Jak dostat Francii z krize? Podle expremiéra má Macron jedinou možnost

Donald Tusk a Emmanuel Macron
Donald Tusk a Emmanuel Macron, foto: Fb/Donald Tusk
Klára Marková 7. října 2025 13:13
Sdílej:

Bývalý francouzský premiér a někdejší spojenec Emmanuela Macrona, Édouard Philippe, se vyslovil pro uspořádání předčasných prezidentských voleb s ohledem na závažnost politické krize, která otřásá Francií. Philippe, jenž je považován za předního středopravého kandidáta na Macronova nástupce, uvedl, že současná situace je „znepokojivá“. Jeho vyjádření přichází v době, kdy končící premiér Sébastien Lecornu vyvíjí poslední zoufalou snahu získat mezistranickou podporu pro sestavení kabinetu. Ten by měl zemi vyvést z prohlubující se politické slepé uličky.

Philippe pro rádio RTL prohlásil, že nevyzývá Macrona k okamžité rezignaci. Podle něj by však prezident měl „oznámit, že organizuje předčasné prezidentské volby“, jakmile bude přijat rozpočet na příští rok. „Čas je klíčový,“ zdůraznil Philippe. „Nebudeme prodlužovat to, co zažíváme posledních šest měsíců. Dalších osmnáct měsíců je příliš dlouhá doba a poškozuje to Francii. Politická hra, kterou dnes hrajeme, je skličující.“

Podobně se vyjádřil i Jordan Bardella, lídr krajně pravicového Národního sdružení (RN). Ten v úterý rovněž podpořil nejprve rozpuštění parlamentu a následné parlamentní, případně předčasné prezidentské volby. Sébastien Lecornu, který podal demisi v pondělí ráno, pouhých 27 dní po svém jmenování, a jen čtrnáct hodin po představení svého nového kabinetu, byl prezidentem požádán, aby zůstal ve funkci dalších 48 hodin a pokusil se administrativu zachránit. Lecornu se stal nejkratší dobu sloužícím premiérem v moderní francouzské historii. Je pátým premiérem Francie od Macronova znovuzvolení v roce 2022 a třetím od loňského rozpuštění parlamentu.

Zdroje z Elysejského paláce médiím sdělily, že prezident je připraven „převzít své zodpovědnosti“ v případě neúspěchu. Tento komentář byl široce interpretován jako signál k vypsání předčasných parlamentních voleb. Kromě toho se objevují známky rostoucí nespokojenosti i v řadách Macronova vlastního tábora. Například Gabriel Attal, další bývalý premiér a lídr prezidentovy centristické strany, uvedl, že již nerozumí Macronovým rozhodnutím a že je „čas zkusit něco jiného“.

Lecornu, který rezignoval poté, co jeho kabinet kritizovaly opoziční strany i spojenci za to, že nepředstavuje dostatečný rozchod s předchozími sestavami, zahájil setkání s lídry stran. Snaží se tak prolomit patovou situaci. Francie se potýká s politickou krizí již více než rok, od doby, kdy Macron v roce 2024 vypsal předčasné volby. Ty vyústily v rozdělený parlament mezi tři víceméně rovnocenné bloky: levici, krajní pravici a Macronovu středopravou alianci, aniž by kdokoli získal většinu.

Všechny strany nyní zaujímají pozice před prezidentskými volbami, které se mají konat v roce 2027. Tyto volby jsou očekávány jako historický milník ve francouzské politice, kde krajně pravicové RN pod vedením Marine Le Pen cítí svou dosud nejlepší šanci na převzetí moci. Krize probíhá na pozadí prohlubující se finanční krize. Francouzský poměr dluhu k HDP je třetí nejvyšší v EU po Řecku a Itálii a dosahuje téměř dvojnásobku stropu povoleného pravidly EU. Stejně tak se očekávaný rozpočtový deficit blíží téměř šesti procentům. 

Stalo se