Humanitární organizace tvrdí, že Izrael záměrně brání v doručování pomoci do Gazy a zároveň nutí neziskové organizace, aby odevzdaly citlivé údaje o svých palestinských zaměstnancích. Více než 100 organizací uvedlo ve společném prohlášení, že od 2. března nebyla většina z nich schopna doručit do Gazy ani jeden kamion s pomocí. To se děje navzdory tvrzením Izraele, že přístup k humanitární pomoci není nijak omezen.
V červenci Izrael zamítl více než 60 žádostí o povolení k doručování pomoci. Organizace nebyly autorizované podle nových pravidel pro registraci, která vešla v platnost v březnu. Tyto regulace umožňují vládě zamítnout registraci na základě „vágních a zpolitizovaných“ kritérií. Mezi ně patří například údajné „delegitimování“ nebo vyzývání k bojkotu Izraele. Pro získání registrace musí neziskové organizace poskytnout údaje o soukromých dárcích, kompletní seznamy palestinských zaměstnanců a další osobní údaje.
Podle prohlášení a e-mailu, který měla k dispozici redakce Politico, Izrael dal některým neziskovým organizacím ultimátum v podobě sedmi dnů. Pokud by neposkytly požadované informace, jejich žádost o registraci by byla zrušena. Neziskové organizace to odmítly, protože poskytnutí takových údajů by bylo nezákonné a ohrozilo by to bezpečnost jejich zaměstnanců.
Prohlášení, které podepsalo 104 neziskových organizací, uvádí, že humanitární pracovníci v Gaze jsou v nejnebezpečnějším prostředí na světě. Vzhledem k tomu, že 98 procent zabitých humanitárních pracovníků byli Palestinci, neexistuje záruka, že by poskytnutí takových informací neohrozilo jejich životy, nebo by nebyly použity pro izraelské vojenské a politické cíle.
Podle OSN zemřelo v Gaze od 7. října 2023 více než 400 humanitárních pracovníků. Agentura OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) uvedla, že většina jejich zabitých zaměstnanců zemřela při izraelských útocích.
Ministři zahraničí EU tento týden vyzvali Izrael, aby „uvolnil“ cestu pro neziskové organizace a umožnil přístup jídla do Gazy. Evropská komise došla k závěru, že existují „náznaky“, že Izrael porušil své závazky v oblasti lidských práv, vyplývající z Dohody o přidružení mezi EU a Izraelem. Podle červencového rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora je izraelská okupace Gazy a dalších palestinských území nezákonná.
Palestinští zdravotníci uvádí, že od října 2023 zemřelo v Gaze hlady více než 200 lidí, včetně 106 dětí. Izraelská omezení dovozu potravin přivedla Gazu na pokraj „rozvíjejícího se hladomoru“.
V posledních 17 dnech vjelo do Gazy pouhých 1 535 kamionů s pomocí, což je nedostatečné pro zajištění potřeb 2,4 milionu lidí, kteří tam žijí. Navzdory tomu, že USA a evropské vlády organizovaly letecké dodávky pomoci, neziskové organizace to kritizují a považují to za nebezpečné a neúčinné odvádění pozornosti. Podle deníku The Independent zemřel 4. srpna palestinský zdravotník Oday al-Quraan poté, co ho zabil balík shozený z letadla.
Americká nezisková organizace Anera uvedla, že kvůli izraelským omezením uvízla její pomoc v hodnotě sedmi milionů dolarů v Ašdodu, několik kilometrů od Gazy. Prezident a generální ředitel Anera Sean Carroll vyzval Izrael, aby „otevřel všechny hranice a všechny přístupové cesty pro tisíce kamionů, miliony jídel a zdravotnických potřeb, které jsou připraveny a čekají poblíž“.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.