Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Albanese v rozhovoru pro národní televize na otázku, zda přijímá "jakoukoli spojitost mezi tímto uznáním a masakrem na Bondi", odpověděl rezolutně: "Ne, nepřijímám." Dodal, že drtivá většina světa vnímá řešení dvou států jako cestu vpřed na Blízkém východě.
Při útoku zahynulo 15 židovských občanů a desítky dalších byly zraněny poté, co dva místní muži zahájili palbu do davu shromážděného k oslavě svátku Chanuky. Oba útočníci byli následně zastřeleni policií, jeden z nich fatálně.
Albanese se přímo nevyjádřil k Netanjahuově obvinění, že nahradil "slabost slabostí a usmiřování dalším usmiřováním" v boji proti antisemitismu. Zdůraznil, že nadešel okamžik národní jednoty a je nutné "objemout členy židovské komunity, kteří procházejí mimořádně obtížným obdobím". Premiér zdůraznil, že jeho úkolem je dát jasně najevo, že většina Australanů stojí při židovské komunitě.
Napětí mezi Austrálií a Izraelem panuje od srpna, kdy Izrael zrušil víza australským diplomatům v okupované Palestině. Australská ministryně zahraničí Penny Wongová tehdy krok Izraele označila za "neopodstatněnou reakci na rozhodnutí Austrálie uznat Palestinu".
Australská vláda uvedla, že toto rozhodnutí bylo součástí koordinovaného mezinárodního úsilí o obnovení dynamiky řešení dvou států, zastavení krvavé izraelské ofenzivy v Gaze a propuštění rukojmích zajatých Hamásem. Netanjahu tehdy tento krok označil za "absurditu" a "odměnu za terorismus".
V neděli izraelský premiér, který vede nejpravicovější vládu v historii Izraele a čelí nadcházejícím volbám, obvinil Albaneseho kabinet, že "nepodnikl nic k zastavení šíření antisemitismu v Austrálii". Netanjahu prohlásil, že se nyní obávají o svou bezpečnost, nebudou mlčet a budou bojovat proti těm, kteří se je snaží vyhladit.
Premiér Albanese, lídr středolevé Labouristické strany, v pondělí uvedl, že jeho vláda je připravena podniknout veškeré nezbytné kroky. Na tiskové konferenci vyjmenoval opatření, která jeho vláda podnikla, včetně kriminalizace nenávistných projevů a podněcování k násilí, zákazu nacistických pozdravů a prodloužení financování fyzické bezpečnosti pro židovské komunitní skupiny. Poukázal také na potřebu přísnějších australských zbraňových zákonů, které už patří k nejpřísnějším na světě.
Speciální vyslankyně vlády, jmenovaná loni pro řešení útoků na synagogy a židovské podniky, Jillian Segal, uvedla v rozhovoru pro Australskou vysílací společnost (ABC), že nedělní teroristický útok "nepřišel bez varování". Židovští komunitní lídři, včetně předního rabína ze Sydney Leviho Wolffa, volali po větší akci a uvedli, že "šokující úroveň antisemitismu" v zemi nekontrolovaně bují.
Lídr australské konzervativní opozice Sussan Ley prohlásila, že Labouristé umožnili antisemitismu "rozbujet" a požaduje, aby Albanese implementoval veškerá doporučení ze zprávy Segalové z července, včetně zaměření se na univerzitní kampusy.
Albanese v červenci odsoudil antisemitismus jako "zlé břímě" a slíbil, že vláda vynaloží 25 milionů dolarů na posílení bezpečnosti židovských komunitních míst. Již tehdy zdůraznil, že je důležité oddělovat legitimní kritiku Netanjahuovy vlády od antisemitismu. Uvedl, že lidé by měli mít právo vyjádřit svůj názor na dění v zahraničí, ale že se překračuje hranice, když jsou obviňováni a označováni lidé jen proto, že jsou Židé.
Vyslankyně Segalová kromě posílení zákonů o nenávistných trestných činech naléhala také na přísnější prověřování žadatelů o víza s ohledem na antisemitské názory a zaměření se na média, kulturní organizace a univerzity.
Austrálie letos již vyhostila íránského velvyslance poté, co tajné služby připsaly nejméně dva antisemitské žhářské útoky íránským Revolučním gardám. Vláda je opatrná s ohledem na multikulturní společnost Austrálie, včetně početné a voličsky silné libanonské komunity, a od roku 2023 policie povoluje týdenní protestní pochody proti válce Izraele v Gaze.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.