Ve válce na Ukrajině dnes možná nerozhodují bezpilotní útoky nad Kyjevem či Dniprem, ani pomalý postup ruských sil v zákopových bojích na východě země. Skutečným bojištěm se stává snaha obou stran získat sluch amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož postoj může zásadně ovlivnit další vývoj konfliktu, píše CNN.
Očekávaný telefonát mezi prezidentem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem, naplánovaný na dnešní den, má podle pozorovatelů potenciál stát se klíčovým bodem celé diplomatické hry. Moskva i Kyjev se nyní předhánějí v tom, kdo lépe přesvědčí Trumpa, že právě ten druhý je hlavní překážkou mírového řešení.
Evropští představitelé přiznávají, že se snaží s Trumpem hovořit ještě před jeho kontaktem s Putinem. Obávají se totiž, že jeho názor se může snadno přiklonit na stranu toho, s kým právě mluvil. To odráží rostoucí frustraci Bílého domu z neúspěšných pokusů o zprostředkování příměří.
Prezident Trump se naposledy ostře vyjádřil na adresu Putina po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským během pohřbu papeže Františka. Tehdy odsoudil ruský raketový útok na Kyjev a naznačil, že pochybuje o Putinově upřímnosti v otázce ukončení války.
Putin zatím odmítá přijmout Trumpem požadované 30denní příměří, které již Ukrajina souhlasně přijala. Dnešní telefonát tak představuje pro ruského prezidenta příležitost ovlivnit amerického vůdce bezprostředně a bez protiváhy. Má možnost nabídnout výhodné obchody, lichotky nebo jakoukoli kombinaci tlaku a slibů, které podle něj zaberou.
Oba lídři, Trump i Putin, sdílejí přesvědčení, že právě oni dva jsou jedinými skutečnými hybateli mírového procesu. Věří, že evropské státy i Ukrajina se nakonec podřídí jejich vůli. Zpackané mírové rozhovory v Istanbulu, které se minulý týden konaly za účasti ukrajinské a ruské delegace, Trumpa údajně utvrdily v tom, že je třeba, aby se sám vrátil do centra dění.
Hlavním ukrajinským strachem však je, že Trump a Putin společně zformulují mírový plán bez účasti Kyjeva a ten pak Trump bude chtít Ukrajině „diktovat“ – pod hrozbou zastavení životně důležité americké vojenské a ekonomické pomoci.
Na druhé straně má Trump páky i na samotné Rusko. Kreml čelí rostoucím lidským ztrátám i ekonomickému tlaku. Moskva tak rozhodně nechce riskovat, že by se rozladěný Trump přiklonil k obnovení a posílení americké podpory ukrajinské straně.
Zásadní problém ale zůstává – žádná ze stran zatím není ochotna přistoupit na minimální podmínky té druhé. Ani Ukrajina, ani Rusko nejeví známky ochoty ke kompromisu, který by uspokojil oba tábory.
I přesto nejsou rozhovory zcela zbytečné. Telefonáty a schůzky alespoň ukazují, jak hluboké jsou mezi stranami rozdíly. A právě to může být důležité i pro Trumpa, který se v této roli zprostředkovatele ocitá stále častěji – ačkoliv si sám v minulosti několikrát pohrával s myšlenkou od konfliktu úplně odstoupit.
Není jisté, co telefonát mezi Trumpem a Putinem přinese. Je však jasné, že s každým slovem, které padne mezi těmito dvěma vůdci, se mění rovnováha sil ve válce, která se už dávno neodehrává jen v zákopech a podpalubí dronů – ale především na lince Washington–Moskva.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
