Jihokorejský prezident I Če-mjong by souhlasil s dohodou mezi Donaldem Trumpem a Kim Čong-unem o zmrazení severokorejského jaderného programu, i kdyby se Pchjongjang nevzdal svých jaderných zbraní. Prezident to uvedl pro BBC před svou pondělní cestou na Valné shromáždění OSN.
I Če-mjong označil zmrazení jaderného programu za „schůdnou a realistickou alternativu“ k okamžité denuklearizaci. Dále řekl, že KLDR vyrábí dalších patnáct až dvacet jaderných zbraní ročně, a „dokud se nevzdáme dlouhodobého cíle denuklearizace, věřím, že zastavení jaderného a raketového vývoje Severní Koreje přinese jasné výhody“. Jihokorejský prezident doufá, že se prezident Trump vrátí k jednáním s Kimem, která se zhroutila v roce 2019, když USA požadovaly demontáž jaderných zařízení KLDR. Podle I Če-mjonga se zdá, že oba lídři „mají určitou vzájemnou důvěru“.
Rostoucí vazby mezi Pekingem, Moskvou a Pchjongjangem, které byly zjevné na nedávné vojenské přehlídce v Číně, staví Jižní Koreu do „velmi obtížné situace“. I Če-mjong řekl, že „vidět Čínu, Rusko a Severní Koreu, jak se takto sbližují, pro nás jednoznačně není žádoucí,“ a dodal, že v reakci na to bude i nadále úzce spolupracovat se Spojenými státy a Japonskem. I přes tuto kritiku se I Če-mjong snaží vyhýbat tomu, aby si udělal z Ruska nepřátele. Jeho přístup je opatrný. Říká, že "vztahy mezi zeměmi nejsou přímočaré a my hledáme cesty, jak spolupracovat, kdykoli je to možné, a usilujeme o mírové soužití." Jihokorejský prezident sice odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu, ale nechtěl Rusko zatratit.
Jihokorejský prezident je opatrný i ve vztahu k USA. Nebezpečí přílišného spoléhání na Spojené státy nebylo nikdy zřetelnější, jelikož přátelé i nepřátelé Ameriky jsou chyceni v pokračující Trumpově obchodní válce. Nedávný incident, při kterém američtí úředníci zadrželi stovky korejských pracovníků stavějících továrnu na automobilové baterie v Georgii, byl pro něj šokující a podle něj „firmy budou pravděpodobně váhat s investicemi v USA“. I přesto věří, že by mohl incident využít k posílení vztahů s Washingtonem, a s odkazem na korejské přísloví dodal, že „po dešti se země zpevní.“
I Če-mjong nastoupil do úřadu v červnu po politickém převratu. Jeho předchůdce Jun Sok-jol byl obžalován kvůli pokusu o vojenský puč. Nyní je ve vězení a pokus o převrat odůvodňoval tím, že instituce jsou infiltrovány příznivci Pchjongjangu, a snažil se tak ospravedlnit svou silně protiseverokorejskou politiku. I Če-mjong se snaží vztahy s Pchjongjangem napravit. Po nástupu do úřadu například zastavil vysílání rozhlasových pořadů do Severní Koreje, které Kim Čong-una rozzuřily, i když se jednalo o jeden z mála způsobů, jak se k severokorejským občanům dostávaly informace ze zahraničí. Jihokorejský prezident své rozhodnutí hájil tvrzením, že jakýkoli přínos z vysílání nepřevažuje nad náklady na rozhněvání režimu. Severní Korea však jeho gesta dobré vůle dosud odmítla a označila ho za "klamného snílka".
I Če-mjong si je vědom, že pro mír na poloostrově je nejspíše jediná cesta, a tou je dohoda s Donaldem Trumpem. Sám sebe vnímá jako pragmatika. Na rozdíl od svých předchůdců chápe, že o existenci severokorejských jaderných zbraní nelze v současné době vyjednávat.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.