Jak stabilizovat NATO? V Evropské unii rezonuje plán na společnou evropskou armádu

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 10. dubna 2026 16:51
Sdílej:

Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Atmosféra mezi Bruselem a Washingtonem je momentálně nejmrazivější za poslední desetiletí. Trumpovy opakované výhrůžky ohledně vystoupení z aliance, jeho snahy o anexi Grónska či uvalení cel na evropské spojence výrazně podkopaly důvěru Evropanů v Ameriku jako spolehlivého partnera. Poslední kapkou se stalo středeční setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, po kterém Trump na sociálních sítích alianci ostře zkritizoval za nedostatečnou pomoc ve válce proti Íránu.

Tento dramatický posun v náladách potvrzuje i rozsáhlý průzkum European Pulse, který proběhl v šesti klíčových zemích EU. Výsledky jsou pro Washington alarmující: pouze 35 % dotázaných dnes vidí Spojené státy jako blízkého spojence nebo partnera. Naopak celých 60 % Evropanů vnímá USA jako konkurenta, nebo dokonce přímou hrozbu. Podle komisaře Kubiliuse má tento propad důvěry přímý vliv na to, jak lidé pohlížejí na celou Severoatlantickou alianci.

Navzdory skepticismu vůči americké administrativě však Evropané nezanevřeli na princip kolektivní obrany. Průzkum ukázal, že 76 % lidí by podpořilo vyslání vojáků své země na pomoc napadenému spojenci v rámci NATO. Zároveň však existuje drtivá shoda na tom, že se Evropa musí postarat sama o sebe. Rozvoj vlastních obranných schopností podporuje 86 % respondentů a téměř 70 % lidí si přímo přeje vznik společných evropských ozbrojených sil.

Komisař Kubilius zdůraznil, že Evropané si začínají mnohem více věřit ve vlastních schopnostech. Podle něj veřejnost chápe, že pouhá kombinace sedmadvaceti národních armád nepřináší takovou přidanou hodnotu jako jednotná vojenská síla. Lidé podle něj chtějí vidět „skutečnou vojenskou moc“, která bude schopna jednat nezávisle na měnících se náladách v Bílém domě. Tento silný signál by podle něj měli evropští lídři vzít vážně v potaz.

Idea evropské armády však v Bruselu stále naráží na názorové neshody. Zatímco Kubilius ji prosazuje jako nezbytnost, jiní vysoce postavení představitelé, jako například šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, se k tomuto konceptu staví odmítavě. Rozpor mezi politickými špičkami a přáním veřejnosti, které jasně vyplývá z průzkumů, tak vytváří v rámci Unie značné napětí ohledně budoucího směřování obranné politiky.

Situaci dále komplikuje postoj některých členských států k aktuálnímu konfliktu v Íránu. Například Itálie nedávno zablokovala americké straně využívání letecké základny na Sicílii pro účely války na Blízkém východě, což Trump vnímá jako zradu. Tyto lokální neshody jen prohlubují americkou nechuť garantovat evropskou bezpečnost zdarma a posilují Trumpovu rétoriku, že NATO bylo pro Ameriku zbytečné v momentech, kdy ji spojenci měli podpořit.

Andrius Kubilius odletěl v pátek do Washingtonu na jednání v Pentagonu, kde chce o posílení obranných schopností bloku diskutovat přímo s americkými protějšky. Cesta k evropské strategické autonomii bude dlouhá, ale podle komisaře je v době, kdy jsou transatlantické vazby napnuté k prasknutí, jedinou logickou cestou vpřed. 

Stalo se
Novinky
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Válku mezi Íránem a USA má prvního poraženého. Zemi, které se konflikt vůbec netýká

V souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem s Íránem se ukazuje, že jedním z jeho největších poražených by mohlo být Egypt, ačkoliv se nachází stovky kilometrů od samotné frontové linie. Islámská republika sice na nejlidnatější arabskou zemi nezaútočila raketami ani drony jako na její sousedy v Perském zálivu, dlouhodobé ekonomické a diplomatické náklady války však pro Káhiru mohou být mnohem fatálnější než pro státy, které přímým úderům čelily.

Novinky
Hurikán

Jak extrémní počasí mění Zemi? Připravme se na stále ničivější medikány, varují experti

Středomoří je schopné generovat hurikány a klimatické změny budou tyto jevy dále zhoršovat. V březnu 2026 způsobil cyklon tropického typu pojmenovaný Jolina značné škody napříč severní Afrikou. Podobně ničivé bouře Ianos v roce 2020 a Daniel v roce 2023 zasáhly Řecko, přičemž druhá jmenovaná vyvolala humanitární katastrofu v libyjském městě Derna, kde byly hlášeny tisíce mrtvých nebo pohřešovaných. Tyto útvary, které se vyskytují v netropických oblastech, se označují jako medikány, což je složenina slov Středomoří a hurikány.

Novinky
WHO

Ebola dál zabíjí. Africa CDC vyhlásilo stav nouze WHO svolává krizové zasedání

Počet obětí epidemie eboly v Demokratické republice Kongo prudce vzrostl na nejméně 131 mrtvých z celkového počtu 513 podezřelých případů. Tyto údaje v noci na úterý v národní televizi oznámil konžský ministr zdravotnictví Samuel Roger Kamba. Zároveň však upozornil, že se jedná o odhad a je zapotřebí dalšího výzkumu, který s jistotou potvrdí, zda všechna tato úmrtí skutečně souvisela s ebolou. V reakci na vážnou situaci vyhlásilo africké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) kontinentální stav nouze v oblasti veřejného zdraví, což této instituci umožňuje mobilizovat mimořádné zdroje včetně vyslání krizových týmů.

Novinky
MV Hondius

MV Hondius dorazila do Rotterdamu. Kritické okno pro zastavení šíření hantaviru se otevírá

S příjezdem výzkumné a výletní lodi MV Hondius do nizozemského Rotterdamu se otevřelo kritické okno pro zastavení potenciálního šíření nebezpečného hantaviru kmene Andes. Nákaza tímto virem končí fatálně přibližně ve 40 procentech případů. Vzhledem k tomu, že plavidlo přepravovalo cestující zhruba ze dvou desítek zemí, čelí globální úřady pro ochranu veřejného zdraví první velké zkoušce v kontrole šíření infekcí od pandemie covidu-19. Jednotlivé státy však volí odlišné strategie pro monitorování vystavených osob i pro komunikaci s nervózní veřejností.