Island by mohl uzavřít přístupové rozhovory s Evropskou unií během pouhého roku a půl a stát se tak její v pořadí 28. členskou zemí. V rozhovoru pro server Politico to uvedla islandská ministryně zahraničí Þorgerður Katrín Gunnarsdóttir. Klíčovým milníkem bude referendum naplánované na 29. srpna, v němž obyvatelé ostrova rozhodnou, zda si přejí obnovit dříve přerušená jednání o vstupu do bloku.
Aktuální průzkum agentury Gallup naznačuje, že výsledek hlasování bude velmi těsný. Pro znovunastartování rozhovorů se vyslovilo 52 procent dotázaných, zatímco 48 procent je proti. Ministryně Gunnarsdóttir, která vede proevropskou stranu Viðreisn, však věří, že lídři by neměli pouze pasivně následovat průzkumy, ale sami udávat směr.
Island má ve srovnání s ostatními kandidáty značnou výhodu. Jako člen Evropského hospodářského prostoru a součást schengenského prostoru již nyní uplatňuje velkou část unijní legislativy. Díky tomu by proces vyjednávání neměl být příliš komplikovaný. Podle ministryně by Island mohl v rychlosti vstupu předstihnout i dosavadní favority, jako je Černá Hora.
Největší překážkou v rozhovorech bude podle očekávání politika rybolovu. Právě spory o rybolov a změna ekonomické situace vedly v roce 2013 ke zmrazení rozhovorů, které Island původně zahájil v roce 2009 uprostřed finanční krize. Před zastavením jednání se Reykjavíku podařilo uzavřít 11 z 33 vyjednávacích kapitol, což je úroveň, kterou Černá Hora překonala až v posledních měsících.
Vstup do Evropské unie by Islandu v době současných geopolitických nepokojů přinesl větší stabilitu. Ministryně zdůraznila, že členství by poskytlo ochranu islandským podnikům a průmyslovým odvětvím. Island se dlouhodobě potýká s vyšší inflací a úrokovými sazbami než zbytek Evropy, přičemž tamní ekonomiku trápí existence příliš mnoha monopolů, které by unijní prostředí mohlo pomoci odbourat.
Z geostrategického hlediska by byl přínos oboustranný, neboť Evropská unie by získala bohatého člena v důležité lokalitě. Gunnarsdóttir ovšem upozornila na to, že srpnové referendum je pouze prvním krokem. Pokud občané řeknou „ano“, bude muset po skončení samotných vyjednávání o konkrétních podmínkách následovat ještě jedno, finální potvrzovací hlasování.
Záměrem současné vlády je dát rozhodovací pravomoc přímo lidem. Ministryně je přesvědčena, že pro Island i unii je nejlepší vyjednávat hned nyní, nikoliv proces odkládat o další roky. Rychlost, s jakou by Island mohl po případném kladném výsledku referenda v rozhovorech postupovat, odhadují někteří unijní představitelé na pouhý jeden rok.
Historie islandských snah o integraci je složitá; po formálním stažení přihlášky v roce 2015 se téma nyní vrací s novou naléhavostí. Současná geopolitická situace a ekonomické výzvy mění pohled mnoha Islanďanů na evropskou integraci jako na bezpečnou kotvu. Srpnový plebiscit tak bude zásadním testem toho, zda se ostrovní stát rozhodne definitivně změnit svůj kurz směrem k Bruselu.
Jsme téměř na přelomu července a srpna, tedy uprostřed léta. Počasí je ale v posledních dnech poměrně chladné, což platí především v ranních hodinách. Místy dokonce padají minima pod nulu, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česká diplomacie vyšle v následujících měsících nové velvyslance do čtyř zemí a ke dvěma mezinárodním organizacím. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zahraničních věcí vedené Petrem Macinkou (Motoristé).
Britská politika čelí bezprecedentní vlně nestability, která je přímým důsledkem chronického chřadnutí hospodářství. Spojené království prošlo šestou výměnou na pozici předsedy vlády během zhruba sedmi let. Dlouhodobý ekonomický útlum citelně zasahuje peněženky obyvatel a trpělivost veřejnosti je u konce, jelikož se žádnému z dosavadních lídrů nepodařilo zemi ze stagnace vyvést.
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy procházejí zásadním ochlazením a důvěra v zámořské bezpečnostní garance klesla na historické dno. Čerstvé závěry průzkumu think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy ukazují výrazný odklon veřejnosti od tradičního partnera.
Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná.
Americký prezident Donald Trump vyvolal ostrou reakci ze strany vědců a klimatických odborníků poté, co obvinil Kanadu z „otravy“ amerického ovzduší kouřem z rozsáhlých lesních požárů. Šéf Bílého domu prohlásil, že o této otázce hovořil přímo s kanadským premiérem Markem Carneym, přičemž zmínil možnost požadovat po sousední zemi finanční odškodnění nebo uvalit na kanadské zboží dodatečná cla.
Války se málokdy vyvíjejí tak, jak se původně předpokládalo. Současný konflikt s Íránem se zpočátku vyznačoval nejasnými cíli, které se pohybovaly od snah o změnu tamního režimu až po cílené operace na oslabení íránských vojenských a jaderných kapacit. Po téměř šesti měsících se však boj proměnil v přímý zápas o kontrolu nad Hormuzským průlivem, který je klíčovou tepnou pro dodávky globální energie. Teherán dal jasně najevo, že je schopen a ochoten napadat komerční lodě, pokud nebudou respektovat jím stanovená pravidla.
Devětadvacetiletý Nick Palmiter z amerického státu Michigan zpočátku přisuzoval své žaludeční potíže ze začátku července běžné indispozici. Když však nepříjemné příznaky přetrvaly několik týdnů a doprovázely je nesnesitelné křeče v břiše, musel vyhledat lékařskou péči. Výrazný tlak v žaludku a nucení jít na toaletu patnáctkrát až dvacetkrát denně jej nakonec přivedly až na pohotovost, kde mu odborníci diagnostikovali cyklosporiózu.
Americká armáda podnikla již třináctou noc v řadě letecké údery na cíle v Íránu, zatímco tamní státní média hlásí nejméně čtyři mrtvé a pět zraněných. Prezident Donald Trump současně oznámil záměr využít zmrazená íránská aktiva k úhradě škod na lodích a nákladu způsobených nedávnými útoky. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí americkou hrozbu ostře odsoudil a označil ji za nebezpečný precedent, který ohrožuje bezpečnost majetku po celém světě.
Jižní Evropu zasáhla extrémní vlna horka, která rozsáhlými požáry přiměla zhruba třicet tisíc lidí k evakuaci ve Francii a Španělsku. Vedra sužují také Středozemní moře, kde zvýšila teplotu vody na některých místech až o pět stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr. Odborníci varují, že s horšícími se požáry nelze v budoucnu vyloučit ani katastrofické scénáře nebývalého rozsahu.
Evropská unie schválila dosud nejrozsáhlejší sankční balíček proti Rusku za poslední čtyři roky, který zasažením 218 jednotlivců a subjektů zásadně rezonuje i na mezinárodní sportovní scéně. Mezi sankcionovanými osobami se ocitl také prezident Mezinárodní šachové federace (FIDE) a bývalý ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Ten v reakci na to oznámil pozastavení svého působení ve vedení federace, přičemž rozhodnutí Unie označil za nezákonné a nespravedlivé. Dočasného vedení celé organizace se následně ujal legendární indický šachový mistr světa Višvanáthan Ánand.
Geopolitické napětí na Blízkém východě narůstá do dosud nebývalých rozměrů. Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že se blíží k finálnímu rozhodnutí o zahájení masivního vojenského úderu proti Íránu. Chystaná operace by podle jeho slov měla svou intenzitou i rozsahem daleko překonat všechny dosavadní střety v rámci několikaměsíčního konfliktu s Teheránem. Tato prohlášení okamžitě vyvolala neklid na trhu s ropou, jejíž cena opět přesáhla hranici sta dolarů za barel.