Humanitární organizace tvrdí, že Izrael záměrně brání v doručování pomoci do Gazy a zároveň nutí neziskové organizace, aby odevzdaly citlivé údaje o svých palestinských zaměstnancích. Více než 100 organizací uvedlo ve společném prohlášení, že od 2. března nebyla většina z nich schopna doručit do Gazy ani jeden kamion s pomocí. To se děje navzdory tvrzením Izraele, že přístup k humanitární pomoci není nijak omezen.
V červenci Izrael zamítl více než 60 žádostí o povolení k doručování pomoci. Organizace nebyly autorizované podle nových pravidel pro registraci, která vešla v platnost v březnu. Tyto regulace umožňují vládě zamítnout registraci na základě „vágních a zpolitizovaných“ kritérií. Mezi ně patří například údajné „delegitimování“ nebo vyzývání k bojkotu Izraele. Pro získání registrace musí neziskové organizace poskytnout údaje o soukromých dárcích, kompletní seznamy palestinských zaměstnanců a další osobní údaje.
Podle prohlášení a e-mailu, který měla k dispozici redakce Politico, Izrael dal některým neziskovým organizacím ultimátum v podobě sedmi dnů. Pokud by neposkytly požadované informace, jejich žádost o registraci by byla zrušena. Neziskové organizace to odmítly, protože poskytnutí takových údajů by bylo nezákonné a ohrozilo by to bezpečnost jejich zaměstnanců.
Prohlášení, které podepsalo 104 neziskových organizací, uvádí, že humanitární pracovníci v Gaze jsou v nejnebezpečnějším prostředí na světě. Vzhledem k tomu, že 98 procent zabitých humanitárních pracovníků byli Palestinci, neexistuje záruka, že by poskytnutí takových informací neohrozilo jejich životy, nebo by nebyly použity pro izraelské vojenské a politické cíle.
Podle OSN zemřelo v Gaze od 7. října 2023 více než 400 humanitárních pracovníků. Agentura OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) uvedla, že většina jejich zabitých zaměstnanců zemřela při izraelských útocích.
Ministři zahraničí EU tento týden vyzvali Izrael, aby „uvolnil“ cestu pro neziskové organizace a umožnil přístup jídla do Gazy. Evropská komise došla k závěru, že existují „náznaky“, že Izrael porušil své závazky v oblasti lidských práv, vyplývající z Dohody o přidružení mezi EU a Izraelem. Podle červencového rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora je izraelská okupace Gazy a dalších palestinských území nezákonná.
Palestinští zdravotníci uvádí, že od října 2023 zemřelo v Gaze hlady více než 200 lidí, včetně 106 dětí. Izraelská omezení dovozu potravin přivedla Gazu na pokraj „rozvíjejícího se hladomoru“.
V posledních 17 dnech vjelo do Gazy pouhých 1 535 kamionů s pomocí, což je nedostatečné pro zajištění potřeb 2,4 milionu lidí, kteří tam žijí. Navzdory tomu, že USA a evropské vlády organizovaly letecké dodávky pomoci, neziskové organizace to kritizují a považují to za nebezpečné a neúčinné odvádění pozornosti. Podle deníku The Independent zemřel 4. srpna palestinský zdravotník Oday al-Quraan poté, co ho zabil balík shozený z letadla.
Americká nezisková organizace Anera uvedla, že kvůli izraelským omezením uvízla její pomoc v hodnotě sedmi milionů dolarů v Ašdodu, několik kilometrů od Gazy. Prezident a generální ředitel Anera Sean Carroll vyzval Izrael, aby „otevřel všechny hranice a všechny přístupové cesty pro tisíce kamionů, miliony jídel a zdravotnických potřeb, které jsou připraveny a čekají poblíž“.
Oligarchové z éry bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána se ocitli pod obrovským tlakem, neboť země směřuje k zavedení zcela nové majetkové daně. Nový předseda vlády Péter Magyar označil tento krok za jasný projev sociální spravedlnosti a solidarity ve fungujícím státě. Podle něj jde o zásadní obrat po dlouhých letech, kdy byla politická loajalita vůči předchozímu režimu systematicky odměňována mimořádnými ekonomickými příležitostmi.
Americký prezident Donald Trump svými politickými kroky dokázal to, co se Paříži a Bruselu nedařilo dlouhé roky. Přesvědčil totiž i ty největší zastánce volného trhu v Evropě, že stoprocentní závislost na amerických technologiích představuje pro kontinent obrovskou zranitelnost. Trumpovy hrozby vůči Grónsku, sankce proti mezinárodním představitelům a ochota využívat závislost Evropy na amerických firmách jako zbraň definitivně zlomily poslední odpor vůči snahám o technologickou nezávislost.
V jižním Libanonu i přes schválení amerického plánu na zavedení částečného příměří ze strany Izraele a Hizballáhu nadále pokračují vzájemné střety. Americký prezident Donald Trump oznámil, že hovořil s oběma stranami konfliktu, které vyjádřily souhlas se zastavením veškeré střelby. Tento vývoj následoval poté, co Írán varoval, že izraelské vojenské operace v Libanonu představují přímou hrozbu pro stávající příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Izraelská armáda v neděli poprvé po šestadvaceti letech dobyla starobylou křižáckou pevnost Beaufort, která se tyčí na strategickém kopci v jižním Libanonu nad řekou Lítání. Postupující vojáky kryla clona z kouře z bílého fosforu, načež nad hradem zavlála izraelská vlajka spolu s vlajkou elitní brigády Golani.
Řidiči na Rusy kontrolovaném Krymu museli v pondělí čelit zavedení přídělového systému na benzin poté, co útoky ukrajinských bezpilotních letounů výrazně omezily silniční dodávky paliva přes jihovýchodní Ukrajinu. Více než čtyři roky od invaze z roku 2022 musí Rusko čelit téměř každodenním ukrajinským úderům na svou ropnou infrastrukturu, přičemž západní sankce mu zároveň prodražují export surové ropy. Moskvou dosazený krymský gubernátor Sergej Aksjonov potvrdil, že úřady zavedly limity na prodej nejběžnějšího benzinu s označením Ai-95 a lidé si jej nyní mohou pořídit pouze na speciální palivové kupony.
Spojené státy americké i Írán dávají v zákulisí najevo, že by se raději nevracely k otevřenému válečnému konfliktu, který je od vyhlášení dubnového příměří formálně pozastaven. Navzdory neustálým vzájemným vojenským úderům ani jedna ze stran nepřerušila diplomatické kanály. Rozhovory, které zprostředkovávají Pákistán, Katar a další země, tak nadále pokračují, i když Washington si v regionu stále udržuje masivní letecké a námořní síly připravené k okamžitému nasazení.
Teherán oficiálně oznámil, že přerušuje veškeré mírové rozhovory se Spojenými státy americkými a jeho vyjednávací tým se stahuje z výměny zpráv prostřednictvím zprostředkovatelů. Podle íránské státní tiskové agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy, je obnovení dialogu podmíněno úplným ukončením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy i v Libanonu. Írán tak reaguje na prudkou eskalaci konfliktu na libanonském území, kde izraelská armáda v posledních hodinách výrazně zintenzivnila svou ofenzivu.
Nový maďarský premiér Péter Magyar zahájil bezprostředně po svém sobotním nástupu do funkce otevřené tažení proti lidem spojeným s érou Viktora Orbána. Ve svém prvním projevu v budapešťském parlamentu dal jasně najevo, že patnáctiletá nadvláda minulé garnitury definitivně skončila. Hned v prvních minutách úřadování vyzval k rezignaci prezidenta Tamáse Sulyoka i další Orbánovy věrné, kteří obsadili klíčové soudní a kontrolní orgány v zemi, a stanovil jim ultimátum do 31. května. Podle politických analytiků by se představitelé bývalého režimu měli začít vážně obávat ztráty svého vlivu.
Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.
Švédský úřad pro veřejné zdraví vyzval rodiče, aby omezili používání mobilních telefonů v přítomnosti svých dětí a určili části domácnosti, které zůstanou zcela bez digitálních zařízení. Nová doporučení navazují na předchozí výzvy k obecnému zamyšlení nad časem stráveným u obrazovek, nyní však přinášejí konkrétní pravidla pro každodenní život. Úřad dospěl k těmto krokům na základě výzkumu, který si loni na podzim zadala švédská vláda s cílem prozkoumat vliv digitálních návyků dospělých na zdraví dětí.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným problémům, které si z velké části způsobil sám. Jeho snaha o prosazení neomezené osobní moci, která v prvním roce po návratu do Bílého domu úspěšně zlomila jakýkoliv odpor, nyní vyvolává silný odpor a prohlubuje politickou zranitelnost celé administrativy. Tento trend se naplno projevuje v aktuálním týdnu, kdy hrozí, že se jeho druhé funkční období zastaví hned na několika frontách současně.
Podvody využívající klonování hlasu pomocí umělé inteligence jsou na vzestupu a podle údajů FBI Američané v loňském roce ztratili kvůli podvodům spojeným s AI celkem 893 milionů dolarů. Tato částka zahrnuje kromě hlasových útoků také podvodné e-maily, románkové podvody a další dezinformační triky.