Mezinárodní rozhovory o vytvoření přelomové smlouvy, která by ukončila znečištění plasty, opět ztroskotaly. Poslední kolo jednání OSN, které bylo v pořadí už šesté za necelé tři roky, mělo skončit ve čtvrtek, ale země jednaly až do noci ve snaze překonat patovou situaci. Skupina více než 100 států usilovala o omezení výroby plastů, zatímco ropné státy se soustředily na recyklaci.
Po jednáních kubánští delegáti prohlásili, že země "promarnily historickou příležitost, ale musíme jít dál". Jednání byla svolána v roce 2022 v reakci na rostoucí vědecké důkazy o rizicích, která představuje znečištění plasty pro lidské zdraví a životní prostředí.
Přestože plasty mají své místo v téměř každém odvětví, vědci jsou obzvláště znepokojeni potenciálně toxickými chemikáliemi, které se z nich mohou uvolňovat, jak se plasty rozpadají na menší kousky. Mikroplasty už byly nalezeny v půdě, řekách, ve vzduchu a dokonce i v lidských orgánech.
Původní termín pro dosažení dohody, který byl stanoven na konec loňského prosince, se nepodařilo dodržet. Kolaps posledních rozhovorů znamená, že se země dostávají do dalšího skluzu. Zástupci tichomořského ostrovního státu Palau uvedli, že se opakovaně vracejí domů s nedostatečným pokrokem. Podle nich je nespravedlivé, že musejí čelit další globální ekologické krizi, ke které přispívají jen minimálně.
Hlavní rozkol mezi státy přetrvává již od začátku. Některé země se domnívají, že smlouva by měla řešit problém u jeho zdroje, tedy omezením výroby. Oproti tomu ropné státy prosazují, aby se smlouva soustředila na správu již existujícího znečištění.
Pro největší ropné státy, jako je Saúdská Arábie a Rusko, jsou plasty, které se vyrábějí z fosilních paliv, klíčovou součástí jejich budoucího hospodářství, obzvláště s postupným přechodem od spalovacích motorů k elektromobilům. Tato skupina zemí zastává názor, že nejlepším řešením je lepší sběr odpadu a recyklační infrastruktura.
Ross Eisenberg, prezident asociace America's Plastic Makers, potvrdil, že plasty jsou nepostradatelné pro moderní život a že se objevují v téměř každé věci. Podle něj by se měla smlouva zaměřit na ukončení znečištění plasty, nikoli na ukončení jejich výroby. Zároveň varoval, že pokusy o nahrazení plastů jinými materiály by mohly mít nepředvídané následky.
Mnozí vědci však tento přístup považují za chybný. Globální míra recyklace se odhaduje pouze na 10 % a neexistují záruky, že by se tento podíl mohl výrazně zvýšit. Profesor Costas Velis z Imperial College London uvedl, že i kdyby se podařilo zvýšit míru recyklace na 15, 20 nebo 30 %, stále by to představovalo velké množství plastů, které by znečišťovaly životní prostředí a poškozovaly lidské zdraví. Zdůraznil, že je třeba zlepšit recyklaci, ale nelze doufat, že to vyřeší všechny problémy.
Výroba plastů se navíc výrazně zvýšila, a to z 2 milionů tun v roce 1950 na přibližně 475 milionů tun v roce 2022. Předpokládá se, že bez dalších opatření bude výroba nadále stoupat. Téměř 100 zemí, včetně Velké Británie a zemí Evropské unie, prosazovalo, aby smlouva stanovila omezení výroby a zajistila, že výrobky budou lépe navrženy pro snadnější recyklaci.
Jako příklad se uvádí, že plastové lahve by mohly být vyráběny v jedné barvě, protože barevné plasty mají pouze poloviční hodnotu oproti čirým. Tento přístup podporují i velké společnosti jako Nestlé nebo Unilever, které se sdružily v Business Coalition. Koalice také doporučila, aby státy zavedly poplatek za plastové výrobky, ze kterého by se financovaly recyklační snahy, což by mohlo navýšit příjmy na 576 miliard dolarů do roku 2040.
Předseda jednání Luis Vayas z Ekvádoru vypracoval nový návrh, který se zdál být více v souladu s požadavky Británie a její skupiny. Text sice nevyzýval k zastavení výroby, ale zmiňoval opatření, která by se mohla týkat nebezpečných plastových chemikálií a lepšího designu výrobků, který by usnadnil recyklaci.
Delegace Evropské unie to považovala za dobrý základ pro další vyjednávání. Oproti tomu ropné státy zůstaly hluboce nespokojené. Saúdská Arábie označila jednací proces za "problematický" a Kuvajt uvedl, že se jeho názory v textu vůbec neprojevily.
Mnoho ekologických skupin reagovalo na krach jednání s pobouřením, jelikož se domnívají, že ropné státy upřednostňují zisky před zdravím planety. Graham Forbes, vedoucí delegace Greenpeace, prohlásil, že neschopnost dosáhnout dohody musí být pro svět varovným signálem. Podle něj je ukončení znečištění plasty možné pouze v případě, že se země postaví proti zájmům fosilního průmyslu.
Předseda nakonec oznámil, že jednání budou pokračovat později.
Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
V údolí řeky Jordán se odehrává každodenní boj o půdu, který má podobu bizarní, ale nebezpečné „hry v šachy s dobytkem“. Skupiny mladých izraelských osadníků zde pravidelně vyhánějí svá stáda koz a velbloudů přímo do palestinské vesnice Ras Ein al-Auja. Jejich cílem, který se ani nepokoušejí tajit, je znepříjemnit místním rodinám život natolik, aby oblast definitivně opustily a uvolnily ji pro další rozšiřování židovských osad.
V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v prosinci novou globální strategii, která má za cíl integrovat staleté léčitelské postupy do moderní medicíny.
Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci po prosincovém summitu EU v Bruselu vyvolal značné kontroverze svými výroky o původu konfliktu na Ukrajině. Orbán zpochybnil obecně přijímaný fakt o ruské agresi, když prohlásil, že není zcela jasné, kdo vlastně válku začal.
Prezident Donald Trump představil plány na uspořádání „Patriot Games“, atletické soutěže pro mládež, která se stane součástí velkolepých oslav 250. výročí vzniku Spojených států. Tato čtyřdenní akce se uskuteční příští podzim a zúčastní se jí nejlepší středoškolští sportovci z každého státu i amerického teritoria.
Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem v posledních dnech prudce vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump nařídil úplnou blokádu ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní.
Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.
OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.
Blížící se Vánoce umí být i tíhou. Vyprávět o tom může Veronika Arichteva, která si krátce před svátky opět uvědomila, o co letos přišla. Sympatické herečce v letošním roce zemřel tatínek, následně s manželem Biserem přišli o miminko.
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.