Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
K takové situaci typicky dochází, když nelze dosáhnout komplexní politické dohody. Příkladem může být vývoj na východě Ukrajiny mezi lety 2014 a 2022. Tento konflikt byl považován za zmrazený, přestože si vyžádal zhruba 14 000 obětí mezi vojáky i civilisty a byl doprovázen neustálou kybernetickou a informační válkou.
I když rozhovory v Pákistánu přinesou dohodu, existují tři hlavní důvody, proč vývoj spěje ke zmrazenému konfliktu, nikoliv k míru. Prvním důvodem je přístup prezidenta Donalda Trumpa, který nebere příměří jako pauzu pro diplomatická jednání o podstatných otázkách. Místo toho jej prezentuje jako americký úspěch a následně se věnuje jiným globálním tématům.
Trump tvrdí, že ukončil deset válek, včetně té současné s Íránem či bojů v Libanonu. Bližší pohled však ukazuje, že ve většině těchto případů sice platí křehké příměří, ale zásadní problémy zůstávají nevyřešeny. To vede k přetrvávání napětí, jako je riziko obnovení bojů mezi Indií a Pákistánem nebo nejasná budoucnost vztahů mezi Thajskem a Kambodžou.
Druhým důvodem je asymetrická povaha války, kde existuje obrovský nepoměr mezi vojenskou silou USA a Izraele na jedné straně a Íránem na straně druhé. Írán úmyslně využívá asymetrickou taktiku, aby čelil převaze protivníka. Zaměřuje se například na infrastrukturu v zemích Perského zálivu či blokování Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, čímž narušuje globální ekonomiku.
Výzkumy naznačují, že asymetrické války jsou ze své podstaty dlouhotrvající a otevřené, což častěji vede ke zmrazení než k politickému urovnání. Slabší strana totiž nemůže konvenčně vyhrát, a proto se snaží vyčerpat silnějšího protivníka politickým, ekonomickým a psychologickým tlakem. To má vést k jeho ústupu.
Aktuálně sledujeme, jak Trump pod tlakem usiluje o příměří, které prezentuje jako vítězství. Írán na dohodu přistoupil spíše jako slabší aktér usilující o přežití než jako strana odhodlaná k trvalému ukončení konfliktu. Podobnou strategii zvolil Tálibán v Afghánistánu, který přežil dvacet let ve zmrazeném konfliktu s USA a po jejich stažení opět převzal kontrolu nad zemí.
Třetím faktorem je absence zaměření na komplexní podstatu napětí, zejména na íránský jaderný program. Washington a Teherán se zatím nejeví jako odhodlané k dlouhodobému řešení. První kolo mírových rozhovorů v Pákistánu v dubnu ztroskotalo právě na neochotě Íránu ustoupit v otázce jaderného programu.
Teherán dlouhodobě argumentuje nezadatelným právem na obohacování uranu pro civilní účely. Multilaterální dohoda z roku 2015 se vyjednávala dvacet měsíců, než od ní Trump o tři roky později odstoupil s označením, že jde o hroznou jednostrannou dohodu. Historie naznačuje, že rychlé a jasné řešení tak složitého sporu je nepravděpodobné.
Existují úvahy o částečné dohodě, která by ponechala technické detaily na později. Trump však čelí soupeři, který nehodlá ustoupit ze svých jaderných práv. Írán navíc již prokázal své odhodlání tím, že nastavil nový geostrategický normál uzavřením Hormuzského průlivu.
Zmrazený konflikt znamená pro region další hrozby a periodické výbuchy násilí mezi zúčastněnými stranami. Podobná situace panuje v Pásmu Gazy, kde se sice první fáze mírového plánu s výměnou rukojmích realizovala, ale u složitějších otázek, jako je správa území či odzbrojení Hamásu, nedošlo k pokroku. Izrael proto odmítá úplné stažení vojsk.
Historické příklady ukazují, že bez mírové smlouvy může konflikt trvat desetiletí, jako v případě Koreje, kde příměří z roku 1953 neukončilo faktický válečný stav. To vedlo k rozvoji jaderného programu Severní Koreje. Podobně zmrazený konflikt mezi Indií a Pákistánem vyústil v závody ve zbrojení a dlouhodobou nestabilitu v jižní Asii.
Podobná zmrazená situace mezi USA, Izraelem a Íránem pravděpodobně vytvoří dlouhodobou nestabilitu na Blízkém východě. Hrozí zde možné závody ve zbrojení a další násilné střety, zejména v souvislosti s kontrolou nad Hormuzským průlivem.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.
Organizace spojených národů varuje před rekordním klimatickým jevem El Niño, který se podle odborníků zvětšuje přímo před očima. Předpovědi podle webu The Guardian ukazují, že tento fenomén s téměř absolutní jistotou překoná dosavadní teplotní rekordy. Podle dostupných dat půjde nejspíš o nejsilnější událost tohoto druhu za poslední tisíciletí. Extrémní výkyv počasí ještě více zatíží celosvětovou atmosféru, která se již nyní potýká s dopady globálního oteplování.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila financování dlouholetého programu zaměřeného na monitorování přírodních rizik a identifikaci rizikových oblastí pro sesuvy půdy v Nepálu.
Americký viceprezident JD Vance vyvolal pozornost svými výroky v rozhovoru pro evangelikální podcast dvaadvacetiletého Youtubera Bryce Crawforda. Vance během více než hodinového rozhovoru prohlásil, že se snaží konat co nejvíce Boží práce a že je v pořádku, pokud to povede k příchodu konce světa. Podle svých slov by zároveň nebyl překvapen, kdyby mezi lidmi již dnes chodil Antikrist.
