Odraz vůči americkému stylu politiky typu MAGA přispěl k volebním vítězstvím levostředových stran v Kanadě a Austrálii – a to paradoxně právě díky osobě Donalda Trumpa. Zatímco Mark Carney v Kanadě a Anthony Albanese v Austrálii využili jeho neoblíbenosti jako zbraně, konzervativní kandidáti, kteří se k americkému prezidentovi hlásili, na to doplatili.
Carney i Albanese své kampaně zarámovali jako odmítnutí amerického vlivu. Australský premiér porážku svého protikandidáta Petera Duttona označil za vítězství „australských hodnot“, zatímco Carney se prezentoval jako lídr, který chce pro Kanadu více nezávislosti na Spojených státech. Přitom oba využili Trumpovu popularitu – či spíš její absenci – jako snadný narativ pro voliče, kteří jsou unaveni politikou extrémů a neustálého kulturního boje.
Trump, ač nebyl na žádném z hlasovacích lístků, přesto výrazně ovlivnil výsledky. Konzervativci, kteří se k němu přiblížili – jako Pierre Poilievre v Kanadě nebo Peter Dutton v Austrálii – nakonec na této strategii ztroskotali. Poilievre, který si osvojil přezdívku „Trump-lite“, ještě nedávno směřoval k jasnému vítězství, ale poté, co Trump navrhl, že by Kanada měla být „51. státem USA“, a zavedl tvrdá obchodní opatření, se Poilievreho preference zhroutily. Jeho pozdní pokus přetvořit se v národně orientovaného lídra už nebyl přesvědčivý.
Podobná dynamika se ovšem neprojevila ve Velké Británii. Ačkoliv je Trump v zemi neoblíbený, místní volby dominovala domácí témata, jako je imigrace. Nigel Farage a jeho populistická strana Reform UK dosáhli pozoruhodného výsledku, a to i přesto, že Farage je s Trumpem dlouhodobě spojován. Pomohlo mu možná to, že si udržel určitou autonomii – veřejně se postavil například proti viceprezidentovi JD Vanceovi i poradci Elonu Muskovi.
Trump se tak pro populisty mimo USA stává dvojsečnou zbraní. Na jedné straně nabízí inspiraci a podporu, na straně druhé může být asociace s ním toxická, obzvlášť v zemích, kde se nacionalismus spojuje s potřebou odlišit se od amerického stylu politiky. Východní Evropa ale představuje výjimku – tam Trump zůstává populární, a jeho stoupenci jako Sławomir Mentzen v Polsku nebo George Simion v Rumunsku z jeho odkazu těží.
Podtrženo, sečteno: Trump posunul hranice toho, co je v politice považováno za přijatelné. A i ti, kteří ho porazili, museli do jisté míry přejmout část jeho rétoriky – například důraz na národní hrdost či odpor k globalismu. Pro centristy to znamená jediné – chtějí-li porazit styl MAGA, musejí částečně přijmout jeho jazyk.
Palestinci v Pásmu Gazy prožívají chvíle strachu a nejistoty. Izraelská armáda totiž oznámila, že se připravuje na přesun milionu lidí z města Gaza. Toto oznámení přišlo jen několik dní poté, co Izrael oznámil záměr zahájit novou ofenzivu, aby získal kontrolu nad největším městským centrem na tomto území.
V ukrajinském hlavním městě Kyjevě roste napětí před pondělním setkáním v Bílém domě, jehož cílem je ukončení války s Ruskem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve Washingtonu setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými lídry z Velké Británie, Německa, Francie, Finska a Itálie. Účast potvrdil i generální tajemník NATO a předsedkyně Evropské komise.
Skupina evropských lídrů, takzvaná Koalice ochotných, se sešla na virtuálním jednání, aby projednala podporu Ukrajiny. Závěry schůzky ukazují silnou shodu na tom, že je potřeba nadále podporovat Ukrajinu.
Americký vyslanec Steve Witkoff oznámil, že během pátečního setkání s Donaldem Trumpem v Bílém domě souhlasil ruský prezident Vladimir Putin s tím, že Ukrajina získá bezpečnostní záruky od Spojených států. Toto ujednání má být součástí budoucí mírové dohody a podle Witkoffa se jedná o průlomový krok.
Právě v tuto chvíli probíhá virtuální summit lídrů zemí NATO a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který uspořádal francouzský prezident Emmanuel Macron. Cílem schůzky, které se zúčastnili i německý kancléř Friedrich Merz a britský premiér Keir Starmer, je připravit se na pondělní jednání s Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Velká Británie je proslulá častými dešti a zelenou krajinou. Přesto se nyní potýká s nedostatkem vody. Anglické vodní nádrže jsou na nejnižší úrovni za posledních deset let. Aby se situace zlepšila, jsou potřeba měsíce dešťů. Vláda podle The Guardian dokonce vyhlásila "celonárodně významný" nedostatek vody, což znamená, že celá země čelí riziku, že jí dojde voda.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí na vlastní žádost setká s Donaldem Trumpem v Bílém domě. Ke schůzce se ale podle serveru The Guardian připojí i další evropští lídři.
Hurikán Erin, první hurikán v Atlantiku v letošní sezóně, se velmi rychle vyvinul v nebezpečnou bouři. Jde o jev, který je v posledních letech kvůli oteplování planety stále častější. Erin se na chvíli stal vzácným extrémním hurikánem páté kategorie, než v neděli zeslábl na třetí kategorii, přičemž se jeho systém zvětšil, píše CNN.
Donald Trump osobně předal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi dopis od první dámy Melanie Trumpové. Jeho tématem je situace dětí, které uvízly uprostřed války na Ukrajině a v Rusku. Podle Bílého domu se v dopise píše o únosech dětí, které se odehrály po invazi v roce 2022.
Analýza summitu na Aljašce serveru CNN ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin dosáhl všeho, v co mohl doufat, zatímco americký prezident Donald Trump získal jen velmi málo. Otázkou nyní je, zda se Trumpovi podařilo dosáhnout alespoň nějakých mírných zisků nebo položit základy pro budoucí bezpečnost Ukrajiny, pokud dojde k mírové dohodě s Ruskem.
Americký server Axios s odvoláním na dva informované zdroje uvádí, že prezident Donald Trump se v blízké době pokusí zorganizovat setkání tří hlav států. Na summitu s Putinem, který se má konat už příští pátek, by se měl zúčastnit jak Trump, tak i Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj.
Slovenská opozice se pustila do premiéra Roberta Fica, protože podle ní nezasáhl, když byla v Srbsku napadena skupina Slováků. Incident se odehrál v srbském městě Bački Petrovac, kde žije největší slovenská menšina.