Humanitární organizace tvrdí, že Izrael záměrně brání v doručování pomoci do Gazy a zároveň nutí neziskové organizace, aby odevzdaly citlivé údaje o svých palestinských zaměstnancích. Více než 100 organizací uvedlo ve společném prohlášení, že od 2. března nebyla většina z nich schopna doručit do Gazy ani jeden kamion s pomocí. To se děje navzdory tvrzením Izraele, že přístup k humanitární pomoci není nijak omezen.
V červenci Izrael zamítl více než 60 žádostí o povolení k doručování pomoci. Organizace nebyly autorizované podle nových pravidel pro registraci, která vešla v platnost v březnu. Tyto regulace umožňují vládě zamítnout registraci na základě „vágních a zpolitizovaných“ kritérií. Mezi ně patří například údajné „delegitimování“ nebo vyzývání k bojkotu Izraele. Pro získání registrace musí neziskové organizace poskytnout údaje o soukromých dárcích, kompletní seznamy palestinských zaměstnanců a další osobní údaje.
Podle prohlášení a e-mailu, který měla k dispozici redakce Politico, Izrael dal některým neziskovým organizacím ultimátum v podobě sedmi dnů. Pokud by neposkytly požadované informace, jejich žádost o registraci by byla zrušena. Neziskové organizace to odmítly, protože poskytnutí takových údajů by bylo nezákonné a ohrozilo by to bezpečnost jejich zaměstnanců.
Prohlášení, které podepsalo 104 neziskových organizací, uvádí, že humanitární pracovníci v Gaze jsou v nejnebezpečnějším prostředí na světě. Vzhledem k tomu, že 98 procent zabitých humanitárních pracovníků byli Palestinci, neexistuje záruka, že by poskytnutí takových informací neohrozilo jejich životy, nebo by nebyly použity pro izraelské vojenské a politické cíle.
Podle OSN zemřelo v Gaze od 7. října 2023 více než 400 humanitárních pracovníků. Agentura OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) uvedla, že většina jejich zabitých zaměstnanců zemřela při izraelských útocích.
Ministři zahraničí EU tento týden vyzvali Izrael, aby „uvolnil“ cestu pro neziskové organizace a umožnil přístup jídla do Gazy. Evropská komise došla k závěru, že existují „náznaky“, že Izrael porušil své závazky v oblasti lidských práv, vyplývající z Dohody o přidružení mezi EU a Izraelem. Podle červencového rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora je izraelská okupace Gazy a dalších palestinských území nezákonná.
Palestinští zdravotníci uvádí, že od října 2023 zemřelo v Gaze hlady více než 200 lidí, včetně 106 dětí. Izraelská omezení dovozu potravin přivedla Gazu na pokraj „rozvíjejícího se hladomoru“.
V posledních 17 dnech vjelo do Gazy pouhých 1 535 kamionů s pomocí, což je nedostatečné pro zajištění potřeb 2,4 milionu lidí, kteří tam žijí. Navzdory tomu, že USA a evropské vlády organizovaly letecké dodávky pomoci, neziskové organizace to kritizují a považují to za nebezpečné a neúčinné odvádění pozornosti. Podle deníku The Independent zemřel 4. srpna palestinský zdravotník Oday al-Quraan poté, co ho zabil balík shozený z letadla.
Americká nezisková organizace Anera uvedla, že kvůli izraelským omezením uvízla její pomoc v hodnotě sedmi milionů dolarů v Ašdodu, několik kilometrů od Gazy. Prezident a generální ředitel Anera Sean Carroll vyzval Izrael, aby „otevřel všechny hranice a všechny přístupové cesty pro tisíce kamionů, miliony jídel a zdravotnických potřeb, které jsou připraveny a čekají poblíž“.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.