Evropské členské státy se i přes blížící se termín stanovený Organizací spojených národů stále nemohou dohodnout na klíčových cílech v oblasti klimatu. Podle uniklého návrhu dokumentu, který získal deník The Guardian, panuje mezi Evropskou komisí a některými státy neshoda ohledně snižování emisí skleníkových plynů.
V dokumentu chybí konkrétní čísla a jsou nahrazeny prázdnými místy a texty. Odborníci označují tento stav za špatné znamení. Niklas Höhne z New Climate Institute označil situaci za zklamání a dodal, že Evropská unie by měla urychleně představit své nové klimatické cíle, aby podnítila ostatní země k podobným závazkům. Z celkových 196 zemí jich zatím své plány, známé jako národně stanovené příspěvky (NDCs), předložilo pouhých 28.
Současným cílem Evropské unie je snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní z roku 1990. Nové cíle pro rok 2035 by měly unii nasměrovat k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. To by znamenalo snížení emisí o 90 až 95 % do roku 2040, a tedy o 74 až 78 % do roku 2035.
Podle Michaela Petroniho z Climate Analytics je potřeba jednat hned, a ne odkládat kroky na pozdější dobu. Uniklý dokument nenabízí konkrétní cíl pro rok 2035, což podle něj naznačuje lineární cestu od roku 2030 do roku 2040. To by podle analýzy nebylo v souladu s cílem udržet oteplení pod hranicí 1,5 °C.
Situaci komplikují také vnitřní plány unie. Původně se měly stanovit cíle pro rok 2040 a z nich odvodit ty pro rok 2035. Některé členské státy však navrhují tato jednání oddělit. To by pravděpodobně vedlo k slabším cílům a mohlo by to ovlivnit nadcházející klimatický summit Cop30 v Brazílii.
Obavy z oslabení závazků panují zejména kvůli postojům některých politických lídrů. Francouzský prezident Emmanuel Macron zvažuje zpoždění nebo zmírnění závazků. Své pochybnosti vyjádřil i německý kancléř Friedrich Merz, přestože potřebuje podporu Zelených. Italská premiérka Giorgia Meloniová a maďarský premiér Viktor Orbán v minulosti vystupovali proti zeleným politikám.
Andreas Sieber ze skupiny 350.org tvrdí, že zmínění lídři hrají nebezpečnou politickou hru. Zpoždění podle něj popírá naléhavost situace a může Evropu připravit o výhody, které plynou z přechodu na čistou energii. V loňském roce tvořila čistá energie téměř třetinu evropského hospodářského růstu.
Nedostatek odhodlání ze strany Evropské unie by mohl summit Cop30 zkomplikovat. Už tak je ohrožen nepřátelským postojem USA pod vedením Donalda Trumpa, který ohlásil odstoupení od Pařížské klimatické dohody a demontuje klimatické politiky. Země jako Rusko a Saúdská Arábie, které chtějí pokrok na summitu zpomalit, tak mají volnější pole působnosti.
Netrpělivě očekávaný okamžik se stal realitou. Libor Bouček se v pondělí poprvé představil jako Žolík v oblíbené televizní vědomostní show Na lovu. Na Nově se nově objevuje navzdory tomu, že jinak spolupracuje především s konkurenční Primou.
Přesně měsíc po posledním rozloučení s Jiřím Krampolem proběhla zádušní mše, kterou uspořádal jeho manažer Miloš Schmiedberger. Ten ignoroval srpnový smuteční obřad. Na tom se ale sešlo o poznání více lidí.
Princ Harry přijede během druhého zářijového týdne na krátkou návštěvu do Velké Británie. Informovala o tom CNN, která upozornila na spekulace ohledně možného setkání se svým otcem, britským králem Karlem III.
Dara Rolins tvoří s Pavlem Nedvědem asi nejhvězdnější československý pár současnosti, ale v posledních týdnech se opakovaně stali předmětem nepříjemných spekulací. Popová zpěvačka, která musela opakovaně odpovídat na dotazy novinářů, reagovala po svém.
Izrael se připravuje na ofenzívu, která by mohla vést k vysídlení až jednoho milionu Palestinců. Podle vysokého vojenského představitele už probíhají přípravy k útoku na Gazu, která je největším palestinským městským centrem.
Evropské členské státy se i přes blížící se termín stanovený Organizací spojených národů stále nemohou dohodnout na klíčových cílech v oblasti klimatu. Podle uniklého návrhu dokumentu, který získal deník The Guardian, panuje mezi Evropskou komisí a některými státy neshoda ohledně snižování emisí skleníkových plynů.
V návaznosti na nejsilnější nálet na Ukrajinu od začátku války jedná v Bílém domě vyslanec Evropské unie pro sankce, David O’Sullivan, s americkými představiteli. Cílem jednání je koordinace a posílení sankcí s cílem oslabit Putinovu armádu. Jednání probíhají poté, co americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že je připraven zavést další opatření vůči Rusku.
Šest lidí zemřelo a desítky dalších, včetně těhotné ženy, byly zraněny při střeleckém útoku v Jeruzalémě. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar potvrdil, že dva palestinští ozbrojenci zahájili palbu na plné autobusové zastávce.
Podle ministra financí Scotta Bessenta by Spojené státy musely vrátit asi polovinu vybraných cel, pokud by Nejvyšší soud potvrdil, že prezident Donald Trump překročil své pravomoci při jejich uvalení. Tento verdikt by byl pro státní pokladnu „hrozný“, ale pokud ho soud vynese, bude se muset respektovat. Prezidentova administrativa má však k dispozici i jiné možnosti, jak cla uvalit, i když by tím mohla ztratit svou vyjednávací pozici.
Odborníci se domnívají, že Čína by se mohla namísto invaze na Tchaj-wan uchýlit k dlouhodobé blokádě, aby ostrov donutila ke kapitulaci. Tento přístup, známý jako lianhe fengkong, neboli „společná blokáda“, by efektivně odřízl ostrov od zbytku světa.
Španělský premiér Pedro Sánchez označil reakci Evropy na válku v Gaze za naprosté selhání. Upozornil, že dvojí metr, který západní svět uplatňuje ve vztahu k Ukrajině a Gaze, podrývá jeho globální důvěryhodnost. Podle něj je současná situace v Gaze jedním z nejtemnějších období mezinárodních vztahů v 21. století.
Politické klima ve Spojených státech se s příchodem podzimu vyhrocuje. Prezident Donald Trump si upevňuje svou moc, často na hraně ústavnosti, a opoziční demokraté se snaží přijít s efektivní strategií, jak se mu postavit. Vládní administrativa se prezentuje nekompromisním tónem, což se projevuje v řadě opatření. Příkladem je hrozba vyslání Národní gardy do měst řízených demokraty, zrychlování deportací a propouštění vědců z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.