Evropská unie se chystá zpřísnit hospodářský tlak na Rusko prostřednictvím obchodních cel a kapitálových kontrol v době, kdy se Moskva i Kyjev poprvé od začátku války účastní přímých mírových jednání. Přestože Vladimir Putin odmítl osobní schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, EU připravuje novou strategii, jak přimět Kreml k příměří.
Podle informací britského deníku Financial Times Evropská komise plánuje využít nového právního rámce, který by umožnil obejít případné veto Maďarska. Tamní premiér Viktor Orbán opakovaně blokuje sankce vůči Moskvě kvůli silné závislosti země na ruském plynu a přátelským vztahům s Kremlem.
Jednání mezi ruskými a ukrajinskými zástupci se mezitím rozbíhají v tureckém Istanbulu, kde se pokoušejí otevřít cestu k mírovému řešení. Zatímco Kyjev souhlasil s návrhem třicetidenního příměří, Moskva jej odmítla.
Evropská unie ve středu schválila už sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku, který má ještě více ochromit jeho ekonomiku a donutit Putina ukončit válku. Tento balíček zahrnuje například postihy proti 200 tankerům ze „stínové flotily“, tedy lodím bez vazeb na západní pojištění a finance, které Moskvě pomáhají obcházet sankce.
Nová opatření rovněž cílí na čínské a turecké firmy, které údajně pomáhají Rusku obejít embargo, a na více než 30 společností obchodujících s technologiemi využitelnými pro vojenské účely. Podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota „uzavření kohoutku přitlačí Rusko ke zdi“. Zároveň ale přiznal, že doposud zavedené sankce Putina k ústupu nedonutily.
Brusel nyní zvažuje další kroky, které by mohly mít dlouhodobější dopad. Mimo jiné připravuje návrh na zákaz nových kontraktů na ruský plyn na evropském spotovém trhu od roku 2025 a úplné ukončení těchto dodávek do roku 2027. V plánu je i zavedení cel na obohacený uran a posílení kapitálových kontrol, které by omezily přísun peněz do i z Ruska.
Evropská komise tvrdí, že některá z těchto opatření by mohla být zavedena bez jednomyslného souhlasu všech 27 členských států, jelikož nejde přímo o sankce, ale o hospodářská opatření. Pokud by se takový přístup potvrdil, mohlo by to otevřít cestu k tvrdšímu postupu vůči Moskvě i bez podpory Budapešti.
Na druhé straně Atlantiku se mezitím hovoří o dalších možných sankcích. Americký senátor Lindsey Graham oznámil, že má podporu 72 kolegů pro zákon, který by uvalil 500% cla na dovoz zboží ze zemí, jež nakupují ruské fosilní paliva. Prezident Donald Trump sice dříve naznačil, že by rád usiloval o zlepšení vztahů s Ruskem, ale v březnu prohlásil, že zvažuje sankce a cla, dokud nebude uzavřena mírová dohoda s Ukrajinou.
Otázkou zůstává, zda by tato opatření mohla skutečně přimět Putina k jednacímu stolu. Podle jedné analytičky, která si přála zůstat v anonymitě, panuje v Rusku rostoucí nespokojenost, zejména mezi podnikateli, kteří už začínají pociťovat negativní dopady války. Přesto však vyjádřila skepsi, že by samotná cla či nové sankce přiměly Kreml ke změně postoje, protože podle ní „už teď existuje labyrint sankcí“ a žádná dosavadní nezabránila pokračování války.
Od začátku invaze bylo na Rusko uvaleno více než 21 tisíc sankcí, z toho většina cílila na jednotlivce. Ekonomika země však navzdory očekáváním vykazuje stabilitu, a to především díky vysokým cenám ropy a mohutným výdajům na zbrojení.
Evropa přesto doufá, že kombinace finančního tlaku a diplomatických jednání v Istanbulu přinese kýžený průlom. Pokud by Moskva přistoupila na třicetidenní příměří, mohlo by to otevřít dveře k širšímu mírovému ujednání. Zatím se však zdá, že Kreml zůstává neoblomný a že válka bude pokračovat i nadále. Podle odhadů je šance, že konflikt potrvá i na konci letošního roku, stále okolo 60 procent.
Nemocnost akutních respiračních infekcí v Česku dosáhla úrovně 828 nemocných na sto tisíc obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Může za to státní svátek v průběhu pracovního týdne.
Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi.
Český hokej se v úterý připojil k několika evropským hokejovým federacím, které oznámily, že národní tým nenechají nastoupit proti Rusku. Svaz tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), které by mělo umožnit návrat ruských hokejistů na největší světové akce pod hlavičkou IIHF.
Česko v tomto týdnu zažilo výjimečný večer, který si nenechala ujít řada známých osobností. Gérard Depardieu vystoupil na pražském koncertu, na němž se organizačně podílel hitmaker Michal David. Kdo se dostal nejen do hlediště, ale i do zákulisí za hvězdou světové kinematografie?
Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.
Největší kryptoměnová burza Binance tvrdí, že se jí už podařilo pokrýt většinu ztrát z útoku, z něhož jsou podezřelí hackeři napojení na severokorejský režim. Do vyšetřování jsou zapojeny i americké státní složky.
Slovensko se nachází na prahu velké politické krize. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) alespoň pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou převahu v parlamentu, ale v úterý přišly o jednoho poslance, který se rozhodl přestoupit jinam. Co bude následovat?
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.
