Jak zastavit Trumpův zájem o Grónsko a nezničit přitom NATO?

Evropa nyní čelí bolestivému dilematu, které odhaluje její kritickou závislost na americké vojenské síle. Má se Trumpovi postavit, nebo se ho pokusit usmířit, i když jeho kroky připomínají ruskou agresi na Ukrajině, kterou západní lídři označují za nezákonnou? Stephen Miller, blízký Trumpův poradce, v rozhovoru pro CNN jízlivě poznamenal, že „nikdo nebude s USA o Grónsko bojovat“. Má Miller pravdu, ptá se server The Guardian?

V posledních dnech došlo k citelné změně rétoriky. Lídři šesti evropských mocností – Francie, Německa, Španělska, Itálie, Polska a Spojeného království – vydali vzácné společné prohlášení. Jasně v něm deklarovali, že o osudu Grónska může rozhodovat pouze Kodaň a tamní obyvatelé. Přesto zůstává nejasné, jaký „boj“ je Evropa ochotna svést, pokud diplomacie selže.

Britský premiér Keir Starmer se pokouší najít „modus vivendi“. Doufá, že se mu podaří Trumpa přesvědčit, že bezpečnostní zájmy v Arktidě lze zajistit v rámci stávajících smluv o společné obraně, aniž by bylo nutné měnit vlastnictví území. Starmerova ministryně zahraničí Yvette Cooperová už vyrazila do Finska a Norska, aby posílila roli NATO v regionu a uznala validitu Trumpových obav z ruského vlivu – ovšem nikoliv jeho řešení v podobě americké okupace.

Pokud by byl Trump skutečně ochoten obětovat soudržnost NATO výměnou za kontrolu nad Grónskem, musí Evropa vytáhnout silnější karty. Robert Habeck, vlivný německý politik, navrhuje cestu mocenské politiky, například nabídnout Grónsku opětovné členství v Evropské unii (kterou ostrov opustil v roce 1985).

Pokud by EU dokázala vyrovnat dánské dotace miliardami eur do infrastruktury a těžby, mohla by se nálada v Grónsku změnit. Fabian Zuleeg z European Policy Centre tvrdí, že Evropa musí zasáhnout Trumpa tam, kde to nejvíc bolí – u jeho politické základny. To znamená využít obchodní cla, omezení přístupu na trh a regulace jako páku.

Někteří komentátoři, jako Alexander Hurst, však volají po radikálnějším řezu. Podle nich by Evropa měla zvážit úplnou roztržku s USA a vyzvat Američany k opuštění jejich vojenských základen na evropském kontinentu. Argumentují tím, že snaha o anexi Grónska je příznakem „amerického fašismu“, po kterém budou následovat další požadavky.

Situace v samotném Grónsku je mezitím napjatá. Mnoho obyvatel se obává budoucnosti a zvažuje útěk, zatímco Kodaň a Washington vedou v Eisenhowerově budově jednání, která mohou překreslit mapu světa. Evropa tak stojí před historickou zkouškou: dokáže ochránit svou suverenitu, nebo se podvolí vůli nevyzpytatelného spojence?