Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
K takové situaci typicky dochází, když nelze dosáhnout komplexní politické dohody. Příkladem může být vývoj na východě Ukrajiny mezi lety 2014 a 2022. Tento konflikt byl považován za zmrazený, přestože si vyžádal zhruba 14 000 obětí mezi vojáky i civilisty a byl doprovázen neustálou kybernetickou a informační válkou.
I když rozhovory v Pákistánu přinesou dohodu, existují tři hlavní důvody, proč vývoj spěje ke zmrazenému konfliktu, nikoliv k míru. Prvním důvodem je přístup prezidenta Donalda Trumpa, který nebere příměří jako pauzu pro diplomatická jednání o podstatných otázkách. Místo toho jej prezentuje jako americký úspěch a následně se věnuje jiným globálním tématům.
Trump tvrdí, že ukončil deset válek, včetně té současné s Íránem či bojů v Libanonu. Bližší pohled však ukazuje, že ve většině těchto případů sice platí křehké příměří, ale zásadní problémy zůstávají nevyřešeny. To vede k přetrvávání napětí, jako je riziko obnovení bojů mezi Indií a Pákistánem nebo nejasná budoucnost vztahů mezi Thajskem a Kambodžou.
Druhým důvodem je asymetrická povaha války, kde existuje obrovský nepoměr mezi vojenskou silou USA a Izraele na jedné straně a Íránem na straně druhé. Írán úmyslně využívá asymetrickou taktiku, aby čelil převaze protivníka. Zaměřuje se například na infrastrukturu v zemích Perského zálivu či blokování Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, čímž narušuje globální ekonomiku.
Výzkumy naznačují, že asymetrické války jsou ze své podstaty dlouhotrvající a otevřené, což častěji vede ke zmrazení než k politickému urovnání. Slabší strana totiž nemůže konvenčně vyhrát, a proto se snaží vyčerpat silnějšího protivníka politickým, ekonomickým a psychologickým tlakem. To má vést k jeho ústupu.
Aktuálně sledujeme, jak Trump pod tlakem usiluje o příměří, které prezentuje jako vítězství. Írán na dohodu přistoupil spíše jako slabší aktér usilující o přežití než jako strana odhodlaná k trvalému ukončení konfliktu. Podobnou strategii zvolil Tálibán v Afghánistánu, který přežil dvacet let ve zmrazeném konfliktu s USA a po jejich stažení opět převzal kontrolu nad zemí.
Třetím faktorem je absence zaměření na komplexní podstatu napětí, zejména na íránský jaderný program. Washington a Teherán se zatím nejeví jako odhodlané k dlouhodobému řešení. První kolo mírových rozhovorů v Pákistánu v dubnu ztroskotalo právě na neochotě Íránu ustoupit v otázce jaderného programu.
Teherán dlouhodobě argumentuje nezadatelným právem na obohacování uranu pro civilní účely. Multilaterální dohoda z roku 2015 se vyjednávala dvacet měsíců, než od ní Trump o tři roky později odstoupil s označením, že jde o hroznou jednostrannou dohodu. Historie naznačuje, že rychlé a jasné řešení tak složitého sporu je nepravděpodobné.
Existují úvahy o částečné dohodě, která by ponechala technické detaily na později. Trump však čelí soupeři, který nehodlá ustoupit ze svých jaderných práv. Írán navíc již prokázal své odhodlání tím, že nastavil nový geostrategický normál uzavřením Hormuzského průlivu.
Zmrazený konflikt znamená pro region další hrozby a periodické výbuchy násilí mezi zúčastněnými stranami. Podobná situace panuje v Pásmu Gazy, kde se sice první fáze mírového plánu s výměnou rukojmích realizovala, ale u složitějších otázek, jako je správa území či odzbrojení Hamásu, nedošlo k pokroku. Izrael proto odmítá úplné stažení vojsk.
Historické příklady ukazují, že bez mírové smlouvy může konflikt trvat desetiletí, jako v případě Koreje, kde příměří z roku 1953 neukončilo faktický válečný stav. To vedlo k rozvoji jaderného programu Severní Koreje. Podobně zmrazený konflikt mezi Indií a Pákistánem vyústil v závody ve zbrojení a dlouhodobou nestabilitu v jižní Asii.
Podobná zmrazená situace mezi USA, Izraelem a Íránem pravděpodobně vytvoří dlouhodobou nestabilitu na Blízkém východě. Hrozí zde možné závody ve zbrojení a další násilné střety, zejména v souvislosti s kontrolou nad Hormuzským průlivem.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.
Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností.
Případem, jaký nebývá běžný, se od středy zabývá pražská mordparta. V české metropoli měl být zavražděn vlivný izraelský podnikatel z oblasti hazardu. Policie pouze potvrdila, že vyšetřuje vraždu cizince.
Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).
Počasí v Česku je na začátku června poměrně nevyzpytatelné. Chvíli je slunečno, pak zase prší. O víkendu by se snad mohla situace zlepšit, očekává se oteplení. Nejvyšší teploty se dokonce přiblíží třicítce.
Evropská komise jedná s členskými státy o úpravě pravidel pro uprchlíky z Ukrajiny a zvažuje, že by z unijní ochrany do budoucna vyloučila muže v branném věku a také lidi, kteří ze své vlasti odešli nelegálně. Stávající evropský mechanismus dočasné ochrany sice vyprší až v březnu 2027, unijní exekutiva však již nyní připravuje jeho prodloužení o další rok a testuje postoj jednotlivých vlád k zavedení nových restrikcí. Během čtvrtečního zasedání ministrů vnitra v Lucemburku získal tento návrh oficiální podporu od polského wiceministra vnitra Macieje Duszczyka, který potvrdil, že Varšava s takovým řešením plně souhlasí.