Ještě před pouhým rokem čínští výrobci, kteří se obávali nové obchodní války, spěchali s navyšováním exportu. Reagovali tak na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, jelikož slíbil tvrdá cla na dovoz z Číny kvůli rostoucímu americkému obchodnímu deficitu. O rok později Trump svůj slib splnil. Čína však situaci otočila ve svůj prospěch a vyváží ještě více zboží.
Druhá největší ekonomika na světě ukázala pozoruhodnou odolnost. Za pouhých prvních jedenáct měsíců tohoto roku zaznamenala rekordní obchodní přebytek ve výši 1 bilionu dolarů, což je milník, kterého zatím žádný jiný stát nedosáhl.
Tento ohromující výsledek, zdůrazňující, že americký trh není zcela nenahraditelný, posílil sebevědomí čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Díky tomu mohl po celý letošní rok zaujmout tvrdý postoj v protahované obchodní válce s Trumpem. I když obě země zmírnily napětí a vrátily se ke křehkému obchodnímu příměří po setkání Trumpa a Ťin-pchinga v říjnu, konečná dohoda je stále v nedohlednu.
Klíč k exportnímu úspěchu Číny pod tlakem Trumpových cel je jednoduchý a nepochází pouze shora. Čínští exportéři zdvojnásobili strategii, kterou začali uplatňovat již během Trumpova prvního funkčního období. Ta spočívá v diverzifikaci pryč od Spojených států, přesměrování dodávek a agresivním pronikání na trhy toužící po levnějším zboží.
Za prvních jedenáct měsíců tohoto roku vzrostl čínský export o 5,7 procenta oproti předchozímu roku, jak ukazují celní údaje. Růst exportu do Evropy o 8,9 procenta, do jihovýchodní Asie o 14,6 procenta a do Afriky o 27,2 procenta více než vyrovnal propad dodávek do USA o 18,3 procenta ve stejném období.
Navzdory tomuto obrovskému obchodnímu přebytku nemůže Čína zakrýt své základní ekonomické problémy. Její výrazný exportní výkon částečně odráží hlubší strukturální potíže. Mezi ně patří například pomalá domácí poptávka a nízká spotřebitelská důvěra.
Čínská výrobní zdatnost upevnila její pozici „továrny světa“ a vytvořila základ pro její pohotový exportní obrat. Nicméně léta masivních investic do výrobního sektoru rovněž vedla k výrazné nadměrné kapacitě v několika odvětvích. To tlačí průmysly k hledání růstu na zahraničních trzích a zároveň zhoršuje cenovou konkurenci doma.
Export byl dlouhou dobu zásadním pilířem čínského hospodářského růstu. V rámci průmyslové strategie „Made in China 2025“, představené před deseti lety, Peking napumpoval miliardy do strategických odvětví s cílem ovládnout dodavatelské řetězce špičkových technologií vedle tradičních průmyslových odvětví.
Výsledky této ambice, pokroky v čínských již tak impozantních výrobních schopnostech, spojené s poptávkou vyvolanou pandemií, zvýšily čínský export o téměř 45 procent za posledních pět let. Uvádí to finanční společnost Nomura. Ostatní výrobní ekonomiky se snažily udržet krok s čínskou produkcí vysokého objemu a nízkých cen. V posledních letech se závislost některých rozvojových zemí na čínských produktech a komponentech jen prohloubila.
Wang Ťün, zástupce vedoucího Generální celní správy, v komentáři publikovaném státními médii připsal obchodní úspěch Číny komplexnímu průmyslovému dodavatelskému řetězci země, dynamice generované high-tech odvětvími a odhodlání exportérů, kteří se nevzdávají navzdory výzvám.
Chuej Si-ťin, bývalý šéfredaktor státního bulvárního deníku Global Times a přední nacionalistický komentátor, to vyjádřil přímočařeji: „Konkurenceschopnost čínských výrobků nemůže být vymazána obchodním protekcionismem. Jejich kvalita a nízké ceny nabízejí neodolatelnou přitažlivost a tržní síly určují, že čínský dodavatelský řetězec je v dnešním světě bezkonkurenční,“ napsal na sociálních médiích.
Ekonomové nicméně upozornili, že část růstu čínského exportu do jiných regionů může jednoduše odrážet přepravu. Jde o zboží směrované přes země jako jihovýchodní Asie, kde prochází dodatečným zpracováním a montáží, než je re-exportováno do USA. Skutečný objem této přepravy zůstává pro vládní úředníky a ekonomy obtížně kvantifikovatelný. To komplikuje vymáhání amerických cel, přestože Trump uvalil dodatečné poplatky na přesměrované zboží a uzavřel dohody o clech za přepravu se zeměmi jako Vietnam.
Ekonomové také zpochybňují, zda je takto rychlý růst exportu udržitelný. Mnozí sice očekávají, že čínský export zůstane v příštím roce odolný, ale tempo expanze se pravděpodobně zmírní oproti letošní úrovni. Zichun Huang, ekonomka pro Čínu ve společnosti Capital Economics, uvedla v pondělní výzkumné zprávě, že očekává další rozšíření obchodního přebytku země v příštím roce. Je to díky tomu, že přesměrování obchodu podpoří export, zatímco dovoz se má snížit kvůli slabé domácí poptávce.
Na obzoru se však rýsují další protekcionistické politiky. Vlády od Evropské unie po Indii a Brazílii již před letošním rokem vyjadřovaly obavy z čínského „dumpingu“ zboží na jejich trzích. Rozšířený export v tomto roce pravděpodobně tyto obavy ještě zesílí. EU již zavedla cla a další antidumpingová opatření na čínské elektromobily a další vývoz.
Během návštěvy Číny minulý týden francouzský prezident Emmanuel Macron zdůraznil „nesnesitelnou“ obchodní nerovnováhu mezi evropskými zeměmi a Čínou. Později v rozhovoru pro francouzské noviny varoval, že by mohla být uvalena další cla.
Za působivým růstem exportu přetrvávají v Číně ekonomické výzvy. Sektor nemovitostí, který byl kdysi dalším hlavním pilířem růstu, zůstává ve zpomalení a vstupuje do pátého roku krize. Pro mnoho Číňanů, kteří vložili své úspory do nemovitostí, kolaps trhu omezil jejich schopnost utrácet, což srazilo celkovou poptávku.
Stále vysoká nezaměstnanost mladých lidí a slabé systémy sociálního zabezpečení dále zatěžují spotřebu. Proto dovoz, ukazatel domácí poptávky, vzrostl za prvních jedenáct měsíců tohoto roku pouze o 0,2 procenta ve srovnání s rokem předchozím. K tomuto souboru problémů se přidala i deflace, která po většinu roku zatemňovala ekonomiku.
Je poháněna nadměrnou kapacitou a drsnými cenovými válkami, zejména v odvětvích jako elektromobily, e-commerce a stavební materiály. Závod byl letos tak zuřivý, že Peking zasáhl, aby výrobce zkrotil. Nicméně ekonomové se domnívají, že deflační tlaky se pravděpodobně v dohledné době nezmírní. Uprostřed těchto výzev se export stal záchranným lanem pro ekonomiku, jedním z mála spolehlivých zdrojů růstu v době, kdy se Peking stále zdráhá rozpoutat rozsáhlý stimulační program.
Všechny oči se upírají na Ústřední ekonomickou pracovní konferenci (CEWC), klíčové výroční setkání očekávané koncem tohoto týdne, které stanoví ekonomickou agendu na nadcházející rok. Ekonomové a podniky budou věnovat zvláštní pozornost jakýmkoliv signálům ohledně příštího pětiletého ekonomického plánu země. Ten bude řídit čínskou rozvojovou strategii a priority pro příštích pět let. Úplné podrobnosti plánu nebudou zveřejněny dříve než v březnu příštího roku.
Na říjnovém sjezdu Komunistické strany úředníci zdůraznili zvyšování „ekonomické síly, vědeckých a technologických schopností, národní obranné síly“ ve snaze urychlit rozvoj ve „výrobě, kvalitě výrobků, leteckém, dopravním a kybernetickém prostoru.“ V pondělí Si předsedal schůzce v rámci příprav na CEWC, kde zopakoval podobné priority jako na říjnovém sjezdu. Schůzka dospěla k závěru, že „hlavní cíl hospodářského rozvoje bude splněn“, což naznačuje, že se očekává splnění cíle 5procentního ročního růstu v letošním roce.
„Za posledních pět let jsme účinně reagovali na řadu šoků a výzev,“ uvádí se ve zprávě. Při pohledu do budoucna se „budeme lépe koordinovat domácí ekonomickou práci s mezinárodními ekonomickými a obchodními boji, lépe vyvažovat rozvoj a bezpečnost, implementovat proaktivnější a efektivnější makroekonomické politiky… a nadále rozšiřovat domácí poptávku.“
Lisheng Wang, ekonom pro Čínu z investiční banky Goldman Sachs, uvedl, že zpráva naznačuje, že Peking nespěchá se zavedením rozsáhlých stimulačních opatření. „Zdá se poněkud zklamáním, jak dokazuje snížený důraz na obavy z růstu a žádná přímá zmínka o spotřebě a sektoru nemovitostí, ačkoli čekáme na CEWC v nadcházejících dnech pro více podrobností,“ napsal ve své pondělní výzkumné zprávě.
Dvě děti má Eva Burešová, ale někteří lidé v posledních dnech pojali podezření, že je na cestě třetí potomek. Oblíbenou herečku a zpěvačku to zvedlo ze židle, protože lidé by o tak citlivé věci, jakou je těhotenství, rozhodně neměli podobně spekulovat.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.