Ve válce na Ukrajině dnes možná nerozhodují bezpilotní útoky nad Kyjevem či Dniprem, ani pomalý postup ruských sil v zákopových bojích na východě země. Skutečným bojištěm se stává snaha obou stran získat sluch amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož postoj může zásadně ovlivnit další vývoj konfliktu, píše CNN.
Očekávaný telefonát mezi prezidentem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem, naplánovaný na dnešní den, má podle pozorovatelů potenciál stát se klíčovým bodem celé diplomatické hry. Moskva i Kyjev se nyní předhánějí v tom, kdo lépe přesvědčí Trumpa, že právě ten druhý je hlavní překážkou mírového řešení.
Evropští představitelé přiznávají, že se snaží s Trumpem hovořit ještě před jeho kontaktem s Putinem. Obávají se totiž, že jeho názor se může snadno přiklonit na stranu toho, s kým právě mluvil. To odráží rostoucí frustraci Bílého domu z neúspěšných pokusů o zprostředkování příměří.
Prezident Trump se naposledy ostře vyjádřil na adresu Putina po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským během pohřbu papeže Františka. Tehdy odsoudil ruský raketový útok na Kyjev a naznačil, že pochybuje o Putinově upřímnosti v otázce ukončení války.
Putin zatím odmítá přijmout Trumpem požadované 30denní příměří, které již Ukrajina souhlasně přijala. Dnešní telefonát tak představuje pro ruského prezidenta příležitost ovlivnit amerického vůdce bezprostředně a bez protiváhy. Má možnost nabídnout výhodné obchody, lichotky nebo jakoukoli kombinaci tlaku a slibů, které podle něj zaberou.
Oba lídři, Trump i Putin, sdílejí přesvědčení, že právě oni dva jsou jedinými skutečnými hybateli mírového procesu. Věří, že evropské státy i Ukrajina se nakonec podřídí jejich vůli. Zpackané mírové rozhovory v Istanbulu, které se minulý týden konaly za účasti ukrajinské a ruské delegace, Trumpa údajně utvrdily v tom, že je třeba, aby se sám vrátil do centra dění.
Hlavním ukrajinským strachem však je, že Trump a Putin společně zformulují mírový plán bez účasti Kyjeva a ten pak Trump bude chtít Ukrajině „diktovat“ – pod hrozbou zastavení životně důležité americké vojenské a ekonomické pomoci.
Na druhé straně má Trump páky i na samotné Rusko. Kreml čelí rostoucím lidským ztrátám i ekonomickému tlaku. Moskva tak rozhodně nechce riskovat, že by se rozladěný Trump přiklonil k obnovení a posílení americké podpory ukrajinské straně.
Zásadní problém ale zůstává – žádná ze stran zatím není ochotna přistoupit na minimální podmínky té druhé. Ani Ukrajina, ani Rusko nejeví známky ochoty ke kompromisu, který by uspokojil oba tábory.
I přesto nejsou rozhovory zcela zbytečné. Telefonáty a schůzky alespoň ukazují, jak hluboké jsou mezi stranami rozdíly. A právě to může být důležité i pro Trumpa, který se v této roli zprostředkovatele ocitá stále častěji – ačkoliv si sám v minulosti několikrát pohrával s myšlenkou od konfliktu úplně odstoupit.
Není jisté, co telefonát mezi Trumpem a Putinem přinese. Je však jasné, že s každým slovem, které padne mezi těmito dvěma vůdci, se mění rovnováha sil ve válce, která se už dávno neodehrává jen v zákopech a podpalubí dronů – ale především na lince Washington–Moskva.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
