Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Albanese v rozhovoru pro národní televize na otázku, zda přijímá "jakoukoli spojitost mezi tímto uznáním a masakrem na Bondi", odpověděl rezolutně: "Ne, nepřijímám." Dodal, že drtivá většina světa vnímá řešení dvou států jako cestu vpřed na Blízkém východě.
Při útoku zahynulo 15 židovských občanů a desítky dalších byly zraněny poté, co dva místní muži zahájili palbu do davu shromážděného k oslavě svátku Chanuky. Oba útočníci byli následně zastřeleni policií, jeden z nich fatálně.
Albanese se přímo nevyjádřil k Netanjahuově obvinění, že nahradil "slabost slabostí a usmiřování dalším usmiřováním" v boji proti antisemitismu. Zdůraznil, že nadešel okamžik národní jednoty a je nutné "objemout členy židovské komunity, kteří procházejí mimořádně obtížným obdobím". Premiér zdůraznil, že jeho úkolem je dát jasně najevo, že většina Australanů stojí při židovské komunitě.
Napětí mezi Austrálií a Izraelem panuje od srpna, kdy Izrael zrušil víza australským diplomatům v okupované Palestině. Australská ministryně zahraničí Penny Wongová tehdy krok Izraele označila za "neopodstatněnou reakci na rozhodnutí Austrálie uznat Palestinu".
Australská vláda uvedla, že toto rozhodnutí bylo součástí koordinovaného mezinárodního úsilí o obnovení dynamiky řešení dvou států, zastavení krvavé izraelské ofenzivy v Gaze a propuštění rukojmích zajatých Hamásem. Netanjahu tehdy tento krok označil za "absurditu" a "odměnu za terorismus".
V neděli izraelský premiér, který vede nejpravicovější vládu v historii Izraele a čelí nadcházejícím volbám, obvinil Albaneseho kabinet, že "nepodnikl nic k zastavení šíření antisemitismu v Austrálii". Netanjahu prohlásil, že se nyní obávají o svou bezpečnost, nebudou mlčet a budou bojovat proti těm, kteří se je snaží vyhladit.
Premiér Albanese, lídr středolevé Labouristické strany, v pondělí uvedl, že jeho vláda je připravena podniknout veškeré nezbytné kroky. Na tiskové konferenci vyjmenoval opatření, která jeho vláda podnikla, včetně kriminalizace nenávistných projevů a podněcování k násilí, zákazu nacistických pozdravů a prodloužení financování fyzické bezpečnosti pro židovské komunitní skupiny. Poukázal také na potřebu přísnějších australských zbraňových zákonů, které už patří k nejpřísnějším na světě.
Speciální vyslankyně vlády, jmenovaná loni pro řešení útoků na synagogy a židovské podniky, Jillian Segal, uvedla v rozhovoru pro Australskou vysílací společnost (ABC), že nedělní teroristický útok "nepřišel bez varování". Židovští komunitní lídři, včetně předního rabína ze Sydney Leviho Wolffa, volali po větší akci a uvedli, že "šokující úroveň antisemitismu" v zemi nekontrolovaně bují.
Lídr australské konzervativní opozice Sussan Ley prohlásila, že Labouristé umožnili antisemitismu "rozbujet" a požaduje, aby Albanese implementoval veškerá doporučení ze zprávy Segalové z července, včetně zaměření se na univerzitní kampusy.
Albanese v červenci odsoudil antisemitismus jako "zlé břímě" a slíbil, že vláda vynaloží 25 milionů dolarů na posílení bezpečnosti židovských komunitních míst. Již tehdy zdůraznil, že je důležité oddělovat legitimní kritiku Netanjahuovy vlády od antisemitismu. Uvedl, že lidé by měli mít právo vyjádřit svůj názor na dění v zahraničí, ale že se překračuje hranice, když jsou obviňováni a označováni lidé jen proto, že jsou Židé.
Vyslankyně Segalová kromě posílení zákonů o nenávistných trestných činech naléhala také na přísnější prověřování žadatelů o víza s ohledem na antisemitské názory a zaměření se na média, kulturní organizace a univerzity.
Austrálie letos již vyhostila íránského velvyslance poté, co tajné služby připsaly nejméně dva antisemitské žhářské útoky íránským Revolučním gardám. Vláda je opatrná s ohledem na multikulturní společnost Austrálie, včetně početné a voličsky silné libanonské komunity, a od roku 2023 policie povoluje týdenní protestní pochody proti válce Izraele v Gaze.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.