Evropská unie se chystá zpřísnit hospodářský tlak na Rusko prostřednictvím obchodních cel a kapitálových kontrol v době, kdy se Moskva i Kyjev poprvé od začátku války účastní přímých mírových jednání. Přestože Vladimir Putin odmítl osobní schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, EU připravuje novou strategii, jak přimět Kreml k příměří.
Podle informací britského deníku Financial Times Evropská komise plánuje využít nového právního rámce, který by umožnil obejít případné veto Maďarska. Tamní premiér Viktor Orbán opakovaně blokuje sankce vůči Moskvě kvůli silné závislosti země na ruském plynu a přátelským vztahům s Kremlem.
Jednání mezi ruskými a ukrajinskými zástupci se mezitím rozbíhají v tureckém Istanbulu, kde se pokoušejí otevřít cestu k mírovému řešení. Zatímco Kyjev souhlasil s návrhem třicetidenního příměří, Moskva jej odmítla.
Evropská unie ve středu schválila už sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku, který má ještě více ochromit jeho ekonomiku a donutit Putina ukončit válku. Tento balíček zahrnuje například postihy proti 200 tankerům ze „stínové flotily“, tedy lodím bez vazeb na západní pojištění a finance, které Moskvě pomáhají obcházet sankce.
Nová opatření rovněž cílí na čínské a turecké firmy, které údajně pomáhají Rusku obejít embargo, a na více než 30 společností obchodujících s technologiemi využitelnými pro vojenské účely. Podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota „uzavření kohoutku přitlačí Rusko ke zdi“. Zároveň ale přiznal, že doposud zavedené sankce Putina k ústupu nedonutily.
Brusel nyní zvažuje další kroky, které by mohly mít dlouhodobější dopad. Mimo jiné připravuje návrh na zákaz nových kontraktů na ruský plyn na evropském spotovém trhu od roku 2025 a úplné ukončení těchto dodávek do roku 2027. V plánu je i zavedení cel na obohacený uran a posílení kapitálových kontrol, které by omezily přísun peněz do i z Ruska.
Evropská komise tvrdí, že některá z těchto opatření by mohla být zavedena bez jednomyslného souhlasu všech 27 členských států, jelikož nejde přímo o sankce, ale o hospodářská opatření. Pokud by se takový přístup potvrdil, mohlo by to otevřít cestu k tvrdšímu postupu vůči Moskvě i bez podpory Budapešti.
Na druhé straně Atlantiku se mezitím hovoří o dalších možných sankcích. Americký senátor Lindsey Graham oznámil, že má podporu 72 kolegů pro zákon, který by uvalil 500% cla na dovoz zboží ze zemí, jež nakupují ruské fosilní paliva. Prezident Donald Trump sice dříve naznačil, že by rád usiloval o zlepšení vztahů s Ruskem, ale v březnu prohlásil, že zvažuje sankce a cla, dokud nebude uzavřena mírová dohoda s Ukrajinou.
Otázkou zůstává, zda by tato opatření mohla skutečně přimět Putina k jednacímu stolu. Podle jedné analytičky, která si přála zůstat v anonymitě, panuje v Rusku rostoucí nespokojenost, zejména mezi podnikateli, kteří už začínají pociťovat negativní dopady války. Přesto však vyjádřila skepsi, že by samotná cla či nové sankce přiměly Kreml ke změně postoje, protože podle ní „už teď existuje labyrint sankcí“ a žádná dosavadní nezabránila pokračování války.
Od začátku invaze bylo na Rusko uvaleno více než 21 tisíc sankcí, z toho většina cílila na jednotlivce. Ekonomika země však navzdory očekáváním vykazuje stabilitu, a to především díky vysokým cenám ropy a mohutným výdajům na zbrojení.
Evropa přesto doufá, že kombinace finančního tlaku a diplomatických jednání v Istanbulu přinese kýžený průlom. Pokud by Moskva přistoupila na třicetidenní příměří, mohlo by to otevřít dveře k širšímu mírovému ujednání. Zatím se však zdá, že Kreml zůstává neoblomný a že válka bude pokračovat i nadále. Podle odhadů je šance, že konflikt potrvá i na konci letošního roku, stále okolo 60 procent.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
