Severokorejský diktátor Kim Čong-un podle nejnovějších informací cílí na ty nejmladší. Podle experta z bezpečnostní divize Googlu začíná verbovat budoucí hackery už od pěti let. Děti s nadprůměrnými výsledky v matematice a vědě jsou následně zařazovány do specializovaných škol a postupně vychovávány jako kybernetické zbraně namířené proti Západu.
Podle Michaela Barnharta z Google Threat Intelligence Group Kim provozuje propracovaný systém výběru talentů, který připomíná pyramidu. V jeho rámci se nejprve hledají nadané děti už v základních školách, které poté pokračují do elitních středních škol v Pchjongjangu.
Následuje studium na prestižních technologických univerzitách jako Kim Ir-senova univerzita nebo Kim Čchekova univerzita technologií, prozradil odborník pro server The Sun.
Po ukončení vysokoškolského studia jsou studenti vysíláni do zahraničí, nejčastěji do Číny nebo Ruska, kde získávají praktické znalosti z oblasti kybernetických útoků. Tento výcvik je pro ně vůbec první příležitostí setkat se se skutečným internetem, protože většina Severokorejců má přístup jen k vnitrostátní, cenzurované síti Kwangmyong.
Po návratu do Severní Koreje jsou „kyberbojovníci“ zařazeni do různých jednotek, kde slouží zájmům režimu. V celém procesu je však důsledně sledována jejich loajalita vůči režimu a ideologická spolehlivost. Ti nejlepší jsou navíc odměňováni – jejich rodiče mohou získat bydlení v hlavním městě, dostávají přídavky na jídlo, a během zahraničních misí jim stát vyplácí štědré příspěvky.
Defektor Kim Heung-kwang uvedl, že mnozí mladí hackeři považují svůj status za čest. I přes kontakt s vnějším světem zůstávají loajální režimu, protože mají jisté postavení, životní úroveň i příležitost cestovat, což je pro běžného Severokorejce nedosažitelné.
Tento systém začíná nést své temné plody. Severokorejská hackerská skupina známá jako Lazarus Group byla nedávno obviněna z největšího kryptoměnového útoku v historii. Podle vyšetřování se skupině podařilo ukrást 1,2 miliardy dolarů, když prolomila zabezpečení digitální peněženky a převedla její obsah na své účty.
Zástupci Googlu upozorňují, že Lazarus není jedna skupina, ale zastřešující název pro několik specializovaných jednotek, které spolu sdílejí nástroje, ale jinak fungují nezávisle. Všechny ale mají společný cíl – získávat prostředky pro přežití izolovaného a sankcionovaného režimu.
A právě tyto prostředky se podle OSN přesměrovávají na financování zbrojních programů. Už v roce 2022 vyšlo najevo, že Severní Korea získala kybernetickými útoky více než 2 miliardy dolarů, které směřovaly na vývoj jaderných a balistických zbraní.
S každou další generací dětí, které od raného věku vychovává k útokům na Západ, roste schopnost režimu ničit zevnitř finanční systémy svých protivníků. A jak upozorňují experti, Západ je na tuto dlouhodobou a důmyslnou strategii stále nedostatečně připraven.
Karlos Vémola zřejmě má alespoň nějakou šanci se dostat z vazby. V posledních dnech se mluví o tom, že by se mohl dostat ven na kauci. Nyní se objevily další podrobnosti k tomuto scénáři. Peníze by podle nich dalo na stůl hned několik lidí.
Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.
Nejtěžší moderátorskou disciplínou jsou samozřejmě přímé televizní přenosy. Vyzkoušel si je i Karel Šíp, jenž v živém vysílání zažil asi nejtěžší okamžiky ve své desítky let trvající kariéře. Jak na to dnes vzpomíná?
Íránská justice oficiálně popřela zprávy o tom, že by plánovala popravu šestadvacetiletého Erfana Soltáního, který byl zadržen během nedávných masových nepokojů. Organizace pro lidská práva Hengaw přitom začátkem týdne varovala, že rodina mladého muže byla informována o jeho popravě naplánované na tuto středu. Soltání, majitel obchodu s oblečením, se stal symbolem pro tisíce zadržených Íránců, u nichž panují obavy z nespravedlivých a bleskových procesů.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
Oznámení amerického vyslance Steva Witkoffa o zahájení druhé fáze mírového plánu pro Gazu může na první pohled působit jako pevně daný harmonogram, ve skutečnosti jde však spíše o směs ambiciózních vizí, vyjednávacích pozic a nápadů, jejichž prosazení bude nesmírně komplikované. Washington se snaží udržet diplomatickou dynamiku i přesto, že první fáze technicky vzato ještě neskončila. Stále totiž nebyli vráceni všichni rukojmí, respektive jejich ostatky, což byla původně nepřekročitelná podmínka pro jakýkoli další pokrok.
Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně pohrozil násilnou anexí Grónska, zareagovaly evropské mocnosti nevídaným krokem. Německo, Francie, Norsko a Švédsko začaly na největší ostrov světa vysílat své vojenské jednotky. Tato operace, probíhající pod dánským vedením a názvem Arctic Endurance (Arktická odolnost), má za cíl podpořit suverenitu Dánska a vyslat Washingtonu jasný vzkaz, že Grónsko není na prodej.