Nové satelitní snímky ukazují, že Severní Korea staví válečnou loď, která může být nejen její největší, ale i nejpokročilejší v historii. Podle záběrů ze 6. dubna pořízených společnostmi Maxar Technologies a Planet Labs probíhá výstavba lodi v loděnici Nampo na západním pobřeží země, přibližně 60 kilometrů jihozápadně od Pchjongjangu.
Podle analytiků z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) loď zřejmě představuje fregatu vybavenou vertikálními odpalovacími systémy, schopnou zasahovat cíle jak na pevnině, tak na moři. Její délka je odhadována na zhruba 140 metrů, čímž překonává jakoukoli jinou dosud vyrobenou válečnou loď v KLDR.
Pro srovnání – americké torpédoborce třídy Arleigh Burke měří přibližně 154 metrů, tedy jen o něco více než právě stavěná severokorejská fregata, píše CNN.
Přestože existence tohoto plavidla není zcela překvapivá, jeho rozměry a potenciální výzbroj naznačují ambiciózní modernizaci severokorejského námořnictva. Režim Kim Čong-una v posledních letech intenzivně investuje do vývoje nových zbraní, včetně mezikontinentálních balistických raket, a ignoruje přitom přísné sankce OSN.
Odborníci se domnívají, že Severní Koreji v těchto aktivitách pomáhá Rusko, zejména od začátku války na Ukrajině. Podle bývalého jihokorejského admirála Kim Tuk-kiho by Moskva mohla Pchjongjangu dodávat technologie potřebné pro raketové systémy fregaty.
Severokorejská státní televize již koncem loňského roku odvysílala záběry, na nichž je vidět vůdce Kim při kontrole stavby této lodi. Na snímcích lze pozorovat možné vertikální odpalovací buňky a zařízení pro radar s fázovanou anténou, což by znamenalo výrazný technologický posun oproti dřívějším schopnostem námořnictva KLDR.
I přes tyto náznaky však odborníci varují před předčasnými závěry. Carl Schuster, bývalý důstojník amerického námořnictva, upozornil, že postavit trup a pohonný systém zvládne téměř každý, ale integrace radarů, elektroniky, zbraní a senzorů představuje nesmírně složitý úkol.
Jihokorejský poslanec Kim Byung-kee vyjádřil pochyby o tom, zda Severní Korea disponuje dostatečnými prostředky k provozu takto velké a technologicky náročné válečné lodi. Kromě samotné výstavby je nutné financovat i výcvik posádky, provozní náklady a zajištění doprovodných plavidel.
Kim Tuk-ki přesto varuje před podceňováním. Pokud by loď skutečně nesla hypersonickou balistickou střelu, jejíž úspěšný test KLDR oznámila v lednu, mohla by výrazně ovlivnit rovnováhu sil v regionu.
Podle Schustera zbývá do zahájení zkušebních plaveb ještě minimálně rok práce. Chybí například nástavba lodi i plánované zbraňové a radarové systémy.
Námořnictvo KLDR má podle údajů americké obranné rozvědky z roku 2021 přibližně 400 hlídkových plavidel a 70 ponorek. Většina lodí je však stará, malá a technologicky zastaralá. Aktivní službu vykonávají pouze dvě větší hladinová plavidla – fregaty třídy Najin z 70. let.
I proto analytici uvádějí, že v případném konfliktu s Jižní Koreou nebo USA by severokorejské námořnictvo sloužilo převážně k pobřežní obraně.
Přesto Kim Čong-un tlačí na modernizaci. KLDR také vyvíjí ponorky schopné odpalovat balistické střely. V září vůdce navštívil stavbu nového námořního přístavu, který bude sloužit právě novým velkým lodím.
Jihokorejský poslanec Yu Yong-won uvedl, že loď v Nampu je jen jedním z několika nových projektů. V přístavu Sinpho je budována ponorka s jaderným pohonem a v Chongjinu má vznikat další fregata nebo torpédoborec.
Vývoj v Severní Koreji tak naznačuje trvalý posun k modernější vojenské flotile, přičemž zůstává otázkou, zda Kimův režim dokáže nové ambiciózní projekty skutečně dotáhnout do plně funkční podoby.
Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.
V exkluzivním soukromém klubu Shell Bay ve floridském South Beach se delegace z Washingtonu a Kyjeva sešly k „tvrdým, ale velmi konstruktivním“ jednáním, během nichž se podával ukrajinský boršč a holubci. Jeden z účastníků popsal boršč jako „velmi bohatý na maso“. Podávání těchto tradičních ukrajinských jídel, jako jsou zelná a masová roláda holubci, bylo vnímáno jako vstřícné diplomatické gesto. Spojené státy se totiž snaží přimět Ukrajinu ke kompromisu v mírové dohodě s Ruskem.
Dvakrát ročně se sejde přibližně čtyřicet vědců na pětidenní schůzce, aby rozhodli, proti kterým kmenům chřipky se bude očkovat v nadcházející sezóně. Příprava vakcíny, která obvykle obsahuje ochranu proti třem různým kmenům, trvá zhruba šest měsíců. Rozhodnutí přijaté v únoru ovlivňuje chřipkovou sezónu na severní polokouli a rozhodnutí ze září se týká jižní polokoule.
Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Donald Trump v neděli potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale odmítl poskytnout podrobnosti o tom, co oba lídři projednávali. Prezident Spojených států hovořil s novináři na palubě prezidentského speciálu Air Force One a na dotaz, zda s Madurem mluvil, odpověděl: „Nechci to komentovat. Odpověď je ano.“ O tom, že Trump s Madurem hovořil dříve tento měsíc a diskutovali o možné schůzce ve Spojených státech, informoval jako první deník The New York Times.
Rok 2026 má být pro Aditya-L1, první indickou vesmírnou misi pro pozorování Slunce, zcela výjimečný. Observatoř, která byla umístěna na oběžnou dráhu v loňském roce, bude poprvé moci sledovat Slunce v době, kdy dosáhne maxima svého cyklu aktivity. Podle NASA se tak děje zhruba každých jedenáct let, když dochází k přepólování magnetických pólů Slunce, což je obdobou výměny pozic severního a jižního pólu na Zemi. Toto období je charakterizováno velkou turbulencí, kdy Slunce přechází z klidného stavu do bouřlivého, což je spojeno s obrovským nárůstem počtu slunečních bouří a výronů koronální hmoty, neboli CME.
Dvě oddělené tlakové níže přinesly prodloužené přívalové deště na celý ostrov Srí Lanka a na rozsáhlé oblasti indonéské Sumatry, jižního Thajska a severní Malajsie v minulém týdnu. Tyto ničivé záplavy si v posledních dnech vyžádaly téměř tisíc obětí napříč těmito čtyřmi zeměmi v Asii. Srí Lanka a Indonésie proto nasadily armádní personál, aby pomohl postiženým.
I do Česka doputovala v uplynulých hodinách radostná zpráva z domácnosti nejlepšího českého hokejisty současnosti. Kanonýr David Pastrňák a jeho švédská manželka Rebecca se těší na dalšího potomka.
Ruský prezident Vladimir Putin se příští týden setká s americkým mírovým vyjednavačem Steven Witkoffem, potvrdil Kreml. Moskva zároveň odsoudila ukrajinský útok na ropné tankery v Černém moři. Při námořní operaci byly zasaženy dvě lodě, které jsou považovány za součást ruské stínové flotily.
Letos už Lenku Filipovou na pódiích neuvidíme, ale po vážném úrazu si fanoušci - i s ohledem na její věk - nemohli být jistí, že se ještě ke koncertování vrátí. Nyní ale přišly dobré zprávy z okolí populární hudebnice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se rozhodl požádat prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Informovala o tom britská stanice BBC. Netanjahu, který už několik let čelí obviněním v korupčních kauzách, řekl, že milost by pomohla ke sjednocení izraelského národa.