Odraz vůči americkému stylu politiky typu MAGA přispěl k volebním vítězstvím levostředových stran v Kanadě a Austrálii – a to paradoxně právě díky osobě Donalda Trumpa. Zatímco Mark Carney v Kanadě a Anthony Albanese v Austrálii využili jeho neoblíbenosti jako zbraně, konzervativní kandidáti, kteří se k americkému prezidentovi hlásili, na to doplatili.
Carney i Albanese své kampaně zarámovali jako odmítnutí amerického vlivu. Australský premiér porážku svého protikandidáta Petera Duttona označil za vítězství „australských hodnot“, zatímco Carney se prezentoval jako lídr, který chce pro Kanadu více nezávislosti na Spojených státech. Přitom oba využili Trumpovu popularitu – či spíš její absenci – jako snadný narativ pro voliče, kteří jsou unaveni politikou extrémů a neustálého kulturního boje.
Trump, ač nebyl na žádném z hlasovacích lístků, přesto výrazně ovlivnil výsledky. Konzervativci, kteří se k němu přiblížili – jako Pierre Poilievre v Kanadě nebo Peter Dutton v Austrálii – nakonec na této strategii ztroskotali. Poilievre, který si osvojil přezdívku „Trump-lite“, ještě nedávno směřoval k jasnému vítězství, ale poté, co Trump navrhl, že by Kanada měla být „51. státem USA“, a zavedl tvrdá obchodní opatření, se Poilievreho preference zhroutily. Jeho pozdní pokus přetvořit se v národně orientovaného lídra už nebyl přesvědčivý.
Podobná dynamika se ovšem neprojevila ve Velké Británii. Ačkoliv je Trump v zemi neoblíbený, místní volby dominovala domácí témata, jako je imigrace. Nigel Farage a jeho populistická strana Reform UK dosáhli pozoruhodného výsledku, a to i přesto, že Farage je s Trumpem dlouhodobě spojován. Pomohlo mu možná to, že si udržel určitou autonomii – veřejně se postavil například proti viceprezidentovi JD Vanceovi i poradci Elonu Muskovi.
Trump se tak pro populisty mimo USA stává dvojsečnou zbraní. Na jedné straně nabízí inspiraci a podporu, na straně druhé může být asociace s ním toxická, obzvlášť v zemích, kde se nacionalismus spojuje s potřebou odlišit se od amerického stylu politiky. Východní Evropa ale představuje výjimku – tam Trump zůstává populární, a jeho stoupenci jako Sławomir Mentzen v Polsku nebo George Simion v Rumunsku z jeho odkazu těží.
Podtrženo, sečteno: Trump posunul hranice toho, co je v politice považováno za přijatelné. A i ti, kteří ho porazili, museli do jisté míry přejmout část jeho rétoriky – například důraz na národní hrdost či odpor k globalismu. Pro centristy to znamená jediné – chtějí-li porazit styl MAGA, musejí částečně přijmout jeho jazyk.
Zatímco mnozí demokraté vítají zvolení amerického papeže Lva XIV. jako jasný signál proti Donaldu Trumpovi, v jeho nejbližší rodině panují poněkud smíšené pocity. Louis Prevost, papežův starší bratr žijící na Floridě, se v posledních dnech dostal do středu pozornosti poté, co se ukázalo, že na svém facebookovém profilu dlouhodobě sdílí extrémně konzervativní, často vulgární a dezinformacemi nabité příspěvky.
Spojené státy ztrácejí ve světě sympatie — a podle nejnovějších dat se tento trend dramaticky zrychlil po návratu Donalda Trumpa do prezidentské funkce. Ukazují to výsledky mezinárodního průzkumu Democracy Perception Index 2025, který zkoumá postoje k demokracii, světovým mocnostem a geopolitice. Zúčastnilo se ho více než 110 tisíc lidí ze 100 zemí světa.
Americký prezident Donald Trump ostře vyzval Ukrajinu a Rusko k okamžitému zahájení přímých mírových rozhovorů. Ve svém příspěvku na platformě Truth Social Trump podpořil návrh ruského prezidenta Vladimira Putina uspořádat jednání v Turecku – a to i přesto, že Moskva dosud odmítala západní návrh na bezpodmínečné příměří. Podle Trumpa by Ukrajina měla s nabídkou okamžitě souhlasit, protože by rozhovory mohly ukázat, zda je dosažení míru vůbec možné. Pokud by se to nepodařilo, západní země by podle něj měly alespoň jasno, jak dále postupovat.
Zpráva investigativní novinářky Lilie Japarovové pro server Meduza odhaluje nelítostnou realitu ruských vojáků i civilistů, kteří ve snaze vyhnout se účasti na válce na Ukrajině utrácejí statisíce rublů, riskují zdraví nebo dokonce život. Od podplacených lékařů přes simulované nemoci až po černý trh s falešnými dokumenty – metody, jak se vyhnout vojenské službě, jsou četné, ale čím dál nákladnější a nebezpečnější.
Max Tegmark, fyzik a přední zastánce bezpečnosti umělé inteligence, přichází s vážným varováním: technologické firmy vyvíjející superinteligentní AI musí začít přistupovat k vyhodnocování rizik stejně zodpovědně, jako to učinili vědci před prvním testem atomové bomby. Jinak podle něj hrozí, že se vývoj vymkne kontrole a lidstvo se ocitne tváří v tvář existenční hrozbě, na kterou nebude připraveno.
Spojené státy a Čína oznámily výrazné uvolnění napětí v obchodní válce: po víkendových jednáních ve Švýcarsku obě mocnosti přistoupily na 90denní snížení cel, a to o pozoruhodných 115 %. Dohoda znamená zásadní obrat ve vyhroceném obchodním konfliktu, který naplno propukl minulý měsíc.
Ve městečku Serrinha dos Pintos na severovýchodě Brazílie, kde žije méně než 5 000 obyvatel, dlouhá léta nikdo netušil, proč tolik dětí ztrácí schopnost chodit. Až do příchodu bioložky a genetičky Silvany Santos. Ta před více než dvaceti lety odhalila neznámé genetické onemocnění, které dostalo název Spoan syndrom, píše BBC.
Odraz vůči americkému stylu politiky typu MAGA přispěl k volebním vítězstvím levostředových stran v Kanadě a Austrálii – a to paradoxně právě díky osobě Donalda Trumpa. Zatímco Mark Carney v Kanadě a Anthony Albanese v Austrálii využili jeho neoblíbenosti jako zbraně, konzervativní kandidáti, kteří se k americkému prezidentovi hlásili, na to doplatili.
S rostoucím napětím kolem íránského jaderného programu a po prohlášení prezidenta Trumpa, že íránské centrifugy „buď vybuchnou v rámci dohody, nebo bez ní“, se zvyšuje pravděpodobnost vojenského útoku na Írán. Vyvstává tedy otázka: pokud selžou jednání v Ománu, na co by mohly Spojené státy nebo Izrael zaútočit? Byly by cílem pouze centrifugy, nebo i velká jaderná elektrárna v Búšehru?
Česká hokejová měla v neděli večer na programu svůj druhý zápas v rámci skupiny B právě probíhajícího mistrovství světa. V dánském Herningu byli jejich dalšími soupeři Norové a oproti duelu se Švýcarskem, se kterým v pátek Češi vyhráli 5:4 po prodloužení, se tentokrát v sestavě objevila i posila z NHL Martin Nečas. Český tým nakonec Nory porazil 2:1.
Americký viceprezident JD Vance se odmítl nechat zatáhnout do politického konfliktu s nově zvoleným papežem Leo XIV., dříve kardinálem Robertem Prevostem, navzdory tomu, že se na sociálních sítích začaly objevovat ostře kritické příspěvky podepsané jeho jménem, které přímo útočily na imigrační politiku administrativy Donalda Trumpa.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že se 15. května vydá do Turecka, kde je připraven jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o míru. „Nemá smysl prodlužovat zabíjení. Ve čtvrtek budu v Turecku čekat na Putina,“ prohlásil Zelenskyj s tím, že přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou jsou nyní nevyhnutelné.