Severní Korea uspořádala soutěž ve vaření psího masa. Národní soutěž ve vaření psích pokrmů přilákala stovky kuchařů z celé země. Psí maso, tradičně považované za posilující, má v KLDR státní podporu. Přesto nejde o výlučnou specialitu Pchjongjangu – v mnoha částech Asie a Afriky zůstává psí maso běžnou součástí jídelníčku.
Severní Korea minulý týden v Pchjongjangu uspořádala národní soutěž ve vaření psího masa. Informoval o tom britský deník Daily Mail s odvoláním na tamní státní média. Agentura KCNA zveřejnila záběry kuchařů připravujících jídla ze „sladkého masa“, jak se psím pokrmům v KLDR přezdívá. Podle státní televize KCT soutěž letos přilákala dvakrát více účastníků než v předchozím roce. „Přijeli ze všech koutů země,“ uvedla stanice.
Podle jednoho z místních úředníků je polévka ze psího masa považována za „tradiční zdroj letní energie“. Jak dodal, cílem soutěže je „zvýšit kulinářskou úroveň a sdílet know-how v přípravě tohoto masa“. Konzumace psího masa je v Severní Koreji dlouhodobě státem podporována jako součást běžného jídelníčku v zemi, která čelí chronickému nedostatku potravin a rozsáhlé chudobě.
Konzumace psího masa není zdaleka omezena jen na Severní Koreu. Tento fenomén má hlubší kulturní a historické kořeny, které sahají napříč kontinenty – zejména do Asie a Afriky, kde zůstává legální a v některých regionech dokonce oblíbenou součástí jídelníčku.
V mnoha částech Asie je psí maso dodnes běžnou součástí tradiční kuchyně. Například v Číně, Vietnamu, Kambodži nebo Uzbekistánu se konzumuje především při slavnostních příležitostech nebo jako součást lidového léčitelství. V Africe je situace obdobná – psí maso je legálně dostupné a kulturně zakořeněné například v Nigérii, Kamerunu nebo Demokratické republice Kongo, kde je považováno za pochoutku i zdroj síly.
Legislativa v některých dalších státech ponechává prostor pro legální konzumaci, i když jde často o výjimečné případy nebo historické pozůstatky. Mezi tyto země patří například Brazílie, Rusko, Indie, ale také některé evropské státy, jako Německo nebo Francie – ačkoli v těchto případech jde spíše o teoretickou možnost než o běžnou praxi.
Naopak, řada zemí přistoupila k přímému zákazu konzumace psího masa – často pod tlakem ochránců zvířat a veřejnosti. Mezi státy, kde je tato praxe výslovně zakázána, patří Mexiko, Kolumbie, Argentina, Jižní Korea (kde platí přechodné období do roku 2027) nebo Filipíny.
V Evropě je konzumace psího masa obecně vnímána jako tabu a kulturně nepřijatelná. Výjimku tvořila specifická historická období – především válečné konflikty a hladomory. Například v Německu bylo v 18. století zcela běžné nahradit nedostatkové maso psím, které se tehdy ironicky označovalo jako „skopové pro blokádu“. Tato praktická, byť kontroverzní volba se znovu objevovala i během obou světových válek.
Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.