Už před nedávnou návštěvou krále Karla III. v Kanadském parlamentu, kde přednesl trůnní řeč, bylo zřejmé, že nový kanadský premiér Mark Carney dobře chápe význam symbolických gest v době rostoucího geopolitického napětí. Jak sám uvedl, „tato historická pocta odpovídá vážnosti naší doby“.
Králova návštěva byla plná ceremonií a státnických rituálů, které měly zdůraznit kanadskou suverenitu. Jde o ukázkový příklad toho, jak politické divadlo dokáže ovlivnit vnímání moci a národní identity. Stejný smysl pro symboliku projevil Carney při své nedávné návštěvě Bílého domu, kde se setkal s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem. Jejich setkání nebylo jen formálním rozhovorem, ale střetem dvou přístupů k moci, národní suverenitě a významu symbolických gest.
Před návštěvou Washingtonu Trump znovu provokativně prohlásil, že by se Kanada měla stát 51. státem USA. Carney reagoval rezolutně: „Některé nemovitosti nejsou na prodej – a Kanada nikdy nebude.“ Jeho slova se rychle rozšířila po světových médiích, ale za touto vtipnou poznámkou se skrývala hlubší výzva – jasné a důstojné odmítnutí myšlenky, že Kanada je jen přívěskem Spojených států.
Setkání s Trumpem 6. května mělo výrazně symbolický rozměr. Trump je známý tím, že před důležitými jednáními vyhrocuje napětí a veřejně zvyšuje sázky – jde o taktiku nazývanou „vysoké kotvení“, která slouží k vytvoření výchozí převahy. Tentokrát se však během schůzky choval zdánlivě vstřícně, což mohlo být záměrné gesto – snaha o zdání blízkosti a kulturní sounáležitosti, které ale ve skutečnosti zakrývá nerovnost mezi oběma zeměmi.
Trumpova zdvořilost tak mohla být nástrojem „měkké dominance“ – rámcováním kanadsko-amerických vztahů jako přirozeného spojení, v němž se kanadská samostatnost jeví jako vedlejší nebo vyjednatelná.
Carney, známý svou věcnou a technokratickou komunikací, se tentokrát rozhodl pro symbolický postoj. Jeho slova „Kanada není na prodej“ nebyla jen metaforou, ale jasným vyjádřením národní sebeúcty a odporu vůči pojetí Kanady jako podřízeného partnera. Byla to politická performance, která dala najevo, že i v asymetrických vztazích lze zachovat suverenitu a důstojnost.
Navzdory Carneyho pevnému postoji ukázalo celé setkání, jak obtížné je prosadit kanadské stanovisko v mediálním prostoru, který ovládá americký prezident. Trump měl hlavní slovo a média se zaměřila především na jeho prohlášení. Kanada sice byla přítomna, ale ne v centru dění.
Tato situace je odrazem širšího posunu v kanadsko-amerických vztazích. Kanada se stále více profiluje jako nezávislý hráč – v oblasti klimatu klade důraz na uhlíkové daně a inovace, v oblasti obchodu se obrací k Evropě a Asii a v otázkách demokracie se vymezuje proti úpadku demokratických norem ve Spojených státech.
Setkání v Oválné pracovně nebylo jen o politice, ale o tom, kdo má právo definovat, co je Kanada. Trump má schopnost stavět vztahy jako hierarchické, zatímco Carneyho odpověď připomněla, že i v nerovných vztazích si lze uchovat vlastní identitu.
Jeho věta „Kanada není na prodej“ nebyla ani tak politickým prohlášením, jako symbolickým aktem odporu. A v době, kdy politická gesta často váží stejně jako právní normy, mají právě tyto momenty mimořádnou sílu.
Zatímco král Karel III. nemá výkonnou moc, jeho přítomnost při slavnostním zahájení zasedání parlamentu v Kanadě byla dalším příkladem síly politického divadla. Symbolická vystoupení jako tato, či Carneyho odmítavé gesto vůči Trumpovi, ukazují, že v dnešním světě má význam nejen to, co říkáme, ale i to, jak to říkáme – a co tím dáváme najevo o sobě i o své zemi.
Až se lidstvo v nadcházejících letech v rámci programu Artemis vrátí na Měsíc, nebudou se astronauti muset vyrovnávat pouze s technologickými výzvami, ale především s extrémní izolací a nepřátelským prostředím. NASA astronaut Victor Glover, který bude pilotovat misi Artemis II, zdůrazňuje, že vesmír je mnohem náročnější, než se na první pohled zdá. Každodenní činnosti, které bereme na Zemi jako samozřejmost, se v těsném prostoru lodi Orion mění v logistickou a psychologickou zkoušku.
Čína se rozhodla využít aktuální geopolitické nejistoty a spustila ambiciózní plán, jehož cílem je zpochybnit dominantní postavení amerického dolaru ve světovém finančním systému. Peking se snaží posílit svůj mezinárodní vliv právě v době, kdy dolar klesá na čtyřletá minima a investoři hledají bezpečnější přístavy, což vyhnalo cenu zlata na rekordních 5 500 dolarů za unci.
Britská policie se začala zabývat novým obviněním, podle kterého Jeffrey Epstein v roce 2010 zajistil Andreu Mountbatten-Windsorovi ženu pro sexuální účely v jeho tehdejším sídle Royal Lodge. Tato informace se objevila v době, kdy bývalý princ své sídlo ve Windsoru opustil. Podle amerického právníka Brada Edwardse jde o ženu jiné než britské národnosti, které bylo v té době přes dvacet let.
Nově zveřejněné e-maily a cestovní itineráře odhalily, že Jeffrey Epstein i roky po svém odsouzení za kuplířství nezletilých udržoval úzké vazby na elitu ze Silicon Valley. Dokumenty, které v pátek zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti, ukazují, že se tento zdiskreditovaný finančník účastnil exkluzivních akcí po boku nejslavnějších miliardářů světa.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý obvinil Rusko z porušení dohody s Donaldem Trumpem. Tato úmluva se týkala zastavení útoků na ukrajinské energetické systémy během mrazivé zimy. Moskva však v předvečer trojstranných rozhovorů v Abú Dhabí podnikla rozsáhlé letecké údery na Kyjev.
Evropské vlády a korporace se v reakci na ochlazení transatlantických vztahů snaží urychleně snížit svou závislost na amerických technologiích, vojenském vybavení a energetických zdrojích. Po desetiletí se EU opírala o bezpečnostní záruky NATO a americké inovace, avšak nedávné hrozby administrativy Donalda Trumpa týkající se převzetí Grónska a agresivní rétorika vůči kontinentu dodaly evropskému volání po nezávislosti nový impuls.
Klimatická změna představuje pro budoucnost zimních olympijských her existenční hrozbu. Zatímco při premiéře v Chamonix v roce 1924 se všech 16 disciplín konalo pod širým nebem na přírodním sněhu a ledu, dnešní realita je radikálně odlišná. Hry v Pekingu 2022 se již spoléhaly na 100% podíl technického sněhu a čtyři původní sporty (krasobruslení, rychlobruslení, curling a hokej) se natrvalo přesunuly do klimatizovaných hal.
Administrativa Donalda Trumpa nasadila do boje za oživení uhelného průmyslu neobvyklou zbraň – kreslenou postavičku jménem „Coalie“. Jde o antropomorfní kus uhlí s obříma očima, žlutou hornickou helmou, botami a rukavicemi. Maskota, který byl pravděpodobně vytvořen pomocí umělé inteligence, představil na síti X americký ministr vnitra Doug Burgum s heslem: „Těžte, miláčci, těžte!“ (v originále „Mine, Baby, Mine!“).
Nejnovější vlna odtajněných dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina otřásá světem celebrit i vysoké politiky. Miliony stran materiálů, které zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti, obsahují jména jako Donald Trump, Bill Clinton, Bill Gates či Elon Musk. Přestože pouhé uvedení v souborech neznamená automatické obvinění z trestného činu, detaily v e-mailech a fotografiích vykreslují znepokojivý obraz společenské smetánky, která se kolem Epsteina pohybovala i dlouho po jeho prvním odsouzení v roce 2008.
Generální tajemník NATO Mark Rutte a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupili na společné tiskové konferenci v Kyjevě, kde zhodnotili aktuální bezpečnostní situaci a vyhlídky na budoucí mírová jednání. Podle Rutteho je Ukrajina „připravena hrát fér“ a dospět k dohodě, která pro ni bude přijatelná. Zároveň však zdůraznil, že Rusko svými brutálními útoky na civilní infrastrukturu záměrně vytváří chaos a vysílá „velmi špatný signál“ před nadcházejícími diplomatickými schůzkami.
Smlouva New START, poslední zbývající dohoda omezující jaderné arzenály Ruska a Spojených států, vyprší již tento týden, konkrétně 4. února 2026. Vzhledem k tomu, že neprobíhají žádná jednání o jejím prodloužení, ocitá se svět na prahu nové éry nekontrolovaného zbrojení. Americký prezident Donald Trump se k situaci vyjádřil odmítavě s tím, že pokud smlouva skončí, prostě skončí, čímž podtrhl alarmující konec jaderné zdrženlivosti mezi dvěma největšími mocnostmi.
Generální tajemník NATO Mark Rutte během svého úterního projevu ukrajinském parlamentu vzkázal, že Rusko za svou útočnou válku platí vysokou cenu. Podle jeho slov dosavadní počet ruských obětí přesáhl hranici 1 000 000 a toto číslo i nadále stoupá. Navzdory ochotě Vladimira Putina obětovat obrovské množství vlastních lidí však Rusko na bojišti nevítězí a jeho postupy jsou podle Rutteho „drásavě pomalé“.