Už před nedávnou návštěvou krále Karla III. v Kanadském parlamentu, kde přednesl trůnní řeč, bylo zřejmé, že nový kanadský premiér Mark Carney dobře chápe význam symbolických gest v době rostoucího geopolitického napětí. Jak sám uvedl, „tato historická pocta odpovídá vážnosti naší doby“.
Králova návštěva byla plná ceremonií a státnických rituálů, které měly zdůraznit kanadskou suverenitu. Jde o ukázkový příklad toho, jak politické divadlo dokáže ovlivnit vnímání moci a národní identity. Stejný smysl pro symboliku projevil Carney při své nedávné návštěvě Bílého domu, kde se setkal s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem. Jejich setkání nebylo jen formálním rozhovorem, ale střetem dvou přístupů k moci, národní suverenitě a významu symbolických gest.
Před návštěvou Washingtonu Trump znovu provokativně prohlásil, že by se Kanada měla stát 51. státem USA. Carney reagoval rezolutně: „Některé nemovitosti nejsou na prodej – a Kanada nikdy nebude.“ Jeho slova se rychle rozšířila po světových médiích, ale za touto vtipnou poznámkou se skrývala hlubší výzva – jasné a důstojné odmítnutí myšlenky, že Kanada je jen přívěskem Spojených států.
Setkání s Trumpem 6. května mělo výrazně symbolický rozměr. Trump je známý tím, že před důležitými jednáními vyhrocuje napětí a veřejně zvyšuje sázky – jde o taktiku nazývanou „vysoké kotvení“, která slouží k vytvoření výchozí převahy. Tentokrát se však během schůzky choval zdánlivě vstřícně, což mohlo být záměrné gesto – snaha o zdání blízkosti a kulturní sounáležitosti, které ale ve skutečnosti zakrývá nerovnost mezi oběma zeměmi.
Trumpova zdvořilost tak mohla být nástrojem „měkké dominance“ – rámcováním kanadsko-amerických vztahů jako přirozeného spojení, v němž se kanadská samostatnost jeví jako vedlejší nebo vyjednatelná.
Carney, známý svou věcnou a technokratickou komunikací, se tentokrát rozhodl pro symbolický postoj. Jeho slova „Kanada není na prodej“ nebyla jen metaforou, ale jasným vyjádřením národní sebeúcty a odporu vůči pojetí Kanady jako podřízeného partnera. Byla to politická performance, která dala najevo, že i v asymetrických vztazích lze zachovat suverenitu a důstojnost.
Navzdory Carneyho pevnému postoji ukázalo celé setkání, jak obtížné je prosadit kanadské stanovisko v mediálním prostoru, který ovládá americký prezident. Trump měl hlavní slovo a média se zaměřila především na jeho prohlášení. Kanada sice byla přítomna, ale ne v centru dění.
Tato situace je odrazem širšího posunu v kanadsko-amerických vztazích. Kanada se stále více profiluje jako nezávislý hráč – v oblasti klimatu klade důraz na uhlíkové daně a inovace, v oblasti obchodu se obrací k Evropě a Asii a v otázkách demokracie se vymezuje proti úpadku demokratických norem ve Spojených státech.
Setkání v Oválné pracovně nebylo jen o politice, ale o tom, kdo má právo definovat, co je Kanada. Trump má schopnost stavět vztahy jako hierarchické, zatímco Carneyho odpověď připomněla, že i v nerovných vztazích si lze uchovat vlastní identitu.
Jeho věta „Kanada není na prodej“ nebyla ani tak politickým prohlášením, jako symbolickým aktem odporu. A v době, kdy politická gesta často váží stejně jako právní normy, mají právě tyto momenty mimořádnou sílu.
Zatímco král Karel III. nemá výkonnou moc, jeho přítomnost při slavnostním zahájení zasedání parlamentu v Kanadě byla dalším příkladem síly politického divadla. Symbolická vystoupení jako tato, či Carneyho odmítavé gesto vůči Trumpovi, ukazují, že v dnešním světě má význam nejen to, co říkáme, ale i to, jak to říkáme – a co tím dáváme najevo o sobě i o své zemi.
Pavel Nedvěd se připletl do situace, kterou teď musí vysvětlovat doma i v médiích. Daru Rolins musí nepochybně zajímat identita ženy, s níž byl někdejší fotbalový hráč a nynější funkcionář zachycen.
Ruský prezident Vladimir Putin nesplnil slib, který dal maminkám mladých hochů. Šéf Kremlu opakovaně tvrdil, že armáda nebude do války na Ukrajině povolávat osmnáctileté chlapce. Podle zjištění BBC ale za dva roky zemřelo nejméně 245 vojáků, kteří sotva dosáhli plnoletosti.
Bruce Willis v březnu oslavil 70. narozeniny, ale žádného dárku ve formě zlepšení zdravotního stavu se nedočkal. Naopak, ze Spojených států amerických přicházejí zprávy o tom, že se mělo hollywoodskému herci přitížit.
Zatím neznámý anonym chce zkomplikovat poslední červencovou sobotu lidem, kteří se v Praze chystají na nákupy. Policie prověřuje výhrůžku týkající se několika obchodních center v hlavním městě. Na místech zasahují pyrotechnici.
Sobotními silnými bouřkami to jenom začne. Meteorologové v aktualizované zprávě upravili územní platnost výstrahy před bouřkami a přidali nové varování před vydatnými srážkami a povodňovými jevy během neděle a pondělí.
Velkou a radostnou novinkou z osobního života se v červenci pochlubila Veronika Arichteva, když odhalila, že se s manželem Biserem těší na druhého potomka. Fanoušci a hlavně fanynky od té chvíle netrpělivě očekávali, až herečka poprvé ukáže bříško. A už k tomu došlo.
Pražská policie od čtvrtka vyšetřuje případ vraždy na sídlišti v Krči. Obětí se stal pětašedesátiletý muž, jemuž útočník způsobil mnohočetná poranění. Kriminalisté již vypátrali muže, který je z trestného činu podezřelý.
Miloš Zeman už si naplno užívá důchod, kdy jsou lidé zvyklí plnit roli dědečků a babiček. Jeho se to zatím netýká, ale možná mu svitla naděje. Spekuluje se o novém vztahu dcery Kateřiny. Exprezident se k těmto zvěstem poprvé vyjádřil.
Zatímco globální průměrná teplota za posledních 30 let rostla přibližně o 0,26 °C za dekádu, Evropa a Arktida zažívají dvojnásobné tempo oteplování. Podle dat ERA5 programu Copernicus Climate Change Service se Evropa oteplila od poloviny 90. let přibližně o 0,53 °C za dekádu, Arktida dokonce o 0,69 °C.
Ve válkou zmítaném Pásmu Gazy se každou noc odehrává drama, které nepřestává znepokojovat světovou veřejnost. Matky se probouzejí opakovaně ze spánku, aby si ověřily, že jejich děti ještě dýchají — ne proto, že by hrozilo bombardování, ale kvůli hladu. Nedostatek potravy, způsobený dlouhotrvající blokádou, která následovala po útoku Hamasu ze 7. října, uvrhl více než milion dětí do přímého ohrožení života.
Podle informací agentury Reuters nařídil Elon Musk během ukrajinské protiofenzivy na podzim roku 2022 vypnutí satelitního pokrytí Starlink nad částí Chersonské oblasti. Tři zdroje obeznámené se situací uvedly, že Musk požádal jednoho z hlavních inženýrů společnosti SpaceX o deaktivaci služby v okolí města Beryslav, kde se ukrajinské jednotky pokoušely obklíčit ruské síly.
Kreml dal jasně najevo, že válka na Ukrajině nebude ukončena v časovém rámci 50denního ultimáta, které nedávno představil americký prezident Donald Trump. Během třetího kola jednání navrhl Kyjev schůzku nejvyšších představitelů obou států do konce srpna, podle mluvčího prezidenta RF Dmitrije Peskova je však nepravděpodobné, že se taková schůzka uskuteční.
