Bývalý francouzský premiér a někdejší spojenec Emmanuela Macrona, Édouard Philippe, se vyslovil pro uspořádání předčasných prezidentských voleb s ohledem na závažnost politické krize, která otřásá Francií. Philippe, jenž je považován za předního středopravého kandidáta na Macronova nástupce, uvedl, že současná situace je „znepokojivá“. Jeho vyjádření přichází v době, kdy končící premiér Sébastien Lecornu vyvíjí poslední zoufalou snahu získat mezistranickou podporu pro sestavení kabinetu. Ten by měl zemi vyvést z prohlubující se politické slepé uličky.
Philippe pro rádio RTL prohlásil, že nevyzývá Macrona k okamžité rezignaci. Podle něj by však prezident měl „oznámit, že organizuje předčasné prezidentské volby“, jakmile bude přijat rozpočet na příští rok. „Čas je klíčový,“ zdůraznil Philippe. „Nebudeme prodlužovat to, co zažíváme posledních šest měsíců. Dalších osmnáct měsíců je příliš dlouhá doba a poškozuje to Francii. Politická hra, kterou dnes hrajeme, je skličující.“
Podobně se vyjádřil i Jordan Bardella, lídr krajně pravicového Národního sdružení (RN). Ten v úterý rovněž podpořil nejprve rozpuštění parlamentu a následné parlamentní, případně předčasné prezidentské volby. Sébastien Lecornu, který podal demisi v pondělí ráno, pouhých 27 dní po svém jmenování, a jen čtrnáct hodin po představení svého nového kabinetu, byl prezidentem požádán, aby zůstal ve funkci dalších 48 hodin a pokusil se administrativu zachránit. Lecornu se stal nejkratší dobu sloužícím premiérem v moderní francouzské historii. Je pátým premiérem Francie od Macronova znovuzvolení v roce 2022 a třetím od loňského rozpuštění parlamentu.
Zdroje z Elysejského paláce médiím sdělily, že prezident je připraven „převzít své zodpovědnosti“ v případě neúspěchu. Tento komentář byl široce interpretován jako signál k vypsání předčasných parlamentních voleb. Kromě toho se objevují známky rostoucí nespokojenosti i v řadách Macronova vlastního tábora. Například Gabriel Attal, další bývalý premiér a lídr prezidentovy centristické strany, uvedl, že již nerozumí Macronovým rozhodnutím a že je „čas zkusit něco jiného“.
Lecornu, který rezignoval poté, co jeho kabinet kritizovaly opoziční strany i spojenci za to, že nepředstavuje dostatečný rozchod s předchozími sestavami, zahájil setkání s lídry stran. Snaží se tak prolomit patovou situaci. Francie se potýká s politickou krizí již více než rok, od doby, kdy Macron v roce 2024 vypsal předčasné volby. Ty vyústily v rozdělený parlament mezi tři víceméně rovnocenné bloky: levici, krajní pravici a Macronovu středopravou alianci, aniž by kdokoli získal většinu.
Všechny strany nyní zaujímají pozice před prezidentskými volbami, které se mají konat v roce 2027. Tyto volby jsou očekávány jako historický milník ve francouzské politice, kde krajně pravicové RN pod vedením Marine Le Pen cítí svou dosud nejlepší šanci na převzetí moci. Krize probíhá na pozadí prohlubující se finanční krize. Francouzský poměr dluhu k HDP je třetí nejvyšší v EU po Řecku a Itálii a dosahuje téměř dvojnásobku stropu povoleného pravidly EU. Stejně tak se očekávaný rozpočtový deficit blíží téměř šesti procentům.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.