Mezinárodní rozhovory o vytvoření přelomové smlouvy, která by ukončila znečištění plasty, opět ztroskotaly. Poslední kolo jednání OSN, které bylo v pořadí už šesté za necelé tři roky, mělo skončit ve čtvrtek, ale země jednaly až do noci ve snaze překonat patovou situaci. Skupina více než 100 států usilovala o omezení výroby plastů, zatímco ropné státy se soustředily na recyklaci.
Po jednáních kubánští delegáti prohlásili, že země "promarnily historickou příležitost, ale musíme jít dál". Jednání byla svolána v roce 2022 v reakci na rostoucí vědecké důkazy o rizicích, která představuje znečištění plasty pro lidské zdraví a životní prostředí.
Přestože plasty mají své místo v téměř každém odvětví, vědci jsou obzvláště znepokojeni potenciálně toxickými chemikáliemi, které se z nich mohou uvolňovat, jak se plasty rozpadají na menší kousky. Mikroplasty už byly nalezeny v půdě, řekách, ve vzduchu a dokonce i v lidských orgánech.
Původní termín pro dosažení dohody, který byl stanoven na konec loňského prosince, se nepodařilo dodržet. Kolaps posledních rozhovorů znamená, že se země dostávají do dalšího skluzu. Zástupci tichomořského ostrovního státu Palau uvedli, že se opakovaně vracejí domů s nedostatečným pokrokem. Podle nich je nespravedlivé, že musejí čelit další globální ekologické krizi, ke které přispívají jen minimálně.
Hlavní rozkol mezi státy přetrvává již od začátku. Některé země se domnívají, že smlouva by měla řešit problém u jeho zdroje, tedy omezením výroby. Oproti tomu ropné státy prosazují, aby se smlouva soustředila na správu již existujícího znečištění.
Pro největší ropné státy, jako je Saúdská Arábie a Rusko, jsou plasty, které se vyrábějí z fosilních paliv, klíčovou součástí jejich budoucího hospodářství, obzvláště s postupným přechodem od spalovacích motorů k elektromobilům. Tato skupina zemí zastává názor, že nejlepším řešením je lepší sběr odpadu a recyklační infrastruktura.
Ross Eisenberg, prezident asociace America's Plastic Makers, potvrdil, že plasty jsou nepostradatelné pro moderní život a že se objevují v téměř každé věci. Podle něj by se měla smlouva zaměřit na ukončení znečištění plasty, nikoli na ukončení jejich výroby. Zároveň varoval, že pokusy o nahrazení plastů jinými materiály by mohly mít nepředvídané následky.
Mnozí vědci však tento přístup považují za chybný. Globální míra recyklace se odhaduje pouze na 10 % a neexistují záruky, že by se tento podíl mohl výrazně zvýšit. Profesor Costas Velis z Imperial College London uvedl, že i kdyby se podařilo zvýšit míru recyklace na 15, 20 nebo 30 %, stále by to představovalo velké množství plastů, které by znečišťovaly životní prostředí a poškozovaly lidské zdraví. Zdůraznil, že je třeba zlepšit recyklaci, ale nelze doufat, že to vyřeší všechny problémy.
Výroba plastů se navíc výrazně zvýšila, a to z 2 milionů tun v roce 1950 na přibližně 475 milionů tun v roce 2022. Předpokládá se, že bez dalších opatření bude výroba nadále stoupat. Téměř 100 zemí, včetně Velké Británie a zemí Evropské unie, prosazovalo, aby smlouva stanovila omezení výroby a zajistila, že výrobky budou lépe navrženy pro snadnější recyklaci.
Jako příklad se uvádí, že plastové lahve by mohly být vyráběny v jedné barvě, protože barevné plasty mají pouze poloviční hodnotu oproti čirým. Tento přístup podporují i velké společnosti jako Nestlé nebo Unilever, které se sdružily v Business Coalition. Koalice také doporučila, aby státy zavedly poplatek za plastové výrobky, ze kterého by se financovaly recyklační snahy, což by mohlo navýšit příjmy na 576 miliard dolarů do roku 2040.
Předseda jednání Luis Vayas z Ekvádoru vypracoval nový návrh, který se zdál být více v souladu s požadavky Británie a její skupiny. Text sice nevyzýval k zastavení výroby, ale zmiňoval opatření, která by se mohla týkat nebezpečných plastových chemikálií a lepšího designu výrobků, který by usnadnil recyklaci.
Delegace Evropské unie to považovala za dobrý základ pro další vyjednávání. Oproti tomu ropné státy zůstaly hluboce nespokojené. Saúdská Arábie označila jednací proces za "problematický" a Kuvajt uvedl, že se jeho názory v textu vůbec neprojevily.
Mnoho ekologických skupin reagovalo na krach jednání s pobouřením, jelikož se domnívají, že ropné státy upřednostňují zisky před zdravím planety. Graham Forbes, vedoucí delegace Greenpeace, prohlásil, že neschopnost dosáhnout dohody musí být pro svět varovným signálem. Podle něj je ukončení znečištění plasty možné pouze v případě, že se země postaví proti zájmům fosilního průmyslu.
Předseda nakonec oznámil, že jednání budou pokračovat později.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.