejichž prosazení bude nesmírně komplikované. Washington se snaží udržet diplomatickou dynamiku i přesto, že první fáze technicky vzato ještě neskončila. Stále totiž nebyli vráceni všichni rukojmí, respektive jejich ostatky, což byla původně nepřekročitelná podmínka pro jakýkoli další pokrok.
Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně pohrozil násilnou anexí Grónska, zareagovaly evropské mocnosti nevídaným krokem. Německo, Francie, Norsko a Švédsko začaly na největší ostrov světa vysílat své vojenské jednotky. Tato operace, probíhající pod dánským vedením a názvem Arctic Endurance (Arktická odolnost), má za cíl podpořit suverenitu Dánska a vyslat Washingtonu jasný vzkaz, že Grónsko není na prodej.
Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil.