Ve válce na Ukrajině dnes možná nerozhodují bezpilotní útoky nad Kyjevem či Dniprem, ani pomalý postup ruských sil v zákopových bojích na východě země. Skutečným bojištěm se stává snaha obou stran získat sluch amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož postoj může zásadně ovlivnit další vývoj konfliktu, píše CNN.
Očekávaný telefonát mezi prezidentem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem, naplánovaný na dnešní den, má podle pozorovatelů potenciál stát se klíčovým bodem celé diplomatické hry. Moskva i Kyjev se nyní předhánějí v tom, kdo lépe přesvědčí Trumpa, že právě ten druhý je hlavní překážkou mírového řešení.
Evropští představitelé přiznávají, že se snaží s Trumpem hovořit ještě před jeho kontaktem s Putinem. Obávají se totiž, že jeho názor se může snadno přiklonit na stranu toho, s kým právě mluvil. To odráží rostoucí frustraci Bílého domu z neúspěšných pokusů o zprostředkování příměří.
Prezident Trump se naposledy ostře vyjádřil na adresu Putina po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským během pohřbu papeže Františka. Tehdy odsoudil ruský raketový útok na Kyjev a naznačil, že pochybuje o Putinově upřímnosti v otázce ukončení války.
Putin zatím odmítá přijmout Trumpem požadované 30denní příměří, které již Ukrajina souhlasně přijala. Dnešní telefonát tak představuje pro ruského prezidenta příležitost ovlivnit amerického vůdce bezprostředně a bez protiváhy. Má možnost nabídnout výhodné obchody, lichotky nebo jakoukoli kombinaci tlaku a slibů, které podle něj zaberou.
Oba lídři, Trump i Putin, sdílejí přesvědčení, že právě oni dva jsou jedinými skutečnými hybateli mírového procesu. Věří, že evropské státy i Ukrajina se nakonec podřídí jejich vůli. Zpackané mírové rozhovory v Istanbulu, které se minulý týden konaly za účasti ukrajinské a ruské delegace, Trumpa údajně utvrdily v tom, že je třeba, aby se sám vrátil do centra dění.
Hlavním ukrajinským strachem však je, že Trump a Putin společně zformulují mírový plán bez účasti Kyjeva a ten pak Trump bude chtít Ukrajině „diktovat“ – pod hrozbou zastavení životně důležité americké vojenské a ekonomické pomoci.
Na druhé straně má Trump páky i na samotné Rusko. Kreml čelí rostoucím lidským ztrátám i ekonomickému tlaku. Moskva tak rozhodně nechce riskovat, že by se rozladěný Trump přiklonil k obnovení a posílení americké podpory ukrajinské straně.
Zásadní problém ale zůstává – žádná ze stran zatím není ochotna přistoupit na minimální podmínky té druhé. Ani Ukrajina, ani Rusko nejeví známky ochoty ke kompromisu, který by uspokojil oba tábory.
I přesto nejsou rozhovory zcela zbytečné. Telefonáty a schůzky alespoň ukazují, jak hluboké jsou mezi stranami rozdíly. A právě to může být důležité i pro Trumpa, který se v této roli zprostředkovatele ocitá stále častěji – ačkoliv si sám v minulosti několikrát pohrával s myšlenkou od konfliktu úplně odstoupit.
Není jisté, co telefonát mezi Trumpem a Putinem přinese. Je však jasné, že s každým slovem, které padne mezi těmito dvěma vůdci, se mění rovnováha sil ve válce, která se už dávno neodehrává jen v zákopech a podpalubí dronů – ale především na lince Washington–Moskva.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
