Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Právě tyto rafinerie v Šan-tungu tvoří přibližně čtvrtinu celkové rafinérské kapacity Číny. Na rozdíl od obřích státních podniků se „čajníky“ specializují na nákup levné ropy ze zemí pod sankcemi, jako jsou Írán, Rusko nebo Venezuela. Státní firmy se těmto nákupům vyhýbají ze strachu z odříznutí od mezinárodního finančního systému založeného na dolaru, ale nezávislé rafinerie, zaměřené na domácí trh, tyto obavy nemají.
Klíčovým zdrojem pro Čínu zůstává Írán, kam směřuje více než 80 % jeho exportu. I po útocích z 28. února a faktickém uzavření Hormuzského průlivu proudí do Číny přibližně 1,6 milionu barelů íránské ropy denně. Analytici potvrzují, že toky íránské ropy nebyly dosud narušeny, což Číně umožňuje udržet relativně stabilní domácí trh s palivy, zatímco sousední země jako Pákistán či Filipíny již vyhlásily stav nouze.
Tato zdánlivá stabilita má však svou cenu. Kvůli celosvětovému hladu po ropě a částečnému uvolnění amerických sankcí se dřívější výrazné slevy na íránskou ropu začínají vypařovat. Před vypuknutím současného konfliktu byla íránská lehká ropa o 11 dolarů levnější než ropa typu Brent, nyní se však tento rozdíl smrskl na pouhé 2 dolary. Pro rafinerie v Šan-tungu to znamená drastický nárůst nákladů, který ohrožuje jejich samotnou existenci.
Dopady krize již pociťují i běžní pracovníci. Zaměstnanci velkých rafinérských komplexů, jako je Luqing Petrochemical, hlásí pokles zakázek a s tím spojené snižování mezd. Firmy, z nichž některé jsou na americkém sankčním seznamu, začínají vyvíjet tlak na zaměstnance, aby sami odcházeli, a to skrze krácení benefitů či překládání na hůře dostupná pracoviště. Pro tisíce lidí v průmyslových městech typu Weifang to znamená nejistou budoucnost.
Čínská vláda se snaží dopady na obyvatelstvo mírnit mimořádnými zásahy. Naposledy v pondělí intervenovala na trhu s pohonnými hmotami a o polovinu snížila plánované zdražení benzinu a nafty u čerpacích stanic. Přestože řidiči vzali pumpy útokem, aby natankovali za staré ceny, majitelé menších stanic si stěžují, že jejich zisky jsou kvůli drahým vstupům a vládní regulaci cen téměř na nule.
Kromě mezinárodního napětí a drahé ropy však čínský petrochemický průmysl čelí i dlouhodobější hrozbě. Místní podnikatelé si uvědomují, že válka je sice krátkodobý šok, ale skutečným zabijákem jejich byznysu je nastupující trend elektromobility. Čína sice díky „čajníkům“ a íránské ropě energeticky přežívá současnou krizi, ale tlak na marže a měnící se trh naznačují, že éra těchto nezávislých rafinérií se možná blíží ke svému konci.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.
Rozpor mezi oficiálními prohlášeními administrativy Donalda Trumpa a utajovanými zprávami zpravodajských služeb ohledně vojenských schopností Íránu vyvolává ve Washingtonu značné napětí. Zatímco prezident Trump veřejně prohlašuje, že íránské vojenské kapacity byly americko-izraelským bombardováním prakticky vymazány, zpravodajské analýzy naznačují, že realita na bojišti je odlišná. Podle těchto neveřejných hodnocení si Teherán uchoval podstatnou část svého raketového arzenálu i flotily bezpilotních letounů.
Americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching absolvovali v Pekingu zásadní dvouhodinové jednání, které oba státníci navenek prezentovali ve velmi optimistickém duchu. Zatímco Trump označil rozhovory za skvělé a svého hostitele nešetřil chválou, v pozadí summitu zůstala nevyjasněná a výbušná témata. Hlavním bodem napětí je otázka Tchaj-wanu, o které Trump odmítl před novináři hovořit, přestože čínská strana varovala před rizikem otevřeného konfliktu.
Nárůst obezity ve světě nemusí být nevyhnutelným trendem. Nová vědecká studie naznačuje, že v některých zemích dochází ke stabilizaci nebo dokonce k mírnému poklesu počtu lidí s nadváhou. Výzkumníci zdůrazňují, že označování obezity za globální epidemii často přehlíží zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy, pohlavími i věkovými skupinami.