Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Podle dostupných zpráv bylo jako důvod odkladu uvedeno chybějící zázemí. Pořadatelé prohlásili, že ceremoniál se uskuteční až ve chvíli, kdy bude k dispozici odpovídající infrastruktura. Nový termín konání posledního rozloučení s duchovním vůdcem zatím nebyl oznámen, což v zemi sužované konfliktem vyvolává další otázky ohledně bezpečnosti a logistiky.
Samotný Teherán vykazuje po dnech americko-izraelských úderů značné známky poškození. Snímky z íránské metropole zachycují ulice lemované budovami, které se po zásazích proměnily v hromady trosek. Rozsah škod v hlavním městě ilustruje intenzitu bombardování, kterému byla klíčová infrastruktura v uplynulých hodinách vystavena.
Napětí se stupňuje také na libanonsko-izraelské hranici, kde Izraelské obranné síly (IDF) vydaly naléhavou výzvu k evakuaci. Civilisté žijící jižně od libanonské řeky Litání mají okamžitě opustit své domovy a zamířit na sever. Toto varování předchází plánované vojenské akci zaměřené proti hnutí Hizballáh v této oblasti.
Izraelská armáda upozornila, že kdokoli se zdržuje v blízkosti operativců, zařízení nebo zbraní Hizballáhu, vystavuje svůj život vážnému riziku. Ve svém prohlášení IDF zdůraznila, že jakákoli budova nebo dům využívaný Hizballáhem pro vojenské účely představuje legitimní cíl a může být napaden. Lidé by se proto měli v zájmu vlastní bezpečnosti evakuovat bez prodlení.
V bejrútské čtvrti Hazmieh mezitím probíhá odklízení trosek po nočním zásahu hotelu Comfort. Útok vážně poškodil první dvě patra budovy a podle svědků byla vážně zraněna recepční, která musela být převezena do nemocnice. Místní obyvatelé vyjadřují šok, protože tato oblast byla doposud považována za bezpečnou a vzdálenou od hlavních front bojů.
Majitelka hotelu Magay Chebli uvedla, že v ubytovacím zařízení pobývaly především rodiny s dětmi, které musely před boji opustit své původní domovy. Popsala traumatické okamžiky, kdy lidé prchali z budovy s plenkami a mlékem pro děti v rukou. Majitelka rezolutně odmítla, že by se v hotelu nacházeli teroristé, a vyjádřila hlubokou nedůvěru k oběma stranám konfliktu.
Přestože se majitelka hotelu již nikde v Libanonu necítí bezpečně, odmítá svou zemi opustit. Situaci v hlavním městě dokresluje fakt, že zatímco personál hotelu uklízel trosky po nočním útoku, v dálce byly opět slyšet exploze z probíhajících ranních náletů na jižní předměstí Dahíja. Ozbrojený konflikt tak nadále přímo zasahuje do životů civilistů v celém regionu.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.
Americký prezident Donald Trump se v úterý pokusil utlumit sílící vlnu odporu v Kongresu i mezi svými vlastními příznivci z hnutí MAGA. Odmítl tvrzení, že by byl k útoku na Írán dotlačen Izraelem a jeho jednostranným rozhodnutím zahájit ofenzivu. Tato podezření začala mezi politiky i veřejností kolovat poté, co ministr zahraničí Marco Rubio naznačil, že americká akce byla v podstatě reakcí na kroky židovského státu.
Výsledek a délka trvání současného válečného konfliktu na Blízkém východě by mohly záviset na mrazivém kalkulu postaveném na velikosti íránských zásob dronů a raket v porovnání s počtem obranných střel, které mají k dispozici USA, Izrael a státy Perského zálivu. Od soboty se Írán a jeho spojenci snaží čelit intenzivní ofenzivě více než tisíci údery na cíle v téměř desítce zemí. Vzhledem k tomu, že íránské letectvo nemůže konkurovat moderním strojům soupeřů, spoléhá Teherán výhradně na svůj raketový arzenál.
Íránské revoluční gardy ve středu prohlásily, že plně ovládají Hormuzský průliv, který představuje zásadní námořní trasu pro transport ropy a plynu. Podle prohlášení představitele námořnictva gard Mohammada Akbarzadeha, které zveřejnila agentura Fars, je tato vodní cesta nyní pod absolutní kontrolou námořnictva Islámské republiky. Teherán zároveň varoval, že jakákoli plavidla pokoušející se o průjezd riskují poškození raketami nebo drony.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.