Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.
Ačkoliv zástupci Spojených států a nově ustavené Rady míru novinářům sdělili, že proces odzbrojování by měl začít během následujícího měsíce, arabské stanice citovaly členy delegace Hamásu s odlišným tvrzením. Podle nich skupina nesloží zbraně dříve, než Izrael plně dokončí stahování sil. To je v přímém rozporu s prohlášením prezidenta Donalda Trumpa na sociálních sítích, kde uvedl, že k odchodu izraelských vojsk dojde až po dokončení odzbrojení.
Američtí představitelé tvrdí, že Hamás s textem dohody prostřednictvím zprostředkovatelů souhlasil, u tohoto hnutí však nebývá výjimkou pozdější zpochybňování dojednaných podmínek. Bezprostřední oficiální potvrzení navíc nepřišlo ani z izraelské strany, přičemž tamní činitelé v minulosti opakovaně zdůrazňovali, že stahování vojsk bez předchozího odzbrojení nepřipadá v úvahu.
Aktuální harmonogram je výsledkem osmiměsíčního vyjednávání vedeného týmem amerického prezidenta, v němž figurují Jared Kushner a Steve Witkoff. Tyto rozhovory navázaly na dřívější dohodu o propuštění rukojmích a dočasném příměří, která byla součástí širšího dvacetibodového plánu, jednání však následně uvízla na mrtvém bodě a v oblasti opět vzrostlo násilí.
Nejnovější iniciativa z Washingtonu má tento dvacetibodový návrh proměnit v konkrétně použitelný prováděcí rámec. Zástupci americké administrativy sice hovoří o významném pokroku, zároveň ale varují, že obě strany čeká extrémně složitá práce.
Podle amerických vyjednavačů se dohodnutý proces nespoléhá na vzájemnou důvěru aktérů, ale je postaven na jasných podmínkách a důsledném ověřování. Diplomaté přiznávají, že se pokoušejí o téměř nemožný úkol, nicméně schválený dokument považují za zásadní posun vpřed.
Realizaci celého záměru komplikuje hluboká nedůvěra mezi oběma stranami konfliktu. Odborníci podle webu Politico odhadují, že uvedení plánu do praxe může trvat od 200 do 350 dnů, ačkoliv snahou zůstává postupovat co nejrychleji, přičemž na dodržování pravidel bude dohlížet zvláštní kontrolní výbor.
Podle dojednaných postupů by měl Hamás odevzdat své zbraně Národnímu výboru pro správu Gazy, který vznikl počátkem roku na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Součástí dojednaného postupu je také masivní navýšení humanitární pomoci a nasazení mezinárodních sil pod vedením USA, které mají dohlížet na bezpečnost a pro něž se podařilo přislíbit již přes pět tisíc vojáků.
K dohodě se vyjádřil i Donald Trump, podle něhož jde o klíčový krok k tomu, aby v Pásmu Gazy převzala moc nová palestinská správa úzce spolupracující s Mírovou radou. Americký prezident zároveň zdůraznil, že Izrael tím získá potřebné bezpečnostní záruky a Gaza již nebude sloužit jako základna pro teroristické útoky.
Americký prezident Donald Trump podepsal výnos, jehož cílem je snížit rekordní ceny motorové nafty ve Spojených státech. Klíčovým opatřením je zrušení omezení pro prodej takzvané červeně barvené nafty, která byla dosud určena výhradně pro nezemědělské a mimosilniční stroje. Výnos by měl podle Bílého domu umožnit široké využití tohoto osvobozeného paliva i pro běžnou nákladní dopravu na dálnicích, a tím zmírnit finanční tlak na spotřebitele a dopravce.
Skotské město Glasgow se v posledních dvaceti letech stalo evropským centrem pro výrobu malých satelitů. Podle skotské vlády se zde vyrábí více malých družic než kdekoliv jinde v Evropě, přičemž základním stavebním kamenem tohoto odvětví jsou takzvané CubeSaty. Tyto modulární satelity o rozměrech deset krát deset centimetrů představují levnější a rychlejší alternativu k tradičním rozměrným družicím. Místní kosmický průmysl tak navazuje na dlouhou historii strojírenství a lodařství, která městskému regionu v minulosti přinesla světové uznání.
Donald Trump se sice na domácí americké scéně může potýkat s politickými problémy, avšak jeho specifický styl konzervativního a nacionálního populismu ve světě dále vzkvétá. Výsledky voleb v různých částech planety ukazují, že politický směr postavený na odporu k elitám, protekcionismu a zdůrazňování národní suverenity zapouští stále hlubší kořeny. Tento globální trend přitom ukazuje značnou odolnost bez ohledu na to, v jaké pozici se zrovna nachází samotný americký prezident.
Pentagon ukončil používání nástrojů umělé inteligence od společnosti Anthropic. K tomuto kroku došlo několik měsíců poté, co Ministerstvo obrany Spojených států označilo tuto technologickou firmu za bezpečnostní riziko pro dodavatelský řetězec. Informaci o úplném přerušení spolupráce potvrdil zástupce amerického rezortu obrany. Rozhodnutí uzavírá měsíce trvající spor týkající se bezpečnostních pojistek a přístupu k vojenským aplikacím.
Ženy snášejí podstatně více bolesti než muži, a to napříč všemi částmi lidského těla. Vyplývá to z rozsáhlé globální studie publikované v odborném časopise Nature Medicine, která mapovala výskyt a intenzitu bolesti u obyvatelstva po celém světě. Výzkum potvrdil, že ženy uvádějí vyšší míru tělesného strádání bez ohledu na věk či geografickou polohu, což znovu otevírá odbornou debatu o takzvané rodové propasti v léčbě bolesti. Přestože ženy objektivně čelí větší zátěži, v praxi se stále potýkají s tím, že jsou jejich stížnosti častěji přehlíženy a bývá jim předepisována nedostatečná léčba.
Nedávný dramatický incident na palubě letu FZ1073 společnosti FlyDubai ze 30. září 2026 otevřel zásadní otázky týkající se současné architektury globálního boje proti terorismu. Během letu směřujícího do Tel Avivu, na jehož palubě se nacházelo sto sedmdesát cestujících převážně izraelské národnosti, zaútočil druhý pilot Hamám al-Hammámí sekyrou na kapitána a poslal letoun do prudkého klesání. Tragédii zabránil až rozhodný zásah pasažérů, kteří pronikli do kokpitu a útočníka zneškodnili.
Ukrajinská kampaň hlubokých úderů zahájená v červnu zásadním způsobem proměnila charakter války na ruském území. Pravidelné útoky bezpilotních prostředků a raket na rafinérie, armádní továrny a logistické uzly způsobují v Rusku výpadky paliva, bankroty firem a pokles státních příjmů. Dlouhodobá stabilita každodenního života obyvatel byla narušena, na což Moskva reaguje odmítnutím návrhů na příměří a přípravou nové vlny eskalace.
Podezření z pokusu o únos či teroristický útok na palubě letu společnosti Flydubai se 170 cestujícími (převážně Izraelci) výrazně zasáhlo do vrcholící kampaně před nadcházejícími parlamentními volbami v Izraeli, které se konají 27. října.
Bývalý britský princ Andrew Mountbatten-Windsor zahájil právní kroky proti policii v Thames Valley a formálně napadl zákonnost domovních prohlídek, které v únoru vedly k jeho zatčení. Oznámil to mluvčí soudního aparátu s tím, že se případem bude zabývat Nejvyšší soud v Londýně. Někdejší vévoda z Yorku se snaží prostřednictvím žádosti o soudní přezkum zpochybnit postup vyšetřovatelů, kteří prohledali jeho nemovitosti v souvislosti s vyšetřováním jeho vazeb na zesnulého amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul prohlásil, že případná účast ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 by mohla představovat začátek vážných jednání o ukončení války na Ukrajině.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio přijíždí na návštěvu Islandu, kde bude s místními představiteli jednat o posílení hospodářské a bezpečnostní spolupráce. Cesta se uskutečňuje pouhé dva týdny poté, co Washington na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku uzavřel novou bezpečnostní dohodu s Dánskem a Grónskem. Tato blesková návštěva podtrhuje rostoucí zájem Spojených států o Arktidu v době, kdy v tomto strategicky významném regionu silně roste rivalita mezi globálními mocnostmi.
