Pákistán se v posledních měsících nečekaně stal klíčovým hráčem na poli globální diplomacie. Poté, co svět sledoval eskalaci napětí mezi Washingtonem a Teheránem, oznámil pákistánský premiér Šehbáz Šaríf 7. dubna 2026 průlomovou zprávu: obě strany dosáhly dohody o příměří. Tento diplomatický úspěch není náhodou, ale výsledkem promyšlené strategie Islámábádu, který dokázal využít svou geografickou polohu i specifické vazby na oba aktéry.
Geografická blízkost k Íránu, se kterým Pákistán sdílí 900 kilometrů dlouhou hranici, činí stabilitu sousední země pro Islámábád existenční nutností. Pákistánská diplomacie se dlouhodobě drží doktríny „studované neutrality“, kterou uplatňovala již během íránsko-irácké války v 80. letech. Tato historická zkušenost naučila Pákistán vyvažovat vztahy s Teheránem i v dobách, kdy na něj zbytek světa vyvíjel silný nátlak.
Vztah s Íránem je pro Pákistán také nástrojem k vyvažování vlivu sousední Indie. Islámábád s nelibostí sledoval indické investice do íránského přístavu Čábahár, který má sloužit jako obchodní cesta obcházející pákistánské území. Přestože vztahy s Íránem v roce 2024 narušily vzájemné přeshraniční údery proti ozbrojencům, obě země si rychle uvědomily, že si otevřený konflikt nemohou dovolit, což jen posílilo vzájemnou diplomatickou provázanost.
Kritický moment nastal 28. února 2026, kdy byl při americko-izraelských útocích zabit ajatolláh Alí Chameneí. V Pákistánu, kde šíitská menšina tvoří až 20 % populace, propukly násilné protesty, které si vyžádaly oběti na životech. Islámábád musel manévrovat mezi domácím hněvem a nutností udržet funkční vztah s Washingtonem. Právě tato schopnost zůstat v kontaktu s oběma stranami v době nejhlubší krize upevnila pákistánskou roli jako jediného důvěryhodného zprostředkovatele.
Zatímco jiné mocnosti byly v otázce mediace mimo hru – Rusko je plně zaměstnáno válkou na Ukrajině, Čína je příliš nakloněna Íránu a státy Perského zálivu byly přímými účastníky konfliktu – Pákistán si budoval cestu k Donaldu Trumpovi. Od jeho návratu do Bílého domu v lednu 2025 Islámábád aktivně usiloval o přízeň nové administrativy. Pákistán se jako jeden z prvních připojil k Trumpovu mírovému rámci a dokonce nominoval amerického prezidenta na Nobelovu cenu za mír.
Klíčovým faktorem se stal osobní vztah mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády, polním maršálem Asimem Munírem. Trump veřejně chválil Muníra jako výjimečného lídra a vyzdvihl, že Pákistán zná Írán „lépe než kdokoli jiný“. Tato důvěra umožnila Munírovi hrát roli hlavního architekta příměří, kdy během rozhodující noci na 6. dubna přímo komunikoval s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arákčím i americkým viceprezidentem JD Vancem.
Pákistán má na míru v regionu i přímý ekonomický zájem. Uzavření Hormuzského průlivu způsobilo šok v cenách ropy, což pákistánskou ekonomiku, závislou na dovozu energií, drtivě zasáhlo. Právě tato zainteresovanost na výsledku paradoxně zvyšuje pákistánskou věrohodnost v očích Washingtonu i Teheránu – obě strany vědí, že Islámábád nejedná z pouhého altruismu, ale z vlastní naléhavé potřeby ukončit konflikt.
Bez ohledu na to, jak dopadnou plánovaná jednání v Islámábádu, Pákistán už nyní získal obrovský diplomatický kapitál. Po letech, kdy se Indie snažila Pákistán na mezinárodní scéně marginalizovat, se země vrátila do pozice respektovaného aktéra, který svolává jednání mezi světovou supervelmocí a regionálním lídrem. Úspěšné zprostředkování příměří tak představuje jeden z nejvýznamnějších diplomatických počinů v moderních dějinách jižní Asie.
Íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zaútočily na americkou leteckou základnu v regionu poté, co Spojené státy provedly nové údery v jižním Íránu. Revoluční gardy sice neupřesnily přesné umístění této základny, nicméně Kuvajt, který na svém území hostí americké síly, potvrdil zachycení nepřátelských raketových a dronových hrozeb, aniž by specifikoval místo jejich původu. Eskalace přišla poté, co americká armáda sestřelila íránské bezpilotní letouny nad Hormuzským průlivem a zasáhla vojenské stanoviště ve strategickém přístavním městě Bandar Abbás. Tyto obnovené střety vážně ohrožují křehké příměří mezi oběma státy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se s naléhavou výzvou obrátil na amerického prezidenta Donalda Trumpa a tamní Kongres se žádostí o urychlené dodávky munice pro protivzdušnou obranu, zejména systémů Patriot. Krok zdůvodnil tím, že balistické střely představují poslední zásadní výhodu Vladimira Putina na bojišti a jejich neutralizace by ruského vůdce donutila zasednout k vyjednávacímu stolu. Reagoval tak na nedělní masivní útok, při kterém Rusko nasadilo třicet balistických raket, z nichž ukrajinské letectvo dokázalo sestřelit pouze jedenáct. Podle Zelenského navíc Moskva při úderech použila i dvě střely Orešnik schopné nést jaderné hlavice.
Americké námořnictvo dopsalo závěrečnou kapitolu kontroverzního programu plavidel pro pobřežní boj (LCS), když dříve v tomto měsíci v Ohiu slavnostně zařadilo do služby poslední z 35 plánovaných lodí, USS Cleveland. Ačkoli úřadující ministr námořnictva Hung Cao na sociálních sítích vyzdvihoval ocel, sílu a výkon nového plavidla, kritici pro tento ambiciózní vojenský projekt nacházejí podstatně méně lichotivá označení. Celý program, jehož cena se původně odhadovala na 60 miliard dolarů, se podle investigativních novinářů ze serveru ProPublica může vyšplhat až přes hranici 100 miliard dolarů, což z něj činí jedno z nejvýraznějších plýtvání v historii amerických armádních nákupů.
Po 88 dnech téměř úplného výpadku internetu v Íránu se v úterý kolem páté hodiny odpoledne začaly na telefonech a sociálních sítích objevovat dlouho odkládané zprávy, básně a snímky, když se částečně obnovilo dosud velmi omezené spojení. Prvotní reakce veřejnosti však nebyly radostné, v nových příspěvcích se odrážela spíše skepse, hněv a úzkost.
Česko pomáhá Ukrajině, která přes čtyři roky čelí plnohodnotné ruské invazi, také zajišťováním muniční iniciativy. Ta se ale potýká s novým problémem, o němž se zmínil prezident Petr Pavel. Promluvil i premiér Andrej Babiš (ANO).
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety bylo zabito téměř půl milionu ruských vojáků. Tento nový odhad zveřejnila šéfka britské zpravodajské služby GCHQ Anne Keast-Butlerová. Ve svém vůbec prvním projevu v této funkci uvedla, že ruské jednotky poprvé od konce roku 2022 začínají na ukrajinském bojišti viditelně ustupovat.
Kanada oznámila plány na nákup flotily letounů včasné výstrahy od švédské společnosti Saab. V tomto strategickém tendru dala přednost evropskému řešení před konkurenční nabídkou amerického koncernu Boeing. Tento krok představuje pro Ottawu jasný posun v její obranné politice, jelikož se země snaží výrazně snížit svou dosavadní závislost na amerických zbrojařských firmách.
Evropské státy zavádějí zvýšený dohled a monitorování možných příznaků eboly u cestujících, kteří přilétají leteckými linkami z Demokratické republiky Kongo. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nechce nic riskovat, protože smrtící virus se v Africe aktuálně šíří rychleji, než ho tamní zdravotníci zvládají izolovat. Podle posledních pondělních údajů přesáhl počet podezřelých případů v Kongu hranici 900, přičemž úřady evidují nejméně 223 úmrtí. Skutečný rozsah epidemie se však odhaduje jako daleko vyšší, přičemž nákazu hlásí už i sousední Uganda.
Ruská vláda požádala své přední bankovní domy, aby samy sestřelovaly ukrajinské drony. Moskva se totiž potýká s vážnými problémy při obraně klíčových objektů před vzdušnými útoky a její systémy protivzdušné obrany jsou přetížené.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování, že rychle se šířící epidemie eboly ve východní části Demokratické republiky Kongo a v sousední Ugandě v současné době předstihuje veškeré záchranné kapacity. Podle oficiálního prohlášení bylo v oblasti zaznamenáno již nejméně 220 podezřelých úmrtí. Místní zdravotníci v konfliktem zmítané konžské provincii Ituri navíc čelí opakovaným útokům na tamní lékařská zařízení. Tyto incidenty zásadním způsobem komplikují jakékoliv snahy o potlačení nákazy, kterou způsobuje vzácný kmen viru označovaný jako Bundibugyo.
Čínské vedení zastává jednostrannou teorii míru, podle které je stabilita ve vzájemných vztazích možná pouze za předpokladu, že Spojené státy americké zásadně změní své dosavadní chování. Tento postoj se naplno projevil během dvoudenního státního summitu v Pekingu, kde se v polovině května 2026 sešel americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Čína dala hostům jasně najevo, že odpovědnost za budoucí vývoj leží plně na Washingtonu, který se musí přizpůsobit rostoucí technické, ekonomické a vojenské síle asijské velmoci.
Vystavení vysokým teplotám během letních měsíců prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu. Nová vědecká studie publikovaná v časopise Environment International přináší dosud nejrozsáhlejší analýzu tohoto fenoménu, když zkoumala data o 36,6 milionu porodů ve 250 městech napříč 13 zeměmi světa mezi lety 1979 a 2019. Výzkum se zaměřil na porody realizované v letním období v zemích jako Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Ekvádor, Estonsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Paraguay, Španělsko, Švýcarsko a Spojené státy americké. Výsledky jasně ukazují, že s rostoucí teplotou lineárně stoupá i pravděpodobnost dřívějšího nástupu porodních bolestí.