Singapur, nízko položený městský stát v jihovýchodní Asii, čelí stále rostoucímu problému s „nepříjemnými záplavami“, které jsou důsledkem změny klimatu a zvyšujících se hladin moří. Tyto záplavy, které postihují parky, tunely a ulice, se zatím nejeví jako vážné ohrožení majetku nebo lidí, ale odborníci varují, že představují pouze předzvěst mnohem horších podmínek v budoucnosti.
Podle vládních projekcí může hladina moří v oblasti Singapuru vzrůst až o 1,15 metru (3,8 stopy) do konce tohoto století. Ve "scénáři vysokých emisí" by mohla vzrůst dokonce až o 2 metry (6,6 stopy) do roku 2150. Při extrémních přílivových vlnách a bouřkách by moře mohlo vystoupat až o 5 metrů, což by zasáhlo přibližně 30 % území Singapuru.
Aby Singapur čelil těmto výzvám, navrhuje ambiciózní projekt umělého "Long Islandu" – řetěz umělých ostrovů dlouhý 8 mil (přes 12 kilometrů), který bude sloužit jako ochranná hráz pro jihovýchodní pobřeží země. Tento projekt, jenž bude vyžadovat desítky let plánování a miliardové investice, by měl pomoci chránit zemi před vzestupem hladiny moří a zároveň poskytne nová území pro výstavbu.
Podle prvotního návrhu Singapurské agentury pro městský rozvoj (URA) by projekt zahrnoval tři části půdy propojené přílivovými bránami a čerpacími stanicemi. Celková plocha bude činit přibližně 3 čtvereční míle (což je dvakrát a půlkrát větší než Central Park v New Yorku). Ačkoli tvar a umístění ostrovů ještě nejsou definitivní, projekt získal značnou podporu a odborníci jsou přesvědčeni, že bude realizován v průběhu tohoto století.
Kromě ochrany proti záplavám je projekt "Long Island" navržen tak, aby poskytl nové příležitosti pro rozvoj městské infrastruktury. Singapurská vláda se rozhodla pro výstavbu umělých ostrovů, protože obyvatelé města stále chtějí mít přístup k pobřeží. Na nově vzniklých plochách by měly vzniknout nové parkové zóny, ale i možnosti pro bydlení, rekreaci a obchodní využití. Podle konzultanta Lee Sze Tecka z realitní kanceláře Huttons Asia by projekt mohl vytvořit prostor pro výstavbu až 60 000 nových domů.
Vzhledem k omezené dostupnosti půdy v Singapuru, jednom z nejdražších realitních trhů na světě, představuje projekt "Long Island" klíčovou příležitost pro rozvoj bydlení i pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti městské infrastruktury.
Další výhodou projektu je, že by mohl pomoci Singapuru s problémy spojenými s nedostatkem vody. I když Singapur investoval do technologií na odsolování vody, stále zůstává silně závislý na dovozu vody z Malajsie. Vzhledem k politickým napětím mezi oběma zeměmi je snaha o zajištění vodní soběstačnosti pro Singapur klíčová. Spojení "Long Islandu" s pevninskou částí země by vytvořilo nový rezervoár pro sladkou vodu, která by jinak byla odváděna do moře.
Tento projekt by mohl významně přispět k řešení vodních potřeb Singapuru, což má pro zemi strategický význam.
I je návrh v počátečních fázích, představitelé Singapuru zdůrazňují dlouhodobou vizi, která je v politice země často kladena na první místo. Vláda již dříve oznámila, že ochrana proti vzestupu hladiny moří bude stát až 100 miliard singapurských dolarů (78 miliard USD) během příštího století.
Nicméně návrh není bez výzev. Proces výstavby umělých ostrovů vyžaduje obrovské množství náplně, přičemž tradičně se používá písek dovážený z okolních jihovýchodních asijských zemí. Problémy s vývozem písku, zejména z Indonésie a Malajsie, přitom znamenají, že Singapur nyní hledá alternativy, například využívání popela z komunálních odpadů nebo stavebního odpadu.
Navíc ekologické organizace, jako je Nature Society Singapore, upozorňují na možné dopady na místní ekosystémy, včetně ohrožení živočichů jako jsou krabi, želvy a ptáci.
Projekt "Long Island" může sloužit jako vzor pro jiné nízko ležící země, které se potýkají s podobnými výzvami spojenými s klimatickými změnami. Indonésie, Thajsko a Maledivy již zvažují podobné návrhy, zatímco v Dánsku byl zahájen projekt umělého poloostrova pro ochranu Kodaně.
Na rozdíl od jiných projektů, které se potýkají s odporem, zatím Singapur nezažil výraznou opozici k projektu. Singapur se i nadále profiluje jako lídr v oblasti ochrany proti změně klimatu, což dokazuje i jeho investice do zlepšení odvodňovací infrastruktury, která činila 2,5 miliardy singapurských dolarů (1,9 miliardy USD) od roku 2011.
Projekt je součástí širší strategie, která zahrnuje jak technické, tak přírodní řešení, jako jsou například úpravy sedimentů nebo rozšíření mangrovových porostů a korálových útesů.
"Long Island" je jen jednou částí mnohem širšího plánu. Jako nízko položený národ, který je na pobřeží nesmírně závislý, musí být ochrana našeho pobřeží vždy na vrcholu našich plánů," uzavírá profesor Adam Switzer z Nanyang Technological University.
Velká Británie se chystá na velkolepou rozlučku s legendárním Ozzym Osbournem, která proběhne zítra v jeho rodném Birminghamu. Ulicí v centru města povede průvod k uctění památky slavného zpěváka, informovala britská BBC.
Srpen začne už v pátek a mnoho lidí si od osmého kalendářního měsíce nepochybně slibuje návrat pravého léta. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se nic takového neočekává.
Dva dny už měli lidé z okolí zesnulého Jiřího Krampola na to, aby promysleli, jak to bude s posledním rozloučením. Sám herec měl jistou představu o tom, jak by smuteční obřad mohl vypadat. Otázkou však zůstává, kdo by se pořádání pohřbu měl ujmout.
Singapur, nízko položený městský stát v jihovýchodní Asii, čelí stále rostoucímu problému s „nepříjemnými záplavami“, které jsou důsledkem změny klimatu a zvyšujících se hladin moří. Tyto záplavy, které postihují parky, tunely a ulice, se zatím nejeví jako vážné ohrožení majetku nebo lidí, ale odborníci varují, že představují pouze předzvěst mnohem horších podmínek v budoucnosti.
Mezinárodní organizace, včetně Světového potravinového programu (WFP), varují, že humanitární pomoc, která doráží do Gazy, stále nedostačuje k pokrytí rozsáhlých potřeb tamních obyvatel. Ross Smith z WFP uvedl na tiskové konferenci, že "od začátku humanitárních přestávek v neděli dostáváme do Gazy přibližně 50 % toho, co žádáme."
Zatímco se v Pásmu Gazy šíří hlad a mezinárodní organizace varují před kolapsem humanitární situace, v historii existují případy, kdy byl hlad využit jako nástroj moci. Ukrajina za Josifa Stalina, Čína za Mao Ce-tunga, Severní Korea i části Afriky zažily hladomory, které nebyly důsledkem přírodních katastrof, ale lidského rozhodnutí. Lidstvo v dějinách přetvořilo hlad ve zbraň, na níž svět často neměl žádnou šanci reagovat.
Asteroid 2024 YR4, který se na začátku svého sledování zdál být na kolizní dráze s naší planetou, už není pro vědce novinkou, ale stále vyvolává otázky. I když v současnosti se tento objekt pohybuje mimo dosah našich teleskopů na své dráze kolem Slunce, jeho nově vypočítaná trajektorie nyní podle CNN ukazuje na jiný možný cíl: Měsíc.
Zpravodajové CNN navštívili východní Afghánistán a přinesli dojemnou reportáž z nemocnice v provincii Nangarhár. Srdcervoucí příběh začíná pláčem matky, jejíž roční syn, Muhammad Umar, zemřel na podvýživu a meningitidu. Chlapec trpěl zdravotními problémy už od narození, ale podle lékařů jeho stav se zhoršil kvůli drastickému snížení humanitární pomoci USA, která letos zasáhla i tento region.
Podle odborníka Michaela Barrona by oficiální uznání Palestiny jako samostatného státu jednoznačně potvrdilo právo Palestinské samosprávy (PA) na těžbu zemního plynu z ložiska Gaza Marine. Tato ložiska by podle něj mohla generovat příjmy až 4 miliardy dolarů při současných cenách a Palestincům přinést roční zisk až 100 milionů dolarů po dobu 15 let, což by jim pomohlo snížit závislost na zahraniční pomoci.
Turecko zažívá mimořádně horké dny, kdy teploty dosahují rekordních hodnot. V pátek byla na jihovýchodě země, konkrétně ve městě Silopi, naměřena teplota 50,5 °C, což je nový národní rekord. Město se nachází jen 10 kilometrů od hranic s Irákem a Sýrií. Dosavadní rekord 49,5 °C byl zaznamenán v srpnu 2023, uvedl server Deutsche Welle.
Ruský letecký gigant Aeroflot čelil v pondělí 28. července rozsáhlým výpadkům svých IT systémů, které měly za následek zrušení nebo zpoždění více než 100 letů. Podle prohlášení aerolinky byly „provedeny nouzové úpravy letového řádu, včetně částečných zrušení“, a to kvůli poruše systému. Aeroflot požádal pasažéry, aby sledovali aktuální informace na webových stránkách letišť, informačních displejích a prostřednictvím hlasových oznámení v terminálech.
Konflikt na Ukrajině se protahuje již čtvrtým rokem a Rusko v něm drží většinu území, o které usiluje. Přestože Putinovy proklamované cíle, jako je demilitarizace a denacifikace Ukrajiny, nezajištění jejího členství v NATO a uznání ruských anexí, nebyly naplněny, prodlužování války oslabuje globální postavení Ruska. Z strategického hlediska by pro Rusko bylo výhodné vyhlásit vítězství nyní, aby si zachovalo svou sílu v nově vznikajícím multipolárním světě, uvedl server National Interest.