Ve španělském městečku Taradell v Katalánsku začala ambiciózní iniciativa, která měla místním lidem poskytnout komunitní zahrady pro pěstování vlastních potravin. Čtyři aktivisté se spojili s cílem podpořit environmentální praxi v zemědělství a podnikání a zároveň zajistit obnovitelné zdroje energie. Z projektu, který přerostl zahradničení, nakonec vzniklo družstvo Taradell Sostenible, které má nyní 111 členů a dodává energii více než 100 domácnostem. Mezi nimi jsou i ti nejzranitelnější obyvatelé oblasti.
Prezident družstva, Eugeni Vila, uvedl, že se museli vypořádat s otázkou, jak se mohou lidé s omezenými zdroji připojit k družstvu, když členský poplatek činí 100 eur. Nakonec se dohodli, že osoby označené místními úřady za chudé se mohou připojit za pouhých 25 eur a těžit tak z levné elektřiny, kterou komunita vyrábí. Družstvo Taradell Sostenible nainstalovalo solární panely na střechy sportovního a kulturního centra, aby zásobovaly elektřinou komunitu. Financování získali od vládního Institutu pro diverzifikaci a úspory energie (IDAE), který aktivně usiluje o rozšíření energetických komunit po celé zemi.
Vila je hrdý na to, že je IDAE označuje za průkopníky. Finanční prostředky z fondu EU Next Generation pomohly tyto dva projekty dokončit. Poté, co byly projekty spuštěny, si uvědomili potřebu profesionálnějšího řízení, a tak se v roce 2022 spojili s dalšími místními energetickými komunitami. Ve Španělsku, které nemá vlastní zásoby plynu ani ropy, ale oplývá slunečním svitem, obnovitelná energie vzkvétá. Léta však brzdila instalaci solárních zařízení nechvalně proslulá „daň ze slunce“ zavedená v roce 2015. Tato daň trestala ty, kdo si instalovali solární panely, jelikož velké energetické společnosti úspěšně argumentovaly, že energetická soběstačnost představuje nekalou soutěž.
Tato daň byla zrušena v roce 2018 a energetická soběstačnost, zejména prostřednictvím fotovoltaických panelů, se podle IDAE zvýšila sedmnáctinásobně. Institut IDAE nyní přesouvá pozornost ze subvencování instalací na individuálních domech na prioritní podporu energetických komunit, jako je Taradell. Pro 200 projektů je vyčleněno počáteční financování ve výši 148,5 milionu eur. Politika IDAE se snaží zajistit levnou elektřinu domácnostem postiženým energetickou chudobou (pobreza energética), které si nemohou dovolit počáteční náklady na instalaci panelů, které typicky dosahují 5 000 až 6 000 eur na domácnost.
Institut definuje energetickou chudobu jako nízkopříjmové, energeticky neefektivní domácnosti, kde se vysoký podíl příjmů vynakládá na dodávky energie. Ekologové dlouho prosazovali šíření energetických komunit, kde solární panely na střechách vládních budov, skladů a sportovních zařízení dodávají elektřinu do blízkých domů a podniků. Dříve bylo toto omezeno na okruh 500 metrů, ale tento limit byl nyní prodloužen na 2 000 metrů. Díky vládní podpoře prostřednictvím IDAE se tento model rychle rozšiřuje po celé zemi.
Kromě podpory rozvoje energetických komunit IDAE také podporuje jejich vzájemnou komunikaci a vytváření sítě autonomních, ale integrovaných skupin. Taradell se nyní spojil s komunitami v blízkých obcích Balenyà a La Tonenca. Vila vysvětlil, že vyvinuli formuli, jak pomoci lidem v nouzi začleněním do sítě, která jim pomáhá zlepšit jejich situaci. Využili projektu EU Sun4All, aby vytvořili systém pro posuzování zranitelných rodin, a to nejen z hlediska energetické chudoby.
Na druhé straně země, vzdálené 1 150 km, má z nové politiky IDAE těžit také ostrov Ons u Atlantického pobřeží. Ons, s populací 92 lidí, brzy bude moci nahradit svůj jediný zdroj elektřiny, kterým byl dosud generátor, solární energií. José Antonio Fernández Bouzas, vedoucí národního parku Atlantické ostrovy, uvedl, že díky těmto dotacím nainstalují solární panely na budovy místní správy, aby zásobovaly energii ostrovany, z nichž většina je starší a zranitelná. Regionální vláda Galicie již instalovala solární panely na nedalekých ostrovech Cíes, čímž pomohla místním podnikům zbavit se generátorů na naftu.
Kromě dodávání levné a čisté elektřiny, lokalizované energetické komunity snižují náklady na dopravu a znečištění spojené s velkými solárními a větrnými farmami. Také dávají velký smysl v zemi, kde 65 % populace žije v bytových domech spíše než v rodinných domech. Tento lokalizovaný, komunitní přístup může rovněž učinit rozvodnou síť země méně zranitelnou vůči událostem, jako byl masivní výpadek proudu 28. dubna tohoto roku, který zanechal většinu Španělska a Portugalska bez elektřiny.
Dánsko se loučí s jednou ze svých nejstarších tradic. Státní poštovní úřad PostNord doručí 30. prosince 2025 své úplně poslední papírové dopisy, čímž uzavře éru doručování listovních zásilek, která trvala úctyhodných 401 let. Od 1. ledna 2026 se společnost bude soustředit výhradně na balíky a e-commerce.
Merkur je v mnoha ohledech anomálií, která nedává astronomům spát. Tato nejmenší planeta naší soustavy je jen o málo širší než Austrálie, a přesto je po Zemi nejhustším tělesem v okolí Slunce. Její složení je fascinující i matoucí zároveň – zatímco u Země či Marsu tvoří kovové jádro zhruba polovinu poloměru, u Merkuru je to neuvěřitelných 85 %. Podle současných modelů vzniku planet by takový svět na svém místě prostě neměl existovat.
Jednání mezi Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem na Floridě přinesla konkrétní obrysy budoucího bezpečnostního uspořádání Ukrajiny. Podle ukrajinského prezidenta aktuální návrh mírové dohody počítá s americkými bezpečnostními zárukami na dobu 15 let. Zelenskyj však v pondělí novinářům přiznal, že během osobního setkání v Mar-a-Lago tlačil na výrazné prodloužení tohoto závazku, a to až na 30, 40 nebo dokonce 50 let.
Evropské akciové trhy vstupují do závěru roku 2025 v rekordní formě. Panevropský index Stoxx 600 během dnešního dopoledne posunul své historické maximum, když mírně posílil o 0,1 %. Podobný vývoj zaznamenaly i hlavní trhy v Německu (DAX) a Francii (CAC 40), zatímco italský FTSE MiB lehce oslabil. Investoři sázejí na to, že americký Fed bude v příštím roce pokračovat ve snižování úrokových sazeb, což globálně podporuje chuť k riziku.
Konec roku 2025 připomíná 75. výročí jedné z nejpozoruhodnějších událostí moderních dějin – evakuaci z přístavu Hungnam. Tento příběh, který je v Jižní Koreji uctíván jako největší humanitární záchranná akce v čase války, stojí v přímém rozporu s desítkami let budovanou severokorejskou propagandou. Zatímco režim v Pchjongjangu vykresluje Američany jako krvelačné imperialisty, historická fakta z prosince 1950 ukazují na hrdinství vojáků i civilistů, kteří upřednostnili lidský život před vojenskou strategií.
Prudký nárůst optimismu, ale jen velmi málo důkazů o tom, že by byl skutečný mír na Ukrajině na dosah. Tak lze podle BBC shrnout ostře sledované setkání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, které proběhlo koncem prosince 2025 v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.
Rok 2025 se do dějin blízkovýchodního konfliktu zapsal jako rok velkých diplomatických gest, ale také hluboké nejistoty ohledně toho, co bude následovat. Poté, co Francie, Británie, Kanada a další západní mocnosti v září oficiálně uznaly stát Palestina, stojí mezinárodní společenství před otázkou: byla to jen symbolika, nebo začátek konce osmdesátiletého konfliktu?
Donald Trump po nedělním dvouhodinovém jednání s Volodymyrem Zelenským na Floridě prohlásil, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je „blíže než kdykoli předtím“. Přestože oba lídři hovořili o značném pokroku, americký prezident připustil, že v otázce budoucího uspořádání Donbasu a územních nároků přetrvávají „trny“, které bude nutné teprve vyřešit. Podle Trumpa je pracovní verze dohody hotová z 95 procent a věří, že o mír stojí i Vladimir Putin.
Čína v pondělí zahájila rozsáhlé vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které označuje za „vážné varování“ tamním separatistickým silám a zahraničním spojencům ostrova. Do cvičení s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ se zapojily pozemní, námořní, vzdušné i raketové síly čínské armády. Peking tímto způsobem reaguje na nedávné oznámení historicky největšího zbrojního kontraktu mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem.
Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let.
Americký prezident Donald Trump si ještě před jednáním s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským volal s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obsah hovoru si nechal pro sebe, prozradil pouze, že byl velmi produktivní.
Česko ještě dnes pokryje náledí, varují meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v nejnovější výstraze. Nebezpečí se týká celého území republiky. Pozor si musí dát zejména řidiči.