Island by mohl uzavřít přístupové rozhovory s Evropskou unií během pouhého roku a půl a stát se tak její v pořadí 28. členskou zemí. V rozhovoru pro server Politico to uvedla islandská ministryně zahraničí Þorgerður Katrín Gunnarsdóttir. Klíčovým milníkem bude referendum naplánované na 29. srpna, v němž obyvatelé ostrova rozhodnou, zda si přejí obnovit dříve přerušená jednání o vstupu do bloku.
Aktuální průzkum agentury Gallup naznačuje, že výsledek hlasování bude velmi těsný. Pro znovunastartování rozhovorů se vyslovilo 52 procent dotázaných, zatímco 48 procent je proti. Ministryně Gunnarsdóttir, která vede proevropskou stranu Viðreisn, však věří, že lídři by neměli pouze pasivně následovat průzkumy, ale sami udávat směr.
Island má ve srovnání s ostatními kandidáty značnou výhodu. Jako člen Evropského hospodářského prostoru a součást schengenského prostoru již nyní uplatňuje velkou část unijní legislativy. Díky tomu by proces vyjednávání neměl být příliš komplikovaný. Podle ministryně by Island mohl v rychlosti vstupu předstihnout i dosavadní favority, jako je Černá Hora.
Největší překážkou v rozhovorech bude podle očekávání politika rybolovu. Právě spory o rybolov a změna ekonomické situace vedly v roce 2013 ke zmrazení rozhovorů, které Island původně zahájil v roce 2009 uprostřed finanční krize. Před zastavením jednání se Reykjavíku podařilo uzavřít 11 z 33 vyjednávacích kapitol, což je úroveň, kterou Černá Hora překonala až v posledních měsících.
Vstup do Evropské unie by Islandu v době současných geopolitických nepokojů přinesl větší stabilitu. Ministryně zdůraznila, že členství by poskytlo ochranu islandským podnikům a průmyslovým odvětvím. Island se dlouhodobě potýká s vyšší inflací a úrokovými sazbami než zbytek Evropy, přičemž tamní ekonomiku trápí existence příliš mnoha monopolů, které by unijní prostředí mohlo pomoci odbourat.
Z geostrategického hlediska by byl přínos oboustranný, neboť Evropská unie by získala bohatého člena v důležité lokalitě. Gunnarsdóttir ovšem upozornila na to, že srpnové referendum je pouze prvním krokem. Pokud občané řeknou „ano“, bude muset po skončení samotných vyjednávání o konkrétních podmínkách následovat ještě jedno, finální potvrzovací hlasování.
Záměrem současné vlády je dát rozhodovací pravomoc přímo lidem. Ministryně je přesvědčena, že pro Island i unii je nejlepší vyjednávat hned nyní, nikoliv proces odkládat o další roky. Rychlost, s jakou by Island mohl po případném kladném výsledku referenda v rozhovorech postupovat, odhadují někteří unijní představitelé na pouhý jeden rok.
Historie islandských snah o integraci je složitá; po formálním stažení přihlášky v roce 2015 se téma nyní vrací s novou naléhavostí. Současná geopolitická situace a ekonomické výzvy mění pohled mnoha Islanďanů na evropskou integraci jako na bezpečnou kotvu. Srpnový plebiscit tak bude zásadním testem toho, zda se ostrovní stát rozhodne definitivně změnit svůj kurz směrem k Bruselu.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.
Íránští představitelé varovali, že v případě nového americko-izraelského útoku zaútočí na ropná zařízení, podmořské kabely, datová centra a infrastrukturu umělé inteligence v až sedmi zemích zálivu. Podle vyjádření Mohsena Rezáího, tajemníka íránské nejvyšší rady pro národní bezpečnost, nebudou v takovém případě platit žádné červené linie. Íránská strana rovněž uvedla, že rozšíří geografický i časový rozsah případného konfliktu.
Podle nového vědeckého výzkumu si letošní letní vlny veder v Evropě vyžádaly odhadem více než padesát tisíc lidských životů. Celoevropský počet nadměrných úmrtí tak dosáhl historického maxima a překonal předchozí rekord z roku 2022. Výsledky této studie byly publikovány v odborném časopise Nature Health.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.