V Íránu se v posledních dnech rozhořely protesty, které svou intenzitou a geografickým rozsahem vážně otřásají tamním režimem. Spouštěčem nepokojů se stala hluboká hospodářská krize a drastický propad národní měny, který vyhnal lidi do ulic už v 88 městech po celé zemi. Zatímco Teherán bojuje s vnitřní nestabilitou, íránští představitelé s rostoucím znepokojením sledují dění ve Venezuele, kde americké speciální síly bleskovou operací svrhly a zajaly prezidenta Nicoláse Madura.
Paralela mezi oběma režimy je pro íránské špičky více než nepříjemná. Teherán a Caracas pojí dlouholeté spojenectví založené na odporu vůči Spojeným státům a společném postupu proti mezinárodním sankcím. Scény, kdy byl Maduro i se svou manželkou v noci odvlečen z prezidentské ložnice, vyvolaly v Teheránu šok. Tato událost dává íránskému vedení jasně najevo, že Donald Trump se nebojí přejít od rétoriky k přímé vojenské akci proti svým protivníkům.
Sám Trump napětí dále stupňuje a v posledních dnech vydal již několik varování adresovaných přímo íránskému vedení. Prohlásil, že pokud íránské úřady začnou zabíjet demonstranty, Spojené státy zasáhnou „velmi tvrdě“. Tato hrozba přichází v době, kdy lidskoprávní organizace jako HRANA hlásí nejméně 29 mrtvých a stovky zatčených. Prezident Trump na palubě Air Force One zdůraznil, že USA nenechají násilí na civilistech bez odpovědi, což Teherán vnímá jako přípravu na možnou intervenci.
Íránské vedení reaguje na situaci kombinací represí a obviňování vnějších nepřátel. Nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí označil demonstranty za „výtržníky“ a „žoldáky“ řízené cizími mocnostmi. Podle něj je protest legitimní pouze do té doby, dokud nenarušuje pořádek, přičemž jakékoliv násilí ze strany protestujících považuje za důkaz zahraničního spiknutí. Tato rétorika má sjednotit loajální složky režimu, jako jsou milice Basídž, k tvrdému potlačení disentu.
Geopolitický tlak na Írán navíc zvyšuje Izrael. Premiér Benjamin Netanjahu otevřeně podpořil íránské demonstranty, což v Teheránu jen prohloubilo paranoidní nálady. Íránská média v reakci na to informovala o zatčení údajných agentů Mossadu, kteří měli v zemi podněcovat nepokoje. Experti poukazují na to, že Írán se nyní nachází v „trojité krizi“ – čelí ekonomickému kolapsu, politickému odporu obyvatel a bezprostřední hrozbě vojenského konfliktu s USA a Izraelem.
Navzdory podobnostem s Venezuelou má však Írán několik specifických výhod. Režim desetiletí budoval síť spojeneckých ozbrojených skupin po celém Blízkém východě, které mohou v případě útoku na Teherán zasáhnout americké cíle v regionu. Kromě toho Írán disponuje pokročilým arzenálem balistických raket a dronů. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qalibáf již varoval, že v odvetě na jakoukoli agresi se legitimním cílem stanou všechna americká základna a síly v oblasti.
Budoucnost Íránu tak visí na vlásku mezi vnitřním rozkladem a hrozbou vnějšího zásahu. I kdyby došlo k pokusu o změnu režimu, odborníci varují, že výsledek nemusí odpovídat představám Washingtonu. Odstranění špiček moci nemusí automaticky znamenat demokratizaci země, ale spíše chaos nebo posílení radikálních složek v armádě. Teherán zatím sází na strategii odstrašování a doufá, že jeho vojenská síla zabrání tomu, aby se v Íránu opakoval venezuelský scénář.
Evropské metropole už neberou hrozby Donalda Trumpa ohledně ovládnutí Grónska na lehkou váhu. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele, který ukázal, že americký prezident se nezdráhá použít sílu, hledají diplomaté a experti způsoby, jak tomuto scénáři zabránit. Podle informací serveru Politico se v Bruselu a Kodani aktuálně rýsují čtyři hlavní strategie, jak čelit americkému tlaku a ochránit suverenitu největšího ostrova světa.
Venezuelská ložiska ropy, která se odhadují na více než 300 miliard barelů, představují největší zásoby této suroviny na světě. Poté, co americké síly zajaly prezidenta Nicoláse Madura, začal si na toto obrovské bohatství činit nárok Donald Trump. Jeho vizí je zapojení amerických těžařských gigantů, které by do země investovaly miliardy dolarů s cílem uvolnit toto „černé zlato“. Klimatičtí experti však před tímto krokem důrazně varují, protože venezuelská ropa patří k těm nejšpinavějším na planetě.
Francie se ve středu v letovisku Saint-Tropez rozloučila s legendární herečkou a zpěvačkou Brigitte Bardotovou. Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela v neděli 28. prosince ve věku 91 let.
Pozor na změnu v počasí, která nastane v pátek, varoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu. Na problémy se musí připravit zejména řidiči. Během dopravní špičky má napadnout několik centimetrů sněhu.
Zmatky nastaly kolem posledního rozloučení s hercem Pavlem Nečasem, který na Silvestra náhle zemřel. Rodina se proto ve středu rozhodla definitivně vyjasnit, koho se smuteční obřad bude týkat.
Válka na Ukrajině, která se blíží ke svému čtvrtému výročí, vstoupila do kritické fáze diplomatických vyjednávání. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu otevřeně přiznal, že i přes intenzivní rozhovory v Paříži stále nemá od svých západních spojenců jasné a právně závazné bezpečnostní záruky. Ty jsou přitom pro Kyjev klíčovou podmínkou pro uzavření jakékoli mírové dohody s Ruskem.
Letecká doprava by mohla snížit svůj dopad na klima o polovinu, aniž by se lidé museli vzdát cestování. Podle nové analýzy zveřejněné v časopise Communications Earth & Environment spočívá klíč k radikálnímu omezení emisí ve třech faktorech: zrušení luxusních sedadel, maximálním zaplnění letadel a využívání nejmodernějších strojů. Výzkumníci tvrdí, že tato provozní opatření jsou mnohem účinnější než spoléhání se na udržitelná paliva nebo kontroverzní uhlíkové kompenzace.
Německo se připravuje na extrémní meteorologický jev, který může v závěru týdne ochromit velkou část země. Meteorolog Karsten Brandt z portálu Wetternet varuje před blížícím se blizzardem, který v pátek přinese masivní přívaly sněhu a vítr o rychlosti přesahující 100 km/h. Podle odborníků bude situace natolik vážná, že může dojít k bezprostřednímu ohrožení života, zejména pro lidi na cestách.
V americkém Kongresu dnes proběhl utajovaný brífink, po kterém republikánští zákonodárci neskrývali nadšení z asertivního kurzu prezidenta Donalda Trumpa. Senátor Markwayne Mullin po setkání s vládními představiteli označil bleskové zajetí Nicoláse Madura za „mimořádný výkon“ amerických zpravodajských služeb a armády. Podle něj měl pouze Trump dostatečnou odvahu k tomu, aby odstranil nelegitimního vůdce, který držel Venezuelu jako rukojmí.
Představitelé takzvané „koalice ochotných“, zahrnující 35 zemí včetně USA, se v úterý dohodli na rámci bezpečnostních záruk, které mají vstoupit v platnost po dosažení příměří. Klíčovým bodem je nasazení mezinárodních sil a vytvoření monitorovacího mechanismu pod vedením Spojených států, který by dohlížel na klid zbraní.
Po bleskové operaci v Caracasu a svržení Madura se zrak Donalda Trumpa upírá k dalšímu cíli. To, co bylo v jeho prvním funkčním období považováno za bizarní vtip, se nyní mění v realitu moderního budování impéria. Evropští lídři, kteří ještě nedávno brali Trumpovy ambice ovládnout Grónsko jako trolling, nyní s neskrývanými obavami sledují, jak Washington označuje celou západní polokouli za svou sféru vlivu.
V severním Atlantiku se schyluje k nebezpečnému námořnímu střetu mezi Spojenými státy a Ruskem. Moskva vyslala ponorku a další válečná plavidla, aby poskytla ochranu ropnému tankeru Marinera, který se snaží zadržet americké námořnictvo. Loď, která se momentálně nachází v mezinárodních vodách jižně od Islandu, čelí obvinění z porušování sankcí a přepravy íránské ropy.