Už před nedávnou návštěvou krále Karla III. v Kanadském parlamentu, kde přednesl trůnní řeč, bylo zřejmé, že nový kanadský premiér Mark Carney dobře chápe význam symbolických gest v době rostoucího geopolitického napětí. Jak sám uvedl, „tato historická pocta odpovídá vážnosti naší doby“.
Králova návštěva byla plná ceremonií a státnických rituálů, které měly zdůraznit kanadskou suverenitu. Jde o ukázkový příklad toho, jak politické divadlo dokáže ovlivnit vnímání moci a národní identity. Stejný smysl pro symboliku projevil Carney při své nedávné návštěvě Bílého domu, kde se setkal s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem. Jejich setkání nebylo jen formálním rozhovorem, ale střetem dvou přístupů k moci, národní suverenitě a významu symbolických gest.
Před návštěvou Washingtonu Trump znovu provokativně prohlásil, že by se Kanada měla stát 51. státem USA. Carney reagoval rezolutně: „Některé nemovitosti nejsou na prodej – a Kanada nikdy nebude.“ Jeho slova se rychle rozšířila po světových médiích, ale za touto vtipnou poznámkou se skrývala hlubší výzva – jasné a důstojné odmítnutí myšlenky, že Kanada je jen přívěskem Spojených států.
Setkání s Trumpem 6. května mělo výrazně symbolický rozměr. Trump je známý tím, že před důležitými jednáními vyhrocuje napětí a veřejně zvyšuje sázky – jde o taktiku nazývanou „vysoké kotvení“, která slouží k vytvoření výchozí převahy. Tentokrát se však během schůzky choval zdánlivě vstřícně, což mohlo být záměrné gesto – snaha o zdání blízkosti a kulturní sounáležitosti, které ale ve skutečnosti zakrývá nerovnost mezi oběma zeměmi.
Trumpova zdvořilost tak mohla být nástrojem „měkké dominance“ – rámcováním kanadsko-amerických vztahů jako přirozeného spojení, v němž se kanadská samostatnost jeví jako vedlejší nebo vyjednatelná.
Carney, známý svou věcnou a technokratickou komunikací, se tentokrát rozhodl pro symbolický postoj. Jeho slova „Kanada není na prodej“ nebyla jen metaforou, ale jasným vyjádřením národní sebeúcty a odporu vůči pojetí Kanady jako podřízeného partnera. Byla to politická performance, která dala najevo, že i v asymetrických vztazích lze zachovat suverenitu a důstojnost.
Navzdory Carneyho pevnému postoji ukázalo celé setkání, jak obtížné je prosadit kanadské stanovisko v mediálním prostoru, který ovládá americký prezident. Trump měl hlavní slovo a média se zaměřila především na jeho prohlášení. Kanada sice byla přítomna, ale ne v centru dění.
Tato situace je odrazem širšího posunu v kanadsko-amerických vztazích. Kanada se stále více profiluje jako nezávislý hráč – v oblasti klimatu klade důraz na uhlíkové daně a inovace, v oblasti obchodu se obrací k Evropě a Asii a v otázkách demokracie se vymezuje proti úpadku demokratických norem ve Spojených státech.
Setkání v Oválné pracovně nebylo jen o politice, ale o tom, kdo má právo definovat, co je Kanada. Trump má schopnost stavět vztahy jako hierarchické, zatímco Carneyho odpověď připomněla, že i v nerovných vztazích si lze uchovat vlastní identitu.
Jeho věta „Kanada není na prodej“ nebyla ani tak politickým prohlášením, jako symbolickým aktem odporu. A v době, kdy politická gesta často váží stejně jako právní normy, mají právě tyto momenty mimořádnou sílu.
Zatímco král Karel III. nemá výkonnou moc, jeho přítomnost při slavnostním zahájení zasedání parlamentu v Kanadě byla dalším příkladem síly politického divadla. Symbolická vystoupení jako tato, či Carneyho odmítavé gesto vůči Trumpovi, ukazují, že v dnešním světě má význam nejen to, co říkáme, ale i to, jak to říkáme – a co tím dáváme najevo o sobě i o své zemi.
Americké zpravodajské služby varují, že cíle Vladimira Putina na Ukrajině zůstávají i na konci roku 2025 neměnné. Podle tajných zpráv, které mají k dispozici vysoce postavení činitelé ve Washingtonu, ruský prezident stále usiluje o ovládnutí celé země a obnovu vlivu nad částmi Evropy, které kdysi patřily k sovětskému bloku. Tyto informace jsou v přímém rozporu s tvrzeními týmu Donalda Trumpa, který věří, že se podaří brzy vyjednat mír a že Putin je ochoten konflikt ukončit.
Elon Musk se stal prvním člověkem v historii, jehož čisté jmění pokořilo hranici 700 miliard dolarů. Podle žebříčku miliardářů časopisu Forbes dosáhla hodnota jeho majetku v pátek večer astronomických 749 miliard dolarů (v přepočtu přibližně 15,6 bilionu korun).
Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
V údolí řeky Jordán se odehrává každodenní boj o půdu, který má podobu bizarní, ale nebezpečné „hry v šachy s dobytkem“. Skupiny mladých izraelských osadníků zde pravidelně vyhánějí svá stáda koz a velbloudů přímo do palestinské vesnice Ras Ein al-Auja. Jejich cílem, který se ani nepokoušejí tajit, je znepříjemnit místním rodinám život natolik, aby oblast definitivně opustily a uvolnily ji pro další rozšiřování židovských osad.
V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v prosinci novou globální strategii, která má za cíl integrovat staleté léčitelské postupy do moderní medicíny.
Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci po prosincovém summitu EU v Bruselu vyvolal značné kontroverze svými výroky o původu konfliktu na Ukrajině. Orbán zpochybnil obecně přijímaný fakt o ruské agresi, když prohlásil, že není zcela jasné, kdo vlastně válku začal.
Prezident Donald Trump představil plány na uspořádání „Patriot Games“, atletické soutěže pro mládež, která se stane součástí velkolepých oslav 250. výročí vzniku Spojených států. Tato čtyřdenní akce se uskuteční příští podzim a zúčastní se jí nejlepší středoškolští sportovci z každého státu i amerického teritoria.
Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem v posledních dnech prudce vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump nařídil úplnou blokádu ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní.
Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.
OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.
