Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.
Popravenými jsou Mahdí Rasúlí (25 let), Mohammad Rezá Mírí (21 let) a Ebráhím Dolatabádí. Všichni tři byli organizacemi pro lidská práva považováni za politické vězně. Podle oficiální tiskové agentury Mízán byli odsouzeni za účast na nepokojích ve východoíránském městě Mašhad. Zatímco úřady neuvedly přesné místo ani čas exekuce, organizace Hrana informovala, že Rasúlí a Mírí byli oběšeni v neděli za úsvitu ve věznici Vakílábád.
Lednové protesty, které začaly již v prosinci kvůli katastrofální ekonomické situaci, postupně přerostly v celonárodní povstání proti islámskému režimu. Nejkrvavější střety se odehrály v noci z 8. na 9. ledna. Lidskoprávní skupiny odhadují, že při tvrdých zásazích bezpečnostních složek zahynuly tisíce lidí. Teherán však vinu svaluje na „výtržníky“ a tvrdí, že protesty byly organizovány Washingtonem a Izraelem.
Situace zůstává výbušná také v Hormuzském průlivu. Americké velitelství CENTCOM v pondělí potvrdilo, že dvě obchodní lodi pod americkou vlajkou úspěšně propluly průlivem za doprovodu torpédoborců. Americké síly se tak aktivně snaží obnovit námořní dopravu, která je ochromena blokádou.
Zároveň došlo k dalšímu incidentu, kdy Spojené arabské emiráty ostře odsoudily íránský dronový útok na tanker MV Barakah státní společnosti ADNOC. Plavidlo zasáhly dva drony u pobřeží Ománu v době, kdy se USA chystaly zahájit asistované proplouvání lodí průlivem. SAE označily útok za akt pirátství ze strany íránských revolučních gard a pokus o ekonomické vydírání.
Kritická situace přetrvává i v Libanonu, kde navzdory příměří z 17. dubna pokračují izraelské útoky. Vůdce Hizballáhu Naím Qásim v televizním projevu prohlásil, že v zemi žádný klid zbraní neexistuje, a hovořil o pokračující „izraelsko-americké agresi“. Podle něj je obětí Libanon, který potřebuje bezpečnostní záruky a ochranu své suverenity.
Izraelská armáda v jižním Libanonu nadále likviduje budovy a brání obyvatelům desítek měst v návratu do jejich domovů. Obě strany se přitom vzájemně obviňují z porušování dohod, což činí již tak křehké příměří po šesti týdnech ničivé války extrémně nestabilním. Přímá jednání mezi izraelskou a libanonskou vládou Hizballáh nadále rezolutně odmítá.
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.