Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
K takové situaci typicky dochází, když nelze dosáhnout komplexní politické dohody. Příkladem může být vývoj na východě Ukrajiny mezi lety 2014 a 2022. Tento konflikt byl považován za zmrazený, přestože si vyžádal zhruba 14 000 obětí mezi vojáky i civilisty a byl doprovázen neustálou kybernetickou a informační válkou.
I když rozhovory v Pákistánu přinesou dohodu, existují tři hlavní důvody, proč vývoj spěje ke zmrazenému konfliktu, nikoliv k míru. Prvním důvodem je přístup prezidenta Donalda Trumpa, který nebere příměří jako pauzu pro diplomatická jednání o podstatných otázkách. Místo toho jej prezentuje jako americký úspěch a následně se věnuje jiným globálním tématům.
Trump tvrdí, že ukončil deset válek, včetně té současné s Íránem či bojů v Libanonu. Bližší pohled však ukazuje, že ve většině těchto případů sice platí křehké příměří, ale zásadní problémy zůstávají nevyřešeny. To vede k přetrvávání napětí, jako je riziko obnovení bojů mezi Indií a Pákistánem nebo nejasná budoucnost vztahů mezi Thajskem a Kambodžou.
Druhým důvodem je asymetrická povaha války, kde existuje obrovský nepoměr mezi vojenskou silou USA a Izraele na jedné straně a Íránem na straně druhé. Írán úmyslně využívá asymetrickou taktiku, aby čelil převaze protivníka. Zaměřuje se například na infrastrukturu v zemích Perského zálivu či blokování Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, čímž narušuje globální ekonomiku.
Výzkumy naznačují, že asymetrické války jsou ze své podstaty dlouhotrvající a otevřené, což častěji vede ke zmrazení než k politickému urovnání. Slabší strana totiž nemůže konvenčně vyhrát, a proto se snaží vyčerpat silnějšího protivníka politickým, ekonomickým a psychologickým tlakem. To má vést k jeho ústupu.
Aktuálně sledujeme, jak Trump pod tlakem usiluje o příměří, které prezentuje jako vítězství. Írán na dohodu přistoupil spíše jako slabší aktér usilující o přežití než jako strana odhodlaná k trvalému ukončení konfliktu. Podobnou strategii zvolil Tálibán v Afghánistánu, který přežil dvacet let ve zmrazeném konfliktu s USA a po jejich stažení opět převzal kontrolu nad zemí.
Třetím faktorem je absence zaměření na komplexní podstatu napětí, zejména na íránský jaderný program. Washington a Teherán se zatím nejeví jako odhodlané k dlouhodobému řešení. První kolo mírových rozhovorů v Pákistánu v dubnu ztroskotalo právě na neochotě Íránu ustoupit v otázce jaderného programu.
Teherán dlouhodobě argumentuje nezadatelným právem na obohacování uranu pro civilní účely. Multilaterální dohoda z roku 2015 se vyjednávala dvacet měsíců, než od ní Trump o tři roky později odstoupil s označením, že jde o hroznou jednostrannou dohodu. Historie naznačuje, že rychlé a jasné řešení tak složitého sporu je nepravděpodobné.
Existují úvahy o částečné dohodě, která by ponechala technické detaily na později. Trump však čelí soupeři, který nehodlá ustoupit ze svých jaderných práv. Írán navíc již prokázal své odhodlání tím, že nastavil nový geostrategický normál uzavřením Hormuzského průlivu.
Zmrazený konflikt znamená pro region další hrozby a periodické výbuchy násilí mezi zúčastněnými stranami. Podobná situace panuje v Pásmu Gazy, kde se sice první fáze mírového plánu s výměnou rukojmích realizovala, ale u složitějších otázek, jako je správa území či odzbrojení Hamásu, nedošlo k pokroku. Izrael proto odmítá úplné stažení vojsk.
Historické příklady ukazují, že bez mírové smlouvy může konflikt trvat desetiletí, jako v případě Koreje, kde příměří z roku 1953 neukončilo faktický válečný stav. To vedlo k rozvoji jaderného programu Severní Koreje. Podobně zmrazený konflikt mezi Indií a Pákistánem vyústil v závody ve zbrojení a dlouhodobou nestabilitu v jižní Asii.
Podobná zmrazená situace mezi USA, Izraelem a Íránem pravděpodobně vytvoří dlouhodobou nestabilitu na Blízkém východě. Hrozí zde možné závody ve zbrojení a další násilné střety, zejména v souvislosti s kontrolou nad Hormuzským průlivem.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.