Jižní Korea ustupuje. Místo denuklearizace KLDR jí stačí zmrazení jaderného programu

I Če-mjong
I Če-mjong, foto: begintruekorea.com
Klára Marková 22. září 2025 13:02
Sdílej:

Jihokorejský prezident I Če-mjong by souhlasil s dohodou mezi Donaldem Trumpem a Kim Čong-unem o zmrazení severokorejského jaderného programu, i kdyby se Pchjongjang nevzdal svých jaderných zbraní. Prezident to uvedl pro BBC před svou pondělní cestou na Valné shromáždění OSN.

I Če-mjong označil zmrazení jaderného programu za „schůdnou a realistickou alternativu“ k okamžité denuklearizaci. Dále řekl, že KLDR vyrábí dalších patnáct až dvacet jaderných zbraní ročně, a „dokud se nevzdáme dlouhodobého cíle denuklearizace, věřím, že zastavení jaderného a raketového vývoje Severní Koreje přinese jasné výhody“. Jihokorejský prezident doufá, že se prezident Trump vrátí k jednáním s Kimem, která se zhroutila v roce 2019, když USA požadovaly demontáž jaderných zařízení KLDR. Podle I Če-mjonga se zdá, že oba lídři „mají určitou vzájemnou důvěru“.

Rostoucí vazby mezi Pekingem, Moskvou a Pchjongjangem, které byly zjevné na nedávné vojenské přehlídce v Číně, staví Jižní Koreu do „velmi obtížné situace“. I Če-mjong řekl, že „vidět Čínu, Rusko a Severní Koreu, jak se takto sbližují, pro nás jednoznačně není žádoucí,“ a dodal, že v reakci na to bude i nadále úzce spolupracovat se Spojenými státy a Japonskem. I přes tuto kritiku se I Če-mjong snaží vyhýbat tomu, aby si udělal z Ruska nepřátele. Jeho přístup je opatrný. Říká, že "vztahy mezi zeměmi nejsou přímočaré a my hledáme cesty, jak spolupracovat, kdykoli je to možné, a usilujeme o mírové soužití." Jihokorejský prezident sice odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu, ale nechtěl Rusko zatratit.

Jihokorejský prezident je opatrný i ve vztahu k USA. Nebezpečí přílišného spoléhání na Spojené státy nebylo nikdy zřetelnější, jelikož přátelé i nepřátelé Ameriky jsou chyceni v pokračující Trumpově obchodní válce. Nedávný incident, při kterém američtí úředníci zadrželi stovky korejských pracovníků stavějících továrnu na automobilové baterie v Georgii, byl pro něj šokující a podle něj „firmy budou pravděpodobně váhat s investicemi v USA“. I přesto věří, že by mohl incident využít k posílení vztahů s Washingtonem, a s odkazem na korejské přísloví dodal, že „po dešti se země zpevní.“

I Če-mjong nastoupil do úřadu v červnu po politickém převratu. Jeho předchůdce Jun Sok-jol byl obžalován kvůli pokusu o vojenský puč. Nyní je ve vězení a pokus o převrat odůvodňoval tím, že instituce jsou infiltrovány příznivci Pchjongjangu, a snažil se tak ospravedlnit svou silně protiseverokorejskou politiku. I Če-mjong se snaží vztahy s Pchjongjangem napravit. Po nástupu do úřadu například zastavil vysílání rozhlasových pořadů do Severní Koreje, které Kim Čong-una rozzuřily, i když se jednalo o jeden z mála způsobů, jak se k severokorejským občanům dostávaly informace ze zahraničí. Jihokorejský prezident své rozhodnutí hájil tvrzením, že jakýkoli přínos z vysílání nepřevažuje nad náklady na rozhněvání režimu. Severní Korea však jeho gesta dobré vůle dosud odmítla a označila ho za "klamného snílka".

I Če-mjong si je vědom, že pro mír na poloostrově je nejspíše jediná cesta, a tou je dohoda s Donaldem Trumpem. Sám sebe vnímá jako pragmatika. Na rozdíl od svých předchůdců chápe, že o existenci severokorejských jaderných zbraní nelze v současné době vyjednávat.

Stalo se
Novinky
Pásmo Gazy

Jako když vyléváte moře lžičkou. Odklízení trosek z Pásma Gazy představuje jednu z největších operací v historii

Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.

Novinky
Donald Tusk a Ozbrojené síly Polské republiky

Masivní zbrojení Polska není zadarmo. Jak se promítá do ekonomiky státu?

Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.

Novinky
Ilustrační foto

Největší projekt svého druhu: Google buduje v malé indické vesnici obří datové centrum

V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.

Novinky
Izrael

OSN přidala na blacklist kvůli okupaci Palestinců další desítky izraelských firem

Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.