Singapur, nízko položený městský stát v jihovýchodní Asii, čelí stále rostoucímu problému s „nepříjemnými záplavami“, které jsou důsledkem změny klimatu a zvyšujících se hladin moří. Tyto záplavy, které postihují parky, tunely a ulice, se zatím nejeví jako vážné ohrožení majetku nebo lidí, ale odborníci varují, že představují pouze předzvěst mnohem horších podmínek v budoucnosti.
Podle vládních projekcí může hladina moří v oblasti Singapuru vzrůst až o 1,15 metru (3,8 stopy) do konce tohoto století. Ve "scénáři vysokých emisí" by mohla vzrůst dokonce až o 2 metry (6,6 stopy) do roku 2150. Při extrémních přílivových vlnách a bouřkách by moře mohlo vystoupat až o 5 metrů, což by zasáhlo přibližně 30 % území Singapuru.
Aby Singapur čelil těmto výzvám, navrhuje ambiciózní projekt umělého "Long Islandu" – řetěz umělých ostrovů dlouhý 8 mil (přes 12 kilometrů), který bude sloužit jako ochranná hráz pro jihovýchodní pobřeží země. Tento projekt, jenž bude vyžadovat desítky let plánování a miliardové investice, by měl pomoci chránit zemi před vzestupem hladiny moří a zároveň poskytne nová území pro výstavbu.
Podle prvotního návrhu Singapurské agentury pro městský rozvoj (URA) by projekt zahrnoval tři části půdy propojené přílivovými bránami a čerpacími stanicemi. Celková plocha bude činit přibližně 3 čtvereční míle (což je dvakrát a půlkrát větší než Central Park v New Yorku). Ačkoli tvar a umístění ostrovů ještě nejsou definitivní, projekt získal značnou podporu a odborníci jsou přesvědčeni, že bude realizován v průběhu tohoto století.
Kromě ochrany proti záplavám je projekt "Long Island" navržen tak, aby poskytl nové příležitosti pro rozvoj městské infrastruktury. Singapurská vláda se rozhodla pro výstavbu umělých ostrovů, protože obyvatelé města stále chtějí mít přístup k pobřeží. Na nově vzniklých plochách by měly vzniknout nové parkové zóny, ale i možnosti pro bydlení, rekreaci a obchodní využití. Podle konzultanta Lee Sze Tecka z realitní kanceláře Huttons Asia by projekt mohl vytvořit prostor pro výstavbu až 60 000 nových domů.
Vzhledem k omezené dostupnosti půdy v Singapuru, jednom z nejdražších realitních trhů na světě, představuje projekt "Long Island" klíčovou příležitost pro rozvoj bydlení i pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti městské infrastruktury.
Další výhodou projektu je, že by mohl pomoci Singapuru s problémy spojenými s nedostatkem vody. I když Singapur investoval do technologií na odsolování vody, stále zůstává silně závislý na dovozu vody z Malajsie. Vzhledem k politickým napětím mezi oběma zeměmi je snaha o zajištění vodní soběstačnosti pro Singapur klíčová. Spojení "Long Islandu" s pevninskou částí země by vytvořilo nový rezervoár pro sladkou vodu, která by jinak byla odváděna do moře.
Tento projekt by mohl významně přispět k řešení vodních potřeb Singapuru, což má pro zemi strategický význam.
I je návrh v počátečních fázích, představitelé Singapuru zdůrazňují dlouhodobou vizi, která je v politice země často kladena na první místo. Vláda již dříve oznámila, že ochrana proti vzestupu hladiny moří bude stát až 100 miliard singapurských dolarů (78 miliard USD) během příštího století.
Nicméně návrh není bez výzev. Proces výstavby umělých ostrovů vyžaduje obrovské množství náplně, přičemž tradičně se používá písek dovážený z okolních jihovýchodních asijských zemí. Problémy s vývozem písku, zejména z Indonésie a Malajsie, přitom znamenají, že Singapur nyní hledá alternativy, například využívání popela z komunálních odpadů nebo stavebního odpadu.
Navíc ekologické organizace, jako je Nature Society Singapore, upozorňují na možné dopady na místní ekosystémy, včetně ohrožení živočichů jako jsou krabi, želvy a ptáci.
Projekt "Long Island" může sloužit jako vzor pro jiné nízko ležící země, které se potýkají s podobnými výzvami spojenými s klimatickými změnami. Indonésie, Thajsko a Maledivy již zvažují podobné návrhy, zatímco v Dánsku byl zahájen projekt umělého poloostrova pro ochranu Kodaně.
Na rozdíl od jiných projektů, které se potýkají s odporem, zatím Singapur nezažil výraznou opozici k projektu. Singapur se i nadále profiluje jako lídr v oblasti ochrany proti změně klimatu, což dokazuje i jeho investice do zlepšení odvodňovací infrastruktury, která činila 2,5 miliardy singapurských dolarů (1,9 miliardy USD) od roku 2011.
Projekt je součástí širší strategie, která zahrnuje jak technické, tak přírodní řešení, jako jsou například úpravy sedimentů nebo rozšíření mangrovových porostů a korálových útesů.
"Long Island" je jen jednou částí mnohem širšího plánu. Jako nízko položený národ, který je na pobřeží nesmírně závislý, musí být ochrana našeho pobřeží vždy na vrcholu našich plánů," uzavírá profesor Adam Switzer z Nanyang Technological University.
Prezident Donald Trump zrušil plánovanou cestu americké delegace do Pákistánu, kde měli vyjednavači jednat s íránskou stranou o ukončení válečného konfliktu. Mise, kterou měli vést zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner, byla odvolána krátce poté, co byla ohlášena.
Evropští cestovatelé i letecké společnosti se připravují na mimořádně komplikovanou letní sezónu. I kdyby konflikt na Blízkém východě skončil okamžitě, tlak na dodávky leteckého paliva v dohledné době nepoleví. Evropská unie totiž nedokáže vyprodukovat dostatek paliva pro své vnitřní potřeby a závislost na dovozu skrze Hormuzský průliv se stala kritickým bodem pro fungování celého sektoru.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že zrušil plánovanou misi svých diplomatických vyslanců do pákistánského Islámábádu. Steve Witkoff a Jared Kushner měli v plánu vycestovat na jednání se zástupci Íránu, ke kterému však na základě rozhodnutí hlavy státu nedojde.
Lidský papilomavirus, známý jako HPV, představuje mimořádně rozšířený virus, který se přenáší intimním kontaktem kůže na kůži. Naprostá většina sexuálně aktivních lidí se s tímto virem během svého života setká. Přestože si mnoho lidí HPV spojuje výhradně se zdravím žen, realita je taková, že se týká obou pohlaví. Téměř každý sexuálně aktivní člověk se s ním setká během několika měsíců či let od zahájení sexuálního života, přičemž tělo se většinou s nákazou samo vypořádá.
K osudné havárii v černobylské jaderné elektrárně došlo v časných ranních hodinách 26. dubna 1986, kdy se zvrátil bezpečnostní test jednoho z reaktorů. Kvůli zásadní konstrukční vadě, o které technici nevěděli, došlo k prudkému zvýšení výkonu a následné tepelné reakci. Výbuchy zničily budovu čtvrtého reaktoru a radioaktivní mrak se následně rozšířil nejen nad celou Ukrajinu, ale i do dalších částí Sovětského svazu a severní Evropy.
Nadcházející státní návštěva krále Karla III. a královny Camilly ve Spojených státech je britskými diplomaty označována za událost s „vysokými sázkami a velkým rizikem“. Nejde o běžnou zdvořilostní cestu plnou celebrit a úsměvů pro fotografy, ale o dosud nejtěžší zkoušku královy vlády. Podle odborníků přichází tato návštěva v době nejhlubší krize anglo-amerických vztahů za poslední století, kdy napětí mezi oběma mocnostmi dosahuje kritických hodnot.
Summit na Kypru měl být původně pracovní schůzkou zaměřenou na rozpočet, ale evropské lídry opět pohltila nečekaná krize. Namísto řešení praktických záležitostí se museli vyrovnávat s dalšími politickými otřesy, které ohrožují stabilitu transatlantických vztahů. Napětí mezi Bruselem a Washingtonem dosáhlo nového vrcholu, což vyvolává hluboké obavy o budoucí směřování obranné aliance.
Válka v Íránu se nezadržitelně blíží k šedesátidennímu limitu, který americké zákony stanovují pro vojenské operace bez výslovného souhlasu Kongresu. Podle takzvané Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution), která vznikla po zkušenostech z Vietnamu, připadá tento kritický termín na 1. května. Prezident Donald Trump se však zatím nezdá být pod tlakem, aby o povolení zákonodárce žádal, a jeho administrativa dává jasně najevo, že se nenechá do žádných dohod dotlačit.
Představitelé Evropské unie začínají pracovat na konkrétním plánu, jak využít vzájemnou asistenční doložku v případě napadení členského státu. Tento krok přichází v době, kdy se transatlantická aliance NATO potýká s nejtěžší krizí ve své historii, mimo jiné kvůli zesilující kritice ze strany Donalda Trumpa. Bruselské úřady dostaly za úkol připravit detailní scénář, jakým způsobem by blok reagoval, pokud by byla tato klauzule aktivována.
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropané musí začít bránit své vlastní zájmy, protože Spojené státy, Čína i Rusko jsou podle něj v současnosti naladěny proti nim. Během diskuse v Aténách s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem zdůraznil, že jde o jedinečný a kritický okamžik, kdy se zájmy těchto tří velmocí střetávají s evropskými. Podle Macrona je nyní ten správný čas, aby se Evropa konečně probudila a začala jednat se zdravým sebevědomím.
Globální ropná krize vyvolaná válkou v Íránu navždy změnila odvětví fosilních paliv. Podle Fatiha Birola, šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA), se země nyní odklánějí od těchto zdrojů, aby si zajistily energetickou bezpečnost.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.