Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Atmosféra mezi Bruselem a Washingtonem je momentálně nejmrazivější za poslední desetiletí. Trumpovy opakované výhrůžky ohledně vystoupení z aliance, jeho snahy o anexi Grónska či uvalení cel na evropské spojence výrazně podkopaly důvěru Evropanů v Ameriku jako spolehlivého partnera. Poslední kapkou se stalo středeční setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, po kterém Trump na sociálních sítích alianci ostře zkritizoval za nedostatečnou pomoc ve válce proti Íránu.
Tento dramatický posun v náladách potvrzuje i rozsáhlý průzkum European Pulse, který proběhl v šesti klíčových zemích EU. Výsledky jsou pro Washington alarmující: pouze 35 % dotázaných dnes vidí Spojené státy jako blízkého spojence nebo partnera. Naopak celých 60 % Evropanů vnímá USA jako konkurenta, nebo dokonce přímou hrozbu. Podle komisaře Kubiliuse má tento propad důvěry přímý vliv na to, jak lidé pohlížejí na celou Severoatlantickou alianci.
Navzdory skepticismu vůči americké administrativě však Evropané nezanevřeli na princip kolektivní obrany. Průzkum ukázal, že 76 % lidí by podpořilo vyslání vojáků své země na pomoc napadenému spojenci v rámci NATO. Zároveň však existuje drtivá shoda na tom, že se Evropa musí postarat sama o sebe. Rozvoj vlastních obranných schopností podporuje 86 % respondentů a téměř 70 % lidí si přímo přeje vznik společných evropských ozbrojených sil.
Komisař Kubilius zdůraznil, že Evropané si začínají mnohem více věřit ve vlastních schopnostech. Podle něj veřejnost chápe, že pouhá kombinace sedmadvaceti národních armád nepřináší takovou přidanou hodnotu jako jednotná vojenská síla. Lidé podle něj chtějí vidět „skutečnou vojenskou moc“, která bude schopna jednat nezávisle na měnících se náladách v Bílém domě. Tento silný signál by podle něj měli evropští lídři vzít vážně v potaz.
Idea evropské armády však v Bruselu stále naráží na názorové neshody. Zatímco Kubilius ji prosazuje jako nezbytnost, jiní vysoce postavení představitelé, jako například šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, se k tomuto konceptu staví odmítavě. Rozpor mezi politickými špičkami a přáním veřejnosti, které jasně vyplývá z průzkumů, tak vytváří v rámci Unie značné napětí ohledně budoucího směřování obranné politiky.
Situaci dále komplikuje postoj některých členských států k aktuálnímu konfliktu v Íránu. Například Itálie nedávno zablokovala americké straně využívání letecké základny na Sicílii pro účely války na Blízkém východě, což Trump vnímá jako zradu. Tyto lokální neshody jen prohlubují americkou nechuť garantovat evropskou bezpečnost zdarma a posilují Trumpovu rétoriku, že NATO bylo pro Ameriku zbytečné v momentech, kdy ji spojenci měli podpořit.
Andrius Kubilius odletěl v pátek do Washingtonu na jednání v Pentagonu, kde chce o posílení obranných schopností bloku diskutovat přímo s americkými protějšky. Cesta k evropské strategické autonomii bude dlouhá, ale podle komisaře je v době, kdy jsou transatlantické vazby napnuté k prasknutí, jedinou logickou cestou vpřed.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.