Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Atmosféra mezi Bruselem a Washingtonem je momentálně nejmrazivější za poslední desetiletí. Trumpovy opakované výhrůžky ohledně vystoupení z aliance, jeho snahy o anexi Grónska či uvalení cel na evropské spojence výrazně podkopaly důvěru Evropanů v Ameriku jako spolehlivého partnera. Poslední kapkou se stalo středeční setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, po kterém Trump na sociálních sítích alianci ostře zkritizoval za nedostatečnou pomoc ve válce proti Íránu.
Tento dramatický posun v náladách potvrzuje i rozsáhlý průzkum European Pulse, který proběhl v šesti klíčových zemích EU. Výsledky jsou pro Washington alarmující: pouze 35 % dotázaných dnes vidí Spojené státy jako blízkého spojence nebo partnera. Naopak celých 60 % Evropanů vnímá USA jako konkurenta, nebo dokonce přímou hrozbu. Podle komisaře Kubiliuse má tento propad důvěry přímý vliv na to, jak lidé pohlížejí na celou Severoatlantickou alianci.
Navzdory skepticismu vůči americké administrativě však Evropané nezanevřeli na princip kolektivní obrany. Průzkum ukázal, že 76 % lidí by podpořilo vyslání vojáků své země na pomoc napadenému spojenci v rámci NATO. Zároveň však existuje drtivá shoda na tom, že se Evropa musí postarat sama o sebe. Rozvoj vlastních obranných schopností podporuje 86 % respondentů a téměř 70 % lidí si přímo přeje vznik společných evropských ozbrojených sil.
Komisař Kubilius zdůraznil, že Evropané si začínají mnohem více věřit ve vlastních schopnostech. Podle něj veřejnost chápe, že pouhá kombinace sedmadvaceti národních armád nepřináší takovou přidanou hodnotu jako jednotná vojenská síla. Lidé podle něj chtějí vidět „skutečnou vojenskou moc“, která bude schopna jednat nezávisle na měnících se náladách v Bílém domě. Tento silný signál by podle něj měli evropští lídři vzít vážně v potaz.
Idea evropské armády však v Bruselu stále naráží na názorové neshody. Zatímco Kubilius ji prosazuje jako nezbytnost, jiní vysoce postavení představitelé, jako například šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, se k tomuto konceptu staví odmítavě. Rozpor mezi politickými špičkami a přáním veřejnosti, které jasně vyplývá z průzkumů, tak vytváří v rámci Unie značné napětí ohledně budoucího směřování obranné politiky.
Situaci dále komplikuje postoj některých členských států k aktuálnímu konfliktu v Íránu. Například Itálie nedávno zablokovala americké straně využívání letecké základny na Sicílii pro účely války na Blízkém východě, což Trump vnímá jako zradu. Tyto lokální neshody jen prohlubují americkou nechuť garantovat evropskou bezpečnost zdarma a posilují Trumpovu rétoriku, že NATO bylo pro Ameriku zbytečné v momentech, kdy ji spojenci měli podpořit.
Andrius Kubilius odletěl v pátek do Washingtonu na jednání v Pentagonu, kde chce o posílení obranných schopností bloku diskutovat přímo s americkými protějšky. Cesta k evropské strategické autonomii bude dlouhá, ale podle komisaře je v době, kdy jsou transatlantické vazby napnuté k prasknutí, jedinou logickou cestou vpřed.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.
ZOO Liberec o víkendu oznámila velmi smutnou zprávu. Přišla o oblíbeného lachtana Huga, který uhynul. Podle prvotních informací pozřel hlavu panenky, která v jeho výběhu neměla co dělat.
V pátek 28. srpna se nám v případě bezoblačného počasí a dobrého výhledu k jihozápadnímu obzoru naskytne zajímavý pohled na částečné zatmění Měsíce. Počátek samotného zatmění bude ve 4 hodiny 33 minut a uvidíme jej očima i bez dalekohledu z celého území ČR. Zatmění Měsíce bude výrazné a z našeho území jej budeme moci pozorovat na ranní obloze nízko nad jihozápadním obzorem před východem Slunce.
Ukrajina se momentálně snaží především o to, aby válka se sousedním Ruskem skončila co možná nejdříve. Otevřela by se tak i cesta ke konání voleb, na což apeluje například bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov. Podle spolupracovníků prezidenta Zelenského je ale jeho návrh nerealistický.