Island by mohl uzavřít přístupové rozhovory s Evropskou unií během pouhého roku a půl a stát se tak její v pořadí 28. členskou zemí. V rozhovoru pro server Politico to uvedla islandská ministryně zahraničí Þorgerður Katrín Gunnarsdóttir. Klíčovým milníkem bude referendum naplánované na 29. srpna, v němž obyvatelé ostrova rozhodnou, zda si přejí obnovit dříve přerušená jednání o vstupu do bloku.
Aktuální průzkum agentury Gallup naznačuje, že výsledek hlasování bude velmi těsný. Pro znovunastartování rozhovorů se vyslovilo 52 procent dotázaných, zatímco 48 procent je proti. Ministryně Gunnarsdóttir, která vede proevropskou stranu Viðreisn, však věří, že lídři by neměli pouze pasivně následovat průzkumy, ale sami udávat směr.
Island má ve srovnání s ostatními kandidáty značnou výhodu. Jako člen Evropského hospodářského prostoru a součást schengenského prostoru již nyní uplatňuje velkou část unijní legislativy. Díky tomu by proces vyjednávání neměl být příliš komplikovaný. Podle ministryně by Island mohl v rychlosti vstupu předstihnout i dosavadní favority, jako je Černá Hora.
Největší překážkou v rozhovorech bude podle očekávání politika rybolovu. Právě spory o rybolov a změna ekonomické situace vedly v roce 2013 ke zmrazení rozhovorů, které Island původně zahájil v roce 2009 uprostřed finanční krize. Před zastavením jednání se Reykjavíku podařilo uzavřít 11 z 33 vyjednávacích kapitol, což je úroveň, kterou Černá Hora překonala až v posledních měsících.
Vstup do Evropské unie by Islandu v době současných geopolitických nepokojů přinesl větší stabilitu. Ministryně zdůraznila, že členství by poskytlo ochranu islandským podnikům a průmyslovým odvětvím. Island se dlouhodobě potýká s vyšší inflací a úrokovými sazbami než zbytek Evropy, přičemž tamní ekonomiku trápí existence příliš mnoha monopolů, které by unijní prostředí mohlo pomoci odbourat.
Z geostrategického hlediska by byl přínos oboustranný, neboť Evropská unie by získala bohatého člena v důležité lokalitě. Gunnarsdóttir ovšem upozornila na to, že srpnové referendum je pouze prvním krokem. Pokud občané řeknou „ano“, bude muset po skončení samotných vyjednávání o konkrétních podmínkách následovat ještě jedno, finální potvrzovací hlasování.
Záměrem současné vlády je dát rozhodovací pravomoc přímo lidem. Ministryně je přesvědčena, že pro Island i unii je nejlepší vyjednávat hned nyní, nikoliv proces odkládat o další roky. Rychlost, s jakou by Island mohl po případném kladném výsledku referenda v rozhovorech postupovat, odhadují někteří unijní představitelé na pouhý jeden rok.
Historie islandských snah o integraci je složitá; po formálním stažení přihlášky v roce 2015 se téma nyní vrací s novou naléhavostí. Současná geopolitická situace a ekonomické výzvy mění pohled mnoha Islanďanů na evropskou integraci jako na bezpečnou kotvu. Srpnový plebiscit tak bude zásadním testem toho, zda se ostrovní stát rozhodne definitivně změnit svůj kurz směrem k Bruselu.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.
Francie a Itálie společně pracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a příslušných střel Aster pro Ukrajinu. Tento krok má pomoci posílit obranu ukrajinských měst před nadcházející zimou. Současně evropské země, které vlastní nebo vyrábějí systémy Patriot, hledají možnosti, jak Kijovu co nejrychleji poskytnout další tyto baterie. Informace vycházejí z vyjádření zástupců Elysejského paláce.
Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.
Evropská úroveň spotřeby kukuřice se ocitla v krizi kvůli vlnám veder a suchu, které zasáhly úrodu ve střední a západní Evropě. Zatímco Evropská unie hledá miliony tun dodatečných dovozů, sousední Ukrajina disponuje potřebnými zásobami, ale naráží na logistické blokády. Rusko totiž svými útoky paralyzovalo ukrajinské černomořské přístavy a zablokovalo nejlevnější přepravní trasu. Z této situace tak neočekávaně profitují především američtí zemědělci, kteří mají k evropskému trhu snazší přístup.
Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová vstupuje do nadcházejícího souboje o prezidentský úřad z velmi silné pozice. Současné průzkumy veřejného mínění ji řadí na první místo pro první kolo volby se ziskem přibližně 35 procent hlasů. Její nejbližší soupeř, bývalý premiér Édouard Philippe, za ní výrazně zaostává se ziskem pod 21 procent. Současný prezident Emmanuel Macron se již o třetí mandát v řadě ucházet nemůže, což zásadně mění celkovou dynamiku celého klání.
V řadách americké armády a zpravodajských služeb probíhají neformální debaty o možném snížení počtu personálu i základen na Blízkém východě. Tyto diskuse se zaměřují na úpravu vojenské přítomnosti pro případ, že se administrativě prezidenta Donalda Trumpa podaří ukončit probíhající konflikt s Íránem. Boje totiž odhalily hluboké zranitelnosti americké infrastruktury v regionu, kde se řada objektů stala terčem opakovaných útoků.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.
Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl zprávy o chystané nové vlně mobilizace v Rusku a označil je za pouhé novinářské kachny. V rozhovoru pro televizní stanici RTVI vyjádřil přesvědčení, že tyto informace neopodstatněně vyvolávají neklid ve společnosti.
Americký záchranný systém tísňové linky 911 čelí zásadním technologickým problémům, které zpomalují pomoc lidem v ohrožení života. Volající na tísňovou linku stále častěji slýchají dotaz na přesné místo události namísto tradičního dotazu na povahu nouzové situace. Operátoři tísňových linek totiž mnohdy nedokážou automaticky určit přesnou polohu volajícího. Tato časová prodleva při zjišťování lokace může mít pro lidi v krizových situacích fatální následky.
Představitelé Íránu oznámili záměr vyhlásit novou zakázanou zónu v blízkosti Hormuzského průlivu. K tomuto kroku Teherán přistupuje po sérii víkendových vojenských střetů se Spojenými státy americkými. Nové opatření dále zvyšuje nejistotu ohledně možného ukončení několik měsíců trvajícího ozbrojeného konfliktu.
Čína požádala Ukrajinu, aby neútočila na ruské město Vladivostok v době, kdy se v tomto přístavu konalo Východní ekonomické fórum. O diplomatické žádosti informovala japonská agentura Kjódó s odkazem na své zdroje. Peking chtěl tímto krokem zajistit bezpečnost své vysoké delegace, kterou vedl čínský vicepremiér Ting Süe-siang. Ukrajinská strana podle dostupných zpráv webu Kyiv Post žádost přijala a souhlasila s tím, že se během konání akce zdrží jakýchkoli úderů na tuto oblast.