Evropská unie se chystá zpřísnit hospodářský tlak na Rusko prostřednictvím obchodních cel a kapitálových kontrol v době, kdy se Moskva i Kyjev poprvé od začátku války účastní přímých mírových jednání. Přestože Vladimir Putin odmítl osobní schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, EU připravuje novou strategii, jak přimět Kreml k příměří.
Podle informací britského deníku Financial Times Evropská komise plánuje využít nového právního rámce, který by umožnil obejít případné veto Maďarska. Tamní premiér Viktor Orbán opakovaně blokuje sankce vůči Moskvě kvůli silné závislosti země na ruském plynu a přátelským vztahům s Kremlem.
Jednání mezi ruskými a ukrajinskými zástupci se mezitím rozbíhají v tureckém Istanbulu, kde se pokoušejí otevřít cestu k mírovému řešení. Zatímco Kyjev souhlasil s návrhem třicetidenního příměří, Moskva jej odmítla.
Evropská unie ve středu schválila už sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku, který má ještě více ochromit jeho ekonomiku a donutit Putina ukončit válku. Tento balíček zahrnuje například postihy proti 200 tankerům ze „stínové flotily“, tedy lodím bez vazeb na západní pojištění a finance, které Moskvě pomáhají obcházet sankce.
Nová opatření rovněž cílí na čínské a turecké firmy, které údajně pomáhají Rusku obejít embargo, a na více než 30 společností obchodujících s technologiemi využitelnými pro vojenské účely. Podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota „uzavření kohoutku přitlačí Rusko ke zdi“. Zároveň ale přiznal, že doposud zavedené sankce Putina k ústupu nedonutily.
Brusel nyní zvažuje další kroky, které by mohly mít dlouhodobější dopad. Mimo jiné připravuje návrh na zákaz nových kontraktů na ruský plyn na evropském spotovém trhu od roku 2025 a úplné ukončení těchto dodávek do roku 2027. V plánu je i zavedení cel na obohacený uran a posílení kapitálových kontrol, které by omezily přísun peněz do i z Ruska.
Evropská komise tvrdí, že některá z těchto opatření by mohla být zavedena bez jednomyslného souhlasu všech 27 členských států, jelikož nejde přímo o sankce, ale o hospodářská opatření. Pokud by se takový přístup potvrdil, mohlo by to otevřít cestu k tvrdšímu postupu vůči Moskvě i bez podpory Budapešti.
Na druhé straně Atlantiku se mezitím hovoří o dalších možných sankcích. Americký senátor Lindsey Graham oznámil, že má podporu 72 kolegů pro zákon, který by uvalil 500% cla na dovoz zboží ze zemí, jež nakupují ruské fosilní paliva. Prezident Donald Trump sice dříve naznačil, že by rád usiloval o zlepšení vztahů s Ruskem, ale v březnu prohlásil, že zvažuje sankce a cla, dokud nebude uzavřena mírová dohoda s Ukrajinou.
Otázkou zůstává, zda by tato opatření mohla skutečně přimět Putina k jednacímu stolu. Podle jedné analytičky, která si přála zůstat v anonymitě, panuje v Rusku rostoucí nespokojenost, zejména mezi podnikateli, kteří už začínají pociťovat negativní dopady války. Přesto však vyjádřila skepsi, že by samotná cla či nové sankce přiměly Kreml ke změně postoje, protože podle ní „už teď existuje labyrint sankcí“ a žádná dosavadní nezabránila pokračování války.
Od začátku invaze bylo na Rusko uvaleno více než 21 tisíc sankcí, z toho většina cílila na jednotlivce. Ekonomika země však navzdory očekáváním vykazuje stabilitu, a to především díky vysokým cenám ropy a mohutným výdajům na zbrojení.
Evropa přesto doufá, že kombinace finančního tlaku a diplomatických jednání v Istanbulu přinese kýžený průlom. Pokud by Moskva přistoupila na třicetidenní příměří, mohlo by to otevřít dveře k širšímu mírovému ujednání. Zatím se však zdá, že Kreml zůstává neoblomný a že válka bude pokračovat i nadále. Podle odhadů je šance, že konflikt potrvá i na konci letošního roku, stále okolo 60 procent.
Budoucnost cen ropy může zásadním způsobem záviset na Číně, která se aktivně nepodílí na současných vyjednáváních mezi Spojenými státy a Íránem. Jako druhý největší spotřebitel ropy na světě vynaložila Čína značné úsilí na zajištění dodávek poté, co válka v Íránu odřízla přístup k více než 11 milionům barelů ropy denně. Čína dokázala tlumit dopady vysokých cen doma i ve světě díky omezování dovozu, využívání rozsáhlých zásob a přechodu na čistší zdroje energie.
Spojené státy dočasně zmírnily ropné sankce vůči Íránu poté, co obě země v rámci prvního kola rozhovorů ve švýcarském letovisku Bürgenstock schválily plán na dosažení konečné dohody do 60 dnů. Americký viceprezident JD Vance následně prohlásil, že jednání s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o návratu jaderných inspektorů do Íránu by mohla začít velmi brzy. Íránské ministerstvo zahraničí však toto tvrzení vzápětí popřelo s tím, že Teherán v otázce jaderných inspekcí nepřijal žádné nové závazky.
Prezident Petr Pavel podle rozhodnutí Babišovy vlády nemá v červenci jet na summit NATO. To se nelíbí politikům z aktuálních opozičních stran. Pavla se zastal například i bývalý premiér Petr Fiala (ODS), který s hlavou státu vycházel o poznání lépe než Babiš.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.
V Česku se opět blíží období, kdy v kalendáři nalezneme státní svátky. Mnozí z nás tak budou tradičně zjišťovat, zda budou otevřené obchody. První z tuzemských řetězců už proto informoval zákazníky, jak to v červenci bude.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
