Už před nedávnou návštěvou krále Karla III. v Kanadském parlamentu, kde přednesl trůnní řeč, bylo zřejmé, že nový kanadský premiér Mark Carney dobře chápe význam symbolických gest v době rostoucího geopolitického napětí. Jak sám uvedl, „tato historická pocta odpovídá vážnosti naší doby“.
Králova návštěva byla plná ceremonií a státnických rituálů, které měly zdůraznit kanadskou suverenitu. Jde o ukázkový příklad toho, jak politické divadlo dokáže ovlivnit vnímání moci a národní identity. Stejný smysl pro symboliku projevil Carney při své nedávné návštěvě Bílého domu, kde se setkal s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem. Jejich setkání nebylo jen formálním rozhovorem, ale střetem dvou přístupů k moci, národní suverenitě a významu symbolických gest.
Před návštěvou Washingtonu Trump znovu provokativně prohlásil, že by se Kanada měla stát 51. státem USA. Carney reagoval rezolutně: „Některé nemovitosti nejsou na prodej – a Kanada nikdy nebude.“ Jeho slova se rychle rozšířila po světových médiích, ale za touto vtipnou poznámkou se skrývala hlubší výzva – jasné a důstojné odmítnutí myšlenky, že Kanada je jen přívěskem Spojených států.
Setkání s Trumpem 6. května mělo výrazně symbolický rozměr. Trump je známý tím, že před důležitými jednáními vyhrocuje napětí a veřejně zvyšuje sázky – jde o taktiku nazývanou „vysoké kotvení“, která slouží k vytvoření výchozí převahy. Tentokrát se však během schůzky choval zdánlivě vstřícně, což mohlo být záměrné gesto – snaha o zdání blízkosti a kulturní sounáležitosti, které ale ve skutečnosti zakrývá nerovnost mezi oběma zeměmi.
Trumpova zdvořilost tak mohla být nástrojem „měkké dominance“ – rámcováním kanadsko-amerických vztahů jako přirozeného spojení, v němž se kanadská samostatnost jeví jako vedlejší nebo vyjednatelná.
Carney, známý svou věcnou a technokratickou komunikací, se tentokrát rozhodl pro symbolický postoj. Jeho slova „Kanada není na prodej“ nebyla jen metaforou, ale jasným vyjádřením národní sebeúcty a odporu vůči pojetí Kanady jako podřízeného partnera. Byla to politická performance, která dala najevo, že i v asymetrických vztazích lze zachovat suverenitu a důstojnost.
Navzdory Carneyho pevnému postoji ukázalo celé setkání, jak obtížné je prosadit kanadské stanovisko v mediálním prostoru, který ovládá americký prezident. Trump měl hlavní slovo a média se zaměřila především na jeho prohlášení. Kanada sice byla přítomna, ale ne v centru dění.
Tato situace je odrazem širšího posunu v kanadsko-amerických vztazích. Kanada se stále více profiluje jako nezávislý hráč – v oblasti klimatu klade důraz na uhlíkové daně a inovace, v oblasti obchodu se obrací k Evropě a Asii a v otázkách demokracie se vymezuje proti úpadku demokratických norem ve Spojených státech.
Setkání v Oválné pracovně nebylo jen o politice, ale o tom, kdo má právo definovat, co je Kanada. Trump má schopnost stavět vztahy jako hierarchické, zatímco Carneyho odpověď připomněla, že i v nerovných vztazích si lze uchovat vlastní identitu.
Jeho věta „Kanada není na prodej“ nebyla ani tak politickým prohlášením, jako symbolickým aktem odporu. A v době, kdy politická gesta často váží stejně jako právní normy, mají právě tyto momenty mimořádnou sílu.
Zatímco král Karel III. nemá výkonnou moc, jeho přítomnost při slavnostním zahájení zasedání parlamentu v Kanadě byla dalším příkladem síly politického divadla. Symbolická vystoupení jako tato, či Carneyho odmítavé gesto vůči Trumpovi, ukazují, že v dnešním světě má význam nejen to, co říkáme, ale i to, jak to říkáme – a co tím dáváme najevo o sobě i o své zemi.
Když udeří hurikán, pozornost se soustředí na stržené střechy, vyvrácené stromy a zaplavené ulice, avšak psychologická daň bývá stejně skutečná a často přetrvává mnohem déle než hmotné škody. Ve zranitelných oblastech, jako je Jamajka, zasáhne každá bouře komunity, naruší spánek i naději a zanechá stopy na duševním zdraví, o kterých se píše jen zřídka. Příkladem je hurikán Melissa, který na Jamajce udeřil jako bouře kategorie 5 a jehož emocionální dopady jsou již zjevné.
Nově zvolení poslanci na ustavující schůzi Sněmovny ve středu rozhodli o obsazení klíčových funkcí. V čele dolní komory Parlamentu stanul Tomio Okamura z hnutí SPD, který si v tajné volbě zajistil podporu 107 poslanců ze 197 hlasujících, čímž těsně překonal požadovanou většinu.
Svět je svědkem eskalace a návratu k rétorice závodů ve zbrojení z éry studené války poté, co Rusko a Spojené státy oznámily kroky směřující k obnovení plnohodnotných testů jaderných zbraní. Ruský ministr obrany Andrej Bělousov nařídil okamžité zahájení příprav na obnovení jaderných testů v arktické oblasti na souostroví Nová země, a to jako reakci na údajné cvičení USA simulující preventivní jaderný úder proti Rusku.
Podle nejnovějších dat z Úřadu pro národní statistiku (ONS) v Anglii a Walesu se odhaduje, že téměř 30 % dospělých zažilo během svého dětství nějakou formu zneužívání nebo zanedbávání. Tato nová statistika poprvé zahrnuje nejen fyzické a sexuální zneužívání a zanedbávání, ale také zneužívání emocionální. Celkově se toto zjištění týká odhadem 13,6 milionu lidí starších 18 let.
Lidstvo selhalo v úsilí omezit globální oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úrovní a musí okamžitě změnit směr. S tímto alarmujícím prohlášením vystoupil generální tajemník OSN António Guterres v exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem COP30, který se bude konat v brazilském Belému. Guterres přiznal, že je již „neodvratné“, že lidstvo cíl Pařížské dohody v příštích letech překročí, což bude mít „devastující následky“ pro celou planetu.
Prezident Donald Trump se ve středu ráno sešel k snídani s republikánskými senátory, kde hodnotil výsledky předchozí noci, které nebyly pro Republikány příznivé. Volby označil za „zajímavý večer“, který nebyl sice očekáván jako vítězný, ale přesto mu poskytl „mnoho poznatků“. Hlavním tématem jeho projevu se stal pokračující vládní shutdown, který trvá od 1. října a dosáhl rekordní délky v americké historii.
Subramanyam "Subu" Vedam (64), Američan indického původu, který strávil neuvěřitelných 43 let ve vězení za vraždu, kterou nespáchal, čelí nové a překvapivé nespravedlnosti. Ihned po svém osvobození v říjnu letošního roku na základě nových důkazů byl Vedam okamžitě zadržen americkou imigrační a celní službou (ICE), která ho chce deportovat do Indie.
Nejvyšší soud Spojených států se začne ve středu zabývat žalobou namířenou proti plošným celům, které na jaře zavedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Soudní spor, v němž figuruje dvanáct států v čele s Demokraty a soukromé společnosti, se týká legálnosti cel uvalených na základě Zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Tři federální soudy již dříve rozhodly, že Trump zneužil tento zákon, který prezidentovi sice dává pravomoc „regulovat“ dovoz, ale výslovně nepovoluje uvalení cel a daní. Rozhodnutí soudu, které se očekává do konce července příštího roku, může mít zásadní dopad na obchodní dohody, které Trumpova administrativa mezitím uzavřela s partnery jako EU či Japonsko.
Podle nejdetailnějšího dosavadního modelování budou korály na Velkém bariérovém útesu čelit „rychlému úbytku“ až do roku 2050. Výzkum však naznačuje, že by se největší korálový útes světa mohl obnovit, pokud se globální oteplování udrží pod hranicí 2 °C. Toto zjištění, vycházející z dat University of Queensland, je v rozporu s dříve rozšířeným názorem, že úpadek oceánského klenotu bude nevratný, jakmile globální teploty překročí 1,5 °C.
Čtyřiatřicetiletý politik Zohran Mamdani se stal nově zvoleným starostou New Yorku, čímž završil cestu od aspirujícího rappera až k politické hvězdě. Jeho jednoznačné vítězství v úterý večer otřáslo americkou politickou scénou. Mamdani, který bude do funkce namísto Erica Adamse uveden v lednu, se stal prvním muslimským a jihoasijským starostou New Yorku a zároveň nejmladším vedoucím představitelem města za posledních sto let.
Masakr ve vlaku, při kterém bylo minulý víkend zraněno devět lidí, z nichž někteří bojovali o život, znovu přitáhl pozornost k rozšířenému problému nožové kriminality ve Spojeném království. Třiatřicetiletý Brit čelí v souvislosti s útokem, který se stal v sobotu večer ve vlaku jedoucím střední Anglií do Londýna, deseti obviněním z pokusu o vraždu. Britská ministryně vnitra Shabana Mahmood v Dolní sněmovně odsoudila útok a prohlásila, že zločiny s nožem „si v naší zemi vyžádají příliš mnoho životů“.
Na ostrově Île d’Oléron, který leží u západního pobřeží Francie, došlo k vážnému incidentu, při kterém auto najelo do skupiny chodců a cyklistů. Nejméně pět lidí utrpělo zranění ve městě Saint Pierre d’Oléron. O události informoval francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez na sociální síti X.
