Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Podle dostupných zpráv bylo jako důvod odkladu uvedeno chybějící zázemí. Pořadatelé prohlásili, že ceremoniál se uskuteční až ve chvíli, kdy bude k dispozici odpovídající infrastruktura. Nový termín konání posledního rozloučení s duchovním vůdcem zatím nebyl oznámen, což v zemi sužované konfliktem vyvolává další otázky ohledně bezpečnosti a logistiky.
Samotný Teherán vykazuje po dnech americko-izraelských úderů značné známky poškození. Snímky z íránské metropole zachycují ulice lemované budovami, které se po zásazích proměnily v hromady trosek. Rozsah škod v hlavním městě ilustruje intenzitu bombardování, kterému byla klíčová infrastruktura v uplynulých hodinách vystavena.
Napětí se stupňuje také na libanonsko-izraelské hranici, kde Izraelské obranné síly (IDF) vydaly naléhavou výzvu k evakuaci. Civilisté žijící jižně od libanonské řeky Litání mají okamžitě opustit své domovy a zamířit na sever. Toto varování předchází plánované vojenské akci zaměřené proti hnutí Hizballáh v této oblasti.
Izraelská armáda upozornila, že kdokoli se zdržuje v blízkosti operativců, zařízení nebo zbraní Hizballáhu, vystavuje svůj život vážnému riziku. Ve svém prohlášení IDF zdůraznila, že jakákoli budova nebo dům využívaný Hizballáhem pro vojenské účely představuje legitimní cíl a může být napaden. Lidé by se proto měli v zájmu vlastní bezpečnosti evakuovat bez prodlení.
V bejrútské čtvrti Hazmieh mezitím probíhá odklízení trosek po nočním zásahu hotelu Comfort. Útok vážně poškodil první dvě patra budovy a podle svědků byla vážně zraněna recepční, která musela být převezena do nemocnice. Místní obyvatelé vyjadřují šok, protože tato oblast byla doposud považována za bezpečnou a vzdálenou od hlavních front bojů.
Majitelka hotelu Magay Chebli uvedla, že v ubytovacím zařízení pobývaly především rodiny s dětmi, které musely před boji opustit své původní domovy. Popsala traumatické okamžiky, kdy lidé prchali z budovy s plenkami a mlékem pro děti v rukou. Majitelka rezolutně odmítla, že by se v hotelu nacházeli teroristé, a vyjádřila hlubokou nedůvěru k oběma stranám konfliktu.
Přestože se majitelka hotelu již nikde v Libanonu necítí bezpečně, odmítá svou zemi opustit. Situaci v hlavním městě dokresluje fakt, že zatímco personál hotelu uklízel trosky po nočním útoku, v dálce byly opět slyšet exploze z probíhajících ranních náletů na jižní předměstí Dahíja. Ozbrojený konflikt tak nadále přímo zasahuje do životů civilistů v celém regionu.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.