Jak dopadla obchodní válka? Čína se Trumpa nezalekla, navzdory clům naopak posílila

Čína
Čína, foto: Pixabay
Klára Marková DNES 08:51
Sdílej:

Ještě před pouhým rokem čínští výrobci, kteří se obávali nové obchodní války, spěchali s navyšováním exportu. Reagovali tak na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, jelikož slíbil tvrdá cla na dovoz z Číny kvůli rostoucímu americkému obchodnímu deficitu. O rok později Trump svůj slib splnil. Čína však situaci otočila ve svůj prospěch a vyváží ještě více zboží.

Druhá největší ekonomika na světě ukázala pozoruhodnou odolnost. Za pouhých prvních jedenáct měsíců tohoto roku zaznamenala rekordní obchodní přebytek ve výši 1 bilionu dolarů, což je milník, kterého zatím žádný jiný stát nedosáhl.

Tento ohromující výsledek, zdůrazňující, že americký trh není zcela nenahraditelný, posílil sebevědomí čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Díky tomu mohl po celý letošní rok zaujmout tvrdý postoj v protahované obchodní válce s Trumpem. I když obě země zmírnily napětí a vrátily se ke křehkému obchodnímu příměří po setkání Trumpa a Ťin-pchinga v říjnu, konečná dohoda je stále v nedohlednu.

Klíč k exportnímu úspěchu Číny pod tlakem Trumpových cel je jednoduchý a nepochází pouze shora. Čínští exportéři zdvojnásobili strategii, kterou začali uplatňovat již během Trumpova prvního funkčního období. Ta spočívá v diverzifikaci pryč od Spojených států, přesměrování dodávek a agresivním pronikání na trhy toužící po levnějším zboží.

Za prvních jedenáct měsíců tohoto roku vzrostl čínský export o 5,7 procenta oproti předchozímu roku, jak ukazují celní údaje. Růst exportu do Evropy o 8,9 procenta, do jihovýchodní Asie o 14,6 procenta a do Afriky o 27,2 procenta více než vyrovnal propad dodávek do USA o 18,3 procenta ve stejném období.

Navzdory tomuto obrovskému obchodnímu přebytku nemůže Čína zakrýt své základní ekonomické problémy. Její výrazný exportní výkon částečně odráží hlubší strukturální potíže. Mezi ně patří například pomalá domácí poptávka a nízká spotřebitelská důvěra.

Čínská výrobní zdatnost upevnila její pozici „továrny světa“ a vytvořila základ pro její pohotový exportní obrat. Nicméně léta masivních investic do výrobního sektoru rovněž vedla k výrazné nadměrné kapacitě v několika odvětvích. To tlačí průmysly k hledání růstu na zahraničních trzích a zároveň zhoršuje cenovou konkurenci doma.

Export byl dlouhou dobu zásadním pilířem čínského hospodářského růstu. V rámci průmyslové strategie „Made in China 2025“, představené před deseti lety, Peking napumpoval miliardy do strategických odvětví s cílem ovládnout dodavatelské řetězce špičkových technologií vedle tradičních průmyslových odvětví.

Výsledky této ambice, pokroky v čínských již tak impozantních výrobních schopnostech, spojené s poptávkou vyvolanou pandemií, zvýšily čínský export o téměř 45 procent za posledních pět let. Uvádí to finanční společnost Nomura. Ostatní výrobní ekonomiky se snažily udržet krok s čínskou produkcí vysokého objemu a nízkých cen. V posledních letech se závislost některých rozvojových zemí na čínských produktech a komponentech jen prohloubila.

Wang Ťün, zástupce vedoucího Generální celní správy, v komentáři publikovaném státními médii připsal obchodní úspěch Číny komplexnímu průmyslovému dodavatelskému řetězci země, dynamice generované high-tech odvětvími a odhodlání exportérů, kteří se nevzdávají navzdory výzvám.

Chuej Si-ťin, bývalý šéfredaktor státního bulvárního deníku Global Times a přední nacionalistický komentátor, to vyjádřil přímočařeji: „Konkurenceschopnost čínských výrobků nemůže být vymazána obchodním protekcionismem. Jejich kvalita a nízké ceny nabízejí neodolatelnou přitažlivost a tržní síly určují, že čínský dodavatelský řetězec je v dnešním světě bezkonkurenční,“ napsal na sociálních médiích.

Ekonomové nicméně upozornili, že část růstu čínského exportu do jiných regionů může jednoduše odrážet přepravu. Jde o zboží směrované přes země jako jihovýchodní Asie, kde prochází dodatečným zpracováním a montáží, než je re-exportováno do USA. Skutečný objem této přepravy zůstává pro vládní úředníky a ekonomy obtížně kvantifikovatelný. To komplikuje vymáhání amerických cel, přestože Trump uvalil dodatečné poplatky na přesměrované zboží a uzavřel dohody o clech za přepravu se zeměmi jako Vietnam.

Ekonomové také zpochybňují, zda je takto rychlý růst exportu udržitelný. Mnozí sice očekávají, že čínský export zůstane v příštím roce odolný, ale tempo expanze se pravděpodobně zmírní oproti letošní úrovni. Zichun Huang, ekonomka pro Čínu ve společnosti Capital Economics, uvedla v pondělní výzkumné zprávě, že očekává další rozšíření obchodního přebytku země v příštím roce. Je to díky tomu, že přesměrování obchodu podpoří export, zatímco dovoz se má snížit kvůli slabé domácí poptávce.

Na obzoru se však rýsují další protekcionistické politiky. Vlády od Evropské unie po Indii a Brazílii již před letošním rokem vyjadřovaly obavy z čínského „dumpingu“ zboží na jejich trzích. Rozšířený export v tomto roce pravděpodobně tyto obavy ještě zesílí. EU již zavedla cla a další antidumpingová opatření na čínské elektromobily a další vývoz.

Během návštěvy Číny minulý týden francouzský prezident Emmanuel Macron zdůraznil „nesnesitelnou“ obchodní nerovnováhu mezi evropskými zeměmi a Čínou. Později v rozhovoru pro francouzské noviny varoval, že by mohla být uvalena další cla.

Za působivým růstem exportu přetrvávají v Číně ekonomické výzvy. Sektor nemovitostí, který byl kdysi dalším hlavním pilířem růstu, zůstává ve zpomalení a vstupuje do pátého roku krize. Pro mnoho Číňanů, kteří vložili své úspory do nemovitostí, kolaps trhu omezil jejich schopnost utrácet, což srazilo celkovou poptávku.

Stále vysoká nezaměstnanost mladých lidí a slabé systémy sociálního zabezpečení dále zatěžují spotřebu. Proto dovoz, ukazatel domácí poptávky, vzrostl za prvních jedenáct měsíců tohoto roku pouze o 0,2 procenta ve srovnání s rokem předchozím. K tomuto souboru problémů se přidala i deflace, která po většinu roku zatemňovala ekonomiku.

Je poháněna nadměrnou kapacitou a drsnými cenovými válkami, zejména v odvětvích jako elektromobily, e-commerce a stavební materiály. Závod byl letos tak zuřivý, že Peking zasáhl, aby výrobce zkrotil. Nicméně ekonomové se domnívají, že deflační tlaky se pravděpodobně v dohledné době nezmírní. Uprostřed těchto výzev se export stal záchranným lanem pro ekonomiku, jedním z mála spolehlivých zdrojů růstu v době, kdy se Peking stále zdráhá rozpoutat rozsáhlý stimulační program.

Všechny oči se upírají na Ústřední ekonomickou pracovní konferenci (CEWC), klíčové výroční setkání očekávané koncem tohoto týdne, které stanoví ekonomickou agendu na nadcházející rok. Ekonomové a podniky budou věnovat zvláštní pozornost jakýmkoliv signálům ohledně příštího pětiletého ekonomického plánu země. Ten bude řídit čínskou rozvojovou strategii a priority pro příštích pět let. Úplné podrobnosti plánu nebudou zveřejněny dříve než v březnu příštího roku.

Na říjnovém sjezdu Komunistické strany úředníci zdůraznili zvyšování „ekonomické síly, vědeckých a technologických schopností, národní obranné síly“ ve snaze urychlit rozvoj ve „výrobě, kvalitě výrobků, leteckém, dopravním a kybernetickém prostoru.“ V pondělí Si předsedal schůzce v rámci příprav na CEWC, kde zopakoval podobné priority jako na říjnovém sjezdu. Schůzka dospěla k závěru, že „hlavní cíl hospodářského rozvoje bude splněn“, což naznačuje, že se očekává splnění cíle 5procentního ročního růstu v letošním roce.

„Za posledních pět let jsme účinně reagovali na řadu šoků a výzev,“ uvádí se ve zprávě. Při pohledu do budoucna se „budeme lépe koordinovat domácí ekonomickou práci s mezinárodními ekonomickými a obchodními boji, lépe vyvažovat rozvoj a bezpečnost, implementovat proaktivnější a efektivnější makroekonomické politiky… a nadále rozšiřovat domácí poptávku.“

Lisheng Wang, ekonom pro Čínu z investiční banky Goldman Sachs, uvedl, že zpráva naznačuje, že Peking nespěchá se zavedením rozsáhlých stimulačních opatření. „Zdá se poněkud zklamáním, jak dokazuje snížený důraz na obavy z růstu a žádná přímá zmínka o spotřebě a sektoru nemovitostí, ačkoli čekáme na CEWC v nadcházejících dnech pro více podrobností,“ napsal ve své pondělní výzkumné zprávě.

Témata:
Stalo se
Novinky
Pentagon

USA určily termín, od kdy přestanou chránit Evropu, tvrdí úředníci. Podle diplomatů je nereálný

Spojené státy americké požadují, aby evropské členské země Severoatlantické aliance (NATO) převzaly většinu konvenčních obranných schopností do roku 2027. Informovali o tom představitelé Pentagonu diplomatické delegace v rámci jednání ve Washingtonu, kde stanovili tento ambiciózní a pro některé Evropany nerealistický termín. 

Novinky
Marco Rubio

Boj USA proti diverzitě pokračuje. Úřady už mění i písmo

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v úterý vydal diplomatům pokyn k návratu k používání fontu Times New Roman v oficiální komunikaci. Tímto krokem zrušil rozhodnutí svého předchůdce Antonyho Blinkena, který zavedení písma Calibri označil za program diverzity. Interní sdělení ministerstva zahraničí podle CNN uvádí, že typografie formuje profesionalitu úředního dokumentu a že Calibri je oproti patkovým písmům neformální. 

Novinky
Donald Trump

Ceny klesají, hřímal Trump. Kvůli jeho clům přitom Američané sahají hlouběji do kapsy

Prezident Donald Trump se během svého úterního vystoupení v Pensylvánii cítil zjevně dobře, nicméně je otázkou, zda dokázal utěšit voliče sužované vysokými cenami. Trump, který se vrátil k formátu předvolebních mítinků, podle CNN pracoval s davem jako bavič, odhodil připravený scénář a používal divokou rétoriku a gesta, jako by hrál na imaginární akordeon.

Novinky
Filip Turek

Bude Turek ve vládě? Diví se i Klaus! Na seznamu jméno chybí

Zdravotně indisponovaný poslanec Filip Turek zatím chybí na seznamu ministrů, který premiér Andrej Babiš (ANO) předložil prezidentovi Petru Pavlovi před pondělním jmenováním vlády. Motoristé sice tvrdí, že Turek je nadále kandidátem, ale bývalý prezident Václav Klaus poslednímu vývoji nerozumí.