Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Atmosféra mezi Bruselem a Washingtonem je momentálně nejmrazivější za poslední desetiletí. Trumpovy opakované výhrůžky ohledně vystoupení z aliance, jeho snahy o anexi Grónska či uvalení cel na evropské spojence výrazně podkopaly důvěru Evropanů v Ameriku jako spolehlivého partnera. Poslední kapkou se stalo středeční setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, po kterém Trump na sociálních sítích alianci ostře zkritizoval za nedostatečnou pomoc ve válce proti Íránu.
Tento dramatický posun v náladách potvrzuje i rozsáhlý průzkum European Pulse, který proběhl v šesti klíčových zemích EU. Výsledky jsou pro Washington alarmující: pouze 35 % dotázaných dnes vidí Spojené státy jako blízkého spojence nebo partnera. Naopak celých 60 % Evropanů vnímá USA jako konkurenta, nebo dokonce přímou hrozbu. Podle komisaře Kubiliuse má tento propad důvěry přímý vliv na to, jak lidé pohlížejí na celou Severoatlantickou alianci.
Navzdory skepticismu vůči americké administrativě však Evropané nezanevřeli na princip kolektivní obrany. Průzkum ukázal, že 76 % lidí by podpořilo vyslání vojáků své země na pomoc napadenému spojenci v rámci NATO. Zároveň však existuje drtivá shoda na tom, že se Evropa musí postarat sama o sebe. Rozvoj vlastních obranných schopností podporuje 86 % respondentů a téměř 70 % lidí si přímo přeje vznik společných evropských ozbrojených sil.
Komisař Kubilius zdůraznil, že Evropané si začínají mnohem více věřit ve vlastních schopnostech. Podle něj veřejnost chápe, že pouhá kombinace sedmadvaceti národních armád nepřináší takovou přidanou hodnotu jako jednotná vojenská síla. Lidé podle něj chtějí vidět „skutečnou vojenskou moc“, která bude schopna jednat nezávisle na měnících se náladách v Bílém domě. Tento silný signál by podle něj měli evropští lídři vzít vážně v potaz.
Idea evropské armády však v Bruselu stále naráží na názorové neshody. Zatímco Kubilius ji prosazuje jako nezbytnost, jiní vysoce postavení představitelé, jako například šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, se k tomuto konceptu staví odmítavě. Rozpor mezi politickými špičkami a přáním veřejnosti, které jasně vyplývá z průzkumů, tak vytváří v rámci Unie značné napětí ohledně budoucího směřování obranné politiky.
Situaci dále komplikuje postoj některých členských států k aktuálnímu konfliktu v Íránu. Například Itálie nedávno zablokovala americké straně využívání letecké základny na Sicílii pro účely války na Blízkém východě, což Trump vnímá jako zradu. Tyto lokální neshody jen prohlubují americkou nechuť garantovat evropskou bezpečnost zdarma a posilují Trumpovu rétoriku, že NATO bylo pro Ameriku zbytečné v momentech, kdy ji spojenci měli podpořit.
Andrius Kubilius odletěl v pátek do Washingtonu na jednání v Pentagonu, kde chce o posílení obranných schopností bloku diskutovat přímo s americkými protějšky. Cesta k evropské strategické autonomii bude dlouhá, ale podle komisaře je v době, kdy jsou transatlantické vazby napnuté k prasknutí, jedinou logickou cestou vpřed.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značný optimismus ohledně nadcházejícího víkendového summitu v Pákistánu, kde by mohlo dojít k průlomové dohodě s Íránem. Podle jeho slov se rétorika íránských představitelů v soukromí výrazně liší od té, kterou prezentují v médiích, a v osobním kontaktu působí mnohem rozumněji. Trumpova administrativa tak sází na strategii, že se s oslabeným Teheránem, jenž je pod tlakem nedávných vojenských ztrát, podaří vyjednat konec války.