Kanadský premiér Mark Carney se tento týden při balení na návštěvu Washingtonu snažil nenechat nic náhodě. Zřejmě se to týkalo i kravaty. Podle svých slov si totiž pro amerického prezidenta Donalda Trumpa oblékl červenou barvu, která typicky symbolizuje Republikánskou stranu. Tu měl na své vzorované kravatě, když si pod West Wing Portico podávali ruce. Ironií osudu byl ale Trumpův oblek tentokrát doplněn modrou kravatou.
Carney se po mnoha měsících obchodních neshod a ne příliš úspěšném maření Trumpových hrozeb na anexi Kanady stále snaží najít společnou řeč s americkým prezidentem. Nyní se zdá, že by se mu mohl dařit dosahovat mírného pokroku. Do úterního jednání vstupoval s nízkými očekáváními ohledně úspěchu v rozhovorech o snížení vysokých cel na kanadské zboží. Ta se týkají oceli, hliníku, automobilů a dřeva.
Po jednání sice odcházel s Trumpovým ujištěním, že on i jeho delegace "odejdou šťastní", americký lídr však odmítl vysvětlit, co tím přesně myslel. Novinářům pouze vzkázal, že "to zjistí". Celá návštěva byla ve výsledku poněkud nejednoznačná, neprovázel ji ani otevřený spor, který v poslední době definoval americko-kanadské vztahy, ani prohlášení o zásadním pokroku v otázkách, které k neshodám vedly.
Kanada je momentálně jediným členem skupiny G7, kterému se nepodařilo uzavřít obchodní dohodu, jež by odvrátila trestná cla, a to se podepisuje na kanadské ekonomice i na politické pozici premiéra Carneyho. Trump v souvislosti s tím předpověděl, že je Kanada "bude opět milovat", a tím přiznal fakt, že vztahy obou sousedních zemí jsou momentálně na bodu mrazu.
Carney se od svého nástupu do úřadu loni na jaře snaží s americkým protějškem lavírovat. Usiluje o snížení napětí, které vyvolal jeho předchůdce Justin Trudeau, jenž Trumpova cla označil za "velmi hloupá" a obvinil ho z toho, že ustupuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Carney si s Trumpem vyměňuje textové zprávy o světových událostech a zatím se mu vyhýbají slovní útoky.
Zároveň se snaží bránit Trumpovým územním ambicím. Během jejich prvního setkání v Oválné pracovně v květnu mu důrazně sdělil, že Kanada "není na prodej" a "nikdy nebude". Trump sice mírně oponoval, když pokrčil rameny a pronesl "nikdy neříkej nikdy", ale situace byla nakonec odlehčena. Citlivé téma se znovu objevilo v úterý, když se Carney snažil lichotit hostiteli a ocenit jeho zahraničněpolitické schopnosti.
Označil svého amerického protějška za "transformačního prezidenta" a začal vyjmenovávat konflikty, do nichž Trump úspěšně zasáhl a ukončil je, jako například ty mezi Indií a Pákistánem nebo Ázerbájdžánem a Arménií. Poté se pokusil téma uzavřít s poukazem na Trumpovo nejnovější úsilí o zprostředkování míru v Gaze. "Už mi dochází čas, ale tohle je v mnoha ohledech to nejdůležitější –," začal říkat. "Sloučení Kanady a Spojených států?" vtipně ho přerušil Trump. "Ne!" zvolal Carney s úsměvem. "Tam jsem nemířil."
Carney se zasmál a schůzka pokračovala v přátelském duchu. Trump mluvil nejvíce a moment opět zdůraznil, že se národní vztahy od doby, kdy se Trump vrátil do Bílého domu, výrazně zhoršily. Kanadský turismus do Spojených států prudce poklesl a některé obchody stáhly americké výrobky ze svých regálů. Mnoho Kanaďanů začalo pociťovat zradu, že se jejich nejbližší vztah – fyzický, kulturní i ekonomický – tak zhoršil.
Podle Trumpa je to právě tato blízkost, kvůli které je těžké dosáhnout dohody. "Je to složitá dohoda, možná složitější než jakákoli jiná obchodní dohoda. Protože, víte, máme přirozené konflikty, ale také vzájemnou lásku," prohlásil v Oválné pracovně. Carney, bývalý bankéř známý prosazováním efektivních schůzek, neřekl mnoho, zatímco Trump odbočoval k různým tématům. Mluvil o probíhajícím zastavení vlády USA, z něhož vinil Demokraty bez lídra a přirovnal je k Somálsku. Dále zmínil své snahy o uklízení Washingtonu, DC, kterému říkal "zuřící peklo", a svou neschopnost vyřešit válku na Ukrajině.
To bylo v ostrém kontrastu s jejich posledním individuálním setkáním na okraj G7, kterou Carney svolal v Albertě. Tehdy Carney po sedmi minutách otázek zasedání ukončil, s prohlášením, že to je jeho právo jako hostitele. Když v úterý mluvil, snažil se většinou přiklonit na Trumpovu stranu. Reportér se ho zeptal na fentanyl, který se dostává přes americko-kanadskou hranici, což je důvod pro Trumpem stanovené 35% clo. I přesto, že ze severu do USA proudí relativně malé množství drogy, Carney naznačil, že je stále co zlepšovat.
"Jakékoli množství je příliš. Takže jsme to snížili. Je to podstatně méně. Je to méně než 1 %, ale podívejte, pořád je to moc," řekl. Když Trump vyjádřil nejistotu ohledně povinného přezkumu Severoamerické obchodní dohody, který by mohl vést k bilaterálním dohodám s Kanadou a Mexikem namísto stávajícího mnohostranného uspořádání, Carney neřekl nic, i přes přetrvávající obavy v Kanadě o osud tohoto plánu. To naznačovalo, že navzdory hlubokým neshodám neviděl Carney žádný přínos v narušení setkání s Trumpem, alespoň ne na veřejnosti.
"Carney je milý člověk, ale dokáže být i velmi nepříjemný," prohlásil později Trump. Novinář se chtěl dozvědět, proč nemůže uzavřít dohodu, když je tak "skvělý člověk". "Protože i já chci být skvělý člověk," odpověděl Trump, čímž vyvolal smích, když novináře odváděli z místnosti, aby mohli v rozhovoru pokračovat v soukromí.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně vyzval Írán, aby udělal „chytrou věc“ a přistoupil na dohodu. Prohlásil, že navzdory křehkému příměří na Blízkém východě nechce pokračovat v zabíjení Íránců. „Nechceme tam jít a zabíjet lidi. Opravdu ne. Je to příliš tvrdé,“ uvedl Trump v reakci na aktuální vývoj konfliktu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý prohlásil, že operace zaměřená na znovuootevření Hormuzského průlivu je „samostatným a odlišným“ projektem, který nespadá pod širší válečný konflikt s Íránem. Toto vyjádření je zatím nejvýraznějším veřejným připuštěním faktu, že se konflikt vyvinul daleko za svůj původní rámec.
Svět zůstává i nadále nechráněn před budoucími hrozbami rozsáhlých nákaz. Vyjednavačům se totiž nepodařilo včas dokončit klíčovou dohodu o sdílení informací o patogenech, testech a vakcínách, což vyvolává vážné obavy mezi předními zdravotnickými experty.
Moskva se v úterý probudila do atmosféry připomínající spíše stav obležení než přípravy na největší národní oslavy. Ruské úřady v rámci zpřísněných bezpečnostních opatření před čtvrteční přehlídkou ke Dni vítězství dočasně uzavřely všechna čtyři hlavní letiště a v metropoli plošně vypnuly mobilní internet. Kroky Kremlu reagují na vzrůstající obavy z ukrajinských dronů, které v poslední době opakovaně pronikly i přes hustou protivzdušnou obranu hlavního města.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj spor s papežem Lvem XIV., když ho obvinil z „ohrožování mnoha katolíků“. Důvodem je papežův postoj k íránskému konfliktu. Trump v rozhovoru pro konzervativní rozhlasovou síť Salem News prohlásil, že pontifikovi zřejmě nevadí představa Íránu disponujícího jadernými zbraněmi, což považuje za nepřijatelné.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v úterý zveřejnil výroční zprávu, která poukazuje na rostoucí počet případů překročení povolených limitů pesticidů u vybraných plodin. Ačkoliv 99 % vzorků z evropské produkce stále splňuje zákonné normy, u dovážených potravin je míra pochybení až třikrát vyšší. Tento trend pravděpodobně znovu rozvíří debatu o nespravedlivé konkurenci, se kterou se potýkají evropští zemědělci.
Představitelé amerického Pentagonu i přes pokračující střety v Hormuzském průlivu ujišťují, že dohoda o příměří z 8. dubna nadále platí. Ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Caine na společném brífinku uvedli, že íránské provokace zatím nedosáhly intenzity, která by vyžadovala návrat k plnohodnotné válce. Hegseth označil chování Teheránu za „mezinárodní vydírání“, ovšem zdůraznil, že nová americká iniciativa Projekt Svoboda úspěšně zajišťuje průjezd obchodních lodí a dokazuje neschopnost Íránu oblast zcela ovládnout.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Prevost novou hlavou katolické církve, přijal jméno Lev XIV. a zástupy na Svatopetrském náměstí pozdravil Kristovými slovy: „Pokoj vám.“ Právě mír a lidská důstojnost se staly ústředními pilíři pontifikátu historicky prvního amerického papeže, který nyní završuje svůj první rok v úřadu.
Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Prezident Donald Trump představil ve svém návrhu rozpočtu na rok 2027 ambiciózní plán na obnovu americké námořní dominance, který označuje jako „Zlatou flotilu“. Tato iniciativa zahrnuje rekordní investici ve výši 65,7 miliardy dolarů určenou výhradně na stavbu lodí, což představuje největší nárůst od dob druhé světové války a studené války. Cílem je vybudovat celkem 34 nových plavidel, včetně 18 bojových a 16 podpůrných lodí, mezi nimiž figurují ponorky tříd Virginia a Columbia či torpédoborce.