V Íránu se v posledních dnech rozhořely protesty, které svou intenzitou a geografickým rozsahem vážně otřásají tamním režimem. Spouštěčem nepokojů se stala hluboká hospodářská krize a drastický propad národní měny, který vyhnal lidi do ulic už v 88 městech po celé zemi. Zatímco Teherán bojuje s vnitřní nestabilitou, íránští představitelé s rostoucím znepokojením sledují dění ve Venezuele, kde americké speciální síly bleskovou operací svrhly a zajaly prezidenta Nicoláse Madura.
Paralela mezi oběma režimy je pro íránské špičky více než nepříjemná. Teherán a Caracas pojí dlouholeté spojenectví založené na odporu vůči Spojeným státům a společném postupu proti mezinárodním sankcím. Scény, kdy byl Maduro i se svou manželkou v noci odvlečen z prezidentské ložnice, vyvolaly v Teheránu šok. Tato událost dává íránskému vedení jasně najevo, že Donald Trump se nebojí přejít od rétoriky k přímé vojenské akci proti svým protivníkům.
Sám Trump napětí dále stupňuje a v posledních dnech vydal již několik varování adresovaných přímo íránskému vedení. Prohlásil, že pokud íránské úřady začnou zabíjet demonstranty, Spojené státy zasáhnou „velmi tvrdě“. Tato hrozba přichází v době, kdy lidskoprávní organizace jako HRANA hlásí nejméně 29 mrtvých a stovky zatčených. Prezident Trump na palubě Air Force One zdůraznil, že USA nenechají násilí na civilistech bez odpovědi, což Teherán vnímá jako přípravu na možnou intervenci.
Íránské vedení reaguje na situaci kombinací represí a obviňování vnějších nepřátel. Nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí označil demonstranty za „výtržníky“ a „žoldáky“ řízené cizími mocnostmi. Podle něj je protest legitimní pouze do té doby, dokud nenarušuje pořádek, přičemž jakékoliv násilí ze strany protestujících považuje za důkaz zahraničního spiknutí. Tato rétorika má sjednotit loajální složky režimu, jako jsou milice Basídž, k tvrdému potlačení disentu.
Geopolitický tlak na Írán navíc zvyšuje Izrael. Premiér Benjamin Netanjahu otevřeně podpořil íránské demonstranty, což v Teheránu jen prohloubilo paranoidní nálady. Íránská média v reakci na to informovala o zatčení údajných agentů Mossadu, kteří měli v zemi podněcovat nepokoje. Experti poukazují na to, že Írán se nyní nachází v „trojité krizi“ – čelí ekonomickému kolapsu, politickému odporu obyvatel a bezprostřední hrozbě vojenského konfliktu s USA a Izraelem.
Navzdory podobnostem s Venezuelou má však Írán několik specifických výhod. Režim desetiletí budoval síť spojeneckých ozbrojených skupin po celém Blízkém východě, které mohou v případě útoku na Teherán zasáhnout americké cíle v regionu. Kromě toho Írán disponuje pokročilým arzenálem balistických raket a dronů. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qalibáf již varoval, že v odvetě na jakoukoli agresi se legitimním cílem stanou všechna americká základna a síly v oblasti.
Budoucnost Íránu tak visí na vlásku mezi vnitřním rozkladem a hrozbou vnějšího zásahu. I kdyby došlo k pokusu o změnu režimu, odborníci varují, že výsledek nemusí odpovídat představám Washingtonu. Odstranění špiček moci nemusí automaticky znamenat demokratizaci země, ale spíše chaos nebo posílení radikálních složek v armádě. Teherán zatím sází na strategii odstrašování a doufá, že jeho vojenská síla zabrání tomu, aby se v Íránu opakoval venezuelský scénář.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.