Jihokorejský prezident I Če-mjong by souhlasil s dohodou mezi Donaldem Trumpem a Kim Čong-unem o zmrazení severokorejského jaderného programu, i kdyby se Pchjongjang nevzdal svých jaderných zbraní. Prezident to uvedl pro BBC před svou pondělní cestou na Valné shromáždění OSN.
I Če-mjong označil zmrazení jaderného programu za „schůdnou a realistickou alternativu“ k okamžité denuklearizaci. Dále řekl, že KLDR vyrábí dalších patnáct až dvacet jaderných zbraní ročně, a „dokud se nevzdáme dlouhodobého cíle denuklearizace, věřím, že zastavení jaderného a raketového vývoje Severní Koreje přinese jasné výhody“. Jihokorejský prezident doufá, že se prezident Trump vrátí k jednáním s Kimem, která se zhroutila v roce 2019, když USA požadovaly demontáž jaderných zařízení KLDR. Podle I Če-mjonga se zdá, že oba lídři „mají určitou vzájemnou důvěru“.
Rostoucí vazby mezi Pekingem, Moskvou a Pchjongjangem, které byly zjevné na nedávné vojenské přehlídce v Číně, staví Jižní Koreu do „velmi obtížné situace“. I Če-mjong řekl, že „vidět Čínu, Rusko a Severní Koreu, jak se takto sbližují, pro nás jednoznačně není žádoucí,“ a dodal, že v reakci na to bude i nadále úzce spolupracovat se Spojenými státy a Japonskem. I přes tuto kritiku se I Če-mjong snaží vyhýbat tomu, aby si udělal z Ruska nepřátele. Jeho přístup je opatrný. Říká, že "vztahy mezi zeměmi nejsou přímočaré a my hledáme cesty, jak spolupracovat, kdykoli je to možné, a usilujeme o mírové soužití." Jihokorejský prezident sice odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu, ale nechtěl Rusko zatratit.
Jihokorejský prezident je opatrný i ve vztahu k USA. Nebezpečí přílišného spoléhání na Spojené státy nebylo nikdy zřetelnější, jelikož přátelé i nepřátelé Ameriky jsou chyceni v pokračující Trumpově obchodní válce. Nedávný incident, při kterém američtí úředníci zadrželi stovky korejských pracovníků stavějících továrnu na automobilové baterie v Georgii, byl pro něj šokující a podle něj „firmy budou pravděpodobně váhat s investicemi v USA“. I přesto věří, že by mohl incident využít k posílení vztahů s Washingtonem, a s odkazem na korejské přísloví dodal, že „po dešti se země zpevní.“
I Če-mjong nastoupil do úřadu v červnu po politickém převratu. Jeho předchůdce Jun Sok-jol byl obžalován kvůli pokusu o vojenský puč. Nyní je ve vězení a pokus o převrat odůvodňoval tím, že instituce jsou infiltrovány příznivci Pchjongjangu, a snažil se tak ospravedlnit svou silně protiseverokorejskou politiku. I Če-mjong se snaží vztahy s Pchjongjangem napravit. Po nástupu do úřadu například zastavil vysílání rozhlasových pořadů do Severní Koreje, které Kim Čong-una rozzuřily, i když se jednalo o jeden z mála způsobů, jak se k severokorejským občanům dostávaly informace ze zahraničí. Jihokorejský prezident své rozhodnutí hájil tvrzením, že jakýkoli přínos z vysílání nepřevažuje nad náklady na rozhněvání režimu. Severní Korea však jeho gesta dobré vůle dosud odmítla a označila ho za "klamného snílka".
I Če-mjong si je vědom, že pro mír na poloostrově je nejspíše jediná cesta, a tou je dohoda s Donaldem Trumpem. Sám sebe vnímá jako pragmatika. Na rozdíl od svých předchůdců chápe, že o existenci severokorejských jaderných zbraní nelze v současné době vyjednávat.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).
Ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko poprvé otevřeně přiznal, že jeho armáda čelí během plnohodnotné invaze na Ukrajinu problémům. Zároveň varoval před vážným nedostatkem pohonných hmot v zemi, který způsobují sílící ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. Podle Putina si je vedení státu těchto potíží vědomo a reaguje na ně, prioritou však zůstává zajištění bezpečnosti občanů a nedotknutelnosti ruských hranic.
Tropická epizoda se ještě přenese do nového týdne, ale ten už jako celek přinese jiné počasí. Meteorologové očekávají srážky a příjemnou druhou polovinu týdne s teplotami kolem normálu. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Česko zažilo den, jaký tu nikdo nepamatuje. Důkazem je nové teplotní maximum, které činí 41,9 °C. Padlo v Doksanech, kde bylo přes 40 stupňů již v sobotu. O novém rekordu informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko bude letos volit do obecních zastupitelstev a Senátu, přesto se stále sledují i preference sněmovních stran. Parlamentní volby by momentálně suverénně vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News.
Epidemie eboly v Africe nadále probíhá. V Demokratické republice Kongo se od poloviny května potvrdilo více než 1200 případů smrtelně nebezpečného onemocnění. Přes tři sta lidí přišlo kvůli obávané nemoci o život.
Karel Gott patřil k nejpopulárnějším osobnostem, které se kdy narodily v Česku. Neuvěřitelný počet vítězství v anketě popularity Zlatý slavík je toho důkazem. Mohl se ale stát prezidentem? Všichni víme, že hlavou státu nikdy nebyl, přestože jedna neuvěřitelná kampaň proběhla.
