Odraz vůči americkému stylu politiky typu MAGA přispěl k volebním vítězstvím levostředových stran v Kanadě a Austrálii – a to paradoxně právě díky osobě Donalda Trumpa. Zatímco Mark Carney v Kanadě a Anthony Albanese v Austrálii využili jeho neoblíbenosti jako zbraně, konzervativní kandidáti, kteří se k americkému prezidentovi hlásili, na to doplatili.
Carney i Albanese své kampaně zarámovali jako odmítnutí amerického vlivu. Australský premiér porážku svého protikandidáta Petera Duttona označil za vítězství „australských hodnot“, zatímco Carney se prezentoval jako lídr, který chce pro Kanadu více nezávislosti na Spojených státech. Přitom oba využili Trumpovu popularitu – či spíš její absenci – jako snadný narativ pro voliče, kteří jsou unaveni politikou extrémů a neustálého kulturního boje.
Trump, ač nebyl na žádném z hlasovacích lístků, přesto výrazně ovlivnil výsledky. Konzervativci, kteří se k němu přiblížili – jako Pierre Poilievre v Kanadě nebo Peter Dutton v Austrálii – nakonec na této strategii ztroskotali. Poilievre, který si osvojil přezdívku „Trump-lite“, ještě nedávno směřoval k jasnému vítězství, ale poté, co Trump navrhl, že by Kanada měla být „51. státem USA“, a zavedl tvrdá obchodní opatření, se Poilievreho preference zhroutily. Jeho pozdní pokus přetvořit se v národně orientovaného lídra už nebyl přesvědčivý.
Podobná dynamika se ovšem neprojevila ve Velké Británii. Ačkoliv je Trump v zemi neoblíbený, místní volby dominovala domácí témata, jako je imigrace. Nigel Farage a jeho populistická strana Reform UK dosáhli pozoruhodného výsledku, a to i přesto, že Farage je s Trumpem dlouhodobě spojován. Pomohlo mu možná to, že si udržel určitou autonomii – veřejně se postavil například proti viceprezidentovi JD Vanceovi i poradci Elonu Muskovi.
Trump se tak pro populisty mimo USA stává dvojsečnou zbraní. Na jedné straně nabízí inspiraci a podporu, na straně druhé může být asociace s ním toxická, obzvlášť v zemích, kde se nacionalismus spojuje s potřebou odlišit se od amerického stylu politiky. Východní Evropa ale představuje výjimku – tam Trump zůstává populární, a jeho stoupenci jako Sławomir Mentzen v Polsku nebo George Simion v Rumunsku z jeho odkazu těží.
Podtrženo, sečteno: Trump posunul hranice toho, co je v politice považováno za přijatelné. A i ti, kteří ho porazili, museli do jisté míry přejmout část jeho rétoriky – například důraz na národní hrdost či odpor k globalismu. Pro centristy to znamená jediné – chtějí-li porazit styl MAGA, musejí částečně přijmout jeho jazyk.
Americké zpravodajské služby varují, že cíle Vladimira Putina na Ukrajině zůstávají i na konci roku 2025 neměnné. Podle tajných zpráv, které mají k dispozici vysoce postavení činitelé ve Washingtonu, ruský prezident stále usiluje o ovládnutí celé země a obnovu vlivu nad částmi Evropy, které kdysi patřily k sovětskému bloku. Tyto informace jsou v přímém rozporu s tvrzeními týmu Donalda Trumpa, který věří, že se podaří brzy vyjednat mír a že Putin je ochoten konflikt ukončit.
Elon Musk se stal prvním člověkem v historii, jehož čisté jmění pokořilo hranici 700 miliard dolarů. Podle žebříčku miliardářů časopisu Forbes dosáhla hodnota jeho majetku v pátek večer astronomických 749 miliard dolarů (v přepočtu přibližně 15,6 bilionu korun).
Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
V údolí řeky Jordán se odehrává každodenní boj o půdu, který má podobu bizarní, ale nebezpečné „hry v šachy s dobytkem“. Skupiny mladých izraelských osadníků zde pravidelně vyhánějí svá stáda koz a velbloudů přímo do palestinské vesnice Ras Ein al-Auja. Jejich cílem, který se ani nepokoušejí tajit, je znepříjemnit místním rodinám život natolik, aby oblast definitivně opustily a uvolnily ji pro další rozšiřování židovských osad.
V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v prosinci novou globální strategii, která má za cíl integrovat staleté léčitelské postupy do moderní medicíny.
Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci po prosincovém summitu EU v Bruselu vyvolal značné kontroverze svými výroky o původu konfliktu na Ukrajině. Orbán zpochybnil obecně přijímaný fakt o ruské agresi, když prohlásil, že není zcela jasné, kdo vlastně válku začal.
Prezident Donald Trump představil plány na uspořádání „Patriot Games“, atletické soutěže pro mládež, která se stane součástí velkolepých oslav 250. výročí vzniku Spojených států. Tato čtyřdenní akce se uskuteční příští podzim a zúčastní se jí nejlepší středoškolští sportovci z každého státu i amerického teritoria.
Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem v posledních dnech prudce vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump nařídil úplnou blokádu ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní.
Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.
OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.