Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján však upozornil, že mezi oběma zeměmi přetrvává hluboká historická nedůvěra. Teherán vyjádřil obavy z nekonstruktivních a rozporuplných signálů přicházejících z Washingtonu, které tamní vedení vnímá jako snahu o vynucení kapitulace. Pezeškiján zdůraznil, že Íránci se nátlaku nepodrobí.
Navzdory těmto prohlášením jeden z vysokých íránských činitelů uvedl, že Teherán zvažuje účast na jednání pozitivně. Pokud by Vance do Islámábádu dorazil, očekává se, že íránskou delegaci by opět vedl předseda parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf. Ghalibaf však v úterý ráno na sociálních sítích zdůraznil, že Írán nebude vyjednávat pod hrozbami, a dodal, že země je připravena odhalit nové karty na bojišti.
Situaci kolem cesty delegace zkomplikoval prezident Donald Trump, když v rozhovoru pro New York Post tvrdil, že Vance a jeho tým již směřují do Pákistánu. Američtí představitelé následně upřesnili, že i když se o pondělním odletu diskutovalo, viceprezident měl v plánu vyrazit až v úterý ráno. Druhé kolo jednání, které má za cíl ukončit konflikt zahájený koncem února, by se za předpokladu účasti obou stran mohlo konat ve středu.
Prezident Trump oznámil, že prodlužuje příměří o 24 hodin, aby umožnil konání této klíčové schůzky, a posunul tak termín jeho vypršení na středeční večer washingtonského času. Zároveň však v rozhovoru pro Bloomberg dodal, že je velmi nepravděpodobné, že by příměří dále prodlužoval. Zdůraznil také, že se nenechá do uzavření špatné dohody uspěchat, protože má dostatek času.
Předchozí kolo rozhovorů, které vedl Vance počátkem měsíce, skončilo po 21 hodinách bezvýsledně. Tehdy se strany nedokázaly shodnout na požadavcích ohledně ukončení obohacování uranu a odevzdání zásob vysoce obohaceného materiálu. Íránští představitelé tehdy vyjadřovali pochybnosti o bezpečnosti a obavy z dalšího napadení, přestože se země nepovažuje za poraženou.
Pákistán se na možné diplomatické setkání připravuje od neděle, kdy v hlavním městě zavedl bezpečnostní uzávěry a pozastavil veřejnou dopravu. Energetické úřady v Islámábádu také slíbily, že během probíhajících rozhovorů nebudou v metropoli provádět výpadky proudu. Obyvatelé jsou přitom běžně zvyklí na šest až sedm hodin bez elektřiny denně, což je důsledek nedostatku paliv vyvolaného blokádou Hormuzského průlivu.
Situaci v regionu dále vyhrotilo nedávné zadržení íránské nákladní lodi americkým námořnictvem poté, co se plavidlo pokusilo projet blokádou. Írán následně znovu uzavřel průjezd pro obchodní lodě, což vedlo k téměř úplnému zastavení námořní dopravy a opětovnému růstu cen ropy. Ve čtvrtek je navíc ve Washingtonu plánováno druhé kolo rozhovorů mezi Izraelem a Libanonem, přičemž Izrael vyzval obyvatele jižního Libanonu, aby se nezdržovali v blízkosti hranic.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
Politická změna v Maďarsku, kde ve volbách zvítězil Péter Magyar, přináší zásadní obrat v evropském přístupu k Izraeli. Odchod Viktora Orbána z premiérského křesla znamená pro izraelskou vládu ztrátu jednoho z nejspolehlivějších spojenců v rámci Evropské unie. Orbán opakovaně využíval právo veta, aby Benjamina Netanjahua chránil před tlakem ostatních členských států. Tato diplomatická izolace přichází v době, kdy v evropských metropolích sílí kritika vůči izraelským krokům a sílí snahy o omezení vzájemných vztahů.
Válečný konflikt v Íránu, který trvá již 44 dní, přinesl prudký nárůst cen ropy a plynu a stal se pro mnoho států bolestnou připomínkou zranitelnosti jejich ekonomik závislých na fosilních palivech. Od Evropské unie přes Spojené království až po Filipíny a Jižní Koreu sílí volání po rychlém přechodu k elektrifikaci a budování infrastruktury pro čistou energii. Vlády vnímají obnovitelné a jaderné zdroje jako dlouhodobé řešení, které má jejich ekonomiky ochránit před výkyvy globálních trhů s fosilními palivy. Tento proces však naráží na nepříjemnou skutečnost, že cesta k energetické nezávislosti vede přímo do náruče Číny, která ovládá drtivou většinu trhu s technologiemi pro čistou energii a kritickými minerály.
Po americké speciální operaci v lednu 2026, při níž byl dopaden diktátor Nicolás Maduro, prochází Venezuela procesem politické liberalizace. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez a vládní strana PSUV podnikají kroky směřující k přípravě na budoucí svobodné volby. Tento vývoj, který se odehrává v pozadí, naznačuje posun země směrem k demokracii a ekonomické obnově.
Putinova pozice je v současnosti oslabena válkou na Ukrajině, ekonomickou recesí a útoky dronů, které ohrožují ruskou schopnost vyvážet ropu. Do této situace se přidávají obavy z vývoje v Čečensku, kde systém Ramzana Kadyrova vykazuje zjevné známky únavy a nestability. Otazníky se vznášejí nad zdravím samotného vládce i nad budoucností celého regionu, který byl historicky jedním z nejvíce vzpurných území ruské federace.
Prodeje elektromobilů v kontinentální Evropě zaznamenaly v březnu prudký nárůst o 51 procent. Tento trend úzce souvisí s rostoucími cenami benzinu a nafty, které vyvolal probíhající konflikt v Íránu. Data ukazují, že v březnu bylo registrováno 224 000 nových elektrických vozidel, přičemž za první tři měsíce roku dosáhl jejich počet půl milionu. To představuje nárůst o 33,5 procenta oproti stejnému období předchozího roku, jak uvádí analýza organizací New AutoMotive a E-Mobility Europe.
Ukrajinské jednotky stále častěji nasazují v bojových operacích pozemní drony a robotické systémy namísto lidských vojáků. Příkladem je mise jednotky NC13 ze Třetí samostatné útočné brigády, která dokázala obsadit nepřátelskou pozici a zajmout ruské vojáky výhradně za pomoci dálkově ovládaných strojů. Velitel jednotky Mykola Zinkevyč potvrdil, že při této operaci nepadl jediný výstřel ze strany pěchoty. Dnes se tyto mise staly pro jednotku běžnou součástí každodenní činnosti.