Nové satelitní snímky ukazují, že Severní Korea staví válečnou loď, která může být nejen její největší, ale i nejpokročilejší v historii. Podle záběrů ze 6. dubna pořízených společnostmi Maxar Technologies a Planet Labs probíhá výstavba lodi v loděnici Nampo na západním pobřeží země, přibližně 60 kilometrů jihozápadně od Pchjongjangu.
Podle analytiků z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) loď zřejmě představuje fregatu vybavenou vertikálními odpalovacími systémy, schopnou zasahovat cíle jak na pevnině, tak na moři. Její délka je odhadována na zhruba 140 metrů, čímž překonává jakoukoli jinou dosud vyrobenou válečnou loď v KLDR.
Pro srovnání – americké torpédoborce třídy Arleigh Burke měří přibližně 154 metrů, tedy jen o něco více než právě stavěná severokorejská fregata, píše CNN.
Přestože existence tohoto plavidla není zcela překvapivá, jeho rozměry a potenciální výzbroj naznačují ambiciózní modernizaci severokorejského námořnictva. Režim Kim Čong-una v posledních letech intenzivně investuje do vývoje nových zbraní, včetně mezikontinentálních balistických raket, a ignoruje přitom přísné sankce OSN.
Odborníci se domnívají, že Severní Koreji v těchto aktivitách pomáhá Rusko, zejména od začátku války na Ukrajině. Podle bývalého jihokorejského admirála Kim Tuk-kiho by Moskva mohla Pchjongjangu dodávat technologie potřebné pro raketové systémy fregaty.
Severokorejská státní televize již koncem loňského roku odvysílala záběry, na nichž je vidět vůdce Kim při kontrole stavby této lodi. Na snímcích lze pozorovat možné vertikální odpalovací buňky a zařízení pro radar s fázovanou anténou, což by znamenalo výrazný technologický posun oproti dřívějším schopnostem námořnictva KLDR.
I přes tyto náznaky však odborníci varují před předčasnými závěry. Carl Schuster, bývalý důstojník amerického námořnictva, upozornil, že postavit trup a pohonný systém zvládne téměř každý, ale integrace radarů, elektroniky, zbraní a senzorů představuje nesmírně složitý úkol.
Jihokorejský poslanec Kim Byung-kee vyjádřil pochyby o tom, zda Severní Korea disponuje dostatečnými prostředky k provozu takto velké a technologicky náročné válečné lodi. Kromě samotné výstavby je nutné financovat i výcvik posádky, provozní náklady a zajištění doprovodných plavidel.
Kim Tuk-ki přesto varuje před podceňováním. Pokud by loď skutečně nesla hypersonickou balistickou střelu, jejíž úspěšný test KLDR oznámila v lednu, mohla by výrazně ovlivnit rovnováhu sil v regionu.
Podle Schustera zbývá do zahájení zkušebních plaveb ještě minimálně rok práce. Chybí například nástavba lodi i plánované zbraňové a radarové systémy.
Námořnictvo KLDR má podle údajů americké obranné rozvědky z roku 2021 přibližně 400 hlídkových plavidel a 70 ponorek. Většina lodí je však stará, malá a technologicky zastaralá. Aktivní službu vykonávají pouze dvě větší hladinová plavidla – fregaty třídy Najin z 70. let.
I proto analytici uvádějí, že v případném konfliktu s Jižní Koreou nebo USA by severokorejské námořnictvo sloužilo převážně k pobřežní obraně.
Přesto Kim Čong-un tlačí na modernizaci. KLDR také vyvíjí ponorky schopné odpalovat balistické střely. V září vůdce navštívil stavbu nového námořního přístavu, který bude sloužit právě novým velkým lodím.
Jihokorejský poslanec Yu Yong-won uvedl, že loď v Nampu je jen jedním z několika nových projektů. V přístavu Sinpho je budována ponorka s jaderným pohonem a v Chongjinu má vznikat další fregata nebo torpédoborec.
Vývoj v Severní Koreji tak naznačuje trvalý posun k modernější vojenské flotile, přičemž zůstává otázkou, zda Kimův režim dokáže nové ambiciózní projekty skutečně dotáhnout do plně funkční podoby.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.