Island by mohl uzavřít přístupové rozhovory s Evropskou unií během pouhého roku a půl a stát se tak její v pořadí 28. členskou zemí. V rozhovoru pro server Politico to uvedla islandská ministryně zahraničí Þorgerður Katrín Gunnarsdóttir. Klíčovým milníkem bude referendum naplánované na 29. srpna, v němž obyvatelé ostrova rozhodnou, zda si přejí obnovit dříve přerušená jednání o vstupu do bloku.
Aktuální průzkum agentury Gallup naznačuje, že výsledek hlasování bude velmi těsný. Pro znovunastartování rozhovorů se vyslovilo 52 procent dotázaných, zatímco 48 procent je proti. Ministryně Gunnarsdóttir, která vede proevropskou stranu Viðreisn, však věří, že lídři by neměli pouze pasivně následovat průzkumy, ale sami udávat směr.
Island má ve srovnání s ostatními kandidáty značnou výhodu. Jako člen Evropského hospodářského prostoru a součást schengenského prostoru již nyní uplatňuje velkou část unijní legislativy. Díky tomu by proces vyjednávání neměl být příliš komplikovaný. Podle ministryně by Island mohl v rychlosti vstupu předstihnout i dosavadní favority, jako je Černá Hora.
Největší překážkou v rozhovorech bude podle očekávání politika rybolovu. Právě spory o rybolov a změna ekonomické situace vedly v roce 2013 ke zmrazení rozhovorů, které Island původně zahájil v roce 2009 uprostřed finanční krize. Před zastavením jednání se Reykjavíku podařilo uzavřít 11 z 33 vyjednávacích kapitol, což je úroveň, kterou Černá Hora překonala až v posledních měsících.
Vstup do Evropské unie by Islandu v době současných geopolitických nepokojů přinesl větší stabilitu. Ministryně zdůraznila, že členství by poskytlo ochranu islandským podnikům a průmyslovým odvětvím. Island se dlouhodobě potýká s vyšší inflací a úrokovými sazbami než zbytek Evropy, přičemž tamní ekonomiku trápí existence příliš mnoha monopolů, které by unijní prostředí mohlo pomoci odbourat.
Z geostrategického hlediska by byl přínos oboustranný, neboť Evropská unie by získala bohatého člena v důležité lokalitě. Gunnarsdóttir ovšem upozornila na to, že srpnové referendum je pouze prvním krokem. Pokud občané řeknou „ano“, bude muset po skončení samotných vyjednávání o konkrétních podmínkách následovat ještě jedno, finální potvrzovací hlasování.
Záměrem současné vlády je dát rozhodovací pravomoc přímo lidem. Ministryně je přesvědčena, že pro Island i unii je nejlepší vyjednávat hned nyní, nikoliv proces odkládat o další roky. Rychlost, s jakou by Island mohl po případném kladném výsledku referenda v rozhovorech postupovat, odhadují někteří unijní představitelé na pouhý jeden rok.
Historie islandských snah o integraci je složitá; po formálním stažení přihlášky v roce 2015 se téma nyní vrací s novou naléhavostí. Současná geopolitická situace a ekonomické výzvy mění pohled mnoha Islanďanů na evropskou integraci jako na bezpečnou kotvu. Srpnový plebiscit tak bude zásadním testem toho, zda se ostrovní stát rozhodne definitivně změnit svůj kurz směrem k Bruselu.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.