Bývalý francouzský premiér a někdejší spojenec Emmanuela Macrona, Édouard Philippe, se vyslovil pro uspořádání předčasných prezidentských voleb s ohledem na závažnost politické krize, která otřásá Francií. Philippe, jenž je považován za předního středopravého kandidáta na Macronova nástupce, uvedl, že současná situace je „znepokojivá“. Jeho vyjádření přichází v době, kdy končící premiér Sébastien Lecornu vyvíjí poslední zoufalou snahu získat mezistranickou podporu pro sestavení kabinetu. Ten by měl zemi vyvést z prohlubující se politické slepé uličky.
Philippe pro rádio RTL prohlásil, že nevyzývá Macrona k okamžité rezignaci. Podle něj by však prezident měl „oznámit, že organizuje předčasné prezidentské volby“, jakmile bude přijat rozpočet na příští rok. „Čas je klíčový,“ zdůraznil Philippe. „Nebudeme prodlužovat to, co zažíváme posledních šest měsíců. Dalších osmnáct měsíců je příliš dlouhá doba a poškozuje to Francii. Politická hra, kterou dnes hrajeme, je skličující.“
Podobně se vyjádřil i Jordan Bardella, lídr krajně pravicového Národního sdružení (RN). Ten v úterý rovněž podpořil nejprve rozpuštění parlamentu a následné parlamentní, případně předčasné prezidentské volby. Sébastien Lecornu, který podal demisi v pondělí ráno, pouhých 27 dní po svém jmenování, a jen čtrnáct hodin po představení svého nového kabinetu, byl prezidentem požádán, aby zůstal ve funkci dalších 48 hodin a pokusil se administrativu zachránit. Lecornu se stal nejkratší dobu sloužícím premiérem v moderní francouzské historii. Je pátým premiérem Francie od Macronova znovuzvolení v roce 2022 a třetím od loňského rozpuštění parlamentu.
Zdroje z Elysejského paláce médiím sdělily, že prezident je připraven „převzít své zodpovědnosti“ v případě neúspěchu. Tento komentář byl široce interpretován jako signál k vypsání předčasných parlamentních voleb. Kromě toho se objevují známky rostoucí nespokojenosti i v řadách Macronova vlastního tábora. Například Gabriel Attal, další bývalý premiér a lídr prezidentovy centristické strany, uvedl, že již nerozumí Macronovým rozhodnutím a že je „čas zkusit něco jiného“.
Lecornu, který rezignoval poté, co jeho kabinet kritizovaly opoziční strany i spojenci za to, že nepředstavuje dostatečný rozchod s předchozími sestavami, zahájil setkání s lídry stran. Snaží se tak prolomit patovou situaci. Francie se potýká s politickou krizí již více než rok, od doby, kdy Macron v roce 2024 vypsal předčasné volby. Ty vyústily v rozdělený parlament mezi tři víceméně rovnocenné bloky: levici, krajní pravici a Macronovu středopravou alianci, aniž by kdokoli získal většinu.
Všechny strany nyní zaujímají pozice před prezidentskými volbami, které se mají konat v roce 2027. Tyto volby jsou očekávány jako historický milník ve francouzské politice, kde krajně pravicové RN pod vedením Marine Le Pen cítí svou dosud nejlepší šanci na převzetí moci. Krize probíhá na pozadí prohlubující se finanční krize. Francouzský poměr dluhu k HDP je třetí nejvyšší v EU po Řecku a Itálii a dosahuje téměř dvojnásobku stropu povoleného pravidly EU. Stejně tak se očekávaný rozpočtový deficit blíží téměř šesti procentům.
V září tohoto roku zveřejnila nezávislá vyšetřovací komise podporovaná OSN zprávu, která dospěla k závěru, že Izrael se v Gaze dopouští genocidy. Zpráva uvádí, že izraelské orgány úmyslně uvalily na Palestince v Gaze takové životní podmínky, které mají za cíl úplné nebo částečné zničení Palestinců v Gaze, což je podkladový akt genocidy. Ačkoli zpráva vznikla po dvou letech vyšetřování, existují i další mezinárodní procesy. Probíhají řízení před dvěma mezinárodními soudy: Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) a Mezinárodním trestním soudem (ICC).
Prezident Donald Trump se netají svým cílem získat Nobelovu cenu za mír. Zatímco jeho podporovatelé tvrdí, že si ji zaslouží již nyní, kritici se jeho snahám vysmívají. Trump zdědil dva z nejhorších konfliktů tohoto století – války v Gaze a na Ukrajině. V současnosti se na obou frontách rýsují obrysy možného urovnání. Pokud by se Trumpovi a jeho týmu podařilo dosáhnout míru, Nobelův výbor by měl a mohl tento úspěch ocenit. Podle CNN to letos sice nebude, příští rok by se tak ale stát mohlo.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen má novou strategii, jak přesvědčit své odpůrce a posílit svou podporu: více naslouchat, mluvit a být ochotná ustoupit. Tato taktika je podle webu Politico zřetelná v době před nadcházejícím čtvrtečním hlasováním o nedůvěře v Evropském parlamentu. Kritici z konkurenčních stran již naznačili, že tento přístup funguje.
Bývalý francouzský premiér a někdejší spojenec Emmanuela Macrona, Édouard Philippe, se vyslovil pro uspořádání předčasných prezidentských voleb s ohledem na závažnost politické krize, která otřásá Francií. Philippe, jenž je považován za předního středopravého kandidáta na Macronova nástupce, uvedl, že současná situace je „znepokojivá“. Jeho vyjádření přichází v době, kdy končící premiér Sébastien Lecornu vyvíjí poslední zoufalou snahu získat mezistranickou podporu pro sestavení kabinetu. Ten by měl zemi vyvést z prohlubující se politické slepé uličky.
Dva roky po útocích, které na Izrael dopadl 7. října, existuje šance na dohodu, která by mohla ukončit zkázu v Gaze a vrátit izraelská rukojmí, živá i mrtvá, jejich rodinám. Je to příležitost, ale není jisté, zda ji Hamás a Izrael skutečně využijí. Jednání se shodou okolností konají přesně ve druhém výročí útoků Hamásu, které zasáhly Izraelce.
Evropská unie plánuje vybudovat takzvanou „dronovou zeď“ na obranu východního křídla NATO proti vpádům ruských bezpilotních letounů. Sven Kruck, spoluředitel německé společnosti Quantum Systems, vysvětluje, že se nejedná o skutečnou zeď, ale o „systém systémů“. Jde o síť detekčních a obranných systémů, která má na tisících kilometrů integrovat průzkum, fúzi senzorů a samotnou obranu, a tím zajistit hranici NATO.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu rezignoval po necelém měsíci ve funkci, čímž se stal již čtvrtým předsedou vlády, který opustil úřad za pouhý rok a půl. Když byl v roce 2017 prezident Emmanuel Macron poprvé zvolen, měl představovat klid a novou éru po pěti turbulentních letech pod vedením Françoise Hollanda. První centristický prezident páté republiky si získal velkou podporu prostřednictvím své nové strany La République en Marche.
Evropa čelila již před francouzskou krizí nebezpečnému koktejlu hrozeb, které představují válka Vladimira Putina na Ukrajině, útok Donalda Trumpa na globální obchod a vzestup krajní pravice napříč kontinentem. Do tohoto napjatého prostředí se přidala opakovaná krize francouzské vlády, která naposledy vydržela v úřadu necelý den. To vystrašilo trhy představou možných nových voleb, které by mohly krajní pravici dostat k moci blíže než kdy dříve.
Ve Spojených státech, které byly založeny na revoluci proti tyranii, vždy vyvolávalo nasazení amerických vojáků do ulic vnitrozemí představu ohrožené svobody. Z tohoto důvodu většina prezidentů takovému kroku odolávala. O to závažnější mohou být podle CNN neukojitelné snahy prezidenta Donalda Trumpa v této věci.
Je to už půl roku, co Česko rozesmutnila zpráva o smrti Anny Slováčkové, která dlouho a statečně bojovala se zákeřnou onkologickou nemocí. Jeden z jejích kolegů až nyní poskytl zpověď o posledních dnech nadané herečky a zpěvačky.
Týden po činu obvinila pražská policie osmadvacetiletého muže z vraždy seniorky ve Kbelích, která se stala na začátku minulého týdne. Obviněný se k činu doznal, hrozí mu až 18 let za mřížemi.
Jiřina Bohdalová si sama umí najít cestu do hlediště, přičemž nemusí nutně jít o film či divadlo. Důkaz předložila v neděli večer, kdy vyrazila na jedno z tradičně nejsledovanějších sportovních klání v České republice. Televizním kamerám to neuniklo.