V Íránu se v posledních dnech rozhořely protesty, které svou intenzitou a geografickým rozsahem vážně otřásají tamním režimem. Spouštěčem nepokojů se stala hluboká hospodářská krize a drastický propad národní měny, který vyhnal lidi do ulic už v 88 městech po celé zemi. Zatímco Teherán bojuje s vnitřní nestabilitou, íránští představitelé s rostoucím znepokojením sledují dění ve Venezuele, kde americké speciální síly bleskovou operací svrhly a zajaly prezidenta Nicoláse Madura.
Paralela mezi oběma režimy je pro íránské špičky více než nepříjemná. Teherán a Caracas pojí dlouholeté spojenectví založené na odporu vůči Spojeným státům a společném postupu proti mezinárodním sankcím. Scény, kdy byl Maduro i se svou manželkou v noci odvlečen z prezidentské ložnice, vyvolaly v Teheránu šok. Tato událost dává íránskému vedení jasně najevo, že Donald Trump se nebojí přejít od rétoriky k přímé vojenské akci proti svým protivníkům.
Sám Trump napětí dále stupňuje a v posledních dnech vydal již několik varování adresovaných přímo íránskému vedení. Prohlásil, že pokud íránské úřady začnou zabíjet demonstranty, Spojené státy zasáhnou „velmi tvrdě“. Tato hrozba přichází v době, kdy lidskoprávní organizace jako HRANA hlásí nejméně 29 mrtvých a stovky zatčených. Prezident Trump na palubě Air Force One zdůraznil, že USA nenechají násilí na civilistech bez odpovědi, což Teherán vnímá jako přípravu na možnou intervenci.
Íránské vedení reaguje na situaci kombinací represí a obviňování vnějších nepřátel. Nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí označil demonstranty za „výtržníky“ a „žoldáky“ řízené cizími mocnostmi. Podle něj je protest legitimní pouze do té doby, dokud nenarušuje pořádek, přičemž jakékoliv násilí ze strany protestujících považuje za důkaz zahraničního spiknutí. Tato rétorika má sjednotit loajální složky režimu, jako jsou milice Basídž, k tvrdému potlačení disentu.
Geopolitický tlak na Írán navíc zvyšuje Izrael. Premiér Benjamin Netanjahu otevřeně podpořil íránské demonstranty, což v Teheránu jen prohloubilo paranoidní nálady. Íránská média v reakci na to informovala o zatčení údajných agentů Mossadu, kteří měli v zemi podněcovat nepokoje. Experti poukazují na to, že Írán se nyní nachází v „trojité krizi“ – čelí ekonomickému kolapsu, politickému odporu obyvatel a bezprostřední hrozbě vojenského konfliktu s USA a Izraelem.
Navzdory podobnostem s Venezuelou má však Írán několik specifických výhod. Režim desetiletí budoval síť spojeneckých ozbrojených skupin po celém Blízkém východě, které mohou v případě útoku na Teherán zasáhnout americké cíle v regionu. Kromě toho Írán disponuje pokročilým arzenálem balistických raket a dronů. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qalibáf již varoval, že v odvetě na jakoukoli agresi se legitimním cílem stanou všechna americká základna a síly v oblasti.
Budoucnost Íránu tak visí na vlásku mezi vnitřním rozkladem a hrozbou vnějšího zásahu. I kdyby došlo k pokusu o změnu režimu, odborníci varují, že výsledek nemusí odpovídat představám Washingtonu. Odstranění špiček moci nemusí automaticky znamenat demokratizaci země, ale spíše chaos nebo posílení radikálních složek v armádě. Teherán zatím sází na strategii odstrašování a doufá, že jeho vojenská síla zabrání tomu, aby se v Íránu opakoval venezuelský scénář.
Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.