Humanitární organizace tvrdí, že Izrael záměrně brání v doručování pomoci do Gazy a zároveň nutí neziskové organizace, aby odevzdaly citlivé údaje o svých palestinských zaměstnancích. Více než 100 organizací uvedlo ve společném prohlášení, že od 2. března nebyla většina z nich schopna doručit do Gazy ani jeden kamion s pomocí. To se děje navzdory tvrzením Izraele, že přístup k humanitární pomoci není nijak omezen.
V červenci Izrael zamítl více než 60 žádostí o povolení k doručování pomoci. Organizace nebyly autorizované podle nových pravidel pro registraci, která vešla v platnost v březnu. Tyto regulace umožňují vládě zamítnout registraci na základě „vágních a zpolitizovaných“ kritérií. Mezi ně patří například údajné „delegitimování“ nebo vyzývání k bojkotu Izraele. Pro získání registrace musí neziskové organizace poskytnout údaje o soukromých dárcích, kompletní seznamy palestinských zaměstnanců a další osobní údaje.
Podle prohlášení a e-mailu, který měla k dispozici redakce Politico, Izrael dal některým neziskovým organizacím ultimátum v podobě sedmi dnů. Pokud by neposkytly požadované informace, jejich žádost o registraci by byla zrušena. Neziskové organizace to odmítly, protože poskytnutí takových údajů by bylo nezákonné a ohrozilo by to bezpečnost jejich zaměstnanců.
Prohlášení, které podepsalo 104 neziskových organizací, uvádí, že humanitární pracovníci v Gaze jsou v nejnebezpečnějším prostředí na světě. Vzhledem k tomu, že 98 procent zabitých humanitárních pracovníků byli Palestinci, neexistuje záruka, že by poskytnutí takových informací neohrozilo jejich životy, nebo by nebyly použity pro izraelské vojenské a politické cíle.
Podle OSN zemřelo v Gaze od 7. října 2023 více než 400 humanitárních pracovníků. Agentura OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) uvedla, že většina jejich zabitých zaměstnanců zemřela při izraelských útocích.
Ministři zahraničí EU tento týden vyzvali Izrael, aby „uvolnil“ cestu pro neziskové organizace a umožnil přístup jídla do Gazy. Evropská komise došla k závěru, že existují „náznaky“, že Izrael porušil své závazky v oblasti lidských práv, vyplývající z Dohody o přidružení mezi EU a Izraelem. Podle červencového rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora je izraelská okupace Gazy a dalších palestinských území nezákonná.
Palestinští zdravotníci uvádí, že od října 2023 zemřelo v Gaze hlady více než 200 lidí, včetně 106 dětí. Izraelská omezení dovozu potravin přivedla Gazu na pokraj „rozvíjejícího se hladomoru“.
V posledních 17 dnech vjelo do Gazy pouhých 1 535 kamionů s pomocí, což je nedostatečné pro zajištění potřeb 2,4 milionu lidí, kteří tam žijí. Navzdory tomu, že USA a evropské vlády organizovaly letecké dodávky pomoci, neziskové organizace to kritizují a považují to za nebezpečné a neúčinné odvádění pozornosti. Podle deníku The Independent zemřel 4. srpna palestinský zdravotník Oday al-Quraan poté, co ho zabil balík shozený z letadla.
Americká nezisková organizace Anera uvedla, že kvůli izraelským omezením uvízla její pomoc v hodnotě sedmi milionů dolarů v Ašdodu, několik kilometrů od Gazy. Prezident a generální ředitel Anera Sean Carroll vyzval Izrael, aby „otevřel všechny hranice a všechny přístupové cesty pro tisíce kamionů, miliony jídel a zdravotnických potřeb, které jsou připraveny a čekají poblíž“.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.