Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Albanese v rozhovoru pro národní televize na otázku, zda přijímá "jakoukoli spojitost mezi tímto uznáním a masakrem na Bondi", odpověděl rezolutně: "Ne, nepřijímám." Dodal, že drtivá většina světa vnímá řešení dvou států jako cestu vpřed na Blízkém východě.
Při útoku zahynulo 15 židovských občanů a desítky dalších byly zraněny poté, co dva místní muži zahájili palbu do davu shromážděného k oslavě svátku Chanuky. Oba útočníci byli následně zastřeleni policií, jeden z nich fatálně.
Albanese se přímo nevyjádřil k Netanjahuově obvinění, že nahradil "slabost slabostí a usmiřování dalším usmiřováním" v boji proti antisemitismu. Zdůraznil, že nadešel okamžik národní jednoty a je nutné "objemout členy židovské komunity, kteří procházejí mimořádně obtížným obdobím". Premiér zdůraznil, že jeho úkolem je dát jasně najevo, že většina Australanů stojí při židovské komunitě.
Napětí mezi Austrálií a Izraelem panuje od srpna, kdy Izrael zrušil víza australským diplomatům v okupované Palestině. Australská ministryně zahraničí Penny Wongová tehdy krok Izraele označila za "neopodstatněnou reakci na rozhodnutí Austrálie uznat Palestinu".
Australská vláda uvedla, že toto rozhodnutí bylo součástí koordinovaného mezinárodního úsilí o obnovení dynamiky řešení dvou států, zastavení krvavé izraelské ofenzivy v Gaze a propuštění rukojmích zajatých Hamásem. Netanjahu tehdy tento krok označil za "absurditu" a "odměnu za terorismus".
V neděli izraelský premiér, který vede nejpravicovější vládu v historii Izraele a čelí nadcházejícím volbám, obvinil Albaneseho kabinet, že "nepodnikl nic k zastavení šíření antisemitismu v Austrálii". Netanjahu prohlásil, že se nyní obávají o svou bezpečnost, nebudou mlčet a budou bojovat proti těm, kteří se je snaží vyhladit.
Premiér Albanese, lídr středolevé Labouristické strany, v pondělí uvedl, že jeho vláda je připravena podniknout veškeré nezbytné kroky. Na tiskové konferenci vyjmenoval opatření, která jeho vláda podnikla, včetně kriminalizace nenávistných projevů a podněcování k násilí, zákazu nacistických pozdravů a prodloužení financování fyzické bezpečnosti pro židovské komunitní skupiny. Poukázal také na potřebu přísnějších australských zbraňových zákonů, které už patří k nejpřísnějším na světě.
Speciální vyslankyně vlády, jmenovaná loni pro řešení útoků na synagogy a židovské podniky, Jillian Segal, uvedla v rozhovoru pro Australskou vysílací společnost (ABC), že nedělní teroristický útok "nepřišel bez varování". Židovští komunitní lídři, včetně předního rabína ze Sydney Leviho Wolffa, volali po větší akci a uvedli, že "šokující úroveň antisemitismu" v zemi nekontrolovaně bují.
Lídr australské konzervativní opozice Sussan Ley prohlásila, že Labouristé umožnili antisemitismu "rozbujet" a požaduje, aby Albanese implementoval veškerá doporučení ze zprávy Segalové z července, včetně zaměření se na univerzitní kampusy.
Albanese v červenci odsoudil antisemitismus jako "zlé břímě" a slíbil, že vláda vynaloží 25 milionů dolarů na posílení bezpečnosti židovských komunitních míst. Již tehdy zdůraznil, že je důležité oddělovat legitimní kritiku Netanjahuovy vlády od antisemitismu. Uvedl, že lidé by měli mít právo vyjádřit svůj názor na dění v zahraničí, ale že se překračuje hranice, když jsou obviňováni a označováni lidé jen proto, že jsou Židé.
Vyslankyně Segalová kromě posílení zákonů o nenávistných trestných činech naléhala také na přísnější prověřování žadatelů o víza s ohledem na antisemitské názory a zaměření se na média, kulturní organizace a univerzity.
Austrálie letos již vyhostila íránského velvyslance poté, co tajné služby připsaly nejméně dva antisemitské žhářské útoky íránským Revolučním gardám. Vláda je opatrná s ohledem na multikulturní společnost Austrálie, včetně početné a voličsky silné libanonské komunity, a od roku 2023 policie povoluje týdenní protestní pochody proti válce Izraele v Gaze.
Dvě děti má Eva Burešová, ale někteří lidé v posledních dnech pojali podezření, že je na cestě třetí potomek. Oblíbenou herečku a zpěvačku to zvedlo ze židle, protože lidé by o tak citlivé věci, jakou je těhotenství, rozhodně neměli podobně spekulovat.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.