Odraz vůči americkému stylu politiky typu MAGA přispěl k volebním vítězstvím levostředových stran v Kanadě a Austrálii – a to paradoxně právě díky osobě Donalda Trumpa. Zatímco Mark Carney v Kanadě a Anthony Albanese v Austrálii využili jeho neoblíbenosti jako zbraně, konzervativní kandidáti, kteří se k americkému prezidentovi hlásili, na to doplatili.
Carney i Albanese své kampaně zarámovali jako odmítnutí amerického vlivu. Australský premiér porážku svého protikandidáta Petera Duttona označil za vítězství „australských hodnot“, zatímco Carney se prezentoval jako lídr, který chce pro Kanadu více nezávislosti na Spojených státech. Přitom oba využili Trumpovu popularitu – či spíš její absenci – jako snadný narativ pro voliče, kteří jsou unaveni politikou extrémů a neustálého kulturního boje.
Trump, ač nebyl na žádném z hlasovacích lístků, přesto výrazně ovlivnil výsledky. Konzervativci, kteří se k němu přiblížili – jako Pierre Poilievre v Kanadě nebo Peter Dutton v Austrálii – nakonec na této strategii ztroskotali. Poilievre, který si osvojil přezdívku „Trump-lite“, ještě nedávno směřoval k jasnému vítězství, ale poté, co Trump navrhl, že by Kanada měla být „51. státem USA“, a zavedl tvrdá obchodní opatření, se Poilievreho preference zhroutily. Jeho pozdní pokus přetvořit se v národně orientovaného lídra už nebyl přesvědčivý.
Podobná dynamika se ovšem neprojevila ve Velké Británii. Ačkoliv je Trump v zemi neoblíbený, místní volby dominovala domácí témata, jako je imigrace. Nigel Farage a jeho populistická strana Reform UK dosáhli pozoruhodného výsledku, a to i přesto, že Farage je s Trumpem dlouhodobě spojován. Pomohlo mu možná to, že si udržel určitou autonomii – veřejně se postavil například proti viceprezidentovi JD Vanceovi i poradci Elonu Muskovi.
Trump se tak pro populisty mimo USA stává dvojsečnou zbraní. Na jedné straně nabízí inspiraci a podporu, na straně druhé může být asociace s ním toxická, obzvlášť v zemích, kde se nacionalismus spojuje s potřebou odlišit se od amerického stylu politiky. Východní Evropa ale představuje výjimku – tam Trump zůstává populární, a jeho stoupenci jako Sławomir Mentzen v Polsku nebo George Simion v Rumunsku z jeho odkazu těží.
Podtrženo, sečteno: Trump posunul hranice toho, co je v politice považováno za přijatelné. A i ti, kteří ho porazili, museli do jisté míry přejmout část jeho rétoriky – například důraz na národní hrdost či odpor k globalismu. Pro centristy to znamená jediné – chtějí-li porazit styl MAGA, musejí částečně přijmout jeho jazyk.
Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Devatenáctiletý Oleh si myslel, že má jednoduchou brigádu. Na Telegramu našel inzerát nabízející tisíc dolarů za pouhé posprejování policejní stanice. Místo barvy ale v únoru u policejního velitelství v Rivném otevřel tašku s dráty, mobilním telefonem a podomácku vyrobenou výbušninou. Bez svého vědomí se stal součástí nové ruské sabotážní kampaně, jejímž cílem je destabilizovat Ukrajinu a využít místních mladistvých jako pěšáky v „hybridní válce“.
Téměř tři a půl roku po invazi na Ukrajinu se stále neobjevila na bojišti ruská chlouba – tank T-14 Armata. Nejnovější a údajně nejpokročilejší hlavní bojový tank ruské armády se na frontě objevil jen výjimečně a krátkodobě, což podle analytiků svědčí o tom, že jeho výkon v praxi nedosahuje očekávání.
Navzdory současnému klidu zbraní mezi Izraelem a Íránem zůstává otázka: bylo celé riziko ozbrojené eskalace ospravedlnitelné? A co když se Írán v budoucnu rozhodne znovu intenzivně usilovat o jadernou zbraň? Odpověď na základní otázku – můžeme žít s jaderně vyzbrojeným Íránem? – podle odborníků zní: ano, i když s nelibostí.
Střední a jižní Evropa čelí mimořádně silné vlně veder, která trvá už několik dní a způsobuje vážné dopady v Itálii, Francii i Španělsku. Teploty se pohybují nad hranicí 40 stupňů Celsia, což přináší nárůst pacientů v nemocnicích, vypuknutí požárů a celou řadu nouzových opatření ze strany státních i regionálních úřadů.
Nový výzkum odhalil znepokojivý trend: planeta Země zadržuje stále více tepla, a to tempem, které výrazně překonává předpovědi klimatických modelů. Míra tzv. energetické nerovnováhy – rozdílu mezi teplem přicházejícím od Slunce a teplem odcházejícím zpět do vesmíru – se za posledních 20 let více než zdvojnásobila. Vědci tak varují, že oteplování Země by mohlo v příštích letech výrazně zrychlit.
Velká část Evropy je dnes opět sevřena silnou vlnou veder, která sužuje zejména jižní státy. Teploty se pohybují mezi 35 a 42 °C a úřady v několika zemích vydaly zdravotní i ekologická varování. V Itálii bylo v neděli na nejvyšší stupeň pohotovosti kvůli vedru uvedeno 27 měst, ve Francii je na druhý nejvyšší „oranžový“ stupeň výstrahy více než 80 ze 96 departementů.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un osobně přestřihl pásku u nového luxusního letoviska na pobřeží, které státní média označují za „turistické město národní hodnoty“. Tento rozsáhlý komplex v oblasti Wonsan-Kalma, postavený na východním pobřeží země, nabízí vodní parky, výškové hotely a kapacitu pro téměř 20 tisíc hostů.
Předpovídaná ruská letní ofenziva, která měla zásadně změnit situaci na východní frontě, zatím působí spíše rozpačitě. Přestože ruské síly zaznamenaly určitý postup a výrazně navýšily počet vojáků na vybraných úsecích fronty, zdaleka nejde o bleskový průlom, jaký se možná v Moskvě očekával.
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa bombardovat íránská jaderná zařízení bylo tvrdým vojenským zásahem proti Teheránu — a zároveň potupou pro evropskou diplomacii. Zatímco klíčové evropské státy vyzývaly k umírněnosti, Washington jednal bez ohledu na své tradiční spojence. Evropa se tak probudila do reality své rostoucí mezinárodní bezvýznamnosti.
Vlna veder, která zasáhla velkou část Evropy, nepolevuje. Nejhůře postiženým regionem je jih Španělska, kde byly zaznamenány teploty přesahující 45 stupňů Celsia. Ve městě El Granado padl v sobotu nový červnový teplotní rekord – 46 °C. Podle španělské meteorologické služby je velmi pravděpodobné, že letošní červen bude nejteplejším v historii měření.
Již příští týden začne letošní MFF Karlovy Vary. 59. ročník festivalu bude po mnoha letech prvním bez dlouholetého prezidenta Jiřího Bartošky, který na začátku května zemřel ve věku 78 let. Prakticky od té chvíle se řešilo, jak si ho organizátoři filmové přehlídky připomenou. Nyní už jsou detaily festivalové pocty známé.