Jak stabilizovat NATO? V Evropské unii rezonuje plán na společnou evropskou armádu

Atmosféra mezi Bruselem a Washingtonem je momentálně nejmrazivější za poslední desetiletí. Trumpovy opakované výhrůžky ohledně vystoupení z aliance, jeho snahy o anexi Grónska či uvalení cel na evropské spojence výrazně podkopaly důvěru Evropanů v Ameriku jako spolehlivého partnera. Poslední kapkou se stalo středeční setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, po kterém Trump na sociálních sítích alianci ostře zkritizoval za nedostatečnou pomoc ve válce proti Íránu.

Tento dramatický posun v náladách potvrzuje i rozsáhlý průzkum European Pulse, který proběhl v šesti klíčových zemích EU. Výsledky jsou pro Washington alarmující: pouze 35 % dotázaných dnes vidí Spojené státy jako blízkého spojence nebo partnera. Naopak celých 60 % Evropanů vnímá USA jako konkurenta, nebo dokonce přímou hrozbu. Podle komisaře Kubiliuse má tento propad důvěry přímý vliv na to, jak lidé pohlížejí na celou Severoatlantickou alianci.

Navzdory skepticismu vůči americké administrativě však Evropané nezanevřeli na princip kolektivní obrany. Průzkum ukázal, že 76 % lidí by podpořilo vyslání vojáků své země na pomoc napadenému spojenci v rámci NATO. Zároveň však existuje drtivá shoda na tom, že se Evropa musí postarat sama o sebe. Rozvoj vlastních obranných schopností podporuje 86 % respondentů a téměř 70 % lidí si přímo přeje vznik společných evropských ozbrojených sil.

Komisař Kubilius zdůraznil, že Evropané si začínají mnohem více věřit ve vlastních schopnostech. Podle něj veřejnost chápe, že pouhá kombinace sedmadvaceti národních armád nepřináší takovou přidanou hodnotu jako jednotná vojenská síla. Lidé podle něj chtějí vidět „skutečnou vojenskou moc“, která bude schopna jednat nezávisle na měnících se náladách v Bílém domě. Tento silný signál by podle něj měli evropští lídři vzít vážně v potaz.

Idea evropské armády však v Bruselu stále naráží na názorové neshody. Zatímco Kubilius ji prosazuje jako nezbytnost, jiní vysoce postavení představitelé, jako například šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, se k tomuto konceptu staví odmítavě. Rozpor mezi politickými špičkami a přáním veřejnosti, které jasně vyplývá z průzkumů, tak vytváří v rámci Unie značné napětí ohledně budoucího směřování obranné politiky.

Situaci dále komplikuje postoj některých členských států k aktuálnímu konfliktu v Íránu. Například Itálie nedávno zablokovala americké straně využívání letecké základny na Sicílii pro účely války na Blízkém východě, což Trump vnímá jako zradu. Tyto lokální neshody jen prohlubují americkou nechuť garantovat evropskou bezpečnost zdarma a posilují Trumpovu rétoriku, že NATO bylo pro Ameriku zbytečné v momentech, kdy ji spojenci měli podpořit.

Andrius Kubilius odletěl v pátek do Washingtonu na jednání v Pentagonu, kde chce o posílení obranných schopností bloku diskutovat přímo s americkými protějšky. Cesta k evropské strategické autonomii bude dlouhá, ale podle komisaře je v době, kdy jsou transatlantické vazby napnuté k prasknutí, jedinou logickou cestou vpřed.