Island by mohl uzavřít přístupové rozhovory s Evropskou unií během pouhého roku a půl a stát se tak její v pořadí 28. členskou zemí. V rozhovoru pro server Politico to uvedla islandská ministryně zahraničí Þorgerður Katrín Gunnarsdóttir. Klíčovým milníkem bude referendum naplánované na 29. srpna, v němž obyvatelé ostrova rozhodnou, zda si přejí obnovit dříve přerušená jednání o vstupu do bloku.
Aktuální průzkum agentury Gallup naznačuje, že výsledek hlasování bude velmi těsný. Pro znovunastartování rozhovorů se vyslovilo 52 procent dotázaných, zatímco 48 procent je proti. Ministryně Gunnarsdóttir, která vede proevropskou stranu Viðreisn, však věří, že lídři by neměli pouze pasivně následovat průzkumy, ale sami udávat směr.
Island má ve srovnání s ostatními kandidáty značnou výhodu. Jako člen Evropského hospodářského prostoru a součást schengenského prostoru již nyní uplatňuje velkou část unijní legislativy. Díky tomu by proces vyjednávání neměl být příliš komplikovaný. Podle ministryně by Island mohl v rychlosti vstupu předstihnout i dosavadní favority, jako je Černá Hora.
Největší překážkou v rozhovorech bude podle očekávání politika rybolovu. Právě spory o rybolov a změna ekonomické situace vedly v roce 2013 ke zmrazení rozhovorů, které Island původně zahájil v roce 2009 uprostřed finanční krize. Před zastavením jednání se Reykjavíku podařilo uzavřít 11 z 33 vyjednávacích kapitol, což je úroveň, kterou Černá Hora překonala až v posledních měsících.
Vstup do Evropské unie by Islandu v době současných geopolitických nepokojů přinesl větší stabilitu. Ministryně zdůraznila, že členství by poskytlo ochranu islandským podnikům a průmyslovým odvětvím. Island se dlouhodobě potýká s vyšší inflací a úrokovými sazbami než zbytek Evropy, přičemž tamní ekonomiku trápí existence příliš mnoha monopolů, které by unijní prostředí mohlo pomoci odbourat.
Z geostrategického hlediska by byl přínos oboustranný, neboť Evropská unie by získala bohatého člena v důležité lokalitě. Gunnarsdóttir ovšem upozornila na to, že srpnové referendum je pouze prvním krokem. Pokud občané řeknou „ano“, bude muset po skončení samotných vyjednávání o konkrétních podmínkách následovat ještě jedno, finální potvrzovací hlasování.
Záměrem současné vlády je dát rozhodovací pravomoc přímo lidem. Ministryně je přesvědčena, že pro Island i unii je nejlepší vyjednávat hned nyní, nikoliv proces odkládat o další roky. Rychlost, s jakou by Island mohl po případném kladném výsledku referenda v rozhovorech postupovat, odhadují někteří unijní představitelé na pouhý jeden rok.
Historie islandských snah o integraci je složitá; po formálním stažení přihlášky v roce 2015 se téma nyní vrací s novou naléhavostí. Současná geopolitická situace a ekonomické výzvy mění pohled mnoha Islanďanů na evropskou integraci jako na bezpečnou kotvu. Srpnový plebiscit tak bude zásadním testem toho, zda se ostrovní stát rozhodne definitivně změnit svůj kurz směrem k Bruselu.
Ukrajinské ministerstvo obrany potvrdilo, že pozemní robotické systémy se staly běžnou součástí tamní první linie, kde plní logistické úkoly, poskytují bojovou podporu a pomáhají s evakuací raněných.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ho armáda informovala o sestřelení amerického vrtulníku Apache íránskými silami u pobřeží Ománu. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy na tento incident musí bezpodmínečně reagovat. Trump zároveň potvrdil, že oba piloti, kteří se v té době nacházeli na palubě stroje, byli úspěšně zachráněni a vyvázli z incidentu bez jakýchkoli zranění.
Čínský prezident Si Ťin-pching ukončil dvoudenní oficiální návštěvu Pchjongjangu, která byla jeho první cestou do Severní Koreje od roku 2019. Severokorejský vůdce Kim Čong-un připravil pro čínského hosta velkolepé uvítání zahrnující červený koberec i akrobatická vystoupení.
Silný, neboli „super“ El Niño, charakterizovaný vzestupem teploty mořské hladiny o dva stupně Celsia nebo více, je pro letošní rok vysoce pravděpodobný a jeho vliv potrvá až do roku 2027. Tento klimatický jev způsobený oslabením pasátů umožňuje teplým povrchovým vodám šířit se napříč středním a východním Pacifikem, což narušuje oceánskou cirkulaci a mění vzorce počasí po celém světě. El Niño tak zintenzivňuje již existující nerovnosti v globální ekonomice, přičemž klimatické šoky jasně ukazují, jak dodavatelské řetězce přenášejí rizika na nejchudší populace světa, a potenciální nejhorší scénáře dopadnou nepřiměřeně právě na chudé zemědělce a dělníky.
Jednou z největších záhad současné globální ekonomiky zůstává skutečnost, proč ropný trh reaguje relativně klidně na jeden z největších nabídkových šoků v historii. Hormuzský průliv je kvůli tři měsíce trvající válce s Íránem paralyzován, což je scénář, který před vypuknutím konfliktu málokdo považoval za reálný. Viditelná lodní doprava v této oblasti je podle odhadů banky JPMorgan na pouhých patnácti procentech předválečné úrovně, přesto ceny ropy zatím nestouply na kritické hodnoty, kterých se analytici obávali.
Britský lékař Simon Mardel, který má za sebou třicet let zkušeností s bojem proti nejzávažnějším epidemiím eboly, varuje, že nynější vývoj v Demokratické republice Kongo může vyústit v katastrofu obřích rozměrů. Devětašedesátiletý specialista přirovnal situaci ke sledování vlakové havárie a upozornil, že přesný rozsah ani rychlost přenosu nikdo nezná. Hrozí podle něj, že se nákaza vymkne kontrole a zasáhne nepřipravené státy na jiných kontinentech. V Demokratické republice Kongo jde přitom o třetí nejrozsáhlejší epidemii v dějinách, která si vyžádala přes 230 životů z více než tisíce nakažených, včetně zdravotníků a dobrovolníků, což vedlo Světovou zdravotnickou organizaci k vyhlášení stavu veřejného ohrožení mezinárodního významu.
Bulharsko již nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu, což oficiálně oznámil tamní ministr obrany Dimitar Stojanov. Tento krok definitivně potvrzuje odmítavý postoj nové bulharské vlády vůči evropské vojenské podpoře Kyjeva.
Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin prohlásil, že Rusko a Bělorusko jsou neustále připraveny použít všechny dostupné prostředky, včetně jaderných zbraní, k zajištění bezpečnosti svazového státu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje uspořádat videohovor mezi zeměmi skupiny G7 a Čínou, jehož hlavním tématem má být řešení globální obchodní nerovnováhy. Podle informací od čtyř představitelů ze tří členských států G7 by se tato online schůzka měla uskutečnit ve čtvrtek, tedy ještě před zahájením samotného summitu lídrů G7, který se bude konat příští týden v jezerním letovisku Évian-les-Bains. Tento diplomatický krok představuje významný posun pro uskupení západních demokracií, které v posledních letech zastávalo vůči Číně spíše konfrontační postoj.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval britské místní samosprávy vedené stranou Reform UK, aby na svých budovách znovu vyvěsily ukrajinskou vlajku. Podle jeho slov je odmítavý postoj této populistické pravicové strany k vyvěšování cizích státních symbolů typem drobné chyby, která by mohla narušit velké přátelství.
Největší světové banky poskytly v loňském roce finanční prostředky pro fosilní průmysl v celkové hodnotě 906 miliard dolarů. Tento výrazný nárůst investic, který oproti roku 2024 představuje zvýšení o 64 miliard dolarů neboli téměř o 8 %, podle ekologických organizací zamyká svět do dlouhodobé závislosti na uhlí, ropě a plynu. Koalice autorů každoroční zprávy Banking on Climate Chaos v této souvislosti upozornila, že rozhodnutí 65 globálních bankovních institucí jsou neslučitelná s mezinárodními dohodami o omezení růstu globálních teplot.
Bývalý britský poslanec za konzervativce a stranu UKIP Douglas Carswell, který stál u zrodu kampaně Vote Leave, tvrdí, že jeho osmiletá dcera musela po referendu o brexitu opustit londýnskou školu. Podle jeho slov se jednalo o nevyprovokovaný a tvrdý útok namířený proti lidem, kteří vedli kampaň za odchod Velké Británie z Evropské unie.