Mezinárodní rozhovory o vytvoření přelomové smlouvy, která by ukončila znečištění plasty, opět ztroskotaly. Poslední kolo jednání OSN, které bylo v pořadí už šesté za necelé tři roky, mělo skončit ve čtvrtek, ale země jednaly až do noci ve snaze překonat patovou situaci. Skupina více než 100 států usilovala o omezení výroby plastů, zatímco ropné státy se soustředily na recyklaci.
Po jednáních kubánští delegáti prohlásili, že země "promarnily historickou příležitost, ale musíme jít dál". Jednání byla svolána v roce 2022 v reakci na rostoucí vědecké důkazy o rizicích, která představuje znečištění plasty pro lidské zdraví a životní prostředí.
Přestože plasty mají své místo v téměř každém odvětví, vědci jsou obzvláště znepokojeni potenciálně toxickými chemikáliemi, které se z nich mohou uvolňovat, jak se plasty rozpadají na menší kousky. Mikroplasty už byly nalezeny v půdě, řekách, ve vzduchu a dokonce i v lidských orgánech.
Původní termín pro dosažení dohody, který byl stanoven na konec loňského prosince, se nepodařilo dodržet. Kolaps posledních rozhovorů znamená, že se země dostávají do dalšího skluzu. Zástupci tichomořského ostrovního státu Palau uvedli, že se opakovaně vracejí domů s nedostatečným pokrokem. Podle nich je nespravedlivé, že musejí čelit další globální ekologické krizi, ke které přispívají jen minimálně.
Hlavní rozkol mezi státy přetrvává již od začátku. Některé země se domnívají, že smlouva by měla řešit problém u jeho zdroje, tedy omezením výroby. Oproti tomu ropné státy prosazují, aby se smlouva soustředila na správu již existujícího znečištění.
Pro největší ropné státy, jako je Saúdská Arábie a Rusko, jsou plasty, které se vyrábějí z fosilních paliv, klíčovou součástí jejich budoucího hospodářství, obzvláště s postupným přechodem od spalovacích motorů k elektromobilům. Tato skupina zemí zastává názor, že nejlepším řešením je lepší sběr odpadu a recyklační infrastruktura.
Ross Eisenberg, prezident asociace America's Plastic Makers, potvrdil, že plasty jsou nepostradatelné pro moderní život a že se objevují v téměř každé věci. Podle něj by se měla smlouva zaměřit na ukončení znečištění plasty, nikoli na ukončení jejich výroby. Zároveň varoval, že pokusy o nahrazení plastů jinými materiály by mohly mít nepředvídané následky.
Mnozí vědci však tento přístup považují za chybný. Globální míra recyklace se odhaduje pouze na 10 % a neexistují záruky, že by se tento podíl mohl výrazně zvýšit. Profesor Costas Velis z Imperial College London uvedl, že i kdyby se podařilo zvýšit míru recyklace na 15, 20 nebo 30 %, stále by to představovalo velké množství plastů, které by znečišťovaly životní prostředí a poškozovaly lidské zdraví. Zdůraznil, že je třeba zlepšit recyklaci, ale nelze doufat, že to vyřeší všechny problémy.
Výroba plastů se navíc výrazně zvýšila, a to z 2 milionů tun v roce 1950 na přibližně 475 milionů tun v roce 2022. Předpokládá se, že bez dalších opatření bude výroba nadále stoupat. Téměř 100 zemí, včetně Velké Británie a zemí Evropské unie, prosazovalo, aby smlouva stanovila omezení výroby a zajistila, že výrobky budou lépe navrženy pro snadnější recyklaci.
Jako příklad se uvádí, že plastové lahve by mohly být vyráběny v jedné barvě, protože barevné plasty mají pouze poloviční hodnotu oproti čirým. Tento přístup podporují i velké společnosti jako Nestlé nebo Unilever, které se sdružily v Business Coalition. Koalice také doporučila, aby státy zavedly poplatek za plastové výrobky, ze kterého by se financovaly recyklační snahy, což by mohlo navýšit příjmy na 576 miliard dolarů do roku 2040.
Předseda jednání Luis Vayas z Ekvádoru vypracoval nový návrh, který se zdál být více v souladu s požadavky Británie a její skupiny. Text sice nevyzýval k zastavení výroby, ale zmiňoval opatření, která by se mohla týkat nebezpečných plastových chemikálií a lepšího designu výrobků, který by usnadnil recyklaci.
Delegace Evropské unie to považovala za dobrý základ pro další vyjednávání. Oproti tomu ropné státy zůstaly hluboce nespokojené. Saúdská Arábie označila jednací proces za "problematický" a Kuvajt uvedl, že se jeho názory v textu vůbec neprojevily.
Mnoho ekologických skupin reagovalo na krach jednání s pobouřením, jelikož se domnívají, že ropné státy upřednostňují zisky před zdravím planety. Graham Forbes, vedoucí delegace Greenpeace, prohlásil, že neschopnost dosáhnout dohody musí být pro svět varovným signálem. Podle něj je ukončení znečištění plasty možné pouze v případě, že se země postaví proti zájmům fosilního průmyslu.
Předseda nakonec oznámil, že jednání budou pokračovat později.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.