Ve válce na Ukrajině dnes možná nerozhodují bezpilotní útoky nad Kyjevem či Dniprem, ani pomalý postup ruských sil v zákopových bojích na východě země. Skutečným bojištěm se stává snaha obou stran získat sluch amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož postoj může zásadně ovlivnit další vývoj konfliktu, píše CNN.
Očekávaný telefonát mezi prezidentem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem, naplánovaný na dnešní den, má podle pozorovatelů potenciál stát se klíčovým bodem celé diplomatické hry. Moskva i Kyjev se nyní předhánějí v tom, kdo lépe přesvědčí Trumpa, že právě ten druhý je hlavní překážkou mírového řešení.
Evropští představitelé přiznávají, že se snaží s Trumpem hovořit ještě před jeho kontaktem s Putinem. Obávají se totiž, že jeho názor se může snadno přiklonit na stranu toho, s kým právě mluvil. To odráží rostoucí frustraci Bílého domu z neúspěšných pokusů o zprostředkování příměří.
Prezident Trump se naposledy ostře vyjádřil na adresu Putina po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským během pohřbu papeže Františka. Tehdy odsoudil ruský raketový útok na Kyjev a naznačil, že pochybuje o Putinově upřímnosti v otázce ukončení války.
Putin zatím odmítá přijmout Trumpem požadované 30denní příměří, které již Ukrajina souhlasně přijala. Dnešní telefonát tak představuje pro ruského prezidenta příležitost ovlivnit amerického vůdce bezprostředně a bez protiváhy. Má možnost nabídnout výhodné obchody, lichotky nebo jakoukoli kombinaci tlaku a slibů, které podle něj zaberou.
Oba lídři, Trump i Putin, sdílejí přesvědčení, že právě oni dva jsou jedinými skutečnými hybateli mírového procesu. Věří, že evropské státy i Ukrajina se nakonec podřídí jejich vůli. Zpackané mírové rozhovory v Istanbulu, které se minulý týden konaly za účasti ukrajinské a ruské delegace, Trumpa údajně utvrdily v tom, že je třeba, aby se sám vrátil do centra dění.
Hlavním ukrajinským strachem však je, že Trump a Putin společně zformulují mírový plán bez účasti Kyjeva a ten pak Trump bude chtít Ukrajině „diktovat“ – pod hrozbou zastavení životně důležité americké vojenské a ekonomické pomoci.
Na druhé straně má Trump páky i na samotné Rusko. Kreml čelí rostoucím lidským ztrátám i ekonomickému tlaku. Moskva tak rozhodně nechce riskovat, že by se rozladěný Trump přiklonil k obnovení a posílení americké podpory ukrajinské straně.
Zásadní problém ale zůstává – žádná ze stran zatím není ochotna přistoupit na minimální podmínky té druhé. Ani Ukrajina, ani Rusko nejeví známky ochoty ke kompromisu, který by uspokojil oba tábory.
I přesto nejsou rozhovory zcela zbytečné. Telefonáty a schůzky alespoň ukazují, jak hluboké jsou mezi stranami rozdíly. A právě to může být důležité i pro Trumpa, který se v této roli zprostředkovatele ocitá stále častěji – ačkoliv si sám v minulosti několikrát pohrával s myšlenkou od konfliktu úplně odstoupit.
Není jisté, co telefonát mezi Trumpem a Putinem přinese. Je však jasné, že s každým slovem, které padne mezi těmito dvěma vůdci, se mění rovnováha sil ve válce, která se už dávno neodehrává jen v zákopech a podpalubí dronů – ale především na lince Washington–Moskva.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
