Izraelské síly v Gaze postupně posouvají takzvanou žlutou linii, která byla původně dohodnuta jako dočasná demarkační čára příměří. Tento posun směrem na západ neustále rozšiřuje zónu kontrolovanou izraelskou armádou, což pro palestinské obyvatele znamená, že se jejich situace stává čím dál nebezpečnější, protože se hranice jejich bezpečného pohybu neustále mění.
Tato linie byla ustanovena v říjnu v rámci příměří zprostředkovaného Spojenými státy. Původně měla být pouze dočasným opatřením před dalším stahováním izraelských jednotek, avšak proces se zastavil po první fázi kvůli neshodám ohledně odzbrojení Hamásu a pokračujícímu bombardování. Původní mapy přitom počítaly s tím, že Izrael bude kontrolovat 53 procent území Gazy, realita je však odlišná.
Podle údajů výzkumné agentury Forensic Architecture již v prosinci kontroloval Izrael 58 procent pásma a hranice se nadále posouvá. Izraelská armáda zde vybudovala rozsáhlou síť fyzických bariér, včetně více než deseti mil zemních valů a 32 opevněných stanovišť, která byla z velké části postavena až v posledních měsících právě podél této linie.
Obyvatelé mnoha oblastí se často ráno probouzejí a zjišťují, že se linie během noci posunula, čímž se jejich bydliště nečekaně ocitlo v pásmu volné palby. Kromě viditelné žluté linie existuje i neoficiální a neoznačená oranžová linie, kde jsou jakékoli osoby či vozidla považovány za legitimní cíl, což zásadně komplikuje i pohyb humanitárních organizací, které musí koordinovat své operace s armádou.
Místní svědectví potvrzují neustálý strach a ohrožení v dotčených čtvrtích. Faiq al-Sakani z al-Tuffah popsal, jak se linie v lednu posunula o 100 metrů, přičemž v oblasti došlo k demolici budov a neustálé intenzivní střelbě. Lidé vysídlení v blízkosti hlavní silnice Saláh ad-Dín se stali terčem útoků, a to i přesto, že se nacházeli v oblastech, které měly být bezpečnější.
Jiní obyvatelé, jako například Duaa Taima z uprchlického tábora Džabálija, žijí v neustálém obklíčení zvukem výstřelů a pohyby těžké techniky. Rafiq Mustafa z Bejt Lahíja zase vypověděl, že se jeho rodina neodvažuje vyjít ven, protože jakýkoli pohyb v blízkosti linie nebo jen pohled tímto směrem může vést k zásahu drony, střelbě nebo zatčení ze strany ozbrojených skupin.
Izraelská armáda své kroky obhajuje nutností zajistit bezpečnost svých vojáků v napjatém operačním prostředí. Mluvčí armády uvedl, že se snaží linii vizuálně označit, aby se předešlo nedorozuměním, a zdůraznil, že Izrael neoperuje proti civilistům a neútočí na ně pouze kvůli jejich blízkosti k hranici. Zároveň dodal, že přilehlé oblasti jsou citlivým prostředím a jsou označeny varovnými tabulemi.
Mezinárodní organizace a právní experti však tento přístup kritizují. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk zdůraznil, že cílený útok na civilisty je válečným zločinem bez ohledu na jejich blízkost k nasazeným jednotkám. Podle údajů OSN bylo během šestiměsíčního příměří zabito 269 Palestinců v blízkosti žluté linie, přičemž více než stovka z nich byly děti.
Debata o tom, zda by se Evropa měla v oblasti bezpečnosti spoléhat na Spojené státy, nebo se vydat vlastní cestou, staví kontinent před falešnou volbu. Snaha vnímat Ameriku a Evropu jako konkurenty namísto pilířů jedné aliance oslabuje obě strany. Během aktuální konference NATO o doplňování sil navíc vyšlo najevo, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa plánují urychlit stahování svých vojáků z Evropy, což posouvá teoretické diskuse o evropské soběstačnosti do naléhavé reality.
Zprostředkovatelé válečných konfliktů v Íránu i na Ukrajině dlouhodobě čelí velkým potížím při snaze dosáhnout trvalého klidu zbraní. Ačkoliv Spojené státy a Írán uzavřely 7. dubna počáteční dvoutýdenní příměří, které pomohl dojednat Pákistán, tato dohoda byla od samého začátku velmi křehká. Už 11. května americký prezident Donald Trump prohlásil, že příměří je v kritickém stavu, a opakovaně pohrozil obnovením vojenských akcí.
Zatímco zdravotníci v Demokratické republice Kongo (DRK) nadále bojují s probíhající epidemií eboly, vědci po celém světě závodí s časem, aby vyvinuli očkovací látku proti konkrétnímu kmeni viru, který tuto nákazu způsobuje. Proti ebole sice v současnosti existují dvě schválené vakcíny, obě jsou však zaměřeny výhradně na kmen Zaire.
Výroční zasedání Americké společnosti klinické onkologie (ASCO) v Chicagu, které je největší onkologickou konferencí na světě, přineslo řadu zásadních objevů v boji proti rakovině. Letošního ročníku se zúčastnilo na 40 tisíc zdravotnických odborníků, kteří diskutovali o nových metodách léčby zaměřených na zlepšení výsledků pacientů po celém světě. Mezi hlavní témata patřily inteligentní léky schopné odhalit skryté nádorové buňky, průlomová pilulka proti rakovině slinivky břišní, ale také možnosti, jak u vybraných pacientů bezpečně vynechat chemoterapii nebo chirurgické zákroky.
Země Severoatlantické aliance v současné době jednají o novém závazku vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši 70 miliard eur. Tento finanční cíl, který minulý měsíc předložilo Německo, by měl být oficiálně oznámen na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře.
Epidemie eboly ve střední Africe by mohla svým rozsahem dosáhnout podobných rozměrů jako historicky nejhorší nákaza z let 2014 až 2016 v západní Africe, která si vyžádala přes 11 tisíc lidských životů. Americký Úřad pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnil několik počítačových modelů a scénářů, podle nichž by počet nakažených mohl v závislosti na rychlosti izolace nemocných vzrůst na 10 až 20 tisíc případů.
Evropská unie musí prokázat vůli i schopnost přijímat nové členy a výrazně urychlit celý proces rozšiřování. Na summitu v černohorském pobřežním městě Tivat se na tom shodli nejvyšší představitelé sedmadvacítky a šesti států západního Balkánu, které o vstup usilují.
V arménském Abovjanu jede stáčírna tamní koňakové továrny na plný plyn a dělnice v bílých pláštích s velkým úsilím plní palety lahvemi. Cílovou stanicí tohoto slavného alkoholu je tradičně Rusko, kam podnik ročně vyveze na sedm milionů lahví, avšak zboží tam s největší pravděpodobností nedorazí. Moskva totiž minulý měsíc vyhlásila zákaz dovozu ze tří hlavních arménských palíren s oficiálním odůvodněním, že má hygienické obavy. Tento krok je ovšem v zemi široce vnímán jako otevřený politický tlak Kremlu, který se snaží odradit třímilionový kavkazský národ od jeho viditelného příklonu k Západu těsně před nadcházejícími nedělními parlamentními volbami.
Helena Vondráčková pořádně zaskočila fanoušky svým úterním imnstagramovým příspěvkem. Na sociální síti totiž vyvěsila inzerát, jehož prostřednictvím nabízí dopravní prostředek. Je ale hodně specifický, takže se moc zájemců očekávat nedá.
Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři.
Případy 1. oddělení měly jako televizní seriál velký úspěch a klidně by v budoucnu mohly pokračovat. Pražští detektivové z oddělení vražd totiž mají na kontě další zářez. Blíží se k objasnění středeční vraždy cizince v hlavním městě.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.