Při své první návštěvě Spojených států od vítězství ve volbách narazí nový kanadský premiér Mark Carney na studené přijetí. Prezident Donald Trump o jeho příjezdu podle vysokých představitelů Bílého domu hovoří jen jako o „běžné návštěvě dalšího světového lídra“. Žádné fanfáry, žádná zvláštní pozornost – pouze pracovní setkání bez velkých očekávání.
Trump, který v minulosti tvrdě zasáhl proti Kanadě uvalením cel na automobily, ocel i hliník a přirovnával zemi k budoucímu „51. státu USA“, zatím neprojevil zájem o bližší dialog s novým premiérem. Carney, který si v kampani vybudoval pozici na odporu vůči Trumpovým opatřením, ale tvrdí, že přesto chce zahájit „reset“ vztahů a jednat jako představitel suverénního státu.
„Když se posadím s prezidentem Trumpem, bude to kvůli budoucnosti ekonomického a bezpečnostního vztahu dvou suverénních národů,“ prohlásil Carney během vítězného projevu v Ottawě.
Navzdory chladnému postoji Bílého domu Carney doufá, že jednání přeroste rámec celních otázek a rozšíří se i na spolupráci v oblasti bezpečnosti, sdílení zpravodajských informací nebo akademických výměn. Jeho poradci přitom naznačují, že nepočítá s okamžitým úspěchem – a sám Carney varoval, aby nikdo nečekal, že „z komína vyjde bílý kouř“.
Trump, který s Carneyem hovořil zatím pouze dvakrát telefonicky a označil ho za „sympatického chlápka“, uvedl v pondělí novinářům: „Nevím, proč mě chce vidět. Asi chce uzavřít nějakou dohodu.“
Oba politici se osobně potkali naposledy v roce 2017 na summitu G20 v Hamburku, tehdy ještě jako předseda Rady pro finanční stabilitu. Bílý dům ale tento kontakt zjevně příliš nezaregistroval – jeden z úředníků ještě v pondělí tvrdil, že Carneyho Trump osobně nikdy neviděl.
Trumpova administrativa si ale zároveň uvědomuje dopad svých cel na globální ekonomiku a vnímá Carneyho návštěvu jako potenciálně významnou z hlediska trhů i signálu ostatním partnerům. Republikánští stratégové tvrdí, že Carney má šanci zabodovat, pokud přijde s konkrétní nabídkou – třeba ve formě posílení ostrahy hranic nebo spolupráce na těžbě kritických surovin.
Carney má oproti svému předchůdci Justinu Trudeauovi výhodu: není Trudeau. Vztahy mezi Trumpem a Trudeauem se zhoršily poté, co byl kanadský premiér přistižen při kritice Trumpa na zapnutém mikrofonu.
Nový premiér ale čelí i vysokým očekáváním doma – jeho rétorika vůči USA v kampani silně rezonovala a dokázala mobilizovat patriotismus napříč Kanadou. „USA chtějí naši půdu, naše suroviny, naši vodu, naši zemi,“ varoval Carney po vítězství. „To se nikdy nestane.“
Zatímco Trump opakovaně zmiňoval připojení Kanady k USA jako „51. stát“, v nedělním rozhovoru pro NBC připustil, že vojenská invaze je „vysoce nepravděpodobná“.
Americký velvyslanec v Kanadě Pete Hoekstra se od agresivní rétoriky distancoval a hovoří o posilování spolupráce v rámci NATO, boji proti fentanylu a zlepšování obchodních vztahů.
Úterní schůzka má tak podle zdrojů z Bílého domu dvě měřítka úspěchu: maximum by bylo dohodnout se na zahájení jednání, minimum je „zdvořilé a klidné setkání“.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý prohlásil, že operace zaměřená na znovuootevření Hormuzského průlivu je „samostatným a odlišným“ projektem, který nespadá pod širší válečný konflikt s Íránem. Toto vyjádření je zatím nejvýraznějším veřejným připuštěním faktu, že se konflikt vyvinul daleko za svůj původní rámec.
Svět zůstává i nadále nechráněn před budoucími hrozbami rozsáhlých nákaz. Vyjednavačům se totiž nepodařilo včas dokončit klíčovou dohodu o sdílení informací o patogenech, testech a vakcínách, což vyvolává vážné obavy mezi předními zdravotnickými experty.
Moskva se v úterý probudila do atmosféry připomínající spíše stav obležení než přípravy na největší národní oslavy. Ruské úřady v rámci zpřísněných bezpečnostních opatření před čtvrteční přehlídkou ke Dni vítězství dočasně uzavřely všechna čtyři hlavní letiště a v metropoli plošně vypnuly mobilní internet. Kroky Kremlu reagují na vzrůstající obavy z ukrajinských dronů, které v poslední době opakovaně pronikly i přes hustou protivzdušnou obranu hlavního města.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj spor s papežem Lvem XIV., když ho obvinil z „ohrožování mnoha katolíků“. Důvodem je papežův postoj k íránskému konfliktu. Trump v rozhovoru pro konzervativní rozhlasovou síť Salem News prohlásil, že pontifikovi zřejmě nevadí představa Íránu disponujícího jadernými zbraněmi, což považuje za nepřijatelné.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v úterý zveřejnil výroční zprávu, která poukazuje na rostoucí počet případů překročení povolených limitů pesticidů u vybraných plodin. Ačkoliv 99 % vzorků z evropské produkce stále splňuje zákonné normy, u dovážených potravin je míra pochybení až třikrát vyšší. Tento trend pravděpodobně znovu rozvíří debatu o nespravedlivé konkurenci, se kterou se potýkají evropští zemědělci.
Představitelé amerického Pentagonu i přes pokračující střety v Hormuzském průlivu ujišťují, že dohoda o příměří z 8. dubna nadále platí. Ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Caine na společném brífinku uvedli, že íránské provokace zatím nedosáhly intenzity, která by vyžadovala návrat k plnohodnotné válce. Hegseth označil chování Teheránu za „mezinárodní vydírání“, ovšem zdůraznil, že nová americká iniciativa Projekt Svoboda úspěšně zajišťuje průjezd obchodních lodí a dokazuje neschopnost Íránu oblast zcela ovládnout.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Prevost novou hlavou katolické církve, přijal jméno Lev XIV. a zástupy na Svatopetrském náměstí pozdravil Kristovými slovy: „Pokoj vám.“ Právě mír a lidská důstojnost se staly ústředními pilíři pontifikátu historicky prvního amerického papeže, který nyní završuje svůj první rok v úřadu.
Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Prezident Donald Trump představil ve svém návrhu rozpočtu na rok 2027 ambiciózní plán na obnovu americké námořní dominance, který označuje jako „Zlatou flotilu“. Tato iniciativa zahrnuje rekordní investici ve výši 65,7 miliardy dolarů určenou výhradně na stavbu lodí, což představuje největší nárůst od dob druhé světové války a studené války. Cílem je vybudovat celkem 34 nových plavidel, včetně 18 bojových a 16 podpůrných lodí, mezi nimiž figurují ponorky tříd Virginia a Columbia či torpédoborce.
Nedostatek materiálů a rostoucí přepravní náklady, to jsou dvě zásadní překážky, jimž v sílící míře čelí čeští průmyslníci. Jejich náklady kvůli těmto překážkám letos v dubnu narůstaly nejvýrazněji od května 2022, plyne ze zveřejněného šetření podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, které pravidelně provádí společnost S&P Global.
