Evropská unie se chystá zpřísnit hospodářský tlak na Rusko prostřednictvím obchodních cel a kapitálových kontrol v době, kdy se Moskva i Kyjev poprvé od začátku války účastní přímých mírových jednání. Přestože Vladimir Putin odmítl osobní schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, EU připravuje novou strategii, jak přimět Kreml k příměří.
Podle informací britského deníku Financial Times Evropská komise plánuje využít nového právního rámce, který by umožnil obejít případné veto Maďarska. Tamní premiér Viktor Orbán opakovaně blokuje sankce vůči Moskvě kvůli silné závislosti země na ruském plynu a přátelským vztahům s Kremlem.
Jednání mezi ruskými a ukrajinskými zástupci se mezitím rozbíhají v tureckém Istanbulu, kde se pokoušejí otevřít cestu k mírovému řešení. Zatímco Kyjev souhlasil s návrhem třicetidenního příměří, Moskva jej odmítla.
Evropská unie ve středu schválila už sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku, který má ještě více ochromit jeho ekonomiku a donutit Putina ukončit válku. Tento balíček zahrnuje například postihy proti 200 tankerům ze „stínové flotily“, tedy lodím bez vazeb na západní pojištění a finance, které Moskvě pomáhají obcházet sankce.
Nová opatření rovněž cílí na čínské a turecké firmy, které údajně pomáhají Rusku obejít embargo, a na více než 30 společností obchodujících s technologiemi využitelnými pro vojenské účely. Podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota „uzavření kohoutku přitlačí Rusko ke zdi“. Zároveň ale přiznal, že doposud zavedené sankce Putina k ústupu nedonutily.
Brusel nyní zvažuje další kroky, které by mohly mít dlouhodobější dopad. Mimo jiné připravuje návrh na zákaz nových kontraktů na ruský plyn na evropském spotovém trhu od roku 2025 a úplné ukončení těchto dodávek do roku 2027. V plánu je i zavedení cel na obohacený uran a posílení kapitálových kontrol, které by omezily přísun peněz do i z Ruska.
Evropská komise tvrdí, že některá z těchto opatření by mohla být zavedena bez jednomyslného souhlasu všech 27 členských států, jelikož nejde přímo o sankce, ale o hospodářská opatření. Pokud by se takový přístup potvrdil, mohlo by to otevřít cestu k tvrdšímu postupu vůči Moskvě i bez podpory Budapešti.
Na druhé straně Atlantiku se mezitím hovoří o dalších možných sankcích. Americký senátor Lindsey Graham oznámil, že má podporu 72 kolegů pro zákon, který by uvalil 500% cla na dovoz zboží ze zemí, jež nakupují ruské fosilní paliva. Prezident Donald Trump sice dříve naznačil, že by rád usiloval o zlepšení vztahů s Ruskem, ale v březnu prohlásil, že zvažuje sankce a cla, dokud nebude uzavřena mírová dohoda s Ukrajinou.
Otázkou zůstává, zda by tato opatření mohla skutečně přimět Putina k jednacímu stolu. Podle jedné analytičky, která si přála zůstat v anonymitě, panuje v Rusku rostoucí nespokojenost, zejména mezi podnikateli, kteří už začínají pociťovat negativní dopady války. Přesto však vyjádřila skepsi, že by samotná cla či nové sankce přiměly Kreml ke změně postoje, protože podle ní „už teď existuje labyrint sankcí“ a žádná dosavadní nezabránila pokračování války.
Od začátku invaze bylo na Rusko uvaleno více než 21 tisíc sankcí, z toho většina cílila na jednotlivce. Ekonomika země však navzdory očekáváním vykazuje stabilitu, a to především díky vysokým cenám ropy a mohutným výdajům na zbrojení.
Evropa přesto doufá, že kombinace finančního tlaku a diplomatických jednání v Istanbulu přinese kýžený průlom. Pokud by Moskva přistoupila na třicetidenní příměří, mohlo by to otevřít dveře k širšímu mírovému ujednání. Zatím se však zdá, že Kreml zůstává neoblomný a že válka bude pokračovat i nadále. Podle odhadů je šance, že konflikt potrvá i na konci letošního roku, stále okolo 60 procent.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.
