Evropská unie se chystá zpřísnit hospodářský tlak na Rusko prostřednictvím obchodních cel a kapitálových kontrol v době, kdy se Moskva i Kyjev poprvé od začátku války účastní přímých mírových jednání. Přestože Vladimir Putin odmítl osobní schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, EU připravuje novou strategii, jak přimět Kreml k příměří.
Podle informací britského deníku Financial Times Evropská komise plánuje využít nového právního rámce, který by umožnil obejít případné veto Maďarska. Tamní premiér Viktor Orbán opakovaně blokuje sankce vůči Moskvě kvůli silné závislosti země na ruském plynu a přátelským vztahům s Kremlem.
Jednání mezi ruskými a ukrajinskými zástupci se mezitím rozbíhají v tureckém Istanbulu, kde se pokoušejí otevřít cestu k mírovému řešení. Zatímco Kyjev souhlasil s návrhem třicetidenního příměří, Moskva jej odmítla.
Evropská unie ve středu schválila už sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku, který má ještě více ochromit jeho ekonomiku a donutit Putina ukončit válku. Tento balíček zahrnuje například postihy proti 200 tankerům ze „stínové flotily“, tedy lodím bez vazeb na západní pojištění a finance, které Moskvě pomáhají obcházet sankce.
Nová opatření rovněž cílí na čínské a turecké firmy, které údajně pomáhají Rusku obejít embargo, a na více než 30 společností obchodujících s technologiemi využitelnými pro vojenské účely. Podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota „uzavření kohoutku přitlačí Rusko ke zdi“. Zároveň ale přiznal, že doposud zavedené sankce Putina k ústupu nedonutily.
Brusel nyní zvažuje další kroky, které by mohly mít dlouhodobější dopad. Mimo jiné připravuje návrh na zákaz nových kontraktů na ruský plyn na evropském spotovém trhu od roku 2025 a úplné ukončení těchto dodávek do roku 2027. V plánu je i zavedení cel na obohacený uran a posílení kapitálových kontrol, které by omezily přísun peněz do i z Ruska.
Evropská komise tvrdí, že některá z těchto opatření by mohla být zavedena bez jednomyslného souhlasu všech 27 členských států, jelikož nejde přímo o sankce, ale o hospodářská opatření. Pokud by se takový přístup potvrdil, mohlo by to otevřít cestu k tvrdšímu postupu vůči Moskvě i bez podpory Budapešti.
Na druhé straně Atlantiku se mezitím hovoří o dalších možných sankcích. Americký senátor Lindsey Graham oznámil, že má podporu 72 kolegů pro zákon, který by uvalil 500% cla na dovoz zboží ze zemí, jež nakupují ruské fosilní paliva. Prezident Donald Trump sice dříve naznačil, že by rád usiloval o zlepšení vztahů s Ruskem, ale v březnu prohlásil, že zvažuje sankce a cla, dokud nebude uzavřena mírová dohoda s Ukrajinou.
Otázkou zůstává, zda by tato opatření mohla skutečně přimět Putina k jednacímu stolu. Podle jedné analytičky, která si přála zůstat v anonymitě, panuje v Rusku rostoucí nespokojenost, zejména mezi podnikateli, kteří už začínají pociťovat negativní dopady války. Přesto však vyjádřila skepsi, že by samotná cla či nové sankce přiměly Kreml ke změně postoje, protože podle ní „už teď existuje labyrint sankcí“ a žádná dosavadní nezabránila pokračování války.
Od začátku invaze bylo na Rusko uvaleno více než 21 tisíc sankcí, z toho většina cílila na jednotlivce. Ekonomika země však navzdory očekáváním vykazuje stabilitu, a to především díky vysokým cenám ropy a mohutným výdajům na zbrojení.
Evropa přesto doufá, že kombinace finančního tlaku a diplomatických jednání v Istanbulu přinese kýžený průlom. Pokud by Moskva přistoupila na třicetidenní příměří, mohlo by to otevřít dveře k širšímu mírovému ujednání. Zatím se však zdá, že Kreml zůstává neoblomný a že válka bude pokračovat i nadále. Podle odhadů je šance, že konflikt potrvá i na konci letošního roku, stále okolo 60 procent.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
