Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Situace vytvořila systém, ve kterém má přístup k síti pouze omezená skupina lidí. Tuto výsadu využívají vládní představitelé, stoupenci režimu, novináři, akademici a vybraní podnikatelé. Někteří státní činitelé sice existenci takového nerovného přístupu odmítají, konkrétní datum zrušení plošných omezení však nikdo z nich stanovit nedokáže.
Běžní občané se snaží zůstat ve spojení jinými cestami, často prostřednictvím satelitních služeb, jako je Starlink. Držení nebo používání těchto zařízení je v zemi nelegální a může vést až k dvouletému trestu odnětí svobody. Od začátku války již úřady zabavily stovky takových jednotek.
Lidé, kteří se snaží připojení získat za vysoké ceny, se navíc často stávají oběťmi podvodníků na aplikaci Telegram. Mezi obyvatelstvem panuje oprávněná obava, že současný stav by mohl být trvalý. I když byl internet omezen již před válkou, nyní se zdá, že návrat k dřívější situaci, kdy bylo možné restrikce obcházet, je v nedohlednu.
Kromě technologických bariér čelí Íránci také narůstající ekonomické krizi. Obyvatelé jsou ze strany představitelů režimu vyzýváni k uskromnění, zatímco se země připravuje na další finanční strádání. Klíčovou otázkou zůstává, zda je vláda schopna vyplácet mzdy svým zaměstnancům v případě, že bude pokračovat blokáda Hormuzského průlivu.
Již před začátkem konfliktu se íránské domácnosti potýkaly s dopady mezinárodních sankcí, vysokou inflací a znehodnocováním národní měny. Nynější situaci dále zhoršují uzavřené provozy, neproplacené šeky a škody v petrochemickém, ocelářském a hliníkárenském průmyslu. Ceny potravin se za poslední rok zdvojnásobily, což v kombinaci s klesajícím exportem tlačí íránský riál k dalšímu oslabení.
Státní odhady hovoří o ekonomických škodách dosahujících částky 270 miliard dolarů, což ilustruje hloubku probíhající recese. Tento propad je znatelný napříč celou ekonomikou a dotýká se i samotné stability státní správy, která zvažuje své další kroky v mezinárodních jednáních. Pro mnohé rodiny se však situace změnila v každodenní boj o přežití.
Nejvíce jsou postiženy ženy, které provozovaly drobné podnikání v online prostředí. Internetová blokáda a neustálé výpadky pro ně znamenaly okamžitou ztrátu příjmů, když přišly o možnost prodávat své rukodělné výrobky prostřednictvím sociálních sítí. Tyto ztráty jsou jen odrazem širší reality, kde válečné události a omezení sítě ničí nejen infrastrukturu, ale přímo ohrožují obživu nejzranitelnějších komunit v Íránu.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.
Organizace spojených národů varuje před rekordním klimatickým jevem El Niño, který se podle odborníků zvětšuje přímo před očima. Předpovědi podle webu The Guardian ukazují, že tento fenomén s téměř absolutní jistotou překoná dosavadní teplotní rekordy. Podle dostupných dat půjde nejspíš o nejsilnější událost tohoto druhu za poslední tisíciletí. Extrémní výkyv počasí ještě více zatíží celosvětovou atmosféru, která se již nyní potýká s dopady globálního oteplování.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila financování dlouholetého programu zaměřeného na monitorování přírodních rizik a identifikaci rizikových oblastí pro sesuvy půdy v Nepálu.
Americký viceprezident JD Vance vyvolal pozornost svými výroky v rozhovoru pro evangelikální podcast dvaadvacetiletého Youtubera Bryce Crawforda. Vance během více než hodinového rozhovoru prohlásil, že se snaží konat co nejvíce Boží práce a že je v pořádku, pokud to povede k příchodu konce světa. Podle svých slov by zároveň nebyl překvapen, kdyby mezi lidmi již dnes chodil Antikrist.
