Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Právě tyto rafinerie v Šan-tungu tvoří přibližně čtvrtinu celkové rafinérské kapacity Číny. Na rozdíl od obřích státních podniků se „čajníky“ specializují na nákup levné ropy ze zemí pod sankcemi, jako jsou Írán, Rusko nebo Venezuela. Státní firmy se těmto nákupům vyhýbají ze strachu z odříznutí od mezinárodního finančního systému založeného na dolaru, ale nezávislé rafinerie, zaměřené na domácí trh, tyto obavy nemají.
Klíčovým zdrojem pro Čínu zůstává Írán, kam směřuje více než 80 % jeho exportu. I po útocích z 28. února a faktickém uzavření Hormuzského průlivu proudí do Číny přibližně 1,6 milionu barelů íránské ropy denně. Analytici potvrzují, že toky íránské ropy nebyly dosud narušeny, což Číně umožňuje udržet relativně stabilní domácí trh s palivy, zatímco sousední země jako Pákistán či Filipíny již vyhlásily stav nouze.
Tato zdánlivá stabilita má však svou cenu. Kvůli celosvětovému hladu po ropě a částečnému uvolnění amerických sankcí se dřívější výrazné slevy na íránskou ropu začínají vypařovat. Před vypuknutím současného konfliktu byla íránská lehká ropa o 11 dolarů levnější než ropa typu Brent, nyní se však tento rozdíl smrskl na pouhé 2 dolary. Pro rafinerie v Šan-tungu to znamená drastický nárůst nákladů, který ohrožuje jejich samotnou existenci.
Dopady krize již pociťují i běžní pracovníci. Zaměstnanci velkých rafinérských komplexů, jako je Luqing Petrochemical, hlásí pokles zakázek a s tím spojené snižování mezd. Firmy, z nichž některé jsou na americkém sankčním seznamu, začínají vyvíjet tlak na zaměstnance, aby sami odcházeli, a to skrze krácení benefitů či překládání na hůře dostupná pracoviště. Pro tisíce lidí v průmyslových městech typu Weifang to znamená nejistou budoucnost.
Čínská vláda se snaží dopady na obyvatelstvo mírnit mimořádnými zásahy. Naposledy v pondělí intervenovala na trhu s pohonnými hmotami a o polovinu snížila plánované zdražení benzinu a nafty u čerpacích stanic. Přestože řidiči vzali pumpy útokem, aby natankovali za staré ceny, majitelé menších stanic si stěžují, že jejich zisky jsou kvůli drahým vstupům a vládní regulaci cen téměř na nule.
Kromě mezinárodního napětí a drahé ropy však čínský petrochemický průmysl čelí i dlouhodobější hrozbě. Místní podnikatelé si uvědomují, že válka je sice krátkodobý šok, ale skutečným zabijákem jejich byznysu je nastupující trend elektromobility. Čína sice díky „čajníkům“ a íránské ropě energeticky přežívá současnou krizi, ale tlak na marže a měnící se trh naznačují, že éra těchto nezávislých rafinérií se možná blíží ke svému konci.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
Americký expert a pracovník Hudsongova institutu Ludovic Hood upozorňuje ve svém komentáři pro National Interest na to, že plán pro poválečnou Gazu známý jako Rada míru čelí vážnému riziku kvůli časovému omezení spojenému s mandátem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho vyjádření je nutné tuto iniciativu včas propojit s trvalejším rámcem OSN, jinak projektu hrozí ztráta legitimity a postupný zánik.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.
Americký ministr obrany Pete Hegseth bojuje o své politické přežití v době, kdy v Kongresu začínají oficiální procedury směřující k jeho ústavní obžalobě. Šéf Pentagonu vystoupil na úterní tiskové konferenci, kde ostře odmítl snahy o své odvolání. Svým vystoupením vyslal jasný signál veřejnosti i politickým špičkám.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.