Kanadský premiér Mark Carney se tento týden při balení na návštěvu Washingtonu snažil nenechat nic náhodě. Zřejmě se to týkalo i kravaty. Podle svých slov si totiž pro amerického prezidenta Donalda Trumpa oblékl červenou barvu, která typicky symbolizuje Republikánskou stranu. Tu měl na své vzorované kravatě, když si pod West Wing Portico podávali ruce. Ironií osudu byl ale Trumpův oblek tentokrát doplněn modrou kravatou.
Carney se po mnoha měsících obchodních neshod a ne příliš úspěšném maření Trumpových hrozeb na anexi Kanady stále snaží najít společnou řeč s americkým prezidentem. Nyní se zdá, že by se mu mohl dařit dosahovat mírného pokroku. Do úterního jednání vstupoval s nízkými očekáváními ohledně úspěchu v rozhovorech o snížení vysokých cel na kanadské zboží. Ta se týkají oceli, hliníku, automobilů a dřeva.
Po jednání sice odcházel s Trumpovým ujištěním, že on i jeho delegace "odejdou šťastní", americký lídr však odmítl vysvětlit, co tím přesně myslel. Novinářům pouze vzkázal, že "to zjistí". Celá návštěva byla ve výsledku poněkud nejednoznačná, neprovázel ji ani otevřený spor, který v poslední době definoval americko-kanadské vztahy, ani prohlášení o zásadním pokroku v otázkách, které k neshodám vedly.
Kanada je momentálně jediným členem skupiny G7, kterému se nepodařilo uzavřít obchodní dohodu, jež by odvrátila trestná cla, a to se podepisuje na kanadské ekonomice i na politické pozici premiéra Carneyho. Trump v souvislosti s tím předpověděl, že je Kanada "bude opět milovat", a tím přiznal fakt, že vztahy obou sousedních zemí jsou momentálně na bodu mrazu.
Carney se od svého nástupu do úřadu loni na jaře snaží s americkým protějškem lavírovat. Usiluje o snížení napětí, které vyvolal jeho předchůdce Justin Trudeau, jenž Trumpova cla označil za "velmi hloupá" a obvinil ho z toho, že ustupuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Carney si s Trumpem vyměňuje textové zprávy o světových událostech a zatím se mu vyhýbají slovní útoky.
Zároveň se snaží bránit Trumpovým územním ambicím. Během jejich prvního setkání v Oválné pracovně v květnu mu důrazně sdělil, že Kanada "není na prodej" a "nikdy nebude". Trump sice mírně oponoval, když pokrčil rameny a pronesl "nikdy neříkej nikdy", ale situace byla nakonec odlehčena. Citlivé téma se znovu objevilo v úterý, když se Carney snažil lichotit hostiteli a ocenit jeho zahraničněpolitické schopnosti.
Označil svého amerického protějška za "transformačního prezidenta" a začal vyjmenovávat konflikty, do nichž Trump úspěšně zasáhl a ukončil je, jako například ty mezi Indií a Pákistánem nebo Ázerbájdžánem a Arménií. Poté se pokusil téma uzavřít s poukazem na Trumpovo nejnovější úsilí o zprostředkování míru v Gaze. "Už mi dochází čas, ale tohle je v mnoha ohledech to nejdůležitější –," začal říkat. "Sloučení Kanady a Spojených států?" vtipně ho přerušil Trump. "Ne!" zvolal Carney s úsměvem. "Tam jsem nemířil."
Carney se zasmál a schůzka pokračovala v přátelském duchu. Trump mluvil nejvíce a moment opět zdůraznil, že se národní vztahy od doby, kdy se Trump vrátil do Bílého domu, výrazně zhoršily. Kanadský turismus do Spojených států prudce poklesl a některé obchody stáhly americké výrobky ze svých regálů. Mnoho Kanaďanů začalo pociťovat zradu, že se jejich nejbližší vztah – fyzický, kulturní i ekonomický – tak zhoršil.
Podle Trumpa je to právě tato blízkost, kvůli které je těžké dosáhnout dohody. "Je to složitá dohoda, možná složitější než jakákoli jiná obchodní dohoda. Protože, víte, máme přirozené konflikty, ale také vzájemnou lásku," prohlásil v Oválné pracovně. Carney, bývalý bankéř známý prosazováním efektivních schůzek, neřekl mnoho, zatímco Trump odbočoval k různým tématům. Mluvil o probíhajícím zastavení vlády USA, z něhož vinil Demokraty bez lídra a přirovnal je k Somálsku. Dále zmínil své snahy o uklízení Washingtonu, DC, kterému říkal "zuřící peklo", a svou neschopnost vyřešit válku na Ukrajině.
To bylo v ostrém kontrastu s jejich posledním individuálním setkáním na okraj G7, kterou Carney svolal v Albertě. Tehdy Carney po sedmi minutách otázek zasedání ukončil, s prohlášením, že to je jeho právo jako hostitele. Když v úterý mluvil, snažil se většinou přiklonit na Trumpovu stranu. Reportér se ho zeptal na fentanyl, který se dostává přes americko-kanadskou hranici, což je důvod pro Trumpem stanovené 35% clo. I přesto, že ze severu do USA proudí relativně malé množství drogy, Carney naznačil, že je stále co zlepšovat.
"Jakékoli množství je příliš. Takže jsme to snížili. Je to podstatně méně. Je to méně než 1 %, ale podívejte, pořád je to moc," řekl. Když Trump vyjádřil nejistotu ohledně povinného přezkumu Severoamerické obchodní dohody, který by mohl vést k bilaterálním dohodám s Kanadou a Mexikem namísto stávajícího mnohostranného uspořádání, Carney neřekl nic, i přes přetrvávající obavy v Kanadě o osud tohoto plánu. To naznačovalo, že navzdory hlubokým neshodám neviděl Carney žádný přínos v narušení setkání s Trumpem, alespoň ne na veřejnosti.
"Carney je milý člověk, ale dokáže být i velmi nepříjemný," prohlásil později Trump. Novinář se chtěl dozvědět, proč nemůže uzavřít dohodu, když je tak "skvělý člověk". "Protože i já chci být skvělý člověk," odpověděl Trump, čímž vyvolal smích, když novináře odváděli z místnosti, aby mohli v rozhovoru pokračovat v soukromí.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že sice americký prezident Donald Trump na Grónsko nyní možná pozapomněl, ale vrátí se. Dánsko ani Grónsko si proto nemohou dovolit „vydechnout úlevou“. I když se pozornost amerického prezidenta přesunula jinam, úleva je jen dočasná, prohlásila Frederiksenová při zahájení dánského parlamentu.
Nově uniklé dokumenty naznačují, že Rusko aktivně pomáhá Číně v jejích vojenských přípravách na možnou invazi na Tchaj-wan. Podle informací nezávislého think tanku Royal United Services Institute (RUSI), který získal a nezávisle ověřil soubor zhruba 800 stran smluv a korespondence, se jedná o důkaz eskalující spolupráce. Moskva se k tomuto úniku zatím nevyjádřila.
Kanadský premiér Mark Carney se tento týden při balení na návštěvu Washingtonu snažil nenechat nic náhodě. Zřejmě se to týkalo i kravaty. Podle svých slov si totiž pro amerického prezidenta Donalda Trumpa oblékl červenou barvu, která typicky symbolizuje Republikánskou stranu. Tu měl na své vzorované kravatě, když si pod West Wing Portico podávali ruce. Ironií osudu byl ale Trumpův oblek tentokrát doplněn modrou kravatou.
Dánská premiérka Mette Frederiksen oznámila, že země zavede zákaz přístupu k sociálním médiím pro děti mladší 15 let. Během svého úterního projevu při zahájení dánského parlamentu (Folketing) obvinila mobilní telefony a sociální sítě z toho, že „kradou dětství našim dětem“. Premiérka prohlásila, že „jsme vypustili monstrum“ a dodala, že „nikdy předtím netrpělo tolik dětí a mladých lidí úzkostí a depresí“.
Lidé nejvíce ohrožení zhoršující se kvalitou ovzduší kvůli klimatickým změnám by mohli nevědomky přispívat k tomuto problému. Nový výzkum odhalil, že odměřené dávkovací inhalátory, které používají miliony Američanů, představují významný zdroj znečištění. Podle nadace Asthma and Allergy Foundation of America trpí chronickým plicním onemocněním přibližně 34 milionů Američanů, z toho 28 milionů má astma. Očekává se, že toto číslo poroste, jelikož vyšší teploty přinášejí jevy zhoršující dýchání, jako jsou sucha, záplavy a lesní požáry.
Petr Fiala, dosavadní předseda Občanské demokratické strany (ODS) a premiér, oznámil svým stranickým kolegům na výkonné radě, že na příštím sjezdu již nebude kandidovat na předsednickou pozici. Své rozhodnutí vysvětlil poukázáním na politickou odpovědnost.
Evropská unie se chystá utáhnout šrouby v oblasti elektronických cigaret. Komisař EU pro daně, Wopke Hoekstra, ostře kritizuje tabákový průmysl a jeho „pobuřující“ taktiku, která cílí na mladé lidi. Hoekstra tvrdí, že průmysl „manipuluje“ děti do závislosti na vapování. Jeho cílem je skoncovat s těmito praktikami pomocí vysokých daní.
Druhý africký klimatický summit, který se konal v Etiopii v září 2025, přilákal přes 25 000 účastníků, od prezidentů přes aktivisty až po byznys lídry. Hlavním tématem bylo, jak zajistit financování pro zelenější růst kontinentu a vypořádat se se zhoršujícími se klimatickými katastrofami. Afrika sice přispěla k emisím skleníkových plynů jen minimálně, ale je klimatickými dopady silně zasažena a nemá dostatek finančních prostředků na adaptaci.
V září tohoto roku zveřejnila nezávislá vyšetřovací komise podporovaná OSN zprávu, která dospěla k závěru, že Izrael se v Gaze dopouští genocidy. Zpráva uvádí, že izraelské orgány úmyslně uvalily na Palestince v Gaze takové životní podmínky, které mají za cíl úplné nebo částečné zničení Palestinců v Gaze, což je podkladový akt genocidy. Ačkoli zpráva vznikla po dvou letech vyšetřování, existují i další mezinárodní procesy. Probíhají řízení před dvěma mezinárodními soudy: Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) a Mezinárodním trestním soudem (ICC).
Prezident Donald Trump se netají svým cílem získat Nobelovu cenu za mír. Zatímco jeho podporovatelé tvrdí, že si ji zaslouží již nyní, kritici se jeho snahám vysmívají. Trump zdědil dva z nejhorších konfliktů tohoto století – války v Gaze a na Ukrajině. V současnosti se na obou frontách rýsují obrysy možného urovnání. Pokud by se Trumpovi a jeho týmu podařilo dosáhnout míru, Nobelův výbor by měl a mohl tento úspěch ocenit. Podle CNN to letos sice nebude, příští rok by se tak ale stát mohlo.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen má novou strategii, jak přesvědčit své odpůrce a posílit svou podporu: více naslouchat, mluvit a být ochotná ustoupit. Tato taktika je podle webu Politico zřetelná v době před nadcházejícím čtvrtečním hlasováním o nedůvěře v Evropském parlamentu. Kritici z konkurenčních stran již naznačili, že tento přístup funguje.
Bývalý francouzský premiér a někdejší spojenec Emmanuela Macrona, Édouard Philippe, se vyslovil pro uspořádání předčasných prezidentských voleb s ohledem na závažnost politické krize, která otřásá Francií. Philippe, jenž je považován za předního středopravého kandidáta na Macronova nástupce, uvedl, že současná situace je „znepokojivá“. Jeho vyjádření přichází v době, kdy končící premiér Sébastien Lecornu vyvíjí poslední zoufalou snahu získat mezistranickou podporu pro sestavení kabinetu. Ten by měl zemi vyvést z prohlubující se politické slepé uličky.