Při své první návštěvě Spojených států od vítězství ve volbách narazí nový kanadský premiér Mark Carney na studené přijetí. Prezident Donald Trump o jeho příjezdu podle vysokých představitelů Bílého domu hovoří jen jako o „běžné návštěvě dalšího světového lídra“. Žádné fanfáry, žádná zvláštní pozornost – pouze pracovní setkání bez velkých očekávání.
Trump, který v minulosti tvrdě zasáhl proti Kanadě uvalením cel na automobily, ocel i hliník a přirovnával zemi k budoucímu „51. státu USA“, zatím neprojevil zájem o bližší dialog s novým premiérem. Carney, který si v kampani vybudoval pozici na odporu vůči Trumpovým opatřením, ale tvrdí, že přesto chce zahájit „reset“ vztahů a jednat jako představitel suverénního státu.
„Když se posadím s prezidentem Trumpem, bude to kvůli budoucnosti ekonomického a bezpečnostního vztahu dvou suverénních národů,“ prohlásil Carney během vítězného projevu v Ottawě.
Navzdory chladnému postoji Bílého domu Carney doufá, že jednání přeroste rámec celních otázek a rozšíří se i na spolupráci v oblasti bezpečnosti, sdílení zpravodajských informací nebo akademických výměn. Jeho poradci přitom naznačují, že nepočítá s okamžitým úspěchem – a sám Carney varoval, aby nikdo nečekal, že „z komína vyjde bílý kouř“.
Trump, který s Carneyem hovořil zatím pouze dvakrát telefonicky a označil ho za „sympatického chlápka“, uvedl v pondělí novinářům: „Nevím, proč mě chce vidět. Asi chce uzavřít nějakou dohodu.“
Oba politici se osobně potkali naposledy v roce 2017 na summitu G20 v Hamburku, tehdy ještě jako předseda Rady pro finanční stabilitu. Bílý dům ale tento kontakt zjevně příliš nezaregistroval – jeden z úředníků ještě v pondělí tvrdil, že Carneyho Trump osobně nikdy neviděl.
Trumpova administrativa si ale zároveň uvědomuje dopad svých cel na globální ekonomiku a vnímá Carneyho návštěvu jako potenciálně významnou z hlediska trhů i signálu ostatním partnerům. Republikánští stratégové tvrdí, že Carney má šanci zabodovat, pokud přijde s konkrétní nabídkou – třeba ve formě posílení ostrahy hranic nebo spolupráce na těžbě kritických surovin.
Carney má oproti svému předchůdci Justinu Trudeauovi výhodu: není Trudeau. Vztahy mezi Trumpem a Trudeauem se zhoršily poté, co byl kanadský premiér přistižen při kritice Trumpa na zapnutém mikrofonu.
Nový premiér ale čelí i vysokým očekáváním doma – jeho rétorika vůči USA v kampani silně rezonovala a dokázala mobilizovat patriotismus napříč Kanadou. „USA chtějí naši půdu, naše suroviny, naši vodu, naši zemi,“ varoval Carney po vítězství. „To se nikdy nestane.“
Zatímco Trump opakovaně zmiňoval připojení Kanady k USA jako „51. stát“, v nedělním rozhovoru pro NBC připustil, že vojenská invaze je „vysoce nepravděpodobná“.
Americký velvyslanec v Kanadě Pete Hoekstra se od agresivní rétoriky distancoval a hovoří o posilování spolupráce v rámci NATO, boji proti fentanylu a zlepšování obchodních vztahů.
Úterní schůzka má tak podle zdrojů z Bílého domu dvě měřítka úspěchu: maximum by bylo dohodnout se na zahájení jednání, minimum je „zdvořilé a klidné setkání“.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.
