Bývalý francouzský premiér a někdejší spojenec Emmanuela Macrona, Édouard Philippe, se vyslovil pro uspořádání předčasných prezidentských voleb s ohledem na závažnost politické krize, která otřásá Francií. Philippe, jenž je považován za předního středopravého kandidáta na Macronova nástupce, uvedl, že současná situace je „znepokojivá“. Jeho vyjádření přichází v době, kdy končící premiér Sébastien Lecornu vyvíjí poslední zoufalou snahu získat mezistranickou podporu pro sestavení kabinetu. Ten by měl zemi vyvést z prohlubující se politické slepé uličky.
Philippe pro rádio RTL prohlásil, že nevyzývá Macrona k okamžité rezignaci. Podle něj by však prezident měl „oznámit, že organizuje předčasné prezidentské volby“, jakmile bude přijat rozpočet na příští rok. „Čas je klíčový,“ zdůraznil Philippe. „Nebudeme prodlužovat to, co zažíváme posledních šest měsíců. Dalších osmnáct měsíců je příliš dlouhá doba a poškozuje to Francii. Politická hra, kterou dnes hrajeme, je skličující.“
Podobně se vyjádřil i Jordan Bardella, lídr krajně pravicového Národního sdružení (RN). Ten v úterý rovněž podpořil nejprve rozpuštění parlamentu a následné parlamentní, případně předčasné prezidentské volby. Sébastien Lecornu, který podal demisi v pondělí ráno, pouhých 27 dní po svém jmenování, a jen čtrnáct hodin po představení svého nového kabinetu, byl prezidentem požádán, aby zůstal ve funkci dalších 48 hodin a pokusil se administrativu zachránit. Lecornu se stal nejkratší dobu sloužícím premiérem v moderní francouzské historii. Je pátým premiérem Francie od Macronova znovuzvolení v roce 2022 a třetím od loňského rozpuštění parlamentu.
Zdroje z Elysejského paláce médiím sdělily, že prezident je připraven „převzít své zodpovědnosti“ v případě neúspěchu. Tento komentář byl široce interpretován jako signál k vypsání předčasných parlamentních voleb. Kromě toho se objevují známky rostoucí nespokojenosti i v řadách Macronova vlastního tábora. Například Gabriel Attal, další bývalý premiér a lídr prezidentovy centristické strany, uvedl, že již nerozumí Macronovým rozhodnutím a že je „čas zkusit něco jiného“.
Lecornu, který rezignoval poté, co jeho kabinet kritizovaly opoziční strany i spojenci za to, že nepředstavuje dostatečný rozchod s předchozími sestavami, zahájil setkání s lídry stran. Snaží se tak prolomit patovou situaci. Francie se potýká s politickou krizí již více než rok, od doby, kdy Macron v roce 2024 vypsal předčasné volby. Ty vyústily v rozdělený parlament mezi tři víceméně rovnocenné bloky: levici, krajní pravici a Macronovu středopravou alianci, aniž by kdokoli získal většinu.
Všechny strany nyní zaujímají pozice před prezidentskými volbami, které se mají konat v roce 2027. Tyto volby jsou očekávány jako historický milník ve francouzské politice, kde krajně pravicové RN pod vedením Marine Le Pen cítí svou dosud nejlepší šanci na převzetí moci. Krize probíhá na pozadí prohlubující se finanční krize. Francouzský poměr dluhu k HDP je třetí nejvyšší v EU po Řecku a Itálii a dosahuje téměř dvojnásobku stropu povoleného pravidly EU. Stejně tak se očekávaný rozpočtový deficit blíží téměř šesti procentům.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.