Jihokorejský prezident I Če-mjong by souhlasil s dohodou mezi Donaldem Trumpem a Kim Čong-unem o zmrazení severokorejského jaderného programu, i kdyby se Pchjongjang nevzdal svých jaderných zbraní. Prezident to uvedl pro BBC před svou pondělní cestou na Valné shromáždění OSN.
I Če-mjong označil zmrazení jaderného programu za „schůdnou a realistickou alternativu“ k okamžité denuklearizaci. Dále řekl, že KLDR vyrábí dalších patnáct až dvacet jaderných zbraní ročně, a „dokud se nevzdáme dlouhodobého cíle denuklearizace, věřím, že zastavení jaderného a raketového vývoje Severní Koreje přinese jasné výhody“. Jihokorejský prezident doufá, že se prezident Trump vrátí k jednáním s Kimem, která se zhroutila v roce 2019, když USA požadovaly demontáž jaderných zařízení KLDR. Podle I Če-mjonga se zdá, že oba lídři „mají určitou vzájemnou důvěru“.
Rostoucí vazby mezi Pekingem, Moskvou a Pchjongjangem, které byly zjevné na nedávné vojenské přehlídce v Číně, staví Jižní Koreu do „velmi obtížné situace“. I Če-mjong řekl, že „vidět Čínu, Rusko a Severní Koreu, jak se takto sbližují, pro nás jednoznačně není žádoucí,“ a dodal, že v reakci na to bude i nadále úzce spolupracovat se Spojenými státy a Japonskem. I přes tuto kritiku se I Če-mjong snaží vyhýbat tomu, aby si udělal z Ruska nepřátele. Jeho přístup je opatrný. Říká, že "vztahy mezi zeměmi nejsou přímočaré a my hledáme cesty, jak spolupracovat, kdykoli je to možné, a usilujeme o mírové soužití." Jihokorejský prezident sice odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu, ale nechtěl Rusko zatratit.
Jihokorejský prezident je opatrný i ve vztahu k USA. Nebezpečí přílišného spoléhání na Spojené státy nebylo nikdy zřetelnější, jelikož přátelé i nepřátelé Ameriky jsou chyceni v pokračující Trumpově obchodní válce. Nedávný incident, při kterém američtí úředníci zadrželi stovky korejských pracovníků stavějících továrnu na automobilové baterie v Georgii, byl pro něj šokující a podle něj „firmy budou pravděpodobně váhat s investicemi v USA“. I přesto věří, že by mohl incident využít k posílení vztahů s Washingtonem, a s odkazem na korejské přísloví dodal, že „po dešti se země zpevní.“
I Če-mjong nastoupil do úřadu v červnu po politickém převratu. Jeho předchůdce Jun Sok-jol byl obžalován kvůli pokusu o vojenský puč. Nyní je ve vězení a pokus o převrat odůvodňoval tím, že instituce jsou infiltrovány příznivci Pchjongjangu, a snažil se tak ospravedlnit svou silně protiseverokorejskou politiku. I Če-mjong se snaží vztahy s Pchjongjangem napravit. Po nástupu do úřadu například zastavil vysílání rozhlasových pořadů do Severní Koreje, které Kim Čong-una rozzuřily, i když se jednalo o jeden z mála způsobů, jak se k severokorejským občanům dostávaly informace ze zahraničí. Jihokorejský prezident své rozhodnutí hájil tvrzením, že jakýkoli přínos z vysílání nepřevažuje nad náklady na rozhněvání režimu. Severní Korea však jeho gesta dobré vůle dosud odmítla a označila ho za "klamného snílka".
I Če-mjong si je vědom, že pro mír na poloostrově je nejspíše jediná cesta, a tou je dohoda s Donaldem Trumpem. Sám sebe vnímá jako pragmatika. Na rozdíl od svých předchůdců chápe, že o existenci severokorejských jaderných zbraní nelze v současné době vyjednávat.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.
Pchjongjang zveřejnil nové snímky své první jaderné ponorky, čímž potvrdil významný posun ve svém námořním programu. Severokorejský vůdce Kim Čong-un při inspekci v krytém loděnici (pravděpodobně v Sinpchou) označil plavidlo o výtlaku 8 700 tun za klíčový pilíř národní obrany. Podle odborníků tento výtlak staví ponorku na úroveň amerických útočných ponorek třídy Virginia a překonává očekávání ohledně velikosti severokorejských technologií.