Mezinárodní rozhovory o vytvoření přelomové smlouvy, která by ukončila znečištění plasty, opět ztroskotaly. Poslední kolo jednání OSN, které bylo v pořadí už šesté za necelé tři roky, mělo skončit ve čtvrtek, ale země jednaly až do noci ve snaze překonat patovou situaci. Skupina více než 100 států usilovala o omezení výroby plastů, zatímco ropné státy se soustředily na recyklaci.
Po jednáních kubánští delegáti prohlásili, že země "promarnily historickou příležitost, ale musíme jít dál". Jednání byla svolána v roce 2022 v reakci na rostoucí vědecké důkazy o rizicích, která představuje znečištění plasty pro lidské zdraví a životní prostředí.
Přestože plasty mají své místo v téměř každém odvětví, vědci jsou obzvláště znepokojeni potenciálně toxickými chemikáliemi, které se z nich mohou uvolňovat, jak se plasty rozpadají na menší kousky. Mikroplasty už byly nalezeny v půdě, řekách, ve vzduchu a dokonce i v lidských orgánech.
Původní termín pro dosažení dohody, který byl stanoven na konec loňského prosince, se nepodařilo dodržet. Kolaps posledních rozhovorů znamená, že se země dostávají do dalšího skluzu. Zástupci tichomořského ostrovního státu Palau uvedli, že se opakovaně vracejí domů s nedostatečným pokrokem. Podle nich je nespravedlivé, že musejí čelit další globální ekologické krizi, ke které přispívají jen minimálně.
Hlavní rozkol mezi státy přetrvává již od začátku. Některé země se domnívají, že smlouva by měla řešit problém u jeho zdroje, tedy omezením výroby. Oproti tomu ropné státy prosazují, aby se smlouva soustředila na správu již existujícího znečištění.
Pro největší ropné státy, jako je Saúdská Arábie a Rusko, jsou plasty, které se vyrábějí z fosilních paliv, klíčovou součástí jejich budoucího hospodářství, obzvláště s postupným přechodem od spalovacích motorů k elektromobilům. Tato skupina zemí zastává názor, že nejlepším řešením je lepší sběr odpadu a recyklační infrastruktura.
Ross Eisenberg, prezident asociace America's Plastic Makers, potvrdil, že plasty jsou nepostradatelné pro moderní život a že se objevují v téměř každé věci. Podle něj by se měla smlouva zaměřit na ukončení znečištění plasty, nikoli na ukončení jejich výroby. Zároveň varoval, že pokusy o nahrazení plastů jinými materiály by mohly mít nepředvídané následky.
Mnozí vědci však tento přístup považují za chybný. Globální míra recyklace se odhaduje pouze na 10 % a neexistují záruky, že by se tento podíl mohl výrazně zvýšit. Profesor Costas Velis z Imperial College London uvedl, že i kdyby se podařilo zvýšit míru recyklace na 15, 20 nebo 30 %, stále by to představovalo velké množství plastů, které by znečišťovaly životní prostředí a poškozovaly lidské zdraví. Zdůraznil, že je třeba zlepšit recyklaci, ale nelze doufat, že to vyřeší všechny problémy.
Výroba plastů se navíc výrazně zvýšila, a to z 2 milionů tun v roce 1950 na přibližně 475 milionů tun v roce 2022. Předpokládá se, že bez dalších opatření bude výroba nadále stoupat. Téměř 100 zemí, včetně Velké Británie a zemí Evropské unie, prosazovalo, aby smlouva stanovila omezení výroby a zajistila, že výrobky budou lépe navrženy pro snadnější recyklaci.
Jako příklad se uvádí, že plastové lahve by mohly být vyráběny v jedné barvě, protože barevné plasty mají pouze poloviční hodnotu oproti čirým. Tento přístup podporují i velké společnosti jako Nestlé nebo Unilever, které se sdružily v Business Coalition. Koalice také doporučila, aby státy zavedly poplatek za plastové výrobky, ze kterého by se financovaly recyklační snahy, což by mohlo navýšit příjmy na 576 miliard dolarů do roku 2040.
Předseda jednání Luis Vayas z Ekvádoru vypracoval nový návrh, který se zdál být více v souladu s požadavky Británie a její skupiny. Text sice nevyzýval k zastavení výroby, ale zmiňoval opatření, která by se mohla týkat nebezpečných plastových chemikálií a lepšího designu výrobků, který by usnadnil recyklaci.
Delegace Evropské unie to považovala za dobrý základ pro další vyjednávání. Oproti tomu ropné státy zůstaly hluboce nespokojené. Saúdská Arábie označila jednací proces za "problematický" a Kuvajt uvedl, že se jeho názory v textu vůbec neprojevily.
Mnoho ekologických skupin reagovalo na krach jednání s pobouřením, jelikož se domnívají, že ropné státy upřednostňují zisky před zdravím planety. Graham Forbes, vedoucí delegace Greenpeace, prohlásil, že neschopnost dosáhnout dohody musí být pro svět varovným signálem. Podle něj je ukončení znečištění plasty možné pouze v případě, že se země postaví proti zájmům fosilního průmyslu.
Předseda nakonec oznámil, že jednání budou pokračovat později.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
Spojené státy vysílají do katarského Dauhá vysoké představitele s cílem zahájit mírové rozhovory, ačkoli Írán jakákoli plánovaná jednání s americkou stranou popírá. USA budou reprezentovat ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff.
Ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie v poslední době vyřadily z provozu 20 až 40 procent jejich kapacity, což v Rusku vyvolává vážný nedostatek pohonných hmot a nutí obyvatele prchat z okupovaného Krymu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
Ruská armáda pokračuje v pozvolném postupu na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti, kde koncentrovala většinu svých jednotek s cílem obklíčit klíčová centra Kosťantynivka a Lyman. Nezávislí experti oslovení stanicí CNN i samotní ukrajinští vojáci nicméně upozorňují, že tvrzení Moskvy o zásadních úspěších jsou nadsazená.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.