Hrozba Donalda Trumpa, že ovládne Grónsko „tak či onak“, uvrhla Dánsko do stavu nejvyšší pohotovosti a zbytek Evropy donutila k horečnému hledání způsobu, jak amerického prezidenta zastavit. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele už nikdo v Bruselu ani v Berlíně nebere Trumpovy ambice jako pouhé chvástání. Jde o vážně míněný záměr hnaný ideologií, touhou po nerostném bohatství a neoimperiální expanzí.
Evropa nyní čelí bolestivému dilematu, které odhaluje její kritickou závislost na americké vojenské síle. Má se Trumpovi postavit, nebo se ho pokusit usmířit, i když jeho kroky připomínají ruskou agresi na Ukrajině, kterou západní lídři označují za nezákonnou? Stephen Miller, blízký Trumpův poradce, v rozhovoru pro CNN jízlivě poznamenal, že „nikdo nebude s USA o Grónsko bojovat“. Má Miller pravdu, ptá se server The Guardian?
V posledních dnech došlo k citelné změně rétoriky. Lídři šesti evropských mocností – Francie, Německa, Španělska, Itálie, Polska a Spojeného království – vydali vzácné společné prohlášení. Jasně v něm deklarovali, že o osudu Grónska může rozhodovat pouze Kodaň a tamní obyvatelé. Přesto zůstává nejasné, jaký „boj“ je Evropa ochotna svést, pokud diplomacie selže.
Britský premiér Keir Starmer se pokouší najít „modus vivendi“. Doufá, že se mu podaří Trumpa přesvědčit, že bezpečnostní zájmy v Arktidě lze zajistit v rámci stávajících smluv o společné obraně, aniž by bylo nutné měnit vlastnictví území. Starmerova ministryně zahraničí Yvette Cooperová už vyrazila do Finska a Norska, aby posílila roli NATO v regionu a uznala validitu Trumpových obav z ruského vlivu – ovšem nikoliv jeho řešení v podobě americké okupace.
Pokud by byl Trump skutečně ochoten obětovat soudržnost NATO výměnou za kontrolu nad Grónskem, musí Evropa vytáhnout silnější karty. Robert Habeck, vlivný německý politik, navrhuje cestu mocenské politiky, například nabídnout Grónsku opětovné členství v Evropské unii (kterou ostrov opustil v roce 1985).
Pokud by EU dokázala vyrovnat dánské dotace miliardami eur do infrastruktury a těžby, mohla by se nálada v Grónsku změnit. Fabian Zuleeg z European Policy Centre tvrdí, že Evropa musí zasáhnout Trumpa tam, kde to nejvíc bolí – u jeho politické základny. To znamená využít obchodní cla, omezení přístupu na trh a regulace jako páku.
Někteří komentátoři, jako Alexander Hurst, však volají po radikálnějším řezu. Podle nich by Evropa měla zvážit úplnou roztržku s USA a vyzvat Američany k opuštění jejich vojenských základen na evropském kontinentu. Argumentují tím, že snaha o anexi Grónska je příznakem „amerického fašismu“, po kterém budou následovat další požadavky.
Situace v samotném Grónsku je mezitím napjatá. Mnoho obyvatel se obává budoucnosti a zvažuje útěk, zatímco Kodaň a Washington vedou v Eisenhowerově budově jednání, která mohou překreslit mapu světa. Evropa tak stojí před historickou zkouškou: dokáže ochránit svou suverenitu, nebo se podvolí vůli nevyzpytatelného spojence?
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.
Blízký východ se ocitl pod útokem poté, co Íránské revoluční gardy (IRGC) oficiálně potvrdily zahájení další rozsáhlé raketové ofenzivy proti americkým základnám v regionu. Podle íránské státní televize jde o přímou reakci na předchozí společné údery Spojených států a Izraele. Situace v oblasti je kritická a provází ji přímé vojenské střety, které již vedly k citelným ztrátám v nejvyšších patrech íránské moci.
Prezident Donald Trump svými posledními výroky vyvolal značný rozruch, když varoval před íránskými raketami schopnými v blízké době zasáhnout americké území. Tato tvrzení, která přednesl ve videu i v projevu o stavu Unie, se však podle zjištění stanice CNN rozcházejí s oficiálními daty tajných služeb. Podle dostupných zpravodajských informací totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán v současnosti disponoval technologií mezikontinentálních střel namířených na USA.
Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.
Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování před další vlnou raket směřujících z Íránu. Jedná se již o nejméně šestou výstrahu tohoto druhu od sobotního rána, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery na íránské cíle. Napětí v celém regionu tak nadále eskaluje a obranné systémy zůstávají v plné pohotovosti.
Izrael v reakci na ranní údery proti Íránu výrazně posiluje vojenskou přítomnost podél svých hranic s Libanonem a Sýrií. Izraelský vojenský představitel v sobotu potvrdil, že armáda navyšuje počty jednotek a posiluje obranné pozice. V komunitách v blízkosti severních hranic byli aktivováni místní záchranáři a byly posíleny hlídky i bezpečnostní složky.
Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
Spojené státy americké v sobotu oficiálně zahájily „rozsáhlé bojové operace“ na území Íránu. Prezident Donald Trump v prohlášení na sociálních sítích uvedl, že cílem této ofenzivy je eliminovat bezprostřední hrozby ze strany tamního režimu. Podle jeho slov jde o masivní a stále probíhající akci, při které hodlá využít zdrcující sílu ke zničení íránského raketového arzenálu.
Během sobotního rána podnikly izraelské a americké síly nálety na íránské území. Zahájení vojenské operace potvrdily zdroje z USA i izraelský ministr obrany Israel Katz. Přímo nad Teheránem byly po sérii výbuchů zaznamenány stoupající mraky kouře.