Kanadský premiér Carney narazí v Bílém domě na chladný přístup prezidenta Trumpa

Mark Carney, Liberální strana Kanady
Mark Carney, Liberální strana Kanady, foto: Liberální strana Kanady
Klára Marková 6. května 2025 15:01
Sdílej:

Při své první návštěvě Spojených států od vítězství ve volbách narazí nový kanadský premiér Mark Carney na studené přijetí. Prezident Donald Trump o jeho příjezdu podle vysokých představitelů Bílého domu hovoří jen jako o „běžné návštěvě dalšího světového lídra“. Žádné fanfáry, žádná zvláštní pozornost – pouze pracovní setkání bez velkých očekávání.

Trump, který v minulosti tvrdě zasáhl proti Kanadě uvalením cel na automobily, ocel i hliník a přirovnával zemi k budoucímu „51. státu USA“, zatím neprojevil zájem o bližší dialog s novým premiérem. Carney, který si v kampani vybudoval pozici na odporu vůči Trumpovým opatřením, ale tvrdí, že přesto chce zahájit „reset“ vztahů a jednat jako představitel suverénního státu.

„Když se posadím s prezidentem Trumpem, bude to kvůli budoucnosti ekonomického a bezpečnostního vztahu dvou suverénních národů,“ prohlásil Carney během vítězného projevu v Ottawě.

Navzdory chladnému postoji Bílého domu Carney doufá, že jednání přeroste rámec celních otázek a rozšíří se i na spolupráci v oblasti bezpečnosti, sdílení zpravodajských informací nebo akademických výměn. Jeho poradci přitom naznačují, že nepočítá s okamžitým úspěchem – a sám Carney varoval, aby nikdo nečekal, že „z komína vyjde bílý kouř“.

Trump, který s Carneyem hovořil zatím pouze dvakrát telefonicky a označil ho za „sympatického chlápka“, uvedl v pondělí novinářům: „Nevím, proč mě chce vidět. Asi chce uzavřít nějakou dohodu.“

Oba politici se osobně potkali naposledy v roce 2017 na summitu G20 v Hamburku, tehdy ještě jako předseda Rady pro finanční stabilitu. Bílý dům ale tento kontakt zjevně příliš nezaregistroval – jeden z úředníků ještě v pondělí tvrdil, že Carneyho Trump osobně nikdy neviděl.

Trumpova administrativa si ale zároveň uvědomuje dopad svých cel na globální ekonomiku a vnímá Carneyho návštěvu jako potenciálně významnou z hlediska trhů i signálu ostatním partnerům. Republikánští stratégové tvrdí, že Carney má šanci zabodovat, pokud přijde s konkrétní nabídkou – třeba ve formě posílení ostrahy hranic nebo spolupráce na těžbě kritických surovin.

Carney má oproti svému předchůdci Justinu Trudeauovi výhodu: není Trudeau. Vztahy mezi Trumpem a Trudeauem se zhoršily poté, co byl kanadský premiér přistižen při kritice Trumpa na zapnutém mikrofonu.

Nový premiér ale čelí i vysokým očekáváním doma – jeho rétorika vůči USA v kampani silně rezonovala a dokázala mobilizovat patriotismus napříč Kanadou. „USA chtějí naši půdu, naše suroviny, naši vodu, naši zemi,“ varoval Carney po vítězství. „To se nikdy nestane.“

Zatímco Trump opakovaně zmiňoval připojení Kanady k USA jako „51. stát“, v nedělním rozhovoru pro NBC připustil, že vojenská invaze je „vysoce nepravděpodobná“.

Americký velvyslanec v Kanadě Pete Hoekstra se od agresivní rétoriky distancoval a hovoří o posilování spolupráce v rámci NATO, boji proti fentanylu a zlepšování obchodních vztahů.

Úterní schůzka má tak podle zdrojů z Bílého domu dvě měřítka úspěchu: maximum by bylo dohodnout se na zahájení jednání, minimum je „zdvořilé a klidné setkání“. 

Stalo se
Novinky
Subramanyam Vedam

43 let ho věznili neprávem. Americké úřady to nezajímá, trvají na deportaci i přes rozhodnutí soudu

Subramanyam "Subu" Vedam (64), Američan indického původu, který strávil neuvěřitelných 43 let ve vězení za vraždu, kterou nespáchal, čelí nové a překvapivé nespravedlnosti. Ihned po svém osvobození v říjnu letošního roku na základě nových důkazů byl Vedam okamžitě zadržen americkou imigrační a celní službou (ICE), která ho chce deportovat do Indie. 

Novinky
Import a export

USA mohou světu vracet miliardy. Soud začal řešit Trumpova cla

Nejvyšší soud Spojených států se začne ve středu zabývat žalobou namířenou proti plošným celům, které na jaře zavedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Soudní spor, v němž figuruje dvanáct států v čele s Demokraty a soukromé společnosti, se týká legálnosti cel uvalených na základě Zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Tři federální soudy již dříve rozhodly, že Trump zneužil tento zákon, který prezidentovi sice dává pravomoc „regulovat“ dovoz, ale výslovně nepovoluje uvalení cel a daní. Rozhodnutí soudu, které se očekává do konce července příštího roku, může mít zásadní dopad na obchodní dohody, které Trumpova administrativa mezitím uzavřela s partnery jako EU či Japonsko.

Počasí
Velký bariérový útes

Můžeme ještě změny počasí zastavit? Oteplení o 1,5 °C nemusí znamenat konec, vědci nastavili novou hranici

Podle nejdetailnějšího dosavadního modelování budou korály na Velkém bariérovém útesu čelit „rychlému úbytku“ až do roku 2050. Výzkum však naznačuje, že by se největší korálový útes světa mohl obnovit, pokud se globální oteplování udrží pod hranicí 2 °C. Toto zjištění, vycházející z dat University of Queensland, je v rozporu s dříve rozšířeným názorem, že úpadek oceánského klenotu bude nevratný, jakmile globální teploty překročí 1,5 °C.

Novinky
Zohran Mamdani

Z rappera starostou New Yorku: Kdo je Zohran Mamdani?

Čtyřiatřicetiletý politik Zohran Mamdani se stal nově zvoleným starostou New Yorku, čímž završil cestu od aspirujícího rappera až k politické hvězdě. Jeho jednoznačné vítězství v úterý večer otřáslo americkou politickou scénou. Mamdani, který bude do funkce namísto Erica Adamse uveden v lednu, se stal prvním muslimským a jihoasijským starostou New Yorku a zároveň nejmladším vedoucím představitelem města za posledních sto let.