Hrozba Donalda Trumpa, že ovládne Grónsko „tak či onak“, uvrhla Dánsko do stavu nejvyšší pohotovosti a zbytek Evropy donutila k horečnému hledání způsobu, jak amerického prezidenta zastavit. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele už nikdo v Bruselu ani v Berlíně nebere Trumpovy ambice jako pouhé chvástání. Jde o vážně míněný záměr hnaný ideologií, touhou po nerostném bohatství a neoimperiální expanzí.
Evropa nyní čelí bolestivému dilematu, které odhaluje její kritickou závislost na americké vojenské síle. Má se Trumpovi postavit, nebo se ho pokusit usmířit, i když jeho kroky připomínají ruskou agresi na Ukrajině, kterou západní lídři označují za nezákonnou? Stephen Miller, blízký Trumpův poradce, v rozhovoru pro CNN jízlivě poznamenal, že „nikdo nebude s USA o Grónsko bojovat“. Má Miller pravdu, ptá se server The Guardian?
V posledních dnech došlo k citelné změně rétoriky. Lídři šesti evropských mocností – Francie, Německa, Španělska, Itálie, Polska a Spojeného království – vydali vzácné společné prohlášení. Jasně v něm deklarovali, že o osudu Grónska může rozhodovat pouze Kodaň a tamní obyvatelé. Přesto zůstává nejasné, jaký „boj“ je Evropa ochotna svést, pokud diplomacie selže.
Britský premiér Keir Starmer se pokouší najít „modus vivendi“. Doufá, že se mu podaří Trumpa přesvědčit, že bezpečnostní zájmy v Arktidě lze zajistit v rámci stávajících smluv o společné obraně, aniž by bylo nutné měnit vlastnictví území. Starmerova ministryně zahraničí Yvette Cooperová už vyrazila do Finska a Norska, aby posílila roli NATO v regionu a uznala validitu Trumpových obav z ruského vlivu – ovšem nikoliv jeho řešení v podobě americké okupace.
Pokud by byl Trump skutečně ochoten obětovat soudržnost NATO výměnou za kontrolu nad Grónskem, musí Evropa vytáhnout silnější karty. Robert Habeck, vlivný německý politik, navrhuje cestu mocenské politiky, například nabídnout Grónsku opětovné členství v Evropské unii (kterou ostrov opustil v roce 1985).
Pokud by EU dokázala vyrovnat dánské dotace miliardami eur do infrastruktury a těžby, mohla by se nálada v Grónsku změnit. Fabian Zuleeg z European Policy Centre tvrdí, že Evropa musí zasáhnout Trumpa tam, kde to nejvíc bolí – u jeho politické základny. To znamená využít obchodní cla, omezení přístupu na trh a regulace jako páku.
Někteří komentátoři, jako Alexander Hurst, však volají po radikálnějším řezu. Podle nich by Evropa měla zvážit úplnou roztržku s USA a vyzvat Američany k opuštění jejich vojenských základen na evropském kontinentu. Argumentují tím, že snaha o anexi Grónska je příznakem „amerického fašismu“, po kterém budou následovat další požadavky.
Situace v samotném Grónsku je mezitím napjatá. Mnoho obyvatel se obává budoucnosti a zvažuje útěk, zatímco Kodaň a Washington vedou v Eisenhowerově budově jednání, která mohou překreslit mapu světa. Evropa tak stojí před historickou zkouškou: dokáže ochránit svou suverenitu, nebo se podvolí vůli nevyzpytatelného spojence?
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.
Jihokorejská policie prověří přibližně 310 000 případů pohřešovaných osob, které byly v uplynulých třech letech oficiálně uzavřeny. K tomuto kroku úřady přistoupily po skandálu, při němž byl zatčen policejní důstojník podezřelý z falšování úředních záznamů. Policista měl podle vyšetřovatelů neoprávněně uzavřít spisy dvou pohřešovaných lidí, kteří byli později nalezeni mrtví.
Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu přivedla americké námořnictvo do vážné finanční krize. Ministerstvo obrany je kvůli chybějícím prostředkům nuceno přesouvat peníze z účtů určených na mzdy zaměstnanců a z dalších zdrojů, aby dokázalo pokryt náklady na probíhající bojové operace. Podle interních dokumentů Pentagonu a vyjádření odborníků pro The Guardian hrozí námořnictvu kritický nedostatek financí na výplaty.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.
Francie zatím není připravena efektivně čelit levným a masově vyráběným vojenským hrozbám, jako jsou útočné drony. Na tuto skutečnost upozornil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon během vystoupení na akčním setkání francouzských podnikatelů organizovaném svazem Medef.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Polsko se oficiálně obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o uložení pokuty ve výši 250 milionů eur společnosti Meta. Důvodem je podle polských úřadů neschopnost technologického giganta efektivně čelit podvodným reklamám a podvodům na jeho sociálních sítích Facebook a Instagram.