Nové satelitní snímky ukazují, že Severní Korea staví válečnou loď, která může být nejen její největší, ale i nejpokročilejší v historii. Podle záběrů ze 6. dubna pořízených společnostmi Maxar Technologies a Planet Labs probíhá výstavba lodi v loděnici Nampo na západním pobřeží země, přibližně 60 kilometrů jihozápadně od Pchjongjangu.
Podle analytiků z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) loď zřejmě představuje fregatu vybavenou vertikálními odpalovacími systémy, schopnou zasahovat cíle jak na pevnině, tak na moři. Její délka je odhadována na zhruba 140 metrů, čímž překonává jakoukoli jinou dosud vyrobenou válečnou loď v KLDR.
Pro srovnání – americké torpédoborce třídy Arleigh Burke měří přibližně 154 metrů, tedy jen o něco více než právě stavěná severokorejská fregata, píše CNN.
Přestože existence tohoto plavidla není zcela překvapivá, jeho rozměry a potenciální výzbroj naznačují ambiciózní modernizaci severokorejského námořnictva. Režim Kim Čong-una v posledních letech intenzivně investuje do vývoje nových zbraní, včetně mezikontinentálních balistických raket, a ignoruje přitom přísné sankce OSN.
Odborníci se domnívají, že Severní Koreji v těchto aktivitách pomáhá Rusko, zejména od začátku války na Ukrajině. Podle bývalého jihokorejského admirála Kim Tuk-kiho by Moskva mohla Pchjongjangu dodávat technologie potřebné pro raketové systémy fregaty.
Severokorejská státní televize již koncem loňského roku odvysílala záběry, na nichž je vidět vůdce Kim při kontrole stavby této lodi. Na snímcích lze pozorovat možné vertikální odpalovací buňky a zařízení pro radar s fázovanou anténou, což by znamenalo výrazný technologický posun oproti dřívějším schopnostem námořnictva KLDR.
I přes tyto náznaky však odborníci varují před předčasnými závěry. Carl Schuster, bývalý důstojník amerického námořnictva, upozornil, že postavit trup a pohonný systém zvládne téměř každý, ale integrace radarů, elektroniky, zbraní a senzorů představuje nesmírně složitý úkol.
Jihokorejský poslanec Kim Byung-kee vyjádřil pochyby o tom, zda Severní Korea disponuje dostatečnými prostředky k provozu takto velké a technologicky náročné válečné lodi. Kromě samotné výstavby je nutné financovat i výcvik posádky, provozní náklady a zajištění doprovodných plavidel.
Kim Tuk-ki přesto varuje před podceňováním. Pokud by loď skutečně nesla hypersonickou balistickou střelu, jejíž úspěšný test KLDR oznámila v lednu, mohla by výrazně ovlivnit rovnováhu sil v regionu.
Podle Schustera zbývá do zahájení zkušebních plaveb ještě minimálně rok práce. Chybí například nástavba lodi i plánované zbraňové a radarové systémy.
Námořnictvo KLDR má podle údajů americké obranné rozvědky z roku 2021 přibližně 400 hlídkových plavidel a 70 ponorek. Většina lodí je však stará, malá a technologicky zastaralá. Aktivní službu vykonávají pouze dvě větší hladinová plavidla – fregaty třídy Najin z 70. let.
I proto analytici uvádějí, že v případném konfliktu s Jižní Koreou nebo USA by severokorejské námořnictvo sloužilo převážně k pobřežní obraně.
Přesto Kim Čong-un tlačí na modernizaci. KLDR také vyvíjí ponorky schopné odpalovat balistické střely. V září vůdce navštívil stavbu nového námořního přístavu, který bude sloužit právě novým velkým lodím.
Jihokorejský poslanec Yu Yong-won uvedl, že loď v Nampu je jen jedním z několika nových projektů. V přístavu Sinpho je budována ponorka s jaderným pohonem a v Chongjinu má vznikat další fregata nebo torpédoborec.
Vývoj v Severní Koreji tak naznačuje trvalý posun k modernější vojenské flotile, přičemž zůstává otázkou, zda Kimův režim dokáže nové ambiciózní projekty skutečně dotáhnout do plně funkční podoby.
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.