V Íránu se v posledních dnech rozhořely protesty, které svou intenzitou a geografickým rozsahem vážně otřásají tamním režimem. Spouštěčem nepokojů se stala hluboká hospodářská krize a drastický propad národní měny, který vyhnal lidi do ulic už v 88 městech po celé zemi. Zatímco Teherán bojuje s vnitřní nestabilitou, íránští představitelé s rostoucím znepokojením sledují dění ve Venezuele, kde americké speciální síly bleskovou operací svrhly a zajaly prezidenta Nicoláse Madura.
Paralela mezi oběma režimy je pro íránské špičky více než nepříjemná. Teherán a Caracas pojí dlouholeté spojenectví založené na odporu vůči Spojeným státům a společném postupu proti mezinárodním sankcím. Scény, kdy byl Maduro i se svou manželkou v noci odvlečen z prezidentské ložnice, vyvolaly v Teheránu šok. Tato událost dává íránskému vedení jasně najevo, že Donald Trump se nebojí přejít od rétoriky k přímé vojenské akci proti svým protivníkům.
Sám Trump napětí dále stupňuje a v posledních dnech vydal již několik varování adresovaných přímo íránskému vedení. Prohlásil, že pokud íránské úřady začnou zabíjet demonstranty, Spojené státy zasáhnou „velmi tvrdě“. Tato hrozba přichází v době, kdy lidskoprávní organizace jako HRANA hlásí nejméně 29 mrtvých a stovky zatčených. Prezident Trump na palubě Air Force One zdůraznil, že USA nenechají násilí na civilistech bez odpovědi, což Teherán vnímá jako přípravu na možnou intervenci.
Íránské vedení reaguje na situaci kombinací represí a obviňování vnějších nepřátel. Nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí označil demonstranty za „výtržníky“ a „žoldáky“ řízené cizími mocnostmi. Podle něj je protest legitimní pouze do té doby, dokud nenarušuje pořádek, přičemž jakékoliv násilí ze strany protestujících považuje za důkaz zahraničního spiknutí. Tato rétorika má sjednotit loajální složky režimu, jako jsou milice Basídž, k tvrdému potlačení disentu.
Geopolitický tlak na Írán navíc zvyšuje Izrael. Premiér Benjamin Netanjahu otevřeně podpořil íránské demonstranty, což v Teheránu jen prohloubilo paranoidní nálady. Íránská média v reakci na to informovala o zatčení údajných agentů Mossadu, kteří měli v zemi podněcovat nepokoje. Experti poukazují na to, že Írán se nyní nachází v „trojité krizi“ – čelí ekonomickému kolapsu, politickému odporu obyvatel a bezprostřední hrozbě vojenského konfliktu s USA a Izraelem.
Navzdory podobnostem s Venezuelou má však Írán několik specifických výhod. Režim desetiletí budoval síť spojeneckých ozbrojených skupin po celém Blízkém východě, které mohou v případě útoku na Teherán zasáhnout americké cíle v regionu. Kromě toho Írán disponuje pokročilým arzenálem balistických raket a dronů. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qalibáf již varoval, že v odvetě na jakoukoli agresi se legitimním cílem stanou všechna americká základna a síly v oblasti.
Budoucnost Íránu tak visí na vlásku mezi vnitřním rozkladem a hrozbou vnějšího zásahu. I kdyby došlo k pokusu o změnu režimu, odborníci varují, že výsledek nemusí odpovídat představám Washingtonu. Odstranění špiček moci nemusí automaticky znamenat demokratizaci země, ale spíše chaos nebo posílení radikálních složek v armádě. Teherán zatím sází na strategii odstrašování a doufá, že jeho vojenská síla zabrání tomu, aby se v Íránu opakoval venezuelský scénář.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.