Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.
Popravenými jsou Mahdí Rasúlí (25 let), Mohammad Rezá Mírí (21 let) a Ebráhím Dolatabádí. Všichni tři byli organizacemi pro lidská práva považováni za politické vězně. Podle oficiální tiskové agentury Mízán byli odsouzeni za účast na nepokojích ve východoíránském městě Mašhad. Zatímco úřady neuvedly přesné místo ani čas exekuce, organizace Hrana informovala, že Rasúlí a Mírí byli oběšeni v neděli za úsvitu ve věznici Vakílábád.
Lednové protesty, které začaly již v prosinci kvůli katastrofální ekonomické situaci, postupně přerostly v celonárodní povstání proti islámskému režimu. Nejkrvavější střety se odehrály v noci z 8. na 9. ledna. Lidskoprávní skupiny odhadují, že při tvrdých zásazích bezpečnostních složek zahynuly tisíce lidí. Teherán však vinu svaluje na „výtržníky“ a tvrdí, že protesty byly organizovány Washingtonem a Izraelem.
Situace zůstává výbušná také v Hormuzském průlivu. Americké velitelství CENTCOM v pondělí potvrdilo, že dvě obchodní lodi pod americkou vlajkou úspěšně propluly průlivem za doprovodu torpédoborců. Americké síly se tak aktivně snaží obnovit námořní dopravu, která je ochromena blokádou.
Zároveň došlo k dalšímu incidentu, kdy Spojené arabské emiráty ostře odsoudily íránský dronový útok na tanker MV Barakah státní společnosti ADNOC. Plavidlo zasáhly dva drony u pobřeží Ománu v době, kdy se USA chystaly zahájit asistované proplouvání lodí průlivem. SAE označily útok za akt pirátství ze strany íránských revolučních gard a pokus o ekonomické vydírání.
Kritická situace přetrvává i v Libanonu, kde navzdory příměří z 17. dubna pokračují izraelské útoky. Vůdce Hizballáhu Naím Qásim v televizním projevu prohlásil, že v zemi žádný klid zbraní neexistuje, a hovořil o pokračující „izraelsko-americké agresi“. Podle něj je obětí Libanon, který potřebuje bezpečnostní záruky a ochranu své suverenity.
Izraelská armáda v jižním Libanonu nadále likviduje budovy a brání obyvatelům desítek měst v návratu do jejich domovů. Obě strany se přitom vzájemně obviňují z porušování dohod, což činí již tak křehké příměří po šesti týdnech ničivé války extrémně nestabilním. Přímá jednání mezi izraelskou a libanonskou vládou Hizballáh nadále rezolutně odmítá.
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku.
Nová odborná analýza ukazuje, že New Orleans čelí nevyhnutelné vodní budoucnosti, která by mohla město izolovat uprostřed oceánu již v tomto století. Vědci podle CNN proto varují, že je nezbytné zahájit proces stěhování obyvatel co nejdříve, aby se předešlo budoucímu chaosu. Pobřežní oblasti Louisiany patří k nejníže položeným regionům na světě, což zhruba 360tisícové město vystavuje extrémnímu riziku, jelikož se nachází v pánvi pod úrovní mořské hladiny uprostřed rychle se zmenšující delty.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.