Při své první návštěvě Spojených států od vítězství ve volbách narazí nový kanadský premiér Mark Carney na studené přijetí. Prezident Donald Trump o jeho příjezdu podle vysokých představitelů Bílého domu hovoří jen jako o „běžné návštěvě dalšího světového lídra“. Žádné fanfáry, žádná zvláštní pozornost – pouze pracovní setkání bez velkých očekávání.
Trump, který v minulosti tvrdě zasáhl proti Kanadě uvalením cel na automobily, ocel i hliník a přirovnával zemi k budoucímu „51. státu USA“, zatím neprojevil zájem o bližší dialog s novým premiérem. Carney, který si v kampani vybudoval pozici na odporu vůči Trumpovým opatřením, ale tvrdí, že přesto chce zahájit „reset“ vztahů a jednat jako představitel suverénního státu.
„Když se posadím s prezidentem Trumpem, bude to kvůli budoucnosti ekonomického a bezpečnostního vztahu dvou suverénních národů,“ prohlásil Carney během vítězného projevu v Ottawě.
Navzdory chladnému postoji Bílého domu Carney doufá, že jednání přeroste rámec celních otázek a rozšíří se i na spolupráci v oblasti bezpečnosti, sdílení zpravodajských informací nebo akademických výměn. Jeho poradci přitom naznačují, že nepočítá s okamžitým úspěchem – a sám Carney varoval, aby nikdo nečekal, že „z komína vyjde bílý kouř“.
Trump, který s Carneyem hovořil zatím pouze dvakrát telefonicky a označil ho za „sympatického chlápka“, uvedl v pondělí novinářům: „Nevím, proč mě chce vidět. Asi chce uzavřít nějakou dohodu.“
Oba politici se osobně potkali naposledy v roce 2017 na summitu G20 v Hamburku, tehdy ještě jako předseda Rady pro finanční stabilitu. Bílý dům ale tento kontakt zjevně příliš nezaregistroval – jeden z úředníků ještě v pondělí tvrdil, že Carneyho Trump osobně nikdy neviděl.
Trumpova administrativa si ale zároveň uvědomuje dopad svých cel na globální ekonomiku a vnímá Carneyho návštěvu jako potenciálně významnou z hlediska trhů i signálu ostatním partnerům. Republikánští stratégové tvrdí, že Carney má šanci zabodovat, pokud přijde s konkrétní nabídkou – třeba ve formě posílení ostrahy hranic nebo spolupráce na těžbě kritických surovin.
Carney má oproti svému předchůdci Justinu Trudeauovi výhodu: není Trudeau. Vztahy mezi Trumpem a Trudeauem se zhoršily poté, co byl kanadský premiér přistižen při kritice Trumpa na zapnutém mikrofonu.
Nový premiér ale čelí i vysokým očekáváním doma – jeho rétorika vůči USA v kampani silně rezonovala a dokázala mobilizovat patriotismus napříč Kanadou. „USA chtějí naši půdu, naše suroviny, naši vodu, naši zemi,“ varoval Carney po vítězství. „To se nikdy nestane.“
Zatímco Trump opakovaně zmiňoval připojení Kanady k USA jako „51. stát“, v nedělním rozhovoru pro NBC připustil, že vojenská invaze je „vysoce nepravděpodobná“.
Americký velvyslanec v Kanadě Pete Hoekstra se od agresivní rétoriky distancoval a hovoří o posilování spolupráce v rámci NATO, boji proti fentanylu a zlepšování obchodních vztahů.
Úterní schůzka má tak podle zdrojů z Bílého domu dvě měřítka úspěchu: maximum by bylo dohodnout se na zahájení jednání, minimum je „zdvořilé a klidné setkání“.
Británie urychleně aktualizuje své válečné plány na ochranu země před možným ruským útokem. Tajné scénáře počítají nejen s konvenčním vojenským střetem, ale i s jadernými údery, rozsáhlými kybernetickými útoky a sabotáží kritické infrastruktury. Vláda premiéra Keira Starmera po více než dvaceti letech reviduje tzv. „plán domácí obrany“, který má za úkol stanovit kroky při případném vypuknutí války s Ruskem.
Svět čelí nové a nebezpečné hrozbě v podobě tzv. superplísní. Tyto mikroskopické houby žijí v půdě, ve vzduchu i na lidském těle – a mohou způsobit těžké, často smrtelné infekce. Jedním z původců je houba z rodu Coccidioides, která se dostává do těla vdechnutím spor, varuje CNN.
Země, kterou nejen Moskva ještě před pár lety považovala za druhořadého pozorovatele evropského dění, se proměnila v jednoho z nejhlasitějších a nejaktivnějších kritiků ruské imperiální politiky. Česká republika už dávno není jen malým postkomunistickým státem na okraji zájmu. Je z ní protivník, kterého si v Kremlu nemohou dovolit přehlížet. A co hůř pro Rusko, ani zastavit.
Ramzan Kadyrov, dlouholetý vůdce Čečenské republiky v rámci Ruské federace, znovu naznačil svou ochotu odejít z funkce. V rozhovoru pro státní médium „Chechnya Today“ prohlásil, že o uvolnění z funkce opakovaně sám žádá. „Slyšel jsem ty řeči. Ale naopak – sám žádám o to, abych byl zproštěn funkce. Jiný člověk přijde s novými iniciativami, s vlastní vizí. Doufám, že moje žádost bude podpořena,“ uvedl Kadyrov.
Friedrich Merz, lídr vítězného bloku CDU/CSU a hlavní favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování ve Spolkovém sněmu nakonec zvolen do čela vlády. Jeho jmenování přitom dopoledne narazilo na překvapivou překážku – v prvním kole hlasování Merz nezískal potřebnou většinu hlasů, když mu k dosažení tzv. kancléřské většiny chybělo šest hlasů.
Slovenský premiér Robert Fico odletí na oslavy konce druhé světové války do Moskvy jako jediný šéf vlády z Evropské unie. Jeho cesta vzbudila vlnu kritiky nejen na Slovensku, ale i v zahraničí. Polsko přelet slovenského speciálu nakonec povolilo, zároveň však vyslalo jasný vzkaz. Upozornil web Topky.
Při své první návštěvě Spojených států od vítězství ve volbách narazí nový kanadský premiér Mark Carney na studené přijetí. Prezident Donald Trump o jeho příjezdu podle vysokých představitelů Bílého domu hovoří jen jako o „běžné návštěvě dalšího světového lídra“. Žádné fanfáry, žádná zvláštní pozornost – pouze pracovní setkání bez velkých očekávání.
V Berlíně se dnes znovu rozhoduje o politickém osudu Friedricha Merze. Poté, co v prvním kole hlasování o potvrzení v úřadu spolkového kancléře neuspěl, se nyní připravuje na druhý pokus. Předseda CDU čelí bezprecedentní situaci: je prvním kancléřským kandidátem v poválečných dějinách Německa, kterého Bundestag v prvním kole nepodpořil.
Tento týden se za zavřenými dveřmi Sixtinské kaple sejde 133 kardinálů, aby zvolili nástupce papeže Františka. Vatikán přitom spouští jeden z nejpřísněji střežených procesů na světě – konkláve, volbu, která je považována nejen za náboženský akt, ale i za ukázku absolutního utajení a izolace od vnějšího světa.
Česká televize je bez generálního ředitele. Radní v úterý na mimořádné schůzi rozhodli o odvolání Jana Součka z funkce. Souček byl přitom v čele veřejnoprávního média teprve od října 2023, kdy nahradil dlouholetého šéfa televize Petra Dvořáka.
Moskva zažila druhou noc po sobě vlnu ukrajinských útoků drony, kvůli kterým musela pozastavit provoz na čtyřech svých letištích. Útoky přicházejí jen krátce před plánovanou vojenskou přehlídkou ke Dni vítězství, které se má zúčastnit i čínský prezident Si Ťin-pching.
Rozhodnutí Donalda Trumpa znovu otevřít věznici Alcatraz je podle komentátora CNN Stephena Collinsona nejen nerealistickým návrhem, ale i dokonalým symbolem současné podoby jeho druhého prezidentského období. Jde o krok, který působí spíše jako politická scénografie než skutečný legislativní záměr – ale právě to jej činí výmluvným.