Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Podle dostupných zpráv bylo jako důvod odkladu uvedeno chybějící zázemí. Pořadatelé prohlásili, že ceremoniál se uskuteční až ve chvíli, kdy bude k dispozici odpovídající infrastruktura. Nový termín konání posledního rozloučení s duchovním vůdcem zatím nebyl oznámen, což v zemi sužované konfliktem vyvolává další otázky ohledně bezpečnosti a logistiky.
Samotný Teherán vykazuje po dnech americko-izraelských úderů značné známky poškození. Snímky z íránské metropole zachycují ulice lemované budovami, které se po zásazích proměnily v hromady trosek. Rozsah škod v hlavním městě ilustruje intenzitu bombardování, kterému byla klíčová infrastruktura v uplynulých hodinách vystavena.
Napětí se stupňuje také na libanonsko-izraelské hranici, kde Izraelské obranné síly (IDF) vydaly naléhavou výzvu k evakuaci. Civilisté žijící jižně od libanonské řeky Litání mají okamžitě opustit své domovy a zamířit na sever. Toto varování předchází plánované vojenské akci zaměřené proti hnutí Hizballáh v této oblasti.
Izraelská armáda upozornila, že kdokoli se zdržuje v blízkosti operativců, zařízení nebo zbraní Hizballáhu, vystavuje svůj život vážnému riziku. Ve svém prohlášení IDF zdůraznila, že jakákoli budova nebo dům využívaný Hizballáhem pro vojenské účely představuje legitimní cíl a může být napaden. Lidé by se proto měli v zájmu vlastní bezpečnosti evakuovat bez prodlení.
V bejrútské čtvrti Hazmieh mezitím probíhá odklízení trosek po nočním zásahu hotelu Comfort. Útok vážně poškodil první dvě patra budovy a podle svědků byla vážně zraněna recepční, která musela být převezena do nemocnice. Místní obyvatelé vyjadřují šok, protože tato oblast byla doposud považována za bezpečnou a vzdálenou od hlavních front bojů.
Majitelka hotelu Magay Chebli uvedla, že v ubytovacím zařízení pobývaly především rodiny s dětmi, které musely před boji opustit své původní domovy. Popsala traumatické okamžiky, kdy lidé prchali z budovy s plenkami a mlékem pro děti v rukou. Majitelka rezolutně odmítla, že by se v hotelu nacházeli teroristé, a vyjádřila hlubokou nedůvěru k oběma stranám konfliktu.
Přestože se majitelka hotelu již nikde v Libanonu necítí bezpečně, odmítá svou zemi opustit. Situaci v hlavním městě dokresluje fakt, že zatímco personál hotelu uklízel trosky po nočním útoku, v dálce byly opět slyšet exploze z probíhajících ranních náletů na jižní předměstí Dahíja. Ozbrojený konflikt tak nadále přímo zasahuje do životů civilistů v celém regionu.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že válka s Íránem je již téměř u konce. Podle jeho slov je konflikt v tuto chvíli v podstatě hotovou věcí, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením. Na otázku, zda má nějaký vzkaz pro nového íránského nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího, Trump odpověděl, že pro něj nemá vůbec žádnou zprávu.