Izraelské síly v Gaze postupně posouvají takzvanou žlutou linii, která byla původně dohodnuta jako dočasná demarkační čára příměří. Tento posun směrem na západ neustále rozšiřuje zónu kontrolovanou izraelskou armádou, což pro palestinské obyvatele znamená, že se jejich situace stává čím dál nebezpečnější, protože se hranice jejich bezpečného pohybu neustále mění.
Tato linie byla ustanovena v říjnu v rámci příměří zprostředkovaného Spojenými státy. Původně měla být pouze dočasným opatřením před dalším stahováním izraelských jednotek, avšak proces se zastavil po první fázi kvůli neshodám ohledně odzbrojení Hamásu a pokračujícímu bombardování. Původní mapy přitom počítaly s tím, že Izrael bude kontrolovat 53 procent území Gazy, realita je však odlišná.
Podle údajů výzkumné agentury Forensic Architecture již v prosinci kontroloval Izrael 58 procent pásma a hranice se nadále posouvá. Izraelská armáda zde vybudovala rozsáhlou síť fyzických bariér, včetně více než deseti mil zemních valů a 32 opevněných stanovišť, která byla z velké části postavena až v posledních měsících právě podél této linie.
Obyvatelé mnoha oblastí se často ráno probouzejí a zjišťují, že se linie během noci posunula, čímž se jejich bydliště nečekaně ocitlo v pásmu volné palby. Kromě viditelné žluté linie existuje i neoficiální a neoznačená oranžová linie, kde jsou jakékoli osoby či vozidla považovány za legitimní cíl, což zásadně komplikuje i pohyb humanitárních organizací, které musí koordinovat své operace s armádou.
Místní svědectví potvrzují neustálý strach a ohrožení v dotčených čtvrtích. Faiq al-Sakani z al-Tuffah popsal, jak se linie v lednu posunula o 100 metrů, přičemž v oblasti došlo k demolici budov a neustálé intenzivní střelbě. Lidé vysídlení v blízkosti hlavní silnice Saláh ad-Dín se stali terčem útoků, a to i přesto, že se nacházeli v oblastech, které měly být bezpečnější.
Jiní obyvatelé, jako například Duaa Taima z uprchlického tábora Džabálija, žijí v neustálém obklíčení zvukem výstřelů a pohyby těžké techniky. Rafiq Mustafa z Bejt Lahíja zase vypověděl, že se jeho rodina neodvažuje vyjít ven, protože jakýkoli pohyb v blízkosti linie nebo jen pohled tímto směrem může vést k zásahu drony, střelbě nebo zatčení ze strany ozbrojených skupin.
Izraelská armáda své kroky obhajuje nutností zajistit bezpečnost svých vojáků v napjatém operačním prostředí. Mluvčí armády uvedl, že se snaží linii vizuálně označit, aby se předešlo nedorozuměním, a zdůraznil, že Izrael neoperuje proti civilistům a neútočí na ně pouze kvůli jejich blízkosti k hranici. Zároveň dodal, že přilehlé oblasti jsou citlivým prostředím a jsou označeny varovnými tabulemi.
Mezinárodní organizace a právní experti však tento přístup kritizují. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk zdůraznil, že cílený útok na civilisty je válečným zločinem bez ohledu na jejich blízkost k nasazeným jednotkám. Podle údajů OSN bylo během šestiměsíčního příměří zabito 269 Palestinců v blízkosti žluté linie, přičemž více než stovka z nich byly děti.
Ruské ministerstvo zahraničí varovalo Spojené království před možnými údery na britské vojenské cíle na Ukrajině i mimo její území v reakci na podporu, kterou Londýn poskytuje Kyjevu.
Cesta šéfa CIA Johna Ratcliffa do Moskvy podle analýzy CNN poukázala na nečekanou strategickou paralelu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obě hlavy států se totiž ocitly v pasti vleklých vojenských konfliktů, které nedokážou rychle ukončit ani v nich dosáhnout svých původních cílů.
Francouzská pravicová politička Marine Le Penová čelí ostré kritice ze strany svých středopravicových rivalů kvůli nejasnému postoji její strany Národní sdružení k vojenské pomoci Ukrajině. Bývalí premiérové Édouard Philippe a Gabriel Attal ji obvinili z nahrávání do karet Rusku v souvislosti se spornými výroky místopředsedy strany. Středopravicoví kandidáti se snaží využít rozporů uvnitř Národního sdružení k oslabení pozice Le Penové před nadcházejícími prezidentskými volbami. Spor plně odhalil nedostatek jasnosti v zahraniční politice francouzské krajní pravice ohledně konfliktu ve východní Evropě.
Svět se připravuje na příchod jednoho z nejsilnějších klimatických jevů El Niño v historii, který podle Organizace spojených národů staví planetu do nebezpečné zóny extrémního počasí.
Nositelné elektronické doplňky schopné snímat mozkovou aktivitu se postupně stávají běžnou součástí spotřebitelského trhu. Na trhu se již objevují sluchátka vybavená elektroencefalografickými senzory, která dokáží sledovat míru únavy či předcházet syndromu vyhoření.
Ukrajinská vláda se snaží znovu otevřít debatu v Evropské unii o využití zmrazených ruských státních aktiv na pokrytí svých rostoucích rozpočtových schodků. Kyjev navrhuje možnost částečného uvolnění těchto finančních prostředků a poskytnutí širších záruk, které by mohly překonat dosavadní odpor Belgie.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí rostoucí vlně kritiky za své působení v čele Pentagonu, přičemž výhrady zaznívají stále častěji i z řad jeho vlastní Republikánské strany. Pochybnosti o jeho schopnostech efektivně řídit resort obrany zesílily po nedávném odstoupení tajemníka armády Dana Driscolla. Tento krok zaměřil pozornost na Hegsethův styl vedení a jeho zaměření na takzvané kulturní války uvnitř ozbrojených sil. Vývoj vyvolal znepokojení mezi klíčovými zákonodárci, kteří upozorňují na nedostatek stability v celém ministerstvu.
Ceny motorové nafty ve Spojených státech amerických vzrostly na dosavadní historické maximum, když průměrná cena za jeden galon dosáhla hodnoty 5,85 dolaru. Tento nárůst bezprostředně zasahuje především komerční dopravu, neboť naftu v americkém hospodářství využívají hlavně nákladní automobily, vlaky, lodě, autobusy a těžká zemědělská či stavební technika. Pro srovnání, před rokem se průměrná cena jednoho galonu nafty pohybovala na úrovni 3,71 dolaru. Současné zdražení tak překonalo i předchozí rekordní hodnoty, které následovaly po rusko-ukrajinském konfliktu.
Vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem vstoupil do sedmého měsíce a vyhrocená rétorika spolu s novými údery vzdalují vidinu brzké dohody. Klíčová námořní trasa v Hormuzském průlivu zůstává zablokovaná, což vedlo americkou stranu k vyhlášení rozsáhlé ekonomické blokády zaměřené na Írán i jeho obchodní partnery. Vypršením červnového memoranda o porozumění, které mělo do šedesáti dnů přinést trvalé příměří, se otevřela otázka dalšího vývoje tohoto sporu. Zahraniční odborníci na Blízký východ proto pro BBC nabídli své pohledy na to, jakým způsobem by mohl rozsáhlý střet skončit.
Jižní Korea zvažuje možnost vyslání armády do Hormuzského průlivu v reakci na rostoucí tlak ze strany Spojených států. Informaci přinesla podle The Guardian domácí média s odkazem na nejmenované vládní a vojenské zdroje, podle nichž země připravuje žádost o souhlas parlamentu. Kancelář jihokorejského prezidenta však tato tvrzení mírní a označuje je za nepřesná. Podle oficiálního vyjádření administrativy dosud nebylo v této záležitosti přijato žádné definitivní rozhodnutí.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku mimořádně složité politické situaci. Podle předvolebních průzkumů se očekává jasné vítězství pravicově populistické Alternativy pro Německo, která výrazně předstihuje Křesťanskodemokratickou unii. Výsledek hlasování tak může znamenat výrazné posílení krajní pravice v této východoněmecké spolkové zemi. Pro kancléře i jeho mateřskou stranu to představuje vyhrocený scénář bez ohledu na konečné rozložení mandátů.
Geneticky upravená ledvina z prasete udržela šestašedesátiletého muže ve Spojených státech naživu po rekordních devět měsíců. Orgán sloužil jako dočasný most, který pacientovi umožnil přečkat období čekání na lidského dárce. Jde o vůbec první případ na světě, kdy prasečí ledvina úspěšně plnila tuto přechodnou funkci. Tento historický úspěch přináší novou naději pro miliony lidí se selháním ledvin.
