"Jsme hrdí, že jsme první." Ve Španělsku se nenápadně rodí energetická revoluce

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková DNES 13:38
Sdílej:

Ve španělském městečku Taradell v Katalánsku začala ambiciózní iniciativa, která měla místním lidem poskytnout komunitní zahrady pro pěstování vlastních potravin. Čtyři aktivisté se spojili s cílem podpořit environmentální praxi v zemědělství a podnikání a zároveň zajistit obnovitelné zdroje energie. Z projektu, který přerostl zahradničení, nakonec vzniklo družstvo Taradell Sostenible, které má nyní 111 členů a dodává energii více než 100 domácnostem. Mezi nimi jsou i ti nejzranitelnější obyvatelé oblasti.

Prezident družstva, Eugeni Vila, uvedl, že se museli vypořádat s otázkou, jak se mohou lidé s omezenými zdroji připojit k družstvu, když členský poplatek činí 100 eur. Nakonec se dohodli, že osoby označené místními úřady za chudé se mohou připojit za pouhých 25 eur a těžit tak z levné elektřiny, kterou komunita vyrábí. Družstvo Taradell Sostenible nainstalovalo solární panely na střechy sportovního a kulturního centra, aby zásobovaly elektřinou komunitu. Financování získali od vládního Institutu pro diverzifikaci a úspory energie (IDAE), který aktivně usiluje o rozšíření energetických komunit po celé zemi.

Vila je hrdý na to, že je IDAE označuje za průkopníky. Finanční prostředky z fondu EU Next Generation pomohly tyto dva projekty dokončit. Poté, co byly projekty spuštěny, si uvědomili potřebu profesionálnějšího řízení, a tak se v roce 2022 spojili s dalšími místními energetickými komunitami. Ve Španělsku, které nemá vlastní zásoby plynu ani ropy, ale oplývá slunečním svitem, obnovitelná energie vzkvétá. Léta však brzdila instalaci solárních zařízení nechvalně proslulá „daň ze slunce“ zavedená v roce 2015. Tato daň trestala ty, kdo si instalovali solární panely, jelikož velké energetické společnosti úspěšně argumentovaly, že energetická soběstačnost představuje nekalou soutěž.

Tato daň byla zrušena v roce 2018 a energetická soběstačnost, zejména prostřednictvím fotovoltaických panelů, se podle IDAE zvýšila sedmnáctinásobně. Institut IDAE nyní přesouvá pozornost ze subvencování instalací na individuálních domech na prioritní podporu energetických komunit, jako je Taradell. Pro 200 projektů je vyčleněno počáteční financování ve výši 148,5 milionu eur. Politika IDAE se snaží zajistit levnou elektřinu domácnostem postiženým energetickou chudobou (pobreza energética), které si nemohou dovolit počáteční náklady na instalaci panelů, které typicky dosahují 5 000 až 6 000 eur na domácnost.

Institut definuje energetickou chudobu jako nízkopříjmové, energeticky neefektivní domácnosti, kde se vysoký podíl příjmů vynakládá na dodávky energie. Ekologové dlouho prosazovali šíření energetických komunit, kde solární panely na střechách vládních budov, skladů a sportovních zařízení dodávají elektřinu do blízkých domů a podniků. Dříve bylo toto omezeno na okruh 500 metrů, ale tento limit byl nyní prodloužen na 2 000 metrů. Díky vládní podpoře prostřednictvím IDAE se tento model rychle rozšiřuje po celé zemi.

Kromě podpory rozvoje energetických komunit IDAE také podporuje jejich vzájemnou komunikaci a vytváření sítě autonomních, ale integrovaných skupin. Taradell se nyní spojil s komunitami v blízkých obcích Balenyà a La Tonenca. Vila vysvětlil, že vyvinuli formuli, jak pomoci lidem v nouzi začleněním do sítě, která jim pomáhá zlepšit jejich situaci. Využili projektu EU Sun4All, aby vytvořili systém pro posuzování zranitelných rodin, a to nejen z hlediska energetické chudoby.

Na druhé straně země, vzdálené 1 150 km, má z nové politiky IDAE těžit také ostrov Ons u Atlantického pobřeží. Ons, s populací 92 lidí, brzy bude moci nahradit svůj jediný zdroj elektřiny, kterým byl dosud generátor, solární energií. José Antonio Fernández Bouzas, vedoucí národního parku Atlantické ostrovy, uvedl, že díky těmto dotacím nainstalují solární panely na budovy místní správy, aby zásobovaly energii ostrovany, z nichž většina je starší a zranitelná. Regionální vláda Galicie již instalovala solární panely na nedalekých ostrovech Cíes, čímž pomohla místním podnikům zbavit se generátorů na naftu.

Kromě dodávání levné a čisté elektřiny, lokalizované energetické komunity snižují náklady na dopravu a znečištění spojené s velkými solárními a větrnými farmami. Také dávají velký smysl v zemi, kde 65 % populace žije v bytových domech spíše než v rodinných domech. Tento lokalizovaný, komunitní přístup může rovněž učinit rozvodnou síť země méně zranitelnou vůči událostem, jako byl masivní výpadek proudu 28. dubna tohoto roku, který zanechal většinu Španělska a Portugalska bez elektřiny.

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Znepokojivý průzkum: Polovina lidí na Západě se domnívá, že demokracie nefunguje

Rozsáhlý průzkum veřejného mínění, který provedla agentura Ipsos na vzorku téměř 10 000 voličů v devíti západních zemích, odhaluje široké znepokojení nad stavem demokracie. Zhruba polovina dotázaných voličů napříč sedmi členskými státy Evropské unie, Spojeným královstvím a Spojenými státy americkými vyjádřila nespokojenost se způsobem, jakým demokracie funguje. S výjimkou Švédska, kde většina lidí hodnotí demokratickou politiku jako funkční, panuje ve všech ostatních zemích jasná většina obav ohledně rizika pro jejich systémy samosprávy v příštích pěti letech.

Novinky
Čína

Kam míří dotace na boj s extrémním počasím? Peníze směřují do Číny, kam přesně nikdo neví

Analýza, kterou společně provedly deník The Guardian a organizace Carbon Brief, ukázala, že země jako Čína a bohaté ropné státy včetně Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů dostávají značné finanční prostředky určené na boj proti změně klimatu. Výzkum zkoumal dosud nezveřejněné materiály předložené OSN a data od Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které ilustrují, jak jsou miliardy dolarů z veřejných zdrojů investovány do snah o zmírnění globálního oteplování. Vyšetřování obecně potvrdilo funkční systém, který přesouvá finanční kapitál od bohatých znečišťovatelů k zranitelným zemím. Tento systém má rozvíjejícím se ekonomikám pomáhat s ekologickou transformací a adaptací na teplejší klima.

Počasí
Analýza
Ilustrační foto

Atmosféra začíná mít žízeň, lidstvo musí jednat. Pokud se nic nezmění, čekají nás extrémní sucha a války o vodu

Extrémní projevy počasí zesilují a planeta se rychle mění. Stále častější vlny veder, záplavy a dlouhotrvající sucha ukazují, že klimatická krize už není hrozbou budoucnosti, ale realitou současnosti. Země vysychá nejen kvůli menším srážkám, ale i rostoucí „žízni“ atmosféry, která odebírá půdě vlhkost rychleji, než ji dokáže doplnit. Nedostatek vody tak spouští dominový efekt – ohrožuje ekonomiku, přírodu i bezpečnost. A svět se možná blíží době, kdy se místo o ropu bude bojovat o vodu.

Počasí
Analýza
Ilustrační foto

Naše hory nelze léčit: Příběh farmáře z And, který podal žalobu kvůli tání ledovců

Realita klimatické krize se dramaticky liší podle místa, kde člověk žije. Jedním z extrémních příkladů je příběh Saúla Luciana Lliuyi, kečuánsky mluvícího farmáře z peruánské Andy. Jeho svědectví o proměně horské krajiny bylo letos představeno u německého soudu, kde žaluje energetický gigant kvůli hrozbě tání ledovců.