Bývalý francouzský premiér a někdejší spojenec Emmanuela Macrona, Édouard Philippe, se vyslovil pro uspořádání předčasných prezidentských voleb s ohledem na závažnost politické krize, která otřásá Francií. Philippe, jenž je považován za předního středopravého kandidáta na Macronova nástupce, uvedl, že současná situace je „znepokojivá“. Jeho vyjádření přichází v době, kdy končící premiér Sébastien Lecornu vyvíjí poslední zoufalou snahu získat mezistranickou podporu pro sestavení kabinetu. Ten by měl zemi vyvést z prohlubující se politické slepé uličky.
Philippe pro rádio RTL prohlásil, že nevyzývá Macrona k okamžité rezignaci. Podle něj by však prezident měl „oznámit, že organizuje předčasné prezidentské volby“, jakmile bude přijat rozpočet na příští rok. „Čas je klíčový,“ zdůraznil Philippe. „Nebudeme prodlužovat to, co zažíváme posledních šest měsíců. Dalších osmnáct měsíců je příliš dlouhá doba a poškozuje to Francii. Politická hra, kterou dnes hrajeme, je skličující.“
Podobně se vyjádřil i Jordan Bardella, lídr krajně pravicového Národního sdružení (RN). Ten v úterý rovněž podpořil nejprve rozpuštění parlamentu a následné parlamentní, případně předčasné prezidentské volby. Sébastien Lecornu, který podal demisi v pondělí ráno, pouhých 27 dní po svém jmenování, a jen čtrnáct hodin po představení svého nového kabinetu, byl prezidentem požádán, aby zůstal ve funkci dalších 48 hodin a pokusil se administrativu zachránit. Lecornu se stal nejkratší dobu sloužícím premiérem v moderní francouzské historii. Je pátým premiérem Francie od Macronova znovuzvolení v roce 2022 a třetím od loňského rozpuštění parlamentu.
Zdroje z Elysejského paláce médiím sdělily, že prezident je připraven „převzít své zodpovědnosti“ v případě neúspěchu. Tento komentář byl široce interpretován jako signál k vypsání předčasných parlamentních voleb. Kromě toho se objevují známky rostoucí nespokojenosti i v řadách Macronova vlastního tábora. Například Gabriel Attal, další bývalý premiér a lídr prezidentovy centristické strany, uvedl, že již nerozumí Macronovým rozhodnutím a že je „čas zkusit něco jiného“.
Lecornu, který rezignoval poté, co jeho kabinet kritizovaly opoziční strany i spojenci za to, že nepředstavuje dostatečný rozchod s předchozími sestavami, zahájil setkání s lídry stran. Snaží se tak prolomit patovou situaci. Francie se potýká s politickou krizí již více než rok, od doby, kdy Macron v roce 2024 vypsal předčasné volby. Ty vyústily v rozdělený parlament mezi tři víceméně rovnocenné bloky: levici, krajní pravici a Macronovu středopravou alianci, aniž by kdokoli získal většinu.
Všechny strany nyní zaujímají pozice před prezidentskými volbami, které se mají konat v roce 2027. Tyto volby jsou očekávány jako historický milník ve francouzské politice, kde krajně pravicové RN pod vedením Marine Le Pen cítí svou dosud nejlepší šanci na převzetí moci. Krize probíhá na pozadí prohlubující se finanční krize. Francouzský poměr dluhu k HDP je třetí nejvyšší v EU po Řecku a Itálii a dosahuje téměř dvojnásobku stropu povoleného pravidly EU. Stejně tak se očekávaný rozpočtový deficit blíží téměř šesti procentům.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.