Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Podle dostupných zpráv bylo jako důvod odkladu uvedeno chybějící zázemí. Pořadatelé prohlásili, že ceremoniál se uskuteční až ve chvíli, kdy bude k dispozici odpovídající infrastruktura. Nový termín konání posledního rozloučení s duchovním vůdcem zatím nebyl oznámen, což v zemi sužované konfliktem vyvolává další otázky ohledně bezpečnosti a logistiky.
Samotný Teherán vykazuje po dnech americko-izraelských úderů značné známky poškození. Snímky z íránské metropole zachycují ulice lemované budovami, které se po zásazích proměnily v hromady trosek. Rozsah škod v hlavním městě ilustruje intenzitu bombardování, kterému byla klíčová infrastruktura v uplynulých hodinách vystavena.
Napětí se stupňuje také na libanonsko-izraelské hranici, kde Izraelské obranné síly (IDF) vydaly naléhavou výzvu k evakuaci. Civilisté žijící jižně od libanonské řeky Litání mají okamžitě opustit své domovy a zamířit na sever. Toto varování předchází plánované vojenské akci zaměřené proti hnutí Hizballáh v této oblasti.
Izraelská armáda upozornila, že kdokoli se zdržuje v blízkosti operativců, zařízení nebo zbraní Hizballáhu, vystavuje svůj život vážnému riziku. Ve svém prohlášení IDF zdůraznila, že jakákoli budova nebo dům využívaný Hizballáhem pro vojenské účely představuje legitimní cíl a může být napaden. Lidé by se proto měli v zájmu vlastní bezpečnosti evakuovat bez prodlení.
V bejrútské čtvrti Hazmieh mezitím probíhá odklízení trosek po nočním zásahu hotelu Comfort. Útok vážně poškodil první dvě patra budovy a podle svědků byla vážně zraněna recepční, která musela být převezena do nemocnice. Místní obyvatelé vyjadřují šok, protože tato oblast byla doposud považována za bezpečnou a vzdálenou od hlavních front bojů.
Majitelka hotelu Magay Chebli uvedla, že v ubytovacím zařízení pobývaly především rodiny s dětmi, které musely před boji opustit své původní domovy. Popsala traumatické okamžiky, kdy lidé prchali z budovy s plenkami a mlékem pro děti v rukou. Majitelka rezolutně odmítla, že by se v hotelu nacházeli teroristé, a vyjádřila hlubokou nedůvěru k oběma stranám konfliktu.
Přestože se majitelka hotelu již nikde v Libanonu necítí bezpečně, odmítá svou zemi opustit. Situaci v hlavním městě dokresluje fakt, že zatímco personál hotelu uklízel trosky po nočním útoku, v dálce byly opět slyšet exploze z probíhajících ranních náletů na jižní předměstí Dahíja. Ozbrojený konflikt tak nadále přímo zasahuje do životů civilistů v celém regionu.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.