Hrozba Donalda Trumpa, že ovládne Grónsko „tak či onak“, uvrhla Dánsko do stavu nejvyšší pohotovosti a zbytek Evropy donutila k horečnému hledání způsobu, jak amerického prezidenta zastavit. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele už nikdo v Bruselu ani v Berlíně nebere Trumpovy ambice jako pouhé chvástání. Jde o vážně míněný záměr hnaný ideologií, touhou po nerostném bohatství a neoimperiální expanzí.
Evropa nyní čelí bolestivému dilematu, které odhaluje její kritickou závislost na americké vojenské síle. Má se Trumpovi postavit, nebo se ho pokusit usmířit, i když jeho kroky připomínají ruskou agresi na Ukrajině, kterou západní lídři označují za nezákonnou? Stephen Miller, blízký Trumpův poradce, v rozhovoru pro CNN jízlivě poznamenal, že „nikdo nebude s USA o Grónsko bojovat“. Má Miller pravdu, ptá se server The Guardian?
V posledních dnech došlo k citelné změně rétoriky. Lídři šesti evropských mocností – Francie, Německa, Španělska, Itálie, Polska a Spojeného království – vydali vzácné společné prohlášení. Jasně v něm deklarovali, že o osudu Grónska může rozhodovat pouze Kodaň a tamní obyvatelé. Přesto zůstává nejasné, jaký „boj“ je Evropa ochotna svést, pokud diplomacie selže.
Britský premiér Keir Starmer se pokouší najít „modus vivendi“. Doufá, že se mu podaří Trumpa přesvědčit, že bezpečnostní zájmy v Arktidě lze zajistit v rámci stávajících smluv o společné obraně, aniž by bylo nutné měnit vlastnictví území. Starmerova ministryně zahraničí Yvette Cooperová už vyrazila do Finska a Norska, aby posílila roli NATO v regionu a uznala validitu Trumpových obav z ruského vlivu – ovšem nikoliv jeho řešení v podobě americké okupace.
Pokud by byl Trump skutečně ochoten obětovat soudržnost NATO výměnou za kontrolu nad Grónskem, musí Evropa vytáhnout silnější karty. Robert Habeck, vlivný německý politik, navrhuje cestu mocenské politiky, například nabídnout Grónsku opětovné členství v Evropské unii (kterou ostrov opustil v roce 1985).
Pokud by EU dokázala vyrovnat dánské dotace miliardami eur do infrastruktury a těžby, mohla by se nálada v Grónsku změnit. Fabian Zuleeg z European Policy Centre tvrdí, že Evropa musí zasáhnout Trumpa tam, kde to nejvíc bolí – u jeho politické základny. To znamená využít obchodní cla, omezení přístupu na trh a regulace jako páku.
Někteří komentátoři, jako Alexander Hurst, však volají po radikálnějším řezu. Podle nich by Evropa měla zvážit úplnou roztržku s USA a vyzvat Američany k opuštění jejich vojenských základen na evropském kontinentu. Argumentují tím, že snaha o anexi Grónska je příznakem „amerického fašismu“, po kterém budou následovat další požadavky.
Situace v samotném Grónsku je mezitím napjatá. Mnoho obyvatel se obává budoucnosti a zvažuje útěk, zatímco Kodaň a Washington vedou v Eisenhowerově budově jednání, která mohou překreslit mapu světa. Evropa tak stojí před historickou zkouškou: dokáže ochránit svou suverenitu, nebo se podvolí vůli nevyzpytatelného spojence?
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.