Ve španělském městečku Taradell v Katalánsku začala ambiciózní iniciativa, která měla místním lidem poskytnout komunitní zahrady pro pěstování vlastních potravin. Čtyři aktivisté se spojili s cílem podpořit environmentální praxi v zemědělství a podnikání a zároveň zajistit obnovitelné zdroje energie. Z projektu, který přerostl zahradničení, nakonec vzniklo družstvo Taradell Sostenible, které má nyní 111 členů a dodává energii více než 100 domácnostem. Mezi nimi jsou i ti nejzranitelnější obyvatelé oblasti.
Prezident družstva, Eugeni Vila, uvedl, že se museli vypořádat s otázkou, jak se mohou lidé s omezenými zdroji připojit k družstvu, když členský poplatek činí 100 eur. Nakonec se dohodli, že osoby označené místními úřady za chudé se mohou připojit za pouhých 25 eur a těžit tak z levné elektřiny, kterou komunita vyrábí. Družstvo Taradell Sostenible nainstalovalo solární panely na střechy sportovního a kulturního centra, aby zásobovaly elektřinou komunitu. Financování získali od vládního Institutu pro diverzifikaci a úspory energie (IDAE), který aktivně usiluje o rozšíření energetických komunit po celé zemi.
Vila je hrdý na to, že je IDAE označuje za průkopníky. Finanční prostředky z fondu EU Next Generation pomohly tyto dva projekty dokončit. Poté, co byly projekty spuštěny, si uvědomili potřebu profesionálnějšího řízení, a tak se v roce 2022 spojili s dalšími místními energetickými komunitami. Ve Španělsku, které nemá vlastní zásoby plynu ani ropy, ale oplývá slunečním svitem, obnovitelná energie vzkvétá. Léta však brzdila instalaci solárních zařízení nechvalně proslulá „daň ze slunce“ zavedená v roce 2015. Tato daň trestala ty, kdo si instalovali solární panely, jelikož velké energetické společnosti úspěšně argumentovaly, že energetická soběstačnost představuje nekalou soutěž.
Tato daň byla zrušena v roce 2018 a energetická soběstačnost, zejména prostřednictvím fotovoltaických panelů, se podle IDAE zvýšila sedmnáctinásobně. Institut IDAE nyní přesouvá pozornost ze subvencování instalací na individuálních domech na prioritní podporu energetických komunit, jako je Taradell. Pro 200 projektů je vyčleněno počáteční financování ve výši 148,5 milionu eur. Politika IDAE se snaží zajistit levnou elektřinu domácnostem postiženým energetickou chudobou (pobreza energética), které si nemohou dovolit počáteční náklady na instalaci panelů, které typicky dosahují 5 000 až 6 000 eur na domácnost.
Institut definuje energetickou chudobu jako nízkopříjmové, energeticky neefektivní domácnosti, kde se vysoký podíl příjmů vynakládá na dodávky energie. Ekologové dlouho prosazovali šíření energetických komunit, kde solární panely na střechách vládních budov, skladů a sportovních zařízení dodávají elektřinu do blízkých domů a podniků. Dříve bylo toto omezeno na okruh 500 metrů, ale tento limit byl nyní prodloužen na 2 000 metrů. Díky vládní podpoře prostřednictvím IDAE se tento model rychle rozšiřuje po celé zemi.
Kromě podpory rozvoje energetických komunit IDAE také podporuje jejich vzájemnou komunikaci a vytváření sítě autonomních, ale integrovaných skupin. Taradell se nyní spojil s komunitami v blízkých obcích Balenyà a La Tonenca. Vila vysvětlil, že vyvinuli formuli, jak pomoci lidem v nouzi začleněním do sítě, která jim pomáhá zlepšit jejich situaci. Využili projektu EU Sun4All, aby vytvořili systém pro posuzování zranitelných rodin, a to nejen z hlediska energetické chudoby.
Na druhé straně země, vzdálené 1 150 km, má z nové politiky IDAE těžit také ostrov Ons u Atlantického pobřeží. Ons, s populací 92 lidí, brzy bude moci nahradit svůj jediný zdroj elektřiny, kterým byl dosud generátor, solární energií. José Antonio Fernández Bouzas, vedoucí národního parku Atlantické ostrovy, uvedl, že díky těmto dotacím nainstalují solární panely na budovy místní správy, aby zásobovaly energii ostrovany, z nichž většina je starší a zranitelná. Regionální vláda Galicie již instalovala solární panely na nedalekých ostrovech Cíes, čímž pomohla místním podnikům zbavit se generátorů na naftu.
Kromě dodávání levné a čisté elektřiny, lokalizované energetické komunity snižují náklady na dopravu a znečištění spojené s velkými solárními a větrnými farmami. Také dávají velký smysl v zemi, kde 65 % populace žije v bytových domech spíše než v rodinných domech. Tento lokalizovaný, komunitní přístup může rovněž učinit rozvodnou síť země méně zranitelnou vůči událostem, jako byl masivní výpadek proudu 28. dubna tohoto roku, který zanechal většinu Španělska a Portugalska bez elektřiny.
V předvečer maďarských voleb, které mohou ukončit šestnáctiletou nadvládu Viktora Orbána, se atmosféra v zemi vyostřila na maximum. Úřadující premiér a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar se v posledních hodinách kampaně vzájemně obviňují z využívání cizích zpravodajských služeb a nepřípustného ovlivňování voleb ze zahraničí. Zatímco průzkumy favorizují opoziční stranu Tisza, Orbán varuje před chaosem a ohrožením všeho, co Maďarsko pod jeho vedením vybudovalo.
Americký viceprezident JD Vance stojí před dosud největší výzvou své politické kariéry. Prezident Donald Trump ho totiž pověřil vedením americké delegace v Pákistánu, která má za úkol vyjednat ukončení války s Íránem. Pro Vanceho jde o misi, ve které může získat jen málo, ale ztratit téměř vše, zejména pokud rozhovory skončí neúspěchem.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.