Humanitární organizace tvrdí, že Izrael záměrně brání v doručování pomoci do Gazy a zároveň nutí neziskové organizace, aby odevzdaly citlivé údaje o svých palestinských zaměstnancích. Více než 100 organizací uvedlo ve společném prohlášení, že od 2. března nebyla většina z nich schopna doručit do Gazy ani jeden kamion s pomocí. To se děje navzdory tvrzením Izraele, že přístup k humanitární pomoci není nijak omezen.
V červenci Izrael zamítl více než 60 žádostí o povolení k doručování pomoci. Organizace nebyly autorizované podle nových pravidel pro registraci, která vešla v platnost v březnu. Tyto regulace umožňují vládě zamítnout registraci na základě „vágních a zpolitizovaných“ kritérií. Mezi ně patří například údajné „delegitimování“ nebo vyzývání k bojkotu Izraele. Pro získání registrace musí neziskové organizace poskytnout údaje o soukromých dárcích, kompletní seznamy palestinských zaměstnanců a další osobní údaje.
Podle prohlášení a e-mailu, který měla k dispozici redakce Politico, Izrael dal některým neziskovým organizacím ultimátum v podobě sedmi dnů. Pokud by neposkytly požadované informace, jejich žádost o registraci by byla zrušena. Neziskové organizace to odmítly, protože poskytnutí takových údajů by bylo nezákonné a ohrozilo by to bezpečnost jejich zaměstnanců.
Prohlášení, které podepsalo 104 neziskových organizací, uvádí, že humanitární pracovníci v Gaze jsou v nejnebezpečnějším prostředí na světě. Vzhledem k tomu, že 98 procent zabitých humanitárních pracovníků byli Palestinci, neexistuje záruka, že by poskytnutí takových informací neohrozilo jejich životy, nebo by nebyly použity pro izraelské vojenské a politické cíle.
Podle OSN zemřelo v Gaze od 7. října 2023 více než 400 humanitárních pracovníků. Agentura OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) uvedla, že většina jejich zabitých zaměstnanců zemřela při izraelských útocích.
Ministři zahraničí EU tento týden vyzvali Izrael, aby „uvolnil“ cestu pro neziskové organizace a umožnil přístup jídla do Gazy. Evropská komise došla k závěru, že existují „náznaky“, že Izrael porušil své závazky v oblasti lidských práv, vyplývající z Dohody o přidružení mezi EU a Izraelem. Podle červencového rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora je izraelská okupace Gazy a dalších palestinských území nezákonná.
Palestinští zdravotníci uvádí, že od října 2023 zemřelo v Gaze hlady více než 200 lidí, včetně 106 dětí. Izraelská omezení dovozu potravin přivedla Gazu na pokraj „rozvíjejícího se hladomoru“.
V posledních 17 dnech vjelo do Gazy pouhých 1 535 kamionů s pomocí, což je nedostatečné pro zajištění potřeb 2,4 milionu lidí, kteří tam žijí. Navzdory tomu, že USA a evropské vlády organizovaly letecké dodávky pomoci, neziskové organizace to kritizují a považují to za nebezpečné a neúčinné odvádění pozornosti. Podle deníku The Independent zemřel 4. srpna palestinský zdravotník Oday al-Quraan poté, co ho zabil balík shozený z letadla.
Americká nezisková organizace Anera uvedla, že kvůli izraelským omezením uvízla její pomoc v hodnotě sedmi milionů dolarů v Ašdodu, několik kilometrů od Gazy. Prezident a generální ředitel Anera Sean Carroll vyzval Izrael, aby „otevřel všechny hranice a všechny přístupové cesty pro tisíce kamionů, miliony jídel a zdravotnických potřeb, které jsou připraveny a čekají poblíž“.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.