Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Albanese v rozhovoru pro národní televize na otázku, zda přijímá "jakoukoli spojitost mezi tímto uznáním a masakrem na Bondi", odpověděl rezolutně: "Ne, nepřijímám." Dodal, že drtivá většina světa vnímá řešení dvou států jako cestu vpřed na Blízkém východě.
Při útoku zahynulo 15 židovských občanů a desítky dalších byly zraněny poté, co dva místní muži zahájili palbu do davu shromážděného k oslavě svátku Chanuky. Oba útočníci byli následně zastřeleni policií, jeden z nich fatálně.
Albanese se přímo nevyjádřil k Netanjahuově obvinění, že nahradil "slabost slabostí a usmiřování dalším usmiřováním" v boji proti antisemitismu. Zdůraznil, že nadešel okamžik národní jednoty a je nutné "objemout členy židovské komunity, kteří procházejí mimořádně obtížným obdobím". Premiér zdůraznil, že jeho úkolem je dát jasně najevo, že většina Australanů stojí při židovské komunitě.
Napětí mezi Austrálií a Izraelem panuje od srpna, kdy Izrael zrušil víza australským diplomatům v okupované Palestině. Australská ministryně zahraničí Penny Wongová tehdy krok Izraele označila za "neopodstatněnou reakci na rozhodnutí Austrálie uznat Palestinu".
Australská vláda uvedla, že toto rozhodnutí bylo součástí koordinovaného mezinárodního úsilí o obnovení dynamiky řešení dvou států, zastavení krvavé izraelské ofenzivy v Gaze a propuštění rukojmích zajatých Hamásem. Netanjahu tehdy tento krok označil za "absurditu" a "odměnu za terorismus".
V neděli izraelský premiér, který vede nejpravicovější vládu v historii Izraele a čelí nadcházejícím volbám, obvinil Albaneseho kabinet, že "nepodnikl nic k zastavení šíření antisemitismu v Austrálii". Netanjahu prohlásil, že se nyní obávají o svou bezpečnost, nebudou mlčet a budou bojovat proti těm, kteří se je snaží vyhladit.
Premiér Albanese, lídr středolevé Labouristické strany, v pondělí uvedl, že jeho vláda je připravena podniknout veškeré nezbytné kroky. Na tiskové konferenci vyjmenoval opatření, která jeho vláda podnikla, včetně kriminalizace nenávistných projevů a podněcování k násilí, zákazu nacistických pozdravů a prodloužení financování fyzické bezpečnosti pro židovské komunitní skupiny. Poukázal také na potřebu přísnějších australských zbraňových zákonů, které už patří k nejpřísnějším na světě.
Speciální vyslankyně vlády, jmenovaná loni pro řešení útoků na synagogy a židovské podniky, Jillian Segal, uvedla v rozhovoru pro Australskou vysílací společnost (ABC), že nedělní teroristický útok "nepřišel bez varování". Židovští komunitní lídři, včetně předního rabína ze Sydney Leviho Wolffa, volali po větší akci a uvedli, že "šokující úroveň antisemitismu" v zemi nekontrolovaně bují.
Lídr australské konzervativní opozice Sussan Ley prohlásila, že Labouristé umožnili antisemitismu "rozbujet" a požaduje, aby Albanese implementoval veškerá doporučení ze zprávy Segalové z července, včetně zaměření se na univerzitní kampusy.
Albanese v červenci odsoudil antisemitismus jako "zlé břímě" a slíbil, že vláda vynaloží 25 milionů dolarů na posílení bezpečnosti židovských komunitních míst. Již tehdy zdůraznil, že je důležité oddělovat legitimní kritiku Netanjahuovy vlády od antisemitismu. Uvedl, že lidé by měli mít právo vyjádřit svůj názor na dění v zahraničí, ale že se překračuje hranice, když jsou obviňováni a označováni lidé jen proto, že jsou Židé.
Vyslankyně Segalová kromě posílení zákonů o nenávistných trestných činech naléhala také na přísnější prověřování žadatelů o víza s ohledem na antisemitské názory a zaměření se na média, kulturní organizace a univerzity.
Austrálie letos již vyhostila íránského velvyslance poté, co tajné služby připsaly nejméně dva antisemitské žhářské útoky íránským Revolučním gardám. Vláda je opatrná s ohledem na multikulturní společnost Austrálie, včetně početné a voličsky silné libanonské komunity, a od roku 2023 policie povoluje týdenní protestní pochody proti válce Izraele v Gaze.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.