Evropské členské státy se i přes blížící se termín stanovený Organizací spojených národů stále nemohou dohodnout na klíčových cílech v oblasti klimatu. Podle uniklého návrhu dokumentu, který získal deník The Guardian, panuje mezi Evropskou komisí a některými státy neshoda ohledně snižování emisí skleníkových plynů.
V dokumentu chybí konkrétní čísla a jsou nahrazeny prázdnými místy a texty. Odborníci označují tento stav za špatné znamení. Niklas Höhne z New Climate Institute označil situaci za zklamání a dodal, že Evropská unie by měla urychleně představit své nové klimatické cíle, aby podnítila ostatní země k podobným závazkům. Z celkových 196 zemí jich zatím své plány, známé jako národně stanovené příspěvky (NDCs), předložilo pouhých 28.
Současným cílem Evropské unie je snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní z roku 1990. Nové cíle pro rok 2035 by měly unii nasměrovat k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. To by znamenalo snížení emisí o 90 až 95 % do roku 2040, a tedy o 74 až 78 % do roku 2035.
Podle Michaela Petroniho z Climate Analytics je potřeba jednat hned, a ne odkládat kroky na pozdější dobu. Uniklý dokument nenabízí konkrétní cíl pro rok 2035, což podle něj naznačuje lineární cestu od roku 2030 do roku 2040. To by podle analýzy nebylo v souladu s cílem udržet oteplení pod hranicí 1,5 °C.
Situaci komplikují také vnitřní plány unie. Původně se měly stanovit cíle pro rok 2040 a z nich odvodit ty pro rok 2035. Některé členské státy však navrhují tato jednání oddělit. To by pravděpodobně vedlo k slabším cílům a mohlo by to ovlivnit nadcházející klimatický summit Cop30 v Brazílii.
Obavy z oslabení závazků panují zejména kvůli postojům některých politických lídrů. Francouzský prezident Emmanuel Macron zvažuje zpoždění nebo zmírnění závazků. Své pochybnosti vyjádřil i německý kancléř Friedrich Merz, přestože potřebuje podporu Zelených. Italská premiérka Giorgia Meloniová a maďarský premiér Viktor Orbán v minulosti vystupovali proti zeleným politikám.
Andreas Sieber ze skupiny 350.org tvrdí, že zmínění lídři hrají nebezpečnou politickou hru. Zpoždění podle něj popírá naléhavost situace a může Evropu připravit o výhody, které plynou z přechodu na čistou energii. V loňském roce tvořila čistá energie téměř třetinu evropského hospodářského růstu.
Nedostatek odhodlání ze strany Evropské unie by mohl summit Cop30 zkomplikovat. Už tak je ohrožen nepřátelským postojem USA pod vedením Donalda Trumpa, který ohlásil odstoupení od Pařížské klimatické dohody a demontuje klimatické politiky. Země jako Rusko a Saúdská Arábie, které chtějí pokrok na summitu zpomalit, tak mají volnější pole působnosti.
Jméno Jaromíra Soukupa se v poslední době skloňuje především v souvislosti s jeho bývalou partnerkou Agátou Hanychovou. Tentokrát se ale řeší něco jiného. Tématem se stal pobyt jeho firem v budovách, které už měly sloužit něčemu docela jinému.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.