Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Albanese v rozhovoru pro národní televize na otázku, zda přijímá "jakoukoli spojitost mezi tímto uznáním a masakrem na Bondi", odpověděl rezolutně: "Ne, nepřijímám." Dodal, že drtivá většina světa vnímá řešení dvou států jako cestu vpřed na Blízkém východě.
Při útoku zahynulo 15 židovských občanů a desítky dalších byly zraněny poté, co dva místní muži zahájili palbu do davu shromážděného k oslavě svátku Chanuky. Oba útočníci byli následně zastřeleni policií, jeden z nich fatálně.
Albanese se přímo nevyjádřil k Netanjahuově obvinění, že nahradil "slabost slabostí a usmiřování dalším usmiřováním" v boji proti antisemitismu. Zdůraznil, že nadešel okamžik národní jednoty a je nutné "objemout členy židovské komunity, kteří procházejí mimořádně obtížným obdobím". Premiér zdůraznil, že jeho úkolem je dát jasně najevo, že většina Australanů stojí při židovské komunitě.
Napětí mezi Austrálií a Izraelem panuje od srpna, kdy Izrael zrušil víza australským diplomatům v okupované Palestině. Australská ministryně zahraničí Penny Wongová tehdy krok Izraele označila za "neopodstatněnou reakci na rozhodnutí Austrálie uznat Palestinu".
Australská vláda uvedla, že toto rozhodnutí bylo součástí koordinovaného mezinárodního úsilí o obnovení dynamiky řešení dvou států, zastavení krvavé izraelské ofenzivy v Gaze a propuštění rukojmích zajatých Hamásem. Netanjahu tehdy tento krok označil za "absurditu" a "odměnu za terorismus".
V neděli izraelský premiér, který vede nejpravicovější vládu v historii Izraele a čelí nadcházejícím volbám, obvinil Albaneseho kabinet, že "nepodnikl nic k zastavení šíření antisemitismu v Austrálii". Netanjahu prohlásil, že se nyní obávají o svou bezpečnost, nebudou mlčet a budou bojovat proti těm, kteří se je snaží vyhladit.
Premiér Albanese, lídr středolevé Labouristické strany, v pondělí uvedl, že jeho vláda je připravena podniknout veškeré nezbytné kroky. Na tiskové konferenci vyjmenoval opatření, která jeho vláda podnikla, včetně kriminalizace nenávistných projevů a podněcování k násilí, zákazu nacistických pozdravů a prodloužení financování fyzické bezpečnosti pro židovské komunitní skupiny. Poukázal také na potřebu přísnějších australských zbraňových zákonů, které už patří k nejpřísnějším na světě.
Speciální vyslankyně vlády, jmenovaná loni pro řešení útoků na synagogy a židovské podniky, Jillian Segal, uvedla v rozhovoru pro Australskou vysílací společnost (ABC), že nedělní teroristický útok "nepřišel bez varování". Židovští komunitní lídři, včetně předního rabína ze Sydney Leviho Wolffa, volali po větší akci a uvedli, že "šokující úroveň antisemitismu" v zemi nekontrolovaně bují.
Lídr australské konzervativní opozice Sussan Ley prohlásila, že Labouristé umožnili antisemitismu "rozbujet" a požaduje, aby Albanese implementoval veškerá doporučení ze zprávy Segalové z července, včetně zaměření se na univerzitní kampusy.
Albanese v červenci odsoudil antisemitismus jako "zlé břímě" a slíbil, že vláda vynaloží 25 milionů dolarů na posílení bezpečnosti židovských komunitních míst. Již tehdy zdůraznil, že je důležité oddělovat legitimní kritiku Netanjahuovy vlády od antisemitismu. Uvedl, že lidé by měli mít právo vyjádřit svůj názor na dění v zahraničí, ale že se překračuje hranice, když jsou obviňováni a označováni lidé jen proto, že jsou Židé.
Vyslankyně Segalová kromě posílení zákonů o nenávistných trestných činech naléhala také na přísnější prověřování žadatelů o víza s ohledem na antisemitské názory a zaměření se na média, kulturní organizace a univerzity.
Austrálie letos již vyhostila íránského velvyslance poté, co tajné služby připsaly nejméně dva antisemitské žhářské útoky íránským Revolučním gardám. Vláda je opatrná s ohledem na multikulturní společnost Austrálie, včetně početné a voličsky silné libanonské komunity, a od roku 2023 policie povoluje týdenní protestní pochody proti válce Izraele v Gaze.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.
Francie a Itálie společně pracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a příslušných střel Aster pro Ukrajinu. Tento krok má pomoci posílit obranu ukrajinských měst před nadcházející zimou. Současně evropské země, které vlastní nebo vyrábějí systémy Patriot, hledají možnosti, jak Kijovu co nejrychleji poskytnout další tyto baterie. Informace vycházejí z vyjádření zástupců Elysejského paláce.
Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.
Evropská úroveň spotřeby kukuřice se ocitla v krizi kvůli vlnám veder a suchu, které zasáhly úrodu ve střední a západní Evropě. Zatímco Evropská unie hledá miliony tun dodatečných dovozů, sousední Ukrajina disponuje potřebnými zásobami, ale naráží na logistické blokády. Rusko totiž svými útoky paralyzovalo ukrajinské černomořské přístavy a zablokovalo nejlevnější přepravní trasu. Z této situace tak neočekávaně profitují především američtí zemědělci, kteří mají k evropskému trhu snazší přístup.
Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová vstupuje do nadcházejícího souboje o prezidentský úřad z velmi silné pozice. Současné průzkumy veřejného mínění ji řadí na první místo pro první kolo volby se ziskem přibližně 35 procent hlasů. Její nejbližší soupeř, bývalý premiér Édouard Philippe, za ní výrazně zaostává se ziskem pod 21 procent. Současný prezident Emmanuel Macron se již o třetí mandát v řadě ucházet nemůže, což zásadně mění celkovou dynamiku celého klání.