Izraelské síly v Gaze postupně posouvají takzvanou žlutou linii, která byla původně dohodnuta jako dočasná demarkační čára příměří. Tento posun směrem na západ neustále rozšiřuje zónu kontrolovanou izraelskou armádou, což pro palestinské obyvatele znamená, že se jejich situace stává čím dál nebezpečnější, protože se hranice jejich bezpečného pohybu neustále mění.
Tato linie byla ustanovena v říjnu v rámci příměří zprostředkovaného Spojenými státy. Původně měla být pouze dočasným opatřením před dalším stahováním izraelských jednotek, avšak proces se zastavil po první fázi kvůli neshodám ohledně odzbrojení Hamásu a pokračujícímu bombardování. Původní mapy přitom počítaly s tím, že Izrael bude kontrolovat 53 procent území Gazy, realita je však odlišná.
Podle údajů výzkumné agentury Forensic Architecture již v prosinci kontroloval Izrael 58 procent pásma a hranice se nadále posouvá. Izraelská armáda zde vybudovala rozsáhlou síť fyzických bariér, včetně více než deseti mil zemních valů a 32 opevněných stanovišť, která byla z velké části postavena až v posledních měsících právě podél této linie.
Obyvatelé mnoha oblastí se často ráno probouzejí a zjišťují, že se linie během noci posunula, čímž se jejich bydliště nečekaně ocitlo v pásmu volné palby. Kromě viditelné žluté linie existuje i neoficiální a neoznačená oranžová linie, kde jsou jakékoli osoby či vozidla považovány za legitimní cíl, což zásadně komplikuje i pohyb humanitárních organizací, které musí koordinovat své operace s armádou.
Místní svědectví potvrzují neustálý strach a ohrožení v dotčených čtvrtích. Faiq al-Sakani z al-Tuffah popsal, jak se linie v lednu posunula o 100 metrů, přičemž v oblasti došlo k demolici budov a neustálé intenzivní střelbě. Lidé vysídlení v blízkosti hlavní silnice Saláh ad-Dín se stali terčem útoků, a to i přesto, že se nacházeli v oblastech, které měly být bezpečnější.
Jiní obyvatelé, jako například Duaa Taima z uprchlického tábora Džabálija, žijí v neustálém obklíčení zvukem výstřelů a pohyby těžké techniky. Rafiq Mustafa z Bejt Lahíja zase vypověděl, že se jeho rodina neodvažuje vyjít ven, protože jakýkoli pohyb v blízkosti linie nebo jen pohled tímto směrem může vést k zásahu drony, střelbě nebo zatčení ze strany ozbrojených skupin.
Izraelská armáda své kroky obhajuje nutností zajistit bezpečnost svých vojáků v napjatém operačním prostředí. Mluvčí armády uvedl, že se snaží linii vizuálně označit, aby se předešlo nedorozuměním, a zdůraznil, že Izrael neoperuje proti civilistům a neútočí na ně pouze kvůli jejich blízkosti k hranici. Zároveň dodal, že přilehlé oblasti jsou citlivým prostředím a jsou označeny varovnými tabulemi.
Mezinárodní organizace a právní experti však tento přístup kritizují. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk zdůraznil, že cílený útok na civilisty je válečným zločinem bez ohledu na jejich blízkost k nasazeným jednotkám. Podle údajů OSN bylo během šestiměsíčního příměří zabito 269 Palestinců v blízkosti žluté linie, přičemž více než stovka z nich byly děti.
Současná energetická krize, vyvolaná válečným konfliktem a následným uzavřením Hormuzského průlivu, paradoxně urychluje globální přechod od fosilních paliv k čisté energii. Zatímco dlouholetá závislost na ropě, plynu a uhlí byla obhajována jako záruka spolehlivosti, současné otřesy na trzích ukazují přesný opak. Fosilní paliva se pro mnohé země stala nejen drahou, ale i vysoce rizikovou komoditou.
Izraelské síly v Gaze postupně posouvají takzvanou žlutou linii, která byla původně dohodnuta jako dočasná demarkační čára příměří. Tento posun směrem na západ neustále rozšiřuje zónu kontrolovanou izraelskou armádou, což pro palestinské obyvatele znamená, že se jejich situace stává čím dál nebezpečnější, protože se hranice jejich bezpečného pohybu neustále mění.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství spolu se Světovou meteorologickou organizací vydaly společnou zprávu, která varuje před dopady extrémních veder na světové potravinové systémy. Současné klimatické podmínky tlačí tyto systémy na hranici jejich únosnosti. Ohroženy jsou přitom živobytí více než jedné miliardy lidí, kteří jsou na zemědělství závislí. Změna klimatu se tak stává bezprostřední hrozbou pro globální stabilitu a zajištění potravin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj usiluje o osobní setkání s Vladimirem Putinem. Kyjev chce restartovat jednání o ukončení války a požádal Turecko, aby takový summit zprostředkovalo. Informoval o tom ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Kyperské předsednictví EU oznámilo, že zástupci členských zemí předběžně schválili půjčku pro Ukrajinu v objemu 90 miliard eur. Jde o důležitý obrat v evropském úsilí o finanční podporu, o kterém se v posledních dnech vedly intenzivní debaty mezi jednotlivými vládami.
Nedávné válečné konflikty, včetně války na Ukrajině a střetu s Íránem, nabízejí evropským členům NATO kritický pohled na moderní bojiště. Ačkoliv někteří evropští spojenci během nedávného konfliktu s Teheránem neposkytli Spojeným státům dostatečnou podporu, tyto události slouží jako nezbytné vystřízlivění. Pokud si Evropa přeje v budoucnu předejít nechtěné krizi s Ruskem, musí si z těchto zkušeností vzít jasné ponaučení a zásadně posílit své vojenské kapacity.
Směs výhružek a arogantních komentářů Donalda Trumpa představuje podle mnoha analýz v předních světových médiích pro mírové rozhovory s Íránem stejně velkou překážku jako samotná americká námořní blokáda. Prezidentův nevypočitatelný styl komunikace ztěžuje snahy pákistánských prostředníků o dosažení shody v Islámábádu.
Ceny ropy se ve středu udržely v blízkosti hranice 100 dolarů za barel. Stalo se tak poté, co americký prezident Donald Trump oznámil prodloužení příměří s Íránem na dobu neurčitou, a to jen několik hodin před jeho plánovaným vypršením. Hormuzský průliv však zůstává nadále uzavřen. Stále není jasné, zda s tímto novým uspořádáním souhlasil Írán nebo Izrael.
Někteří fotbaloví fanoušci se rozhodli bojkotovat nadcházející mistrovství světa ve fotbale, které se koná v USA. Důvodem jsou obavy z imigrační politiky a bezpečnosti, které u části příznivců převládají nad touhou vidět zápasy naživo. Pro mnohé návštěvníky z ciziny se americká cesta stala rizikem, kterému se raději chtějí vyhnout.
Úterý bylo ve Washingtonu ve znamení značné diplomatické nejistoty. Vše bylo připraveno k odletu vládního speciálu, kterým měl viceprezident JD Vance zamířit do Islámábádu na další kolo mírových rozhovorů mezi Spojenými státy a Íránem. Jen o několik hodin později se ale situace výrazně změnila. Letadlo nakonec ke svému cíli nevzlétlo a plánovaná jednání byla odložena. Prezident Donald Trump totiž oznámil prodloužení příměří s Íránem, které mělo původně vypršet ve středu večer, aby získal více času na vytvoření „sjednoceného návrhu“ na ukončení války.
Pirátská strana ostře kritizuje současnou situaci kolem volby kandidátů do Rady České televize i chaos, který vláda vyvolává svými kroky v oblasti financování veřejnoprávních médií. Zveřejněná nahrávka rozhovoru mezi radními Romanem Bradáčem a Pavlem Matochou, kteří mají ve středu obhajovat své mandáty, vyvolává závažné pochybnosti o jejich důvěryhodnosti a integritě celého procesu.
Nafta se včera bez fanfár a při nadále zavřeném Hormuzu vrátila pod 40 Kč/l, po více než měsíci. U Tank ONO stojí 39,50 Kč/l. Fronty se tam netvoří. Benzínky nekrachují. Čerpadláři nestanovují své ceny přesně na úrovni vládního stropu. Nedošlo ke zvýšení cen pohonných hmot. Nafta za dva týdny trvání vládních stropů zlevnila průměrně o historicky mimořádných zhruba 8 Kč/l, což má širší protiinflační dopad do celé ekonomiky, a zlevnil také benzín.