Severokorejský diktátor Kim Čong-un podle nejnovějších informací cílí na ty nejmladší. Podle experta z bezpečnostní divize Googlu začíná verbovat budoucí hackery už od pěti let. Děti s nadprůměrnými výsledky v matematice a vědě jsou následně zařazovány do specializovaných škol a postupně vychovávány jako kybernetické zbraně namířené proti Západu.
Podle Michaela Barnharta z Google Threat Intelligence Group Kim provozuje propracovaný systém výběru talentů, který připomíná pyramidu. V jeho rámci se nejprve hledají nadané děti už v základních školách, které poté pokračují do elitních středních škol v Pchjongjangu.
Následuje studium na prestižních technologických univerzitách jako Kim Ir-senova univerzita nebo Kim Čchekova univerzita technologií, prozradil odborník pro server The Sun.
Po ukončení vysokoškolského studia jsou studenti vysíláni do zahraničí, nejčastěji do Číny nebo Ruska, kde získávají praktické znalosti z oblasti kybernetických útoků. Tento výcvik je pro ně vůbec první příležitostí setkat se se skutečným internetem, protože většina Severokorejců má přístup jen k vnitrostátní, cenzurované síti Kwangmyong.
Po návratu do Severní Koreje jsou „kyberbojovníci“ zařazeni do různých jednotek, kde slouží zájmům režimu. V celém procesu je však důsledně sledována jejich loajalita vůči režimu a ideologická spolehlivost. Ti nejlepší jsou navíc odměňováni – jejich rodiče mohou získat bydlení v hlavním městě, dostávají přídavky na jídlo, a během zahraničních misí jim stát vyplácí štědré příspěvky.
Defektor Kim Heung-kwang uvedl, že mnozí mladí hackeři považují svůj status za čest. I přes kontakt s vnějším světem zůstávají loajální režimu, protože mají jisté postavení, životní úroveň i příležitost cestovat, což je pro běžného Severokorejce nedosažitelné.
Tento systém začíná nést své temné plody. Severokorejská hackerská skupina známá jako Lazarus Group byla nedávno obviněna z největšího kryptoměnového útoku v historii. Podle vyšetřování se skupině podařilo ukrást 1,2 miliardy dolarů, když prolomila zabezpečení digitální peněženky a převedla její obsah na své účty.
Zástupci Googlu upozorňují, že Lazarus není jedna skupina, ale zastřešující název pro několik specializovaných jednotek, které spolu sdílejí nástroje, ale jinak fungují nezávisle. Všechny ale mají společný cíl – získávat prostředky pro přežití izolovaného a sankcionovaného režimu.
A právě tyto prostředky se podle OSN přesměrovávají na financování zbrojních programů. Už v roce 2022 vyšlo najevo, že Severní Korea získala kybernetickými útoky více než 2 miliardy dolarů, které směřovaly na vývoj jaderných a balistických zbraní.
S každou další generací dětí, které od raného věku vychovává k útokům na Západ, roste schopnost režimu ničit zevnitř finanční systémy svých protivníků. A jak upozorňují experti, Západ je na tuto dlouhodobou a důmyslnou strategii stále nedostatečně připraven.
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.