Nové satelitní snímky ukazují, že Severní Korea staví válečnou loď, která může být nejen její největší, ale i nejpokročilejší v historii. Podle záběrů ze 6. dubna pořízených společnostmi Maxar Technologies a Planet Labs probíhá výstavba lodi v loděnici Nampo na západním pobřeží země, přibližně 60 kilometrů jihozápadně od Pchjongjangu.
Podle analytiků z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) loď zřejmě představuje fregatu vybavenou vertikálními odpalovacími systémy, schopnou zasahovat cíle jak na pevnině, tak na moři. Její délka je odhadována na zhruba 140 metrů, čímž překonává jakoukoli jinou dosud vyrobenou válečnou loď v KLDR.
Pro srovnání – americké torpédoborce třídy Arleigh Burke měří přibližně 154 metrů, tedy jen o něco více než právě stavěná severokorejská fregata, píše CNN.
Přestože existence tohoto plavidla není zcela překvapivá, jeho rozměry a potenciální výzbroj naznačují ambiciózní modernizaci severokorejského námořnictva. Režim Kim Čong-una v posledních letech intenzivně investuje do vývoje nových zbraní, včetně mezikontinentálních balistických raket, a ignoruje přitom přísné sankce OSN.
Odborníci se domnívají, že Severní Koreji v těchto aktivitách pomáhá Rusko, zejména od začátku války na Ukrajině. Podle bývalého jihokorejského admirála Kim Tuk-kiho by Moskva mohla Pchjongjangu dodávat technologie potřebné pro raketové systémy fregaty.
Severokorejská státní televize již koncem loňského roku odvysílala záběry, na nichž je vidět vůdce Kim při kontrole stavby této lodi. Na snímcích lze pozorovat možné vertikální odpalovací buňky a zařízení pro radar s fázovanou anténou, což by znamenalo výrazný technologický posun oproti dřívějším schopnostem námořnictva KLDR.
I přes tyto náznaky však odborníci varují před předčasnými závěry. Carl Schuster, bývalý důstojník amerického námořnictva, upozornil, že postavit trup a pohonný systém zvládne téměř každý, ale integrace radarů, elektroniky, zbraní a senzorů představuje nesmírně složitý úkol.
Jihokorejský poslanec Kim Byung-kee vyjádřil pochyby o tom, zda Severní Korea disponuje dostatečnými prostředky k provozu takto velké a technologicky náročné válečné lodi. Kromě samotné výstavby je nutné financovat i výcvik posádky, provozní náklady a zajištění doprovodných plavidel.
Kim Tuk-ki přesto varuje před podceňováním. Pokud by loď skutečně nesla hypersonickou balistickou střelu, jejíž úspěšný test KLDR oznámila v lednu, mohla by výrazně ovlivnit rovnováhu sil v regionu.
Podle Schustera zbývá do zahájení zkušebních plaveb ještě minimálně rok práce. Chybí například nástavba lodi i plánované zbraňové a radarové systémy.
Námořnictvo KLDR má podle údajů americké obranné rozvědky z roku 2021 přibližně 400 hlídkových plavidel a 70 ponorek. Většina lodí je však stará, malá a technologicky zastaralá. Aktivní službu vykonávají pouze dvě větší hladinová plavidla – fregaty třídy Najin z 70. let.
I proto analytici uvádějí, že v případném konfliktu s Jižní Koreou nebo USA by severokorejské námořnictvo sloužilo převážně k pobřežní obraně.
Přesto Kim Čong-un tlačí na modernizaci. KLDR také vyvíjí ponorky schopné odpalovat balistické střely. V září vůdce navštívil stavbu nového námořního přístavu, který bude sloužit právě novým velkým lodím.
Jihokorejský poslanec Yu Yong-won uvedl, že loď v Nampu je jen jedním z několika nových projektů. V přístavu Sinpho je budována ponorka s jaderným pohonem a v Chongjinu má vznikat další fregata nebo torpédoborec.
Vývoj v Severní Koreji tak naznačuje trvalý posun k modernější vojenské flotile, přičemž zůstává otázkou, zda Kimův režim dokáže nové ambiciózní projekty skutečně dotáhnout do plně funkční podoby.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Bývalý operátor čtecího zařízení v Bílém domě Gabriel Perez dostal od amerických úřadů pokutu ve výši 172 tisíc dolarů za zneužití zákulisních informací k online sázkám. Podle Komise pro obchodování s komoditními deriváty využil Perez své pracovní pozice k tomu, aby sázel na konkrétní slova a fráze, které prezident Donald Trump použije ve svých projevech. Ke svým sázkám využíval online platformu Kalshi, čímž získal neoprávněný osobní prospěch.
Klimatické změny a umělá inteligence se podle dostupných informací stanou hlavními tématy nadcházejícího projevu o stavu Evropské unie, který přednese předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přípravy na klíčové vystoupení, jež určí směřování nadcházející fáze působení unijní operativy, v současné době intenzivně pokračují.
V Teheránu proběhla nová kola jednání mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Araghčím a jeho katarským protějškem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Ál Tháním. Schůzka navazuje na diplomatické iniciativy dalších zprostředkovatelů z Ománu a Pákistánu, kteří se snaží najít cestu k ukončení konfliktu a k opětnému zprovoznění Hormuzského průlivu.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Polský premiér Donald Tusk varoval před možnou eskalací napětí ze strany Ruska v nadcházejících měsících. Nadcházející podzim a zimu označil za kritické období pro bezpečnost Polska, Ukrajiny i celého středoevropského regionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.