V ruské rétorice ohledně probíhajících mírových hovorů v Abú Dhabí se začal objevovat nový pojem: „formule z Anchorage“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že územní otázky, které jsou součástí této formule, mají pro ruskou stranu zásadní význam. Také náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov se nechal slyšet, že Moskva usiluje o dohodu, která by odpovídala základním ujednáním mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem z jejich loňského srpnového summitu na Aljašce.
Problémem však zůstává, že žádná taková konkrétní ujednání ani oficiální „formule“ v Anchorage nevznikly. Prezident Trump po tehdejším tříhodinovém jednání v srpnu 2025 jasně prohlásil, že „není žádná dohoda, dokud není hotová dohoda“, a připustil, že k průlomu nedošlo. Summit v té době pro Rusko spíše selhal, protože Trump krátce poté veřejně podpořil útoky na ruské území a uvalil sankce na plynárenské giganty Lukoil a Rosněfť, k čemuž se dřívější Bidenova administrativa neodhodlala.
Podle analytiků z Institutu pro studium války (ISW) si Rusko tuto formuli záměrně vymyslelo, aby využilo tehdejší nedostatek informací o výsledcích summitu. Opakovaným odkazováním na neexistující rámec se Moskva snaží vytvořit dojem, že s USA již existuje společné porozumění o ukončení války za podmínek výhodných pro Rusko. Tímto způsobem se Kreml snaží zamaskovat svou neochotu ke skutečným kompromisům a vinu za případný neúspěch jednání přenést na Ukrajinu a její spojence.
Ukrajinský novinář Illia Ponomarenko označil tento postup za „vytváření reality za pochodu v orwellovském stylu“. Rusko sází na krátkou paměť veřejnosti a doufá, že fiktivní dohoda získá na důvěryhodnosti pouhým opakováním. Když byl Peskov dotázán na detaily, zda formule zahrnuje ruskou kontrolu nad celým Donbasem, odmítl věc komentovat s tím, že by nebylo praktické veřejně rozebírat konkrétní ustanovení.
Zatímco Moskva v médiích prosazuje své maximalistické požadavky, představitelé Bílého domu naznačují, že v soukromí jsou ruští vyjednavači o něco flexibilnější. Na otázku, co přesně Rusko „formulí z Anchorage“ myslí, odpověděla mluvčí Bílého domu Anna Kellyová stroze, že se novináři mají ptát ruské strany. Spojené státy tak dávají najevo, že o žádné takové oficiálně stvrzené dohodě z Aljašky nevědí.
Tato ruská strategie může pramenit z rostoucího tlaku, kterému Kreml čelí. Po téměř čtyřech letech války ovládá Rusko pouze pětinu ukrajinského území, a to za cenu obrovských ztrát na životech. Navíc nedávné Trumpovy kroky, jako je zásah proti ruské „stínové flotile“ tankerů nebo hrozba ropné blokády Kuby, poškozují ruské zájmy. Pro Putina je proto udržování zdání úzkého dialogu s USA klíčovým nástrojem domácí i zahraniční propagandy, bez ohledu na to, zda jsou základy takových tvrzení reálné.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
