Odraz vůči americkému stylu politiky typu MAGA přispěl k volebním vítězstvím levostředových stran v Kanadě a Austrálii – a to paradoxně právě díky osobě Donalda Trumpa. Zatímco Mark Carney v Kanadě a Anthony Albanese v Austrálii využili jeho neoblíbenosti jako zbraně, konzervativní kandidáti, kteří se k americkému prezidentovi hlásili, na to doplatili.
Carney i Albanese své kampaně zarámovali jako odmítnutí amerického vlivu. Australský premiér porážku svého protikandidáta Petera Duttona označil za vítězství „australských hodnot“, zatímco Carney se prezentoval jako lídr, který chce pro Kanadu více nezávislosti na Spojených státech. Přitom oba využili Trumpovu popularitu – či spíš její absenci – jako snadný narativ pro voliče, kteří jsou unaveni politikou extrémů a neustálého kulturního boje.
Trump, ač nebyl na žádném z hlasovacích lístků, přesto výrazně ovlivnil výsledky. Konzervativci, kteří se k němu přiblížili – jako Pierre Poilievre v Kanadě nebo Peter Dutton v Austrálii – nakonec na této strategii ztroskotali. Poilievre, který si osvojil přezdívku „Trump-lite“, ještě nedávno směřoval k jasnému vítězství, ale poté, co Trump navrhl, že by Kanada měla být „51. státem USA“, a zavedl tvrdá obchodní opatření, se Poilievreho preference zhroutily. Jeho pozdní pokus přetvořit se v národně orientovaného lídra už nebyl přesvědčivý.
Podobná dynamika se ovšem neprojevila ve Velké Británii. Ačkoliv je Trump v zemi neoblíbený, místní volby dominovala domácí témata, jako je imigrace. Nigel Farage a jeho populistická strana Reform UK dosáhli pozoruhodného výsledku, a to i přesto, že Farage je s Trumpem dlouhodobě spojován. Pomohlo mu možná to, že si udržel určitou autonomii – veřejně se postavil například proti viceprezidentovi JD Vanceovi i poradci Elonu Muskovi.
Trump se tak pro populisty mimo USA stává dvojsečnou zbraní. Na jedné straně nabízí inspiraci a podporu, na straně druhé může být asociace s ním toxická, obzvlášť v zemích, kde se nacionalismus spojuje s potřebou odlišit se od amerického stylu politiky. Východní Evropa ale představuje výjimku – tam Trump zůstává populární, a jeho stoupenci jako Sławomir Mentzen v Polsku nebo George Simion v Rumunsku z jeho odkazu těží.
Podtrženo, sečteno: Trump posunul hranice toho, co je v politice považováno za přijatelné. A i ti, kteří ho porazili, museli do jisté míry přejmout část jeho rétoriky – například důraz na národní hrdost či odpor k globalismu. Pro centristy to znamená jediné – chtějí-li porazit styl MAGA, musejí částečně přijmout jeho jazyk.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.