Ve válce na Ukrajině dnes možná nerozhodují bezpilotní útoky nad Kyjevem či Dniprem, ani pomalý postup ruských sil v zákopových bojích na východě země. Skutečným bojištěm se stává snaha obou stran získat sluch amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož postoj může zásadně ovlivnit další vývoj konfliktu, píše CNN.
Očekávaný telefonát mezi prezidentem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem, naplánovaný na dnešní den, má podle pozorovatelů potenciál stát se klíčovým bodem celé diplomatické hry. Moskva i Kyjev se nyní předhánějí v tom, kdo lépe přesvědčí Trumpa, že právě ten druhý je hlavní překážkou mírového řešení.
Evropští představitelé přiznávají, že se snaží s Trumpem hovořit ještě před jeho kontaktem s Putinem. Obávají se totiž, že jeho názor se může snadno přiklonit na stranu toho, s kým právě mluvil. To odráží rostoucí frustraci Bílého domu z neúspěšných pokusů o zprostředkování příměří.
Prezident Trump se naposledy ostře vyjádřil na adresu Putina po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským během pohřbu papeže Františka. Tehdy odsoudil ruský raketový útok na Kyjev a naznačil, že pochybuje o Putinově upřímnosti v otázce ukončení války.
Putin zatím odmítá přijmout Trumpem požadované 30denní příměří, které již Ukrajina souhlasně přijala. Dnešní telefonát tak představuje pro ruského prezidenta příležitost ovlivnit amerického vůdce bezprostředně a bez protiváhy. Má možnost nabídnout výhodné obchody, lichotky nebo jakoukoli kombinaci tlaku a slibů, které podle něj zaberou.
Oba lídři, Trump i Putin, sdílejí přesvědčení, že právě oni dva jsou jedinými skutečnými hybateli mírového procesu. Věří, že evropské státy i Ukrajina se nakonec podřídí jejich vůli. Zpackané mírové rozhovory v Istanbulu, které se minulý týden konaly za účasti ukrajinské a ruské delegace, Trumpa údajně utvrdily v tom, že je třeba, aby se sám vrátil do centra dění.
Hlavním ukrajinským strachem však je, že Trump a Putin společně zformulují mírový plán bez účasti Kyjeva a ten pak Trump bude chtít Ukrajině „diktovat“ – pod hrozbou zastavení životně důležité americké vojenské a ekonomické pomoci.
Na druhé straně má Trump páky i na samotné Rusko. Kreml čelí rostoucím lidským ztrátám i ekonomickému tlaku. Moskva tak rozhodně nechce riskovat, že by se rozladěný Trump přiklonil k obnovení a posílení americké podpory ukrajinské straně.
Zásadní problém ale zůstává – žádná ze stran zatím není ochotna přistoupit na minimální podmínky té druhé. Ani Ukrajina, ani Rusko nejeví známky ochoty ke kompromisu, který by uspokojil oba tábory.
I přesto nejsou rozhovory zcela zbytečné. Telefonáty a schůzky alespoň ukazují, jak hluboké jsou mezi stranami rozdíly. A právě to může být důležité i pro Trumpa, který se v této roli zprostředkovatele ocitá stále častěji – ačkoliv si sám v minulosti několikrát pohrával s myšlenkou od konfliktu úplně odstoupit.
Není jisté, co telefonát mezi Trumpem a Putinem přinese. Je však jasné, že s každým slovem, které padne mezi těmito dvěma vůdci, se mění rovnováha sil ve válce, která se už dávno neodehrává jen v zákopech a podpalubí dronů – ale především na lince Washington–Moskva.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
