Singapur, nízko položený městský stát v jihovýchodní Asii, čelí stále rostoucímu problému s „nepříjemnými záplavami“, které jsou důsledkem změny klimatu a zvyšujících se hladin moří. Tyto záplavy, které postihují parky, tunely a ulice, se zatím nejeví jako vážné ohrožení majetku nebo lidí, ale odborníci varují, že představují pouze předzvěst mnohem horších podmínek v budoucnosti.
Podle vládních projekcí může hladina moří v oblasti Singapuru vzrůst až o 1,15 metru (3,8 stopy) do konce tohoto století. Ve "scénáři vysokých emisí" by mohla vzrůst dokonce až o 2 metry (6,6 stopy) do roku 2150. Při extrémních přílivových vlnách a bouřkách by moře mohlo vystoupat až o 5 metrů, což by zasáhlo přibližně 30 % území Singapuru.
Aby Singapur čelil těmto výzvám, navrhuje ambiciózní projekt umělého "Long Islandu" – řetěz umělých ostrovů dlouhý 8 mil (přes 12 kilometrů), který bude sloužit jako ochranná hráz pro jihovýchodní pobřeží země. Tento projekt, jenž bude vyžadovat desítky let plánování a miliardové investice, by měl pomoci chránit zemi před vzestupem hladiny moří a zároveň poskytne nová území pro výstavbu.
Podle prvotního návrhu Singapurské agentury pro městský rozvoj (URA) by projekt zahrnoval tři části půdy propojené přílivovými bránami a čerpacími stanicemi. Celková plocha bude činit přibližně 3 čtvereční míle (což je dvakrát a půlkrát větší než Central Park v New Yorku). Ačkoli tvar a umístění ostrovů ještě nejsou definitivní, projekt získal značnou podporu a odborníci jsou přesvědčeni, že bude realizován v průběhu tohoto století.
Kromě ochrany proti záplavám je projekt "Long Island" navržen tak, aby poskytl nové příležitosti pro rozvoj městské infrastruktury. Singapurská vláda se rozhodla pro výstavbu umělých ostrovů, protože obyvatelé města stále chtějí mít přístup k pobřeží. Na nově vzniklých plochách by měly vzniknout nové parkové zóny, ale i možnosti pro bydlení, rekreaci a obchodní využití. Podle konzultanta Lee Sze Tecka z realitní kanceláře Huttons Asia by projekt mohl vytvořit prostor pro výstavbu až 60 000 nových domů.
Vzhledem k omezené dostupnosti půdy v Singapuru, jednom z nejdražších realitních trhů na světě, představuje projekt "Long Island" klíčovou příležitost pro rozvoj bydlení i pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti městské infrastruktury.
Další výhodou projektu je, že by mohl pomoci Singapuru s problémy spojenými s nedostatkem vody. I když Singapur investoval do technologií na odsolování vody, stále zůstává silně závislý na dovozu vody z Malajsie. Vzhledem k politickým napětím mezi oběma zeměmi je snaha o zajištění vodní soběstačnosti pro Singapur klíčová. Spojení "Long Islandu" s pevninskou částí země by vytvořilo nový rezervoár pro sladkou vodu, která by jinak byla odváděna do moře.
Tento projekt by mohl významně přispět k řešení vodních potřeb Singapuru, což má pro zemi strategický význam.
I je návrh v počátečních fázích, představitelé Singapuru zdůrazňují dlouhodobou vizi, která je v politice země často kladena na první místo. Vláda již dříve oznámila, že ochrana proti vzestupu hladiny moří bude stát až 100 miliard singapurských dolarů (78 miliard USD) během příštího století.
Nicméně návrh není bez výzev. Proces výstavby umělých ostrovů vyžaduje obrovské množství náplně, přičemž tradičně se používá písek dovážený z okolních jihovýchodních asijských zemí. Problémy s vývozem písku, zejména z Indonésie a Malajsie, přitom znamenají, že Singapur nyní hledá alternativy, například využívání popela z komunálních odpadů nebo stavebního odpadu.
Navíc ekologické organizace, jako je Nature Society Singapore, upozorňují na možné dopady na místní ekosystémy, včetně ohrožení živočichů jako jsou krabi, želvy a ptáci.
Projekt "Long Island" může sloužit jako vzor pro jiné nízko ležící země, které se potýkají s podobnými výzvami spojenými s klimatickými změnami. Indonésie, Thajsko a Maledivy již zvažují podobné návrhy, zatímco v Dánsku byl zahájen projekt umělého poloostrova pro ochranu Kodaně.
Na rozdíl od jiných projektů, které se potýkají s odporem, zatím Singapur nezažil výraznou opozici k projektu. Singapur se i nadále profiluje jako lídr v oblasti ochrany proti změně klimatu, což dokazuje i jeho investice do zlepšení odvodňovací infrastruktury, která činila 2,5 miliardy singapurských dolarů (1,9 miliardy USD) od roku 2011.
Projekt je součástí širší strategie, která zahrnuje jak technické, tak přírodní řešení, jako jsou například úpravy sedimentů nebo rozšíření mangrovových porostů a korálových útesů.
"Long Island" je jen jednou částí mnohem širšího plánu. Jako nízko položený národ, který je na pobřeží nesmírně závislý, musí být ochrana našeho pobřeží vždy na vrcholu našich plánů," uzavírá profesor Adam Switzer z Nanyang Technological University.
V Brně došlo v pondělí dopoledne k vážnému trestnému činu. Žena, kterou útočník napadl a pobodal na ulici, zraněním podlehla. Podezřelého dopadla policie, která tragickou událost nadále vyšetřuje.
Ke slavným prosincovým oslavencům patří i Dara Rolins, která v neděli oslavila 53. narozeniny. Fanoušci ji zahrnuli vzkazy a přáli jí hodně štěstí a zdraví. Populární zpěvačka prý ale má všechno, po čem toužila.
Česko zasáhla v uplynulém týdnu jedna mimořádně smutná zpráva. Ve věku pouhých 55 let zemřel Patrik Hezucký. Jak následně vyšlo najevo, známého moderátora zabil nádor. Blízké teď čekají smutné povinnosti. Už se přitom objevily první informace o posledním rozloučení s Hezuckým.
Americký prezident Donald Trump naznačil potenciální obavy ohledně plánované dohody, v níž má Netflix za 72 miliard dolarů koupit filmové studio a oblíbené streamovací sítě HBO od společnosti Warner Brothers Discovery. Na nedělní akci ve Washingtonu řekl, že Netflix má „velký tržní podíl“ a spojená velikost firem „by mohla být problém“.
Bývalý americký velvyslanec při Evropské unii, Gordon Sondland, prohlásil, že Donald Trump chce, aby Evropa v budoucnu převzala vůdčí roli v jednáních s Ruskem. Sondland v rozhovoru pro BBC uvedl, že „USA mohou krýt záda, Spojené státy mohou podporovat, ale skutečně by měla být v čele Evropa, a k tomu Donald Trump směřuje.“
Země Evropské unie budou muset každá individuálně poskytnout miliardové záruky na pokrytí úvěrů ve výši až 210 miliard eur, které jsou naléhavě potřeba pro Ukrajinu. Podle dokumentů, které získal deník Politico, by Německo mělo nést největší potenciální břemeno ve výši až 52 miliard eur. Evropská komise představila tyto závratné souhrny diplomatům minulý týden poté, co odhalila návrh na reparační půjčku Ukrajině ve výši 165 miliard eur, která by byla zajištěna hotovostní hodnotou zmrazených ruských aktiv.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí setká s evropskými lídry v Londýně na znamení jednoty. Tato schůzka proběhne poté, co ho americký prezident Donald Trump obvinil z toho, že si nepřečetl nejnovější mírový návrh, a v době, kdy Kreml pochválil nový, tvrdší postoj Spojených států vůči Evropě.
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.