Vláda Andreje Babiše se stále zřetelněji připravuje na zvýšení některých daní. Premiér dnes zmínil možnost vyššího zdanění dividend a investičních bytů, ministryně financí Alena Schillerová už předtím avizovala změny v oblasti hazardu a návykových látek. Jde o logický důsledek stavu veřejných financí. Schodek státního rozpočtu má v příštím roce činit 389 miliard korun a od roku 2028 bude muset vláda strukturální deficit podstatněji snižovat.
Potenciál nyní diskutovaných daňových změn však není tak velký, jak by se na první pohled mohlo zdát. Zejména Babišem zmíněné zvýšení zdanění dividend z 15 na 25 procent státu nepřinese desítky miliard korun ročně. Realisticky lze mluvit spíše o jednotkách miliard.
České domácnosti podle údajů vycházejících z národních účtů získaly jen za první pololetí roku 2025 z rozdělovaných důchodů společností, tedy převážně dividend, 27 miliard korun. Pokud bychom velmi orientačně předpokládali roční objem kolem 50 až 60 miliard, zvýšení sazby o deset procentních bodů by mechanicky znamenalo pět až šest miliard korun dodatečné daně. Skutečnost může být jiná kvůli struktuře příjmů a změnám chování investorů.
Navíc ani tento výnos by celý nezískal stát. Daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou je sdílenou daní. V roce 2026 připadá 25,93 procenta jejího celostátního výnosu obcím, 10,23 procenta krajům a pouze 63,84 procenta státnímu rozpočtu. Z pěti miliard korun dodatečně vybrané dividendové daně by tak státní pokladna získala jen přibližně 3,2 miliardy.
Nelze přitom udělat lákavý, ale chybný výpočet, podle něhož zahraniční vlastníci loni odčerpali z Česka na dividendách téměř 340 miliard korun, takže desetiprocentní zvýšení daně automaticky přinese dalších 34 miliard. ČSÚ skutečně uvádí, že zahraniční vlastníci si v roce 2025 rozdělili na dividendách téměř 340 miliard korun. Velká část dividend mezi českými dceřinými společnostmi a zahraničními mateřskými firmami je však při splnění zákonných podmínek od české srážkové daně osvobozena. U vztahu mateřské a dceřiné společnosti jde typicky o nejméně desetiprocentní podíl držený alespoň dvanáct měsíců.
Je tedy třeba korigovat Babišovo srovnání s Německem a Rakouskem. Českých 15 procent je vůči zdanění běžného soukromého investora v těchto zemích skutečně nízká sazba. V Německu činí daň z kapitálových příjmů včetně dividend 25 procent, k ní se ovšem připočítává solidární příplatek. Bez církevní daně tak sazba standardně odpovídá 26,375 procenta. Německo současně poskytuje roční nezdaněný paušál kapitálových příjmů 1000 eur na osobu. V Rakousku nejsou dividendy zdaněny 25 procenty, jak by mohlo z Babišova výroku vyplývat, nýbrž standardně 27,5 procenta.
Jenže Německo i Rakousko zároveň uplatňují evropský režim mateřských a dceřiných společností. Při kvalifikované účasti alespoň deset procent a jejím držení po požadovanou dobu mohou být dividendy mezi společnostmi od srážkové daně osvobozeny. Rakouské ministerstvo financí výslovně uvádí desetiprocentní účast po dobu nejméně jednoho roku, německá pravidla obdobně pracují s deseti procenty a dvanácti měsíci. Česká republika tedy v tomto ohledu není výjimečnou daňovou oázou.
Také vyšší zdanění investičních bytů zatím nelze rozpočtově ocenit. Neexistuje totiž konkrétní návrh sazby ani definice investičního bytu. Pokud by vláda použila stávající daň z nemovitých věcí a například zavedla vyšší koeficient pro třetí či další byt, státní rozpočet by z ní navíc přímo nedostal nic. Sto procent výnosu daně z nemovitých věcí náleží obcím. Chce-li vláda konsolidovat přímo státní rozpočet, musela by vytvořit jiný mechanismus nebo změnit rozpočtové určení daně.
Poněkud větší prostor má vláda u takzvaných daní z neřestí. Schillerová chce změnit zdanění hazardu, zejména v reakci na prudký přesun sázení a hraní na internet. Tady je pro stát výhoda v rozpočtovém určení. Daň z internetových hazardních her patří celá státnímu rozpočtu. U kamenných technických her dostává stát 55 procent a obce 45 procent, u ostatního neinternetového hazardu jde státu 35 procent a obcím 65 procent. Vyšší zdanění právě online hazardu má proto pro státní rozpočet podstatně větší efekt než stejně velké zvýšení daně u kamenných provozoven.
U návykových látek je nejkonkrétnější kratom, kde Schillerová uváděla pozitivní fiskální efekt připravované změny kolem 1,2 miliardy korun. Ve hře jsou rovněž zahřívané tabákové výrobky a nikotinové sáčky. Naopak u tvrdého alkoholu nelze s dalšími miliardami nad rámec nynější legislativy zatím počítat. Ministerstvo samo připouští, že růst spotřební daně nevede automaticky k odpovídajícímu růstu inkasa, protože spotřeba klesá a část trhu se může přesouvat do šedé ekonomiky.
Pokud tedy hledáme jedno orientační číslo, dnes známé či naznačené změny mohou státnímu rozpočtu po plném náběhu přinést spíše vyšší jednotky miliard korun ročně než desítky miliard. U samotného zvýšení dividendové daně lze za realistický řád považoval zhruba tři až pět miliard korun ročně přímo pro státní rozpočet. Kratom může přidat zhruba miliardu, hazard a další návykové látky další jednotky miliard podle konkrétních sazeb.
Ani poměrně široký daňový balík tedy sám nevyřeší schodek blížící se 400 miliardám korun. Babišova vláda bude-li chtít od roku 2028 skutečně konsolidovat veřejné finance, se nevyhne také úsporám na výdajové straně. Daň z dividend, investičních bytů, hazardu či nikotinových výrobků může být součástí řešení. Těžko však může být řešením samotným.
Online tržiště zaměřené na prodej použitého zboží Vinted muselo začít urychleně mazat inzeráty nabízející luxusní a značkové předměty, které byly ukradeny během nedávných násilných nepokojů ve Francii. Platforma reaguje na sílící tlak ze strany francouzských úřadů, které se snaží zabránit tomu, aby se rozsáhlá kořist z vypleněných obchodů hromadně objevovala na internetu.
Evropská podpora Ukrajině čelí v současnosti mnoha zkouškám v době, kdy se americká angažovanost pod vedením Donalda Trumpa výrazně oslabuje. Během nedávných vystoupení americký prezident opětovně kritizoval ukrajinského představitele Volodymyra Zelenského, přičemž jej označil za problematičtějšího partnera než ruského prezidenta Vladimira Putina a obvinil ho z růstu cen pohonných hmot.
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil propuštění čtyřiasedmdesátiletého amerického občana Stephena Hubbarda. Tento muž byl v zemi vězněn déle než čtyři roky na základě obvinění z údajného boje jako žoldnéř na ukrajinské straně. Rozhodnutí bylo oznámeno během středečního setkání se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se v úterý v norském Oslu setkal se zvláštními vyslanci Spojených států Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, aby urovnali nedávné vážné neshody a napětí ve vzájemných vztazích.
Svět musí během příštích čtyř let snížit emise skleníkových plynů o osmnáct procent a do roku 2035 je ořezat téměř o polovinu, aby se předešlo katastrofickému překročení globálních klimatických cílů. Vyplývá to z nové zprávy Programu OSN pro životní prostředí, která byla zveřejněna ve středu a upozorňuje na nebezpečný rozpor mezi dlouhodobými závazky vlád a jejich skutečnými politickými kroky.
Americký prezident Donald Trump ve snaze mobilizovat voliče před nadcházejícími mezidobími volbami sází na vyhrocenou rétoriku zaměřenou na obavy z ohrožení tradičních hodnot a civilizačního kolapsu. Během svých předvolebních vystoupení v klíčových státech se opírá o témata kulturních a společenských rozporů, přičemž se snaží oslovit konzervativní voliče v době, kdy jeho administrativa čelí poklesu popularity.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary varoval před historicky nejvyšším nárůstem cen letenek v Evropě pro nadcházející rok. Důvodem jsou přetrvávající vysoké ceny leteckého paliva způsobené konfliktem na Blízkém východě a vypršením zajišťovacích kontraktů (hedgingu), které dosud aerolinky chránily před nejhoršími dopady výkyvů trhu.
