I přesto, že se v souvislosti s válkou na Ukrajině začíná skloňovat slovo mír, pro sousední Kazachstán může toto období představovat začátek nové existenční hrozby. Prezident Kasym-Žomart Tokajev velmi pozorně sleduje politickou a ideologickou realitu v Kremlu a uvědomuje si, že argumenty, které Vladimir Putin použil pro invazi na Ukrajinu, lze téměř identicky aplikovat i na jeho zemi. Kazachstán se tak v očích Moskvy stává dalším logickým cílem v rámci snahy o obnovu imperiální slávy.
Důvodů k obavám je podle Adama Dixona, tvůrce inovativních vojenských technologií, hned několik a mají kořeny v povaze autokratického režimu, který k udržení moci potřebuje neustálý obraz síly a vojenských úspěchů. Pokud Putin v konfliktu s Ukrajinou nedosáhne absolutního vítězství, může pocítit potřebu najít si „snazší kořist“, aby uspokojil radikální nacionalistické křídlo ve své zemi. Kazachstán s obrovskou rozlohou, plochým terénem a dlouhou, prakticky nebránitelnou hranicí se pro takový scénář jeví jako ideální adept.
Historická zkušenost Kazachstánu je v mnoha ohledech bolestně podobná té ukrajinské. Od carských anexí v 19. století přes stalinskou kolektivizaci a hladomor až po potlačování kazašské elity – Rusko vždy vnímalo toto území jako svou sféru vlivu. I dnes Moskva zpochybňuje legitimitu kazašského státu a tvrdí, že Kazachstán nikdy neměl vlastní státnost, dokud mu ji „nedaroval“ Sovětský svaz. Tato rétorika nebezpečně připomíná projevy, které předcházely útoku na Kyjev.
Dalším rizikovým faktorem je přítomnost početné etnické ruské menšiny, která tvoří přibližně 14,6 % obyvatelstva (podle odhadů z roku 2025). Moskva často využívá ochranu práv ruskojazyčného obyvatelstva jako záminku pro intervenci. Navíc Rusko považuje investice ze sovětské éry, včetně kosmodromu Bajkonur a průmyslové infrastruktury na severu země, za své nezpochybnitelné dědictví, za které se mu od Astany nedostává dostatečného vděku.
Kazachstán si toto nebezpečí uvědomuje a snaží se o extrémně opatrnou „mnohovektorovou“ diplomacii. Na jednu stranu udržuje strategické spojenectví s Ruskem v rámci organizace CSTO, na druhou stranu ale odmítá otevřeně podpořit ruskou invazi na Ukrajinu. Astana se také snaží omezit svou závislost na ruských přepravních trasách rozvojem tzv. Středního koridoru, který propojuje Čínu s Evropou přes Kaspické moře a obchází ruské území.
Zatímco vojensky Rusko Kazachstán drtivě převyšuje, v ekonomické rovině začíná dominovat Čína. Peking je hladový po kazašských surovinách, jako je uran, ropa a vzácné kovy, a v roce 2025 už Čína předstihla Rusko v pozici největšího obchodního partnera země. Právě čínský zájem na stabilitě regionu může být pro Kazachstán nejdůležitější zárukou bezpečnosti, neboť si Putin pravděpodobně nemůže dovolit otevřeně antagonizovat svého hlavního spojence.
Navzdory snahám o neutralitu zůstává Kazachstán v ohrožení kvůli své geografické poloze a historickému zatížení. Ruská armáda čítající přes 1,2 milionu mužů se po skončení bojů na Ukrajině nebude moci jen tak vrátit do běžného života, což vytváří tlak na udržení válečného stavu někde jinde. Putinova potřeba demonstrovat kontrolu nad Střední Asií jako nad svým „zadním dvorkem“ tak může převážit nad ekonomickou logikou.
Svět by neměl podléhat iluzi, že mír na Ukrajině znamená konec ruských ambicí. Kazachstán vnímá realitu střízlivě a bez příkras – éra kulturní a vědecké velikosti Ruska je pryč a v současnosti Moskva svým sousedům nenabízí nic než touhu po dominanci a destrukci. Pro Astanu je boj o suverenitu každodenní šachovou partií, ve které jde o všechno.
Lék, který se běžně používá k léčbě vzácného Cushingova syndromu, by mohl znamenat zásadní průlom v péči o pacientky s agresivní formou rakoviny vaječníků. Klinická studie publikovaná v prestižním časopise Lancet ukázala, že přípravek s názvem relacorilant dokáže významně prodloužit život ženám trpícím typem onemocnění, které je odolné vůči standardní chemoterapii.
V předvečer maďarských voleb, které mohou ukončit šestnáctiletou nadvládu Viktora Orbána, se atmosféra v zemi vyostřila na maximum. Úřadující premiér a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar se v posledních hodinách kampaně vzájemně obviňují z využívání cizích zpravodajských služeb a nepřípustného ovlivňování voleb ze zahraničí. Zatímco průzkumy favorizují opoziční stranu Tisza, Orbán varuje před chaosem a ohrožením všeho, co Maďarsko pod jeho vedením vybudovalo.
Americký viceprezident JD Vance stojí před dosud největší výzvou své politické kariéry. Prezident Donald Trump ho totiž pověřil vedením americké delegace v Pákistánu, která má za úkol vyjednat ukončení války s Íránem. Pro Vanceho jde o misi, ve které může získat jen málo, ale ztratit téměř vše, zejména pokud rozhovory skončí neúspěchem.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.