Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.
Ačkoliv zástupci Spojených států a nově ustavené Rady míru novinářům sdělili, že proces odzbrojování by měl začít během následujícího měsíce, arabské stanice citovaly členy delegace Hamásu s odlišným tvrzením. Podle nich skupina nesloží zbraně dříve, než Izrael plně dokončí stahování sil. To je v přímém rozporu s prohlášením prezidenta Donalda Trumpa na sociálních sítích, kde uvedl, že k odchodu izraelských vojsk dojde až po dokončení odzbrojení.
Američtí představitelé tvrdí, že Hamás s textem dohody prostřednictvím zprostředkovatelů souhlasil, u tohoto hnutí však nebývá výjimkou pozdější zpochybňování dojednaných podmínek. Bezprostřední oficiální potvrzení navíc nepřišlo ani z izraelské strany, přičemž tamní činitelé v minulosti opakovaně zdůrazňovali, že stahování vojsk bez předchozího odzbrojení nepřipadá v úvahu.
Aktuální harmonogram je výsledkem osmiměsíčního vyjednávání vedeného týmem amerického prezidenta, v němž figurují Jared Kushner a Steve Witkoff. Tyto rozhovory navázaly na dřívější dohodu o propuštění rukojmích a dočasném příměří, která byla součástí širšího dvacetibodového plánu, jednání však následně uvízla na mrtvém bodě a v oblasti opět vzrostlo násilí.
Nejnovější iniciativa z Washingtonu má tento dvacetibodový návrh proměnit v konkrétně použitelný prováděcí rámec. Zástupci americké administrativy sice hovoří o významném pokroku, zároveň ale varují, že obě strany čeká extrémně složitá práce.
Podle amerických vyjednavačů se dohodnutý proces nespoléhá na vzájemnou důvěru aktérů, ale je postaven na jasných podmínkách a důsledném ověřování. Diplomaté přiznávají, že se pokoušejí o téměř nemožný úkol, nicméně schválený dokument považují za zásadní posun vpřed.
Realizaci celého záměru komplikuje hluboká nedůvěra mezi oběma stranami konfliktu. Odborníci podle webu Politico odhadují, že uvedení plánu do praxe může trvat od 200 do 350 dnů, ačkoliv snahou zůstává postupovat co nejrychleji, přičemž na dodržování pravidel bude dohlížet zvláštní kontrolní výbor.
Podle dojednaných postupů by měl Hamás odevzdat své zbraně Národnímu výboru pro správu Gazy, který vznikl počátkem roku na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Součástí dojednaného postupu je také masivní navýšení humanitární pomoci a nasazení mezinárodních sil pod vedením USA, které mají dohlížet na bezpečnost a pro něž se podařilo přislíbit již přes pět tisíc vojáků.
K dohodě se vyjádřil i Donald Trump, podle něhož jde o klíčový krok k tomu, aby v Pásmu Gazy převzala moc nová palestinská správa úzce spolupracující s Mírovou radou. Americký prezident zároveň zdůraznil, že Izrael tím získá potřebné bezpečnostní záruky a Gaza již nebude sloužit jako základna pro teroristické útoky.
Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.
Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.
Americký státní dluh překročil hranici 40 bilionů dolarů, což začíná výrazně zasahovat do globální ekonomiky i evropských financí. Náklady na vypůjčení peněz pro vlády po celém světě v posledních dnech vzrostly na nejvyšší úroveň za několik let. Tento vývoj odráží obavy investorů z války, stárnutí populace i dopadů technologických změn, které vyčerpávají americké veřejné finance.
Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.
Německé bezpečnostní orgány odhalily v lese nedaleko Berlína tajný sklad se střelnými zbraněmi a municí, který byl podle vyšetřovatelů připraven pro nájemné vraždy plánované ruskou rozvědkou. O nálezu informoval deník Süddeutsche Zeitung ve spolupráci s veřejnoprávními stanicemi NDR a WDR.
Vedení amerického námořnictva diskutuje o možnosti přejmenovat rozestavěnou letadlovou loď USS Doris Miller po prezidentu Donaldu Trumpovi. Plavidlo mělo původně nést jméno černošského námořníka, který se proslavil hrdinským činem během japonského útoku na Pearl Harbor za druhé světové války.
Mírová jednání týkající se Pásma Gazy se opakovaně hroutí kvůli zásadním nedostatkům v nastavení kontrolních a vynucovacích mechanismů. Jednotlivé dohody uzavřené od ledna 2025 sice řeší výměnu rukojmích či stahování vojsk, žádná z nich však předem nedefinuje, kdo bude dohlížet na dodržování podmínek a jak se bude postupovat při jejich porušení.
Německo posiluje svou vojenskou přítomnost na východním křídle Severoatlantické aliance a vysílá do Litvy plně vybavenou brigádu. Tento krok představuje zásadní posun v německé obranné politice, neboť jde o vůbec první trvalé rozmístění německých vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Němečtí představitelé tímto rozhodnutím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a na potřebu efektivně odstrašit případnou agresi.
Pět let od návratu Tálibánu k moci v Afghánistánu zůstává režim hnutí extrémně radikální. Skupina podle očekávání nenaplnila své původní sliby o umírněnější vládě, respektování práv žen či udílení amnestií a v zemi nadále uplatňuje tvrdou represi. Zahraniční experti i OSN navíc opakovaně varují před tím, že Afghánistán opět slouží jako zázemí pro mezinárodní teroristické organizace.
Ruská agrese vůči Ukrajině se zdaleka neodehrává pouze na bojišti, ale má za cíl také úplné vymazání ukrajinské identity a kultury. Už od roku 2013 Vladimir Putin prosazuje narativ, že Ukrajinci a Rusové představují jeden národ. Tento dlouhodobý tlak vyvrcholil po plnohodnotné invazi v roce 2022, odkdy ruské síly systematicky útočí na ukrajinské kulturní instituce a tamní nakladatelský sektor.
První dáma Spojených států Melania Trumpová spojila svou dlouholetou vášeň pro automobilový sport s novou veřejnou iniciativou zaměřenou na mladé lidi opouštějící pěstounskou péči. V Růžové zahradě Bílého domu oznámila spuštění nového stipendijního programu v hodnotě dvou milionů dolarů. Tento projekt vznikl ve spolupráci se sérií IndyCar a společností Fox Corporation a jeho cílem je pomoci mladým dospělým při přechodu z pěstounského systému k samostatnému životu.
Koalice západních zemí podporujících Ukrajinu čelí po více než čtyřech a půl letech trvání konfliktu rostoucí únavě z války. Data výzkumné agentury YouGov podle The Conversation ukázala, že ve Francii, Německu či Španělsku již podpora mírových jednání převážila nad preferencí setrvat u vojenského řešení až do úplného stažení ruských vojsk. Téma pomoci Kyjevu se navíc stává klíčovým bodem politických debat například v Italii před nadcházejícími volbami.