Singapur, nízko položený městský stát v jihovýchodní Asii, čelí stále rostoucímu problému s „nepříjemnými záplavami“, které jsou důsledkem změny klimatu a zvyšujících se hladin moří. Tyto záplavy, které postihují parky, tunely a ulice, se zatím nejeví jako vážné ohrožení majetku nebo lidí, ale odborníci varují, že představují pouze předzvěst mnohem horších podmínek v budoucnosti.
Podle vládních projekcí může hladina moří v oblasti Singapuru vzrůst až o 1,15 metru (3,8 stopy) do konce tohoto století. Ve "scénáři vysokých emisí" by mohla vzrůst dokonce až o 2 metry (6,6 stopy) do roku 2150. Při extrémních přílivových vlnách a bouřkách by moře mohlo vystoupat až o 5 metrů, což by zasáhlo přibližně 30 % území Singapuru.
Aby Singapur čelil těmto výzvám, navrhuje ambiciózní projekt umělého "Long Islandu" – řetěz umělých ostrovů dlouhý 8 mil (přes 12 kilometrů), který bude sloužit jako ochranná hráz pro jihovýchodní pobřeží země. Tento projekt, jenž bude vyžadovat desítky let plánování a miliardové investice, by měl pomoci chránit zemi před vzestupem hladiny moří a zároveň poskytne nová území pro výstavbu.
Podle prvotního návrhu Singapurské agentury pro městský rozvoj (URA) by projekt zahrnoval tři části půdy propojené přílivovými bránami a čerpacími stanicemi. Celková plocha bude činit přibližně 3 čtvereční míle (což je dvakrát a půlkrát větší než Central Park v New Yorku). Ačkoli tvar a umístění ostrovů ještě nejsou definitivní, projekt získal značnou podporu a odborníci jsou přesvědčeni, že bude realizován v průběhu tohoto století.
Kromě ochrany proti záplavám je projekt "Long Island" navržen tak, aby poskytl nové příležitosti pro rozvoj městské infrastruktury. Singapurská vláda se rozhodla pro výstavbu umělých ostrovů, protože obyvatelé města stále chtějí mít přístup k pobřeží. Na nově vzniklých plochách by měly vzniknout nové parkové zóny, ale i možnosti pro bydlení, rekreaci a obchodní využití. Podle konzultanta Lee Sze Tecka z realitní kanceláře Huttons Asia by projekt mohl vytvořit prostor pro výstavbu až 60 000 nových domů.
Vzhledem k omezené dostupnosti půdy v Singapuru, jednom z nejdražších realitních trhů na světě, představuje projekt "Long Island" klíčovou příležitost pro rozvoj bydlení i pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti městské infrastruktury.
Další výhodou projektu je, že by mohl pomoci Singapuru s problémy spojenými s nedostatkem vody. I když Singapur investoval do technologií na odsolování vody, stále zůstává silně závislý na dovozu vody z Malajsie. Vzhledem k politickým napětím mezi oběma zeměmi je snaha o zajištění vodní soběstačnosti pro Singapur klíčová. Spojení "Long Islandu" s pevninskou částí země by vytvořilo nový rezervoár pro sladkou vodu, která by jinak byla odváděna do moře.
Tento projekt by mohl významně přispět k řešení vodních potřeb Singapuru, což má pro zemi strategický význam.
I je návrh v počátečních fázích, představitelé Singapuru zdůrazňují dlouhodobou vizi, která je v politice země často kladena na první místo. Vláda již dříve oznámila, že ochrana proti vzestupu hladiny moří bude stát až 100 miliard singapurských dolarů (78 miliard USD) během příštího století.
Nicméně návrh není bez výzev. Proces výstavby umělých ostrovů vyžaduje obrovské množství náplně, přičemž tradičně se používá písek dovážený z okolních jihovýchodních asijských zemí. Problémy s vývozem písku, zejména z Indonésie a Malajsie, přitom znamenají, že Singapur nyní hledá alternativy, například využívání popela z komunálních odpadů nebo stavebního odpadu.
Navíc ekologické organizace, jako je Nature Society Singapore, upozorňují na možné dopady na místní ekosystémy, včetně ohrožení živočichů jako jsou krabi, želvy a ptáci.
Projekt "Long Island" může sloužit jako vzor pro jiné nízko ležící země, které se potýkají s podobnými výzvami spojenými s klimatickými změnami. Indonésie, Thajsko a Maledivy již zvažují podobné návrhy, zatímco v Dánsku byl zahájen projekt umělého poloostrova pro ochranu Kodaně.
Na rozdíl od jiných projektů, které se potýkají s odporem, zatím Singapur nezažil výraznou opozici k projektu. Singapur se i nadále profiluje jako lídr v oblasti ochrany proti změně klimatu, což dokazuje i jeho investice do zlepšení odvodňovací infrastruktury, která činila 2,5 miliardy singapurských dolarů (1,9 miliardy USD) od roku 2011.
Projekt je součástí širší strategie, která zahrnuje jak technické, tak přírodní řešení, jako jsou například úpravy sedimentů nebo rozšíření mangrovových porostů a korálových útesů.
"Long Island" je jen jednou částí mnohem širšího plánu. Jako nízko položený národ, který je na pobřeží nesmírně závislý, musí být ochrana našeho pobřeží vždy na vrcholu našich plánů," uzavírá profesor Adam Switzer z Nanyang Technological University.
Evropská unie obvinila Moskvu ze záměrné snahy zlomit morálku ukrajinského obyvatelstva tím, že jej uprostřed kruté zimy systematicky zbavuje přístupu k teplu a elektřině. Podle eurokomisařky pro řešení krizí Hadji Lahbibové Rusko útočí na kritickou infrastrukturu s jasným cílem vyvolat humanitární kolaps, tento plán však podle ní selže. Brusel zdůraznil, že Evropa odpovídá činy, a proto z unijních strategických rezerv v Polsku vysílá dalších 447 generátorů, které doplní tisíce zařízení již fungujících po celé zemi.
Ukrajinská rozvědka přišla s mrazivým varováním, podle něhož má Moskva v plánu ochromit energetické srdce země útokem na rozvodny spojené s jadernými elektrárnami. Tento strategický tah míří na tři zbývající funkční jaderné zdroje na jihu a západě Ukrajiny. Pokud by se Rusku podařilo tyto uzly vyřadit, miliony lidí by uprostřed tuhé zimy zůstaly zcela bez proudu i tepla. Podle Kyjeva je cílem této drastické operace zlomit ukrajinský odpor a vynutit si kapitulaci.
Evropa v posledních dnech horečně hledala páky, které by přiměly amerického prezidenta Donalda Trumpa ustoupit od hrozeb spojených s anexí Grónska. Zatímco Trump po setkání v Davosu dočasně stáhl plán na zavedení cel vůči evropským spojencům, někteří politici věří, že našli ultimátní zbraň pro případ, že by prezident svůj názor opět změnil: bojkot letošního mistrovství světa ve fotbale.
Diplomatická bouře vyvolaná snahou Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska sice po jeho ústupu v Davosu částečně utichla, podle evropských představitelů však zanechala transatlantické spojenectví nenávratně proměněné. I když prezident stáhl hrozby silového řešení i drakonických cel, evropští diplomaté pro CNN uvedli, že důvěra byla hluboce poškozena a proces nápravy bude trvat roky.
Donald Trump vyvolal vlnu pobouření mezi britskými zákonodárci a veterány po svém tvrzení, že vojáci NATO se během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu vyhýbali nasazení v první linii. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že spojenecké jednotky se držely spíše v ústraní, zatímco hlavní tíhu bojů nesly Spojené státy. Tyto výroky narazily na tvrdou kritiku napříč politickým spektrem, zejména s odkazem na stovky padlých britských vojáků.
Vztahy mezi Washingtonem a evropskými metropolemi sice po částečném ústupu Donalda Trumpa v otázce Grónska polevily, Evropa se však připravuje na další nepředvídatelné kroky amerického prezidenta. Analýza CNN ukazuje, že tento velkolepě prezentovaný průlom se nápadně podobá bezpečnostní smlouvě, kterou mají USA s Dánskem již od roku 1951. Trump sice hovoří o „nekonečné“ a „věčné“ dohodě, ale mnozí odborníci upozorňují, že americký prezident pouze znovu objevil práva, která Spojené státy na ostrově de facto využívají již sedm desetiletí.
Mezinárodní napětí mezi Washingtonem a evropskými metropolemi sice po částečném ústupu Donalda Trumpa v otázce Grónska polevilo, Evropa se však připravuje na další nepředvídatelné kroky amerického prezidenta. Summit v Bruselu, který se konal tento čtvrtek, se nesl ve znamení úlevy, ale i hlubokého pragmatismu. Lídři EU si uvědomují, že krizová situace kolem arktického ostrova je jen špičkou ledovce v rámci širšího útoku na transatlantické hodnoty a stabilitu.
Donald Trump v těchto dnech na ekonomickém fóru v Davosu oficiálně představil svou novou „Radu pro mír“ (Board of Peace). Tento ambiciózní projekt, který byl původně zamýšlen pro řešení situace v Gaze, nyní podle všeho aspiruje na roli globálního vyjednavače, což vyvolává obavy z odsunutí OSN na druhou kolej.
V Česku byla o uplynulém víkendu zadržena osoba podezřelá z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Informovala o tom policie, realizaci v případu potvrdila i Bezpečnostní informační služba (BIS).
Spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem v uplynulých dnech alespoň pro tuto chvíli vyvrcholil. Soud totiž posvětil jejich dohodu ohledně rozdělení péče o Rozárku. O pocity se dělila především influncerka, ale nakonec se ozval i známý podnikatel.
Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody.
Karlos Vémola ve středu sliboval a také doručil první velké vyjádření k ostře sledované kauze, ve které ho vyšetřuje policie. Popsal okamžik zadržení, následnou domovní prohlídku i trable se zdravotními problémy. Došlo dokonce i na slzy.