Írán se už téměř dva měsíce potýká s internetovým blackoutem. Ekonomická krize se prohlubuje

Situace vytvořila systém, ve kterém má přístup k síti pouze omezená skupina lidí. Tuto výsadu využívají vládní představitelé, stoupenci režimu, novináři, akademici a vybraní podnikatelé. Někteří státní činitelé sice existenci takového nerovného přístupu odmítají, konkrétní datum zrušení plošných omezení však nikdo z nich stanovit nedokáže.

Běžní občané se snaží zůstat ve spojení jinými cestami, často prostřednictvím satelitních služeb, jako je Starlink. Držení nebo používání těchto zařízení je v zemi nelegální a může vést až k dvouletému trestu odnětí svobody. Od začátku války již úřady zabavily stovky takových jednotek.

Lidé, kteří se snaží připojení získat za vysoké ceny, se navíc často stávají oběťmi podvodníků na aplikaci Telegram. Mezi obyvatelstvem panuje oprávněná obava, že současný stav by mohl být trvalý. I když byl internet omezen již před válkou, nyní se zdá, že návrat k dřívější situaci, kdy bylo možné restrikce obcházet, je v nedohlednu.

Kromě technologických bariér čelí Íránci také narůstající ekonomické krizi. Obyvatelé jsou ze strany představitelů režimu vyzýváni k uskromnění, zatímco se země připravuje na další finanční strádání. Klíčovou otázkou zůstává, zda je vláda schopna vyplácet mzdy svým zaměstnancům v případě, že bude pokračovat blokáda Hormuzského průlivu.

Již před začátkem konfliktu se íránské domácnosti potýkaly s dopady mezinárodních sankcí, vysokou inflací a znehodnocováním národní měny. Nynější situaci dále zhoršují uzavřené provozy, neproplacené šeky a škody v petrochemickém, ocelářském a hliníkárenském průmyslu. Ceny potravin se za poslední rok zdvojnásobily, což v kombinaci s klesajícím exportem tlačí íránský riál k dalšímu oslabení.

Státní odhady hovoří o ekonomických škodách dosahujících částky 270 miliard dolarů, což ilustruje hloubku probíhající recese. Tento propad je znatelný napříč celou ekonomikou a dotýká se i samotné stability státní správy, která zvažuje své další kroky v mezinárodních jednáních. Pro mnohé rodiny se však situace změnila v každodenní boj o přežití.

Nejvíce jsou postiženy ženy, které provozovaly drobné podnikání v online prostředí. Internetová blokáda a neustálé výpadky pro ně znamenaly okamžitou ztrátu příjmů, když přišly o možnost prodávat své rukodělné výrobky prostřednictvím sociálních sítí. Tyto ztráty jsou jen odrazem širší reality, kde válečné události a omezení sítě ničí nejen infrastrukturu, ale přímo ohrožují obživu nejzranitelnějších komunit v Íránu.