Kde se zasekl souboj s extrémním počasím? EU se nedokáže shodnout na tom, co chce

Znečišťování ovzduší má drtivý dopad na počasí na Zemi
Znečišťování ovzduší má drtivý dopad na počasí na Zemi, foto: Pixabay
Klára Marková 8. září 2025 16:22
Sdílej:

Evropské členské státy se i přes blížící se termín stanovený Organizací spojených národů stále nemohou dohodnout na klíčových cílech v oblasti klimatu. Podle uniklého návrhu dokumentu, který získal deník The Guardian, panuje mezi Evropskou komisí a některými státy neshoda ohledně snižování emisí skleníkových plynů.

V dokumentu chybí konkrétní čísla a jsou nahrazeny prázdnými místy a texty. Odborníci označují tento stav za špatné znamení. Niklas Höhne z New Climate Institute označil situaci za zklamání a dodal, že Evropská unie by měla urychleně představit své nové klimatické cíle, aby podnítila ostatní země k podobným závazkům. Z celkových 196 zemí jich zatím své plány, známé jako národně stanovené příspěvky (NDCs), předložilo pouhých 28.

Současným cílem Evropské unie je snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní z roku 1990. Nové cíle pro rok 2035 by měly unii nasměrovat k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. To by znamenalo snížení emisí o 90 až 95 % do roku 2040, a tedy o 74 až 78 % do roku 2035.

Podle Michaela Petroniho z Climate Analytics je potřeba jednat hned, a ne odkládat kroky na pozdější dobu. Uniklý dokument nenabízí konkrétní cíl pro rok 2035, což podle něj naznačuje lineární cestu od roku 2030 do roku 2040. To by podle analýzy nebylo v souladu s cílem udržet oteplení pod hranicí 1,5 °C.

Situaci komplikují také vnitřní plány unie. Původně se měly stanovit cíle pro rok 2040 a z nich odvodit ty pro rok 2035. Některé členské státy však navrhují tato jednání oddělit. To by pravděpodobně vedlo k slabším cílům a mohlo by to ovlivnit nadcházející klimatický summit Cop30 v Brazílii.

Obavy z oslabení závazků panují zejména kvůli postojům některých politických lídrů. Francouzský prezident Emmanuel Macron zvažuje zpoždění nebo zmírnění závazků. Své pochybnosti vyjádřil i německý kancléř Friedrich Merz, přestože potřebuje podporu Zelených. Italská premiérka Giorgia Meloniová a maďarský premiér Viktor Orbán v minulosti vystupovali proti zeleným politikám.

Andreas Sieber ze skupiny 350.org tvrdí, že zmínění lídři hrají nebezpečnou politickou hru. Zpoždění podle něj popírá naléhavost situace a může Evropu připravit o výhody, které plynou z přechodu na čistou energii. V loňském roce tvořila čistá energie téměř třetinu evropského hospodářského růstu.

Nedostatek odhodlání ze strany Evropské unie by mohl summit Cop30 zkomplikovat. Už tak je ohrožen nepřátelským postojem USA pod vedením Donalda Trumpa, který ohlásil odstoupení od Pařížské klimatické dohody a demontuje klimatické politiky. Země jako Rusko a Saúdská Arábie, které chtějí pokrok na summitu zpomalit, tak mají volnější pole působnosti.

Stalo se