Mezinárodní rozhovory o vytvoření přelomové smlouvy, která by ukončila znečištění plasty, opět ztroskotaly. Poslední kolo jednání OSN, které bylo v pořadí už šesté za necelé tři roky, mělo skončit ve čtvrtek, ale země jednaly až do noci ve snaze překonat patovou situaci. Skupina více než 100 států usilovala o omezení výroby plastů, zatímco ropné státy se soustředily na recyklaci.
Po jednáních kubánští delegáti prohlásili, že země "promarnily historickou příležitost, ale musíme jít dál". Jednání byla svolána v roce 2022 v reakci na rostoucí vědecké důkazy o rizicích, která představuje znečištění plasty pro lidské zdraví a životní prostředí.
Přestože plasty mají své místo v téměř každém odvětví, vědci jsou obzvláště znepokojeni potenciálně toxickými chemikáliemi, které se z nich mohou uvolňovat, jak se plasty rozpadají na menší kousky. Mikroplasty už byly nalezeny v půdě, řekách, ve vzduchu a dokonce i v lidských orgánech.
Původní termín pro dosažení dohody, který byl stanoven na konec loňského prosince, se nepodařilo dodržet. Kolaps posledních rozhovorů znamená, že se země dostávají do dalšího skluzu. Zástupci tichomořského ostrovního státu Palau uvedli, že se opakovaně vracejí domů s nedostatečným pokrokem. Podle nich je nespravedlivé, že musejí čelit další globální ekologické krizi, ke které přispívají jen minimálně.
Hlavní rozkol mezi státy přetrvává již od začátku. Některé země se domnívají, že smlouva by měla řešit problém u jeho zdroje, tedy omezením výroby. Oproti tomu ropné státy prosazují, aby se smlouva soustředila na správu již existujícího znečištění.
Pro největší ropné státy, jako je Saúdská Arábie a Rusko, jsou plasty, které se vyrábějí z fosilních paliv, klíčovou součástí jejich budoucího hospodářství, obzvláště s postupným přechodem od spalovacích motorů k elektromobilům. Tato skupina zemí zastává názor, že nejlepším řešením je lepší sběr odpadu a recyklační infrastruktura.
Ross Eisenberg, prezident asociace America's Plastic Makers, potvrdil, že plasty jsou nepostradatelné pro moderní život a že se objevují v téměř každé věci. Podle něj by se měla smlouva zaměřit na ukončení znečištění plasty, nikoli na ukončení jejich výroby. Zároveň varoval, že pokusy o nahrazení plastů jinými materiály by mohly mít nepředvídané následky.
Mnozí vědci však tento přístup považují za chybný. Globální míra recyklace se odhaduje pouze na 10 % a neexistují záruky, že by se tento podíl mohl výrazně zvýšit. Profesor Costas Velis z Imperial College London uvedl, že i kdyby se podařilo zvýšit míru recyklace na 15, 20 nebo 30 %, stále by to představovalo velké množství plastů, které by znečišťovaly životní prostředí a poškozovaly lidské zdraví. Zdůraznil, že je třeba zlepšit recyklaci, ale nelze doufat, že to vyřeší všechny problémy.
Výroba plastů se navíc výrazně zvýšila, a to z 2 milionů tun v roce 1950 na přibližně 475 milionů tun v roce 2022. Předpokládá se, že bez dalších opatření bude výroba nadále stoupat. Téměř 100 zemí, včetně Velké Británie a zemí Evropské unie, prosazovalo, aby smlouva stanovila omezení výroby a zajistila, že výrobky budou lépe navrženy pro snadnější recyklaci.
Jako příklad se uvádí, že plastové lahve by mohly být vyráběny v jedné barvě, protože barevné plasty mají pouze poloviční hodnotu oproti čirým. Tento přístup podporují i velké společnosti jako Nestlé nebo Unilever, které se sdružily v Business Coalition. Koalice také doporučila, aby státy zavedly poplatek za plastové výrobky, ze kterého by se financovaly recyklační snahy, což by mohlo navýšit příjmy na 576 miliard dolarů do roku 2040.
Předseda jednání Luis Vayas z Ekvádoru vypracoval nový návrh, který se zdál být více v souladu s požadavky Británie a její skupiny. Text sice nevyzýval k zastavení výroby, ale zmiňoval opatření, která by se mohla týkat nebezpečných plastových chemikálií a lepšího designu výrobků, který by usnadnil recyklaci.
Delegace Evropské unie to považovala za dobrý základ pro další vyjednávání. Oproti tomu ropné státy zůstaly hluboce nespokojené. Saúdská Arábie označila jednací proces za "problematický" a Kuvajt uvedl, že se jeho názory v textu vůbec neprojevily.
Mnoho ekologických skupin reagovalo na krach jednání s pobouřením, jelikož se domnívají, že ropné státy upřednostňují zisky před zdravím planety. Graham Forbes, vedoucí delegace Greenpeace, prohlásil, že neschopnost dosáhnout dohody musí být pro svět varovným signálem. Podle něj je ukončení znečištění plasty možné pouze v případě, že se země postaví proti zájmům fosilního průmyslu.
Předseda nakonec oznámil, že jednání budou pokračovat později.
Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin po téměř tříhodinovém jednání na Aljašce o válce na Ukrajině uspořádali tiskovou konferenci. Oba lídři se navzájem pochválili a schůzku označili za konstruktivní, podrobnosti ale nesdělili. Žádná dohoda neexistuje, dokud není uzavřena, řekl Trump a dodal, že zavolá do NATO a Kyjevu. Podle Putina by se lídři mohli brzy opět setkat, tentokrát však v Moskvě.
V Anchorage na Aljašce začala ostře sledovaná schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, která může trvat až sedm hodin. Hlavním tématem jednání bude válka na Ukrajině, jejíž politici nejsou na schůzce zastoupeni.
Šest let uplyne na podzim od smrti Karla Gotta, jenž dlouhá léta žil v domě na Bertramce. Jeho rodina jej v nedávné době opustila a plánovala zpřístupnění vily pro veřejnost. Až do středy, kdy vdova Ivana Gottová oznámila, že k tomu alespoň pro tuto chvíli nedojde. Jaké scénáře se teď nabízejí?
Až sedm hodin může podle Kremlu trvat schůzka prezidentů USA a Ruska, která začne na Aljašce v pátek večer. Hlavním tématem jednání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem bude válka na Ukrajině, která trvá přes tři roky. Kyjev na summitu zastoupen není.
Nejrůznějších podvodů, které cílí na důvěřivce, je v současnosti opravdu mnoho. Pokud lidé naletí, je jim většinou trapně a málokdo přizná, co se mu přihodilo. Veronika Žilková se ale rozhodla přiznat, že podvodníkům skočila na lep, když si dělala obavy o svou dceru Kordulu.
Před summitem s Vladimirem Putinem na Aljašce uskutečnil americký prezident Donald Trump telefonický hovor s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, který je Putinovým spojencem. Trump na sociální síti Truth Social sdělil, že s „vysoce respektovaným prezidentem Běloruska“ mluvil o řadě témat, včetně Putinovy návštěvy na Aljašce.
Donald Trump a Vladimir Putin se dnes sejdou na Aljašce, aby projednali válku na Ukrajině. Oba prezidenti dorazí obklopeni svými nejbližšími poradci, kteří mají utvářet jejich pozice na jednání. Delegace obou zemí naznačují, co bude pro oba lídry prioritou, píše The Guardian.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se objevil na summitu na Aljašce s oděvem, který vyvolal debaty a spekulace. Po příletu do Anchorage si pod černou vestu oblékl mikinu s nápisem „CCCP“, tedy zkratkou pro Svaz sovětských socialistických republik. Tato volba oblečení tak okamžitě upoutala pozornost celého světa.
Ztráty na životech během války na Ukrajině patří k nejstřeženějším tajemstvím konfliktu. Přesné počty padlých, zraněných i nezvěstných zůstávají neznámé a dostupné odhady se výrazně liší. V informační válce se i čísla stávají nástrojem propagandy, a záměrné mlžení ze strany zúčastněných států komplikuje jejich ověření. Mnohé statistiky navíc zahrnují různě definované kategorie ztrát, což dále zkresluje celkový obraz lidského utrpení, které tento konflikt přináší.
Navzdory své politice „Amerika na prvním místě“ se Donald Trump v prvních měsících svého druhého funkčního období neustále soustředí na mezinárodní vztahy a vyjednávání. Trump si podle zdrojů z Bílého domu užívá roli mírotvůrce a je přesvědčen, že dokáže uzavřít dohody, které se jeho předchůdcům nepodařily. To podle CNN ukazuje nejen jeho údajnou bystrost, ale také jeho moc.
Neville Chamberlain se v září 1938 snažil odvrátit válku a přinesl si z Mnichova slib, že zajistil "mír pro naši dobu". Ve skutečnosti však ustoupil Hitlerovým požadavkům, což mu dodalo sebevědomí a vedlo k další agresi. Podobná situace se nyní rýsuje před summitem v americké Aljašce, kde se setká Donald Trump s Vladimirem Putinem, varuje Tim Luckhurst, ředitel South Colleg na Durhamově Univerzitě.
Mezinárodní rozhovory o vytvoření přelomové smlouvy, která by ukončila znečištění plasty, opět ztroskotaly. Poslední kolo jednání OSN, které bylo v pořadí už šesté za necelé tři roky, mělo skončit ve čtvrtek, ale země jednaly až do noci ve snaze překonat patovou situaci. Skupina více než 100 států usilovala o omezení výroby plastů, zatímco ropné státy se soustředily na recyklaci.