V Íránu se v posledních dnech rozhořely protesty, které svou intenzitou a geografickým rozsahem vážně otřásají tamním režimem. Spouštěčem nepokojů se stala hluboká hospodářská krize a drastický propad národní měny, který vyhnal lidi do ulic už v 88 městech po celé zemi. Zatímco Teherán bojuje s vnitřní nestabilitou, íránští představitelé s rostoucím znepokojením sledují dění ve Venezuele, kde americké speciální síly bleskovou operací svrhly a zajaly prezidenta Nicoláse Madura.
Paralela mezi oběma režimy je pro íránské špičky více než nepříjemná. Teherán a Caracas pojí dlouholeté spojenectví založené na odporu vůči Spojeným státům a společném postupu proti mezinárodním sankcím. Scény, kdy byl Maduro i se svou manželkou v noci odvlečen z prezidentské ložnice, vyvolaly v Teheránu šok. Tato událost dává íránskému vedení jasně najevo, že Donald Trump se nebojí přejít od rétoriky k přímé vojenské akci proti svým protivníkům.
Sám Trump napětí dále stupňuje a v posledních dnech vydal již několik varování adresovaných přímo íránskému vedení. Prohlásil, že pokud íránské úřady začnou zabíjet demonstranty, Spojené státy zasáhnou „velmi tvrdě“. Tato hrozba přichází v době, kdy lidskoprávní organizace jako HRANA hlásí nejméně 29 mrtvých a stovky zatčených. Prezident Trump na palubě Air Force One zdůraznil, že USA nenechají násilí na civilistech bez odpovědi, což Teherán vnímá jako přípravu na možnou intervenci.
Íránské vedení reaguje na situaci kombinací represí a obviňování vnějších nepřátel. Nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí označil demonstranty za „výtržníky“ a „žoldáky“ řízené cizími mocnostmi. Podle něj je protest legitimní pouze do té doby, dokud nenarušuje pořádek, přičemž jakékoliv násilí ze strany protestujících považuje za důkaz zahraničního spiknutí. Tato rétorika má sjednotit loajální složky režimu, jako jsou milice Basídž, k tvrdému potlačení disentu.
Geopolitický tlak na Írán navíc zvyšuje Izrael. Premiér Benjamin Netanjahu otevřeně podpořil íránské demonstranty, což v Teheránu jen prohloubilo paranoidní nálady. Íránská média v reakci na to informovala o zatčení údajných agentů Mossadu, kteří měli v zemi podněcovat nepokoje. Experti poukazují na to, že Írán se nyní nachází v „trojité krizi“ – čelí ekonomickému kolapsu, politickému odporu obyvatel a bezprostřední hrozbě vojenského konfliktu s USA a Izraelem.
Navzdory podobnostem s Venezuelou má však Írán několik specifických výhod. Režim desetiletí budoval síť spojeneckých ozbrojených skupin po celém Blízkém východě, které mohou v případě útoku na Teherán zasáhnout americké cíle v regionu. Kromě toho Írán disponuje pokročilým arzenálem balistických raket a dronů. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qalibáf již varoval, že v odvetě na jakoukoli agresi se legitimním cílem stanou všechna americká základna a síly v oblasti.
Budoucnost Íránu tak visí na vlásku mezi vnitřním rozkladem a hrozbou vnějšího zásahu. I kdyby došlo k pokusu o změnu režimu, odborníci varují, že výsledek nemusí odpovídat představám Washingtonu. Odstranění špiček moci nemusí automaticky znamenat demokratizaci země, ale spíše chaos nebo posílení radikálních složek v armádě. Teherán zatím sází na strategii odstrašování a doufá, že jeho vojenská síla zabrání tomu, aby se v Íránu opakoval venezuelský scénář.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.