Při své první návštěvě Spojených států od vítězství ve volbách narazí nový kanadský premiér Mark Carney na studené přijetí. Prezident Donald Trump o jeho příjezdu podle vysokých představitelů Bílého domu hovoří jen jako o „běžné návštěvě dalšího světového lídra“. Žádné fanfáry, žádná zvláštní pozornost – pouze pracovní setkání bez velkých očekávání.
Trump, který v minulosti tvrdě zasáhl proti Kanadě uvalením cel na automobily, ocel i hliník a přirovnával zemi k budoucímu „51. státu USA“, zatím neprojevil zájem o bližší dialog s novým premiérem. Carney, který si v kampani vybudoval pozici na odporu vůči Trumpovým opatřením, ale tvrdí, že přesto chce zahájit „reset“ vztahů a jednat jako představitel suverénního státu.
„Když se posadím s prezidentem Trumpem, bude to kvůli budoucnosti ekonomického a bezpečnostního vztahu dvou suverénních národů,“ prohlásil Carney během vítězného projevu v Ottawě.
Navzdory chladnému postoji Bílého domu Carney doufá, že jednání přeroste rámec celních otázek a rozšíří se i na spolupráci v oblasti bezpečnosti, sdílení zpravodajských informací nebo akademických výměn. Jeho poradci přitom naznačují, že nepočítá s okamžitým úspěchem – a sám Carney varoval, aby nikdo nečekal, že „z komína vyjde bílý kouř“.
Trump, který s Carneyem hovořil zatím pouze dvakrát telefonicky a označil ho za „sympatického chlápka“, uvedl v pondělí novinářům: „Nevím, proč mě chce vidět. Asi chce uzavřít nějakou dohodu.“
Oba politici se osobně potkali naposledy v roce 2017 na summitu G20 v Hamburku, tehdy ještě jako předseda Rady pro finanční stabilitu. Bílý dům ale tento kontakt zjevně příliš nezaregistroval – jeden z úředníků ještě v pondělí tvrdil, že Carneyho Trump osobně nikdy neviděl.
Trumpova administrativa si ale zároveň uvědomuje dopad svých cel na globální ekonomiku a vnímá Carneyho návštěvu jako potenciálně významnou z hlediska trhů i signálu ostatním partnerům. Republikánští stratégové tvrdí, že Carney má šanci zabodovat, pokud přijde s konkrétní nabídkou – třeba ve formě posílení ostrahy hranic nebo spolupráce na těžbě kritických surovin.
Carney má oproti svému předchůdci Justinu Trudeauovi výhodu: není Trudeau. Vztahy mezi Trumpem a Trudeauem se zhoršily poté, co byl kanadský premiér přistižen při kritice Trumpa na zapnutém mikrofonu.
Nový premiér ale čelí i vysokým očekáváním doma – jeho rétorika vůči USA v kampani silně rezonovala a dokázala mobilizovat patriotismus napříč Kanadou. „USA chtějí naši půdu, naše suroviny, naši vodu, naši zemi,“ varoval Carney po vítězství. „To se nikdy nestane.“
Zatímco Trump opakovaně zmiňoval připojení Kanady k USA jako „51. stát“, v nedělním rozhovoru pro NBC připustil, že vojenská invaze je „vysoce nepravděpodobná“.
Americký velvyslanec v Kanadě Pete Hoekstra se od agresivní rétoriky distancoval a hovoří o posilování spolupráce v rámci NATO, boji proti fentanylu a zlepšování obchodních vztahů.
Úterní schůzka má tak podle zdrojů z Bílého domu dvě měřítka úspěchu: maximum by bylo dohodnout se na zahájení jednání, minimum je „zdvořilé a klidné setkání“.
Americké zpravodajské služby varují, že cíle Vladimira Putina na Ukrajině zůstávají i na konci roku 2025 neměnné. Podle tajných zpráv, které mají k dispozici vysoce postavení činitelé ve Washingtonu, ruský prezident stále usiluje o ovládnutí celé země a obnovu vlivu nad částmi Evropy, které kdysi patřily k sovětskému bloku. Tyto informace jsou v přímém rozporu s tvrzeními týmu Donalda Trumpa, který věří, že se podaří brzy vyjednat mír a že Putin je ochoten konflikt ukončit.
Elon Musk se stal prvním člověkem v historii, jehož čisté jmění pokořilo hranici 700 miliard dolarů. Podle žebříčku miliardářů časopisu Forbes dosáhla hodnota jeho majetku v pátek večer astronomických 749 miliard dolarů (v přepočtu přibližně 15,6 bilionu korun).
Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
V údolí řeky Jordán se odehrává každodenní boj o půdu, který má podobu bizarní, ale nebezpečné „hry v šachy s dobytkem“. Skupiny mladých izraelských osadníků zde pravidelně vyhánějí svá stáda koz a velbloudů přímo do palestinské vesnice Ras Ein al-Auja. Jejich cílem, který se ani nepokoušejí tajit, je znepříjemnit místním rodinám život natolik, aby oblast definitivně opustily a uvolnily ji pro další rozšiřování židovských osad.
V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v prosinci novou globální strategii, která má za cíl integrovat staleté léčitelské postupy do moderní medicíny.
Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci po prosincovém summitu EU v Bruselu vyvolal značné kontroverze svými výroky o původu konfliktu na Ukrajině. Orbán zpochybnil obecně přijímaný fakt o ruské agresi, když prohlásil, že není zcela jasné, kdo vlastně válku začal.
Prezident Donald Trump představil plány na uspořádání „Patriot Games“, atletické soutěže pro mládež, která se stane součástí velkolepých oslav 250. výročí vzniku Spojených států. Tato čtyřdenní akce se uskuteční příští podzim a zúčastní se jí nejlepší středoškolští sportovci z každého státu i amerického teritoria.
Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem v posledních dnech prudce vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump nařídil úplnou blokádu ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní.
Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.
OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.
