Pákistán se v posledních měsících nečekaně stal klíčovým hráčem na poli globální diplomacie. Poté, co svět sledoval eskalaci napětí mezi Washingtonem a Teheránem, oznámil pákistánský premiér Šehbáz Šaríf 7. dubna 2026 průlomovou zprávu: obě strany dosáhly dohody o příměří. Tento diplomatický úspěch není náhodou, ale výsledkem promyšlené strategie Islámábádu, který dokázal využít svou geografickou polohu i specifické vazby na oba aktéry.
Geografická blízkost k Íránu, se kterým Pákistán sdílí 900 kilometrů dlouhou hranici, činí stabilitu sousední země pro Islámábád existenční nutností. Pákistánská diplomacie se dlouhodobě drží doktríny „studované neutrality“, kterou uplatňovala již během íránsko-irácké války v 80. letech. Tato historická zkušenost naučila Pákistán vyvažovat vztahy s Teheránem i v dobách, kdy na něj zbytek světa vyvíjel silný nátlak.
Vztah s Íránem je pro Pákistán také nástrojem k vyvažování vlivu sousední Indie. Islámábád s nelibostí sledoval indické investice do íránského přístavu Čábahár, který má sloužit jako obchodní cesta obcházející pákistánské území. Přestože vztahy s Íránem v roce 2024 narušily vzájemné přeshraniční údery proti ozbrojencům, obě země si rychle uvědomily, že si otevřený konflikt nemohou dovolit, což jen posílilo vzájemnou diplomatickou provázanost.
Kritický moment nastal 28. února 2026, kdy byl při americko-izraelských útocích zabit ajatolláh Alí Chameneí. V Pákistánu, kde šíitská menšina tvoří až 20 % populace, propukly násilné protesty, které si vyžádaly oběti na životech. Islámábád musel manévrovat mezi domácím hněvem a nutností udržet funkční vztah s Washingtonem. Právě tato schopnost zůstat v kontaktu s oběma stranami v době nejhlubší krize upevnila pákistánskou roli jako jediného důvěryhodného zprostředkovatele.
Zatímco jiné mocnosti byly v otázce mediace mimo hru – Rusko je plně zaměstnáno válkou na Ukrajině, Čína je příliš nakloněna Íránu a státy Perského zálivu byly přímými účastníky konfliktu – Pákistán si budoval cestu k Donaldu Trumpovi. Od jeho návratu do Bílého domu v lednu 2025 Islámábád aktivně usiloval o přízeň nové administrativy. Pákistán se jako jeden z prvních připojil k Trumpovu mírovému rámci a dokonce nominoval amerického prezidenta na Nobelovu cenu za mír.
Klíčovým faktorem se stal osobní vztah mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády, polním maršálem Asimem Munírem. Trump veřejně chválil Muníra jako výjimečného lídra a vyzdvihl, že Pákistán zná Írán „lépe než kdokoli jiný“. Tato důvěra umožnila Munírovi hrát roli hlavního architekta příměří, kdy během rozhodující noci na 6. dubna přímo komunikoval s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arákčím i americkým viceprezidentem JD Vancem.
Pákistán má na míru v regionu i přímý ekonomický zájem. Uzavření Hormuzského průlivu způsobilo šok v cenách ropy, což pákistánskou ekonomiku, závislou na dovozu energií, drtivě zasáhlo. Právě tato zainteresovanost na výsledku paradoxně zvyšuje pákistánskou věrohodnost v očích Washingtonu i Teheránu – obě strany vědí, že Islámábád nejedná z pouhého altruismu, ale z vlastní naléhavé potřeby ukončit konflikt.
Bez ohledu na to, jak dopadnou plánovaná jednání v Islámábádu, Pákistán už nyní získal obrovský diplomatický kapitál. Po letech, kdy se Indie snažila Pákistán na mezinárodní scéně marginalizovat, se země vrátila do pozice respektovaného aktéra, který svolává jednání mezi světovou supervelmocí a regionálním lídrem. Úspěšné zprostředkování příměří tak představuje jeden z nejvýznamnějších diplomatických počinů v moderních dějinách jižní Asie.
Na Ukrajině se i po více než čtyřech letech stále bojuje a z nejnovějších informací nevyplývá, že by eventuální mírové rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem měly vést k úspěchu. Šéf Kremlu Vladimir Putin je naopak odhodlán pokračovat ve válce alespoň do té chvíle, než jeho krajané získají celý Donbas.
Americkou politikou otřásla nečekaná a zdrcující zpráva. Náhle zemřel respektovaný senátor za republikány Lindsey Graham. Bylo mu 71 let. Politik podle pozůstalých onemocněl v posledních dnech, přičemž onemocnění mělo velmi rychlý průběh.
Mírová jednání mezi Washingtonem a Teheránem dostávají další vážné trhliny. Írán v uplynulých hodinách opět uzavřel Hormuzský průliv, přičemž jeho revoluční gardy zaútočily na další loď. Američané opět reagovali údery proti íránským cílům.
Obyčejné Kubánce se v současné situaci sluší politovat. Karibskou zemi totiž postihl druhý celonárodní blackout během pouhých pěti dnů. Celkově jde již o devátý případ úplného výpadku dodávek elektřiny od roku 2024 a čtvrtý v letošním roce, informoval web DW.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl znovu důrazně varovat Írán, protože se dozvěděl, že tamní režim nadále usiluje o jeho život. Šéf Bílého domu zmínil, že armáda má připravené stovky raket a také pokyny pro případ, že dojde k atentátu na jeho osobu.
Třicítky předpovídali meteorologové už na právě probíhající víkend, ale žádné nesnesitelné vedro v Česku nepanuje. Podle předpovědi nabídne příští víkend ještě teplejší počasí. V jeho závěru ale dorazí ochlazení.
Televizní diváci už se těší na podzimní návrat StarDance, ale další budoucnost oblíbeného projektu byla zahalena tajemstvím ještě v uplynulých dnech. Pak ale vystoupil současný generální ředitel České televize a všechny koncesionáře uklidnil.
Lidé na naší planetě sice v současnosti řeší přesně opačný problém, tým vědců z americké MIT se přesto rozhodl přijít na to, co v minulosti způsobilo nástup doby ledové. V posledních třech případech došlo k ochlazení po srážce tektonických desek. Studii zveřejnil vědecký žurnál Science.
Labouristům stačil jediný den, aby dali jasně najevo, koho si přejí v Downing Street po konci Keira Starmera. Všechno nasvědčuje tomu, že dalším britským premiérem se přespříští týden stane Andy Burnham.
Navzdory vzájemným útokům v posledních dnech se jednání mezi USA a Íránem nezastavila. Dnes se pokračuje v Ománu. Bílý dům bude žádat Teherán o to, abyveřejně prohlásil, že Hormuzský průliv je otevřený. Íránci by také měli přislíbit, že nebudou nadále útočit na komerční lodě. Informovala o tom BBC.
Záhada poměrně silného zemětřesení, které mělo podle některých informací ve čtvrtek otřást Českem, se díky práci tuzemských expertů rychle vysvětlila. Přístroje zmátla poměrně běžná událost, která se u nás toho dne odehrála.
Počasí se v Česku nese ve znamení oteplování a minima srážek, což v některých oblastech přidělává starosti. Meteorologové rozšířili již několik dní platnou výstrahu před požáry na další regiony, zejména na Moravě.