Jihokorejský prezident I Če-mjong by souhlasil s dohodou mezi Donaldem Trumpem a Kim Čong-unem o zmrazení severokorejského jaderného programu, i kdyby se Pchjongjang nevzdal svých jaderných zbraní. Prezident to uvedl pro BBC před svou pondělní cestou na Valné shromáždění OSN.
I Če-mjong označil zmrazení jaderného programu za „schůdnou a realistickou alternativu“ k okamžité denuklearizaci. Dále řekl, že KLDR vyrábí dalších patnáct až dvacet jaderných zbraní ročně, a „dokud se nevzdáme dlouhodobého cíle denuklearizace, věřím, že zastavení jaderného a raketového vývoje Severní Koreje přinese jasné výhody“. Jihokorejský prezident doufá, že se prezident Trump vrátí k jednáním s Kimem, která se zhroutila v roce 2019, když USA požadovaly demontáž jaderných zařízení KLDR. Podle I Če-mjonga se zdá, že oba lídři „mají určitou vzájemnou důvěru“.
Rostoucí vazby mezi Pekingem, Moskvou a Pchjongjangem, které byly zjevné na nedávné vojenské přehlídce v Číně, staví Jižní Koreu do „velmi obtížné situace“. I Če-mjong řekl, že „vidět Čínu, Rusko a Severní Koreu, jak se takto sbližují, pro nás jednoznačně není žádoucí,“ a dodal, že v reakci na to bude i nadále úzce spolupracovat se Spojenými státy a Japonskem. I přes tuto kritiku se I Če-mjong snaží vyhýbat tomu, aby si udělal z Ruska nepřátele. Jeho přístup je opatrný. Říká, že "vztahy mezi zeměmi nejsou přímočaré a my hledáme cesty, jak spolupracovat, kdykoli je to možné, a usilujeme o mírové soužití." Jihokorejský prezident sice odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu, ale nechtěl Rusko zatratit.
Jihokorejský prezident je opatrný i ve vztahu k USA. Nebezpečí přílišného spoléhání na Spojené státy nebylo nikdy zřetelnější, jelikož přátelé i nepřátelé Ameriky jsou chyceni v pokračující Trumpově obchodní válce. Nedávný incident, při kterém američtí úředníci zadrželi stovky korejských pracovníků stavějících továrnu na automobilové baterie v Georgii, byl pro něj šokující a podle něj „firmy budou pravděpodobně váhat s investicemi v USA“. I přesto věří, že by mohl incident využít k posílení vztahů s Washingtonem, a s odkazem na korejské přísloví dodal, že „po dešti se země zpevní.“
I Če-mjong nastoupil do úřadu v červnu po politickém převratu. Jeho předchůdce Jun Sok-jol byl obžalován kvůli pokusu o vojenský puč. Nyní je ve vězení a pokus o převrat odůvodňoval tím, že instituce jsou infiltrovány příznivci Pchjongjangu, a snažil se tak ospravedlnit svou silně protiseverokorejskou politiku. I Če-mjong se snaží vztahy s Pchjongjangem napravit. Po nástupu do úřadu například zastavil vysílání rozhlasových pořadů do Severní Koreje, které Kim Čong-una rozzuřily, i když se jednalo o jeden z mála způsobů, jak se k severokorejským občanům dostávaly informace ze zahraničí. Jihokorejský prezident své rozhodnutí hájil tvrzením, že jakýkoli přínos z vysílání nepřevažuje nad náklady na rozhněvání režimu. Severní Korea však jeho gesta dobré vůle dosud odmítla a označila ho za "klamného snílka".
I Če-mjong si je vědom, že pro mír na poloostrově je nejspíše jediná cesta, a tou je dohoda s Donaldem Trumpem. Sám sebe vnímá jako pragmatika. Na rozdíl od svých předchůdců chápe, že o existenci severokorejských jaderných zbraní nelze v současné době vyjednávat.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?
Válka na Ukrajině pokračuje ničivými údery, zatímco se pozornost světových lídrů upírá k Mnichovu. Ruské útoky v noci na pátek zasáhly několik ukrajinských regionů a vyžádaly si další oběti na životech. Podle ukrajinských úřadů zasáhly střely a drony kritickou infrastrukturu i obytné oblasti, přičemž nejtragičtější zprávy přicházejí z Doněcké oblasti.