Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.
Popravenými jsou Mahdí Rasúlí (25 let), Mohammad Rezá Mírí (21 let) a Ebráhím Dolatabádí. Všichni tři byli organizacemi pro lidská práva považováni za politické vězně. Podle oficiální tiskové agentury Mízán byli odsouzeni za účast na nepokojích ve východoíránském městě Mašhad. Zatímco úřady neuvedly přesné místo ani čas exekuce, organizace Hrana informovala, že Rasúlí a Mírí byli oběšeni v neděli za úsvitu ve věznici Vakílábád.
Lednové protesty, které začaly již v prosinci kvůli katastrofální ekonomické situaci, postupně přerostly v celonárodní povstání proti islámskému režimu. Nejkrvavější střety se odehrály v noci z 8. na 9. ledna. Lidskoprávní skupiny odhadují, že při tvrdých zásazích bezpečnostních složek zahynuly tisíce lidí. Teherán však vinu svaluje na „výtržníky“ a tvrdí, že protesty byly organizovány Washingtonem a Izraelem.
Situace zůstává výbušná také v Hormuzském průlivu. Americké velitelství CENTCOM v pondělí potvrdilo, že dvě obchodní lodi pod americkou vlajkou úspěšně propluly průlivem za doprovodu torpédoborců. Americké síly se tak aktivně snaží obnovit námořní dopravu, která je ochromena blokádou.
Zároveň došlo k dalšímu incidentu, kdy Spojené arabské emiráty ostře odsoudily íránský dronový útok na tanker MV Barakah státní společnosti ADNOC. Plavidlo zasáhly dva drony u pobřeží Ománu v době, kdy se USA chystaly zahájit asistované proplouvání lodí průlivem. SAE označily útok za akt pirátství ze strany íránských revolučních gard a pokus o ekonomické vydírání.
Kritická situace přetrvává i v Libanonu, kde navzdory příměří z 17. dubna pokračují izraelské útoky. Vůdce Hizballáhu Naím Qásim v televizním projevu prohlásil, že v zemi žádný klid zbraní neexistuje, a hovořil o pokračující „izraelsko-americké agresi“. Podle něj je obětí Libanon, který potřebuje bezpečnostní záruky a ochranu své suverenity.
Izraelská armáda v jižním Libanonu nadále likviduje budovy a brání obyvatelům desítek měst v návratu do jejich domovů. Obě strany se přitom vzájemně obviňují z porušování dohod, což činí již tak křehké příměří po šesti týdnech ničivé války extrémně nestabilním. Přímá jednání mezi izraelskou a libanonskou vládou Hizballáh nadále rezolutně odmítá.
Tradiční ruské oslavy Dne vítězství 9. května by letos mohly mít nezvané hosty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev uvažuje o vyslání dronů přímo nad Moskvu. Kreml v reakci na rostoucí hrozbu zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, která výrazně omezí život v ruské metropoli.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová přiznala, že rozhodnutí Spojených států stáhnout tisíce vojáků z Německa evropské lídry zaskočilo. Kallasová to uvedla na summitu Evropského politického společenství v arménském Jerevanu s tím, že ačkoliv se o snižování americké přítomnosti v Evropě hovořilo dlouho, načasování oznámení je nečekané.
Americké centrální velení (CENTCOM) důrazně popřelo zprávy íránských médií, podle kterých měly íránské revoluční gardy zasáhnout americkou válečnou loď v Hormuzském průlivu. Podle íránské agentury Fars byla americká fregata zasažena dvěma střelami poté, co ignorovala varování íránského námořnictva a pokusila se proplout strategickou vodní cestou poblíž ostrova Jask.
Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.
Jerevan se stal dějištěm bezprecedentních diplomatických jednání, když do Arménie v pondělí zamířilo více než 30 evropských lídrů spolu s kanadským premiérem. Účastní se summitu Evropského politického společenství (EPC), na který v úterý naváže vůbec první bilaterální summit EU-Arménie. Tato událost má obrovský symbolický význam pro zemi s necelými třemi miliony obyvatel, která byla dlouhodobě považována za nejbližšího spojence Ruska v Zakavkazsku.
Kreml dramaticky zpřísnil osobní bezpečnost prezidenta Vladimira Putina. Podle zprávy evropské zpravodajské služby, kterou získala stanice CNN, byla v domovech blízkých spolupracovníků instalována sledovací zařízení. Tato nová opatření jsou reakcí na vlnu atentátů na vysoké ruské vojenské činitele a rostoucí obavy z možného státního převratu.
Íránské vojenské velení vydalo ostré varování, ve kterém hrozí útokem na jakékoli cizí ozbrojené síly, které by se pokusily vstoupit do Hormuzského průlivu. Podle prohlášení sjednoceného velení íránské armády bude na americké nebo jiné zahraniční jednotky zaútočeno okamžitě po vstupu do této strategické vodní cesty. Armáda zdůraznila, že americké síly se musí držet mimo průliv, jinak budou čelit tvrdé reakci na jakoukoli hrozbu.
Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) se opět neváhal opřít do prezidenta Petra Pavla v souvislosti se složením české delegace na letošním summitu NATO. Kritizoval také předchozí Fialovu vládu.
Jsou lidé, kteří neradi přiznávají, že se mýlí. Agátě Hanychové se v jednom ohledu stalo, že nedělala správnou věc. Otcové jejích dětí ji na to přitom upozorňovali. V čem jim nakonec musela dát za pravdu?
Dobré zprávy dorazily o víkendu ze sousedního Rakouska. Tamní policie zadržela podezřelého v případu otrávených dětských výživ, které se objevily i u nás. V poutech skončil devětatřicetiletý muž, informovala britská BBC. Podle aktuálních informací má být stále alespoň jedna otrávená sklenička v oběhu.