Konec se zdá být v nedohlednu, ale pro tuto chvíli zvítězil diplomatický přístup. Spojené státy a Írán se v úterý večer dohodly na dvoutýdenním podmíněném příměří, jehož součástí je i dočasné znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. K tomuto zásadnímu zvratu došlo po diplomatické intervenci vedené Pákistánem, která v poslední chvíli odvrátila hrozbu masivního amerického útoku.
Donald Trump oznámil dosažení dohody necelé dvě hodiny před vypršením svého vlastního ultimáta. Pokud by k dohodě nedošlo, hrozilo, že USA zahájí bombardování íránských elektráren a mostů. Před tímto krokem varovala řada světových lídrů i právních expertů, podle nichž by takové útoky mohly být klasifikovány jako válečné zločiny.
Situace přitom vypadala velmi dramaticky ještě několik hodin před dohodou. Prezident Trump na své sociální síti varoval, že „celá jedna civilizace může dnes večer zemřít“, a americké bombardéry B-52 již byly hlášeny ve vzduchu na cestě k íránským hranicím. Nakonec však Trump potvrdil, že díky zprostředkování pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa útoky prozatím pozastavuje.
Podmínkou pro udržení tohoto klidu zbraní je okamžité a bezpečné otevření Hormuzského průlivu pro námořní dopravu. Trump tento posun označil za „velký den pro světový mír“ a vyjádřil naději, že Írán již má bojování dost. Podle něj budou Spojené státy nyní pomáhat s uvolněním dopravní zácpy v průlivu a předpovídá, že rekonstrukce regionu přinese velké finanční zisky.
Postoj Izraele k této dohodě byl zpočátku nejasný, ale před půlnocí premiér Benjamin Netanjahu potvrdil, že Izrael americké příměří s Íránem podporuje. Zároveň však zdůraznil, že se tento klid zbraní nevztahuje na operace proti Hizballáhu v Libanonu. To je v rozporu s tvrzením Pákistánu, podle kterého by mělo příměří platit všude, tedy i na libanonském území.
Celý proces vyjednávání provází jistá míra nejistoty, zejména kvůli interpretaci íránského desetibodového plánu. Ukázalo se, že perská verze dokumentu obsahuje zmínku o právu na obohacování uranu, zatímco v anglickém překladu tato pasáž chybí. Přesto Trump označil tento plán za schůdný základ pro další rozhovory o trvalém míru.
Další důležité setkání se má uskutečnit již tento pátek v Islámábádu, kam Pákistán obě strany pozval. Zatímco Teherán účast potvrdil, Washington se zatím k pozvánce oficiálně nevyjádřil. Trump nicméně v soukromých rozhovorech naznačil, že k jednacímu stolu pomohla Írán dotlačit Čína a že otázka obohaceného uranu bude náležitě vyřešena.
Íránský ministr zahraničí Abbás Aragččí vydal krátce po Trumpově oznámení prohlášení , v němž uvedl, že Írán souhlasil s příměřím. „Po dobu dvou týdnů bude bezpečný průchod Hormuzským průlivem možný v koordinaci s íránskými ozbrojenými silami,“ napsal.
Reakce světových trhů na tuto zprávu byla okamžitá. Ceny ropy se propadly a akciové trhy zaznamenaly výrazný růst, protože investoři doufají v obnovení plynulých dodávek energií. Přestože v regionu došlo k útokům na infrastrukturu ještě krátce před oznámením příměří, současný vývoj přináší světu tolik potřebnou úlevu.
I přes optimistické zprávy však světoví politici nabádají k opatrnosti. Představitelé Austrálie varovali, že palivová krize nemusí skončit okamžitě, a německý ministr zahraničí Johann Wadephul zdůraznil, že se jedná pouze o první krok, po kterém musí následovat udržitelný dialog. Klíčové bude, zda se podaří vyřešit hluboké příčiny celého sporu.
Zejména asijské země, jako je Japonsko a Jižní Korea, které jsou kriticky závislé na dovozu ropy z Blízkého východu, vývoj vítají. Japonský premiér již usiluje o přímé rozhovory s íránským prezidentem. Nadcházející dva týdny tak budou rozhodující pro to, zda se dočasné příměří podaří proměnit v trvalou stabilitu v jedné z nejvýbušnějších oblastí světa.
Po měsíci a půl trvajícím ozbrojeném konfliktu na Blízkém východě, který otřásl celým regionem i světovými trhy, se Spojené státy a Írán dohodly na dvoutýdenním příměří. K dohodě došlo v úterý, necelé dvě hodiny před vypršením ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten předtím pohrozil totální zkázou íránské civilizace, což mnozí kritici označili za potenciální válečný zločin.
Jen několik dní před klíčovými parlamentními volbami v Maďarsku vyplouvají na povrch nové skutečnosti o hloubce vztahů mezi vládou Viktora Orbána a Kremlem. Dokumenty, které získal server Politico, odhalují existenci dvanáctibodového plánu na výrazné posílení spolupráce mezi Budapeští a Moskvou. Tento ambiciózní program zahrnuje širokou škálu oblastí od energetiky a obchodu až po kulturu a vzdělávání.
Konec se zdá být v nedohlednu, ale pro tuto chvíli zvítězil diplomatický přístup. Spojené státy a Írán se v úterý večer dohodly na dvoutýdenním podmíněném příměří, jehož součástí je i dočasné znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. K tomuto zásadnímu zvratu došlo po diplomatické intervenci vedené Pákistánem, která v poslední chvíli odvrátila hrozbu masivního amerického útoku.
Jak je to doopravdy s klimatickou změnou a oteplováním v České republice? Pravdu poodkryla studentská práce, na kterou upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vyplývá z ní, že u nás roste teplota a ubývá dnů se sněhovou pokrývkou.
Šéf Bílého domu Donald Trump v úterý večer informoval veřejnost o sjednání dvoutýdenního klidu zbraní s Íránem. Oznámení přišlo v dramatickém momentu, kdy do vypršení jeho ultimáta stanoveného na osmou hodinu večerní zbývala hodina. Na svých sociálních sítích potvrdil stopku pro veškeré letecké údery, ovšem s podmínkou, že klid zbraní musí být striktně dodržován oběma stranami.
Mise Artemis II, která odstartovala 1. dubna 2026, má za sebou první kritický týden a dosavadní výsledky překonávají i ta nejoptimističtější očekávání inženýrů. Raketa SLS, loď Orion i samotná čtyřčlenná posádka fungují v naprostém souladu, což potvrzuje, že technologie navržená pro návrat lidí k Měsíci je životaschopná. Přesto nad celým programem visí zásadní otázka: Je ambiciózní cíl NASA a prezidenta Trumpa, tedy přistání na měsíčním povrchu do roku 2028, skutečně dosažitelný?
Ztráta zaměstnání v důsledku rozvoje umělé inteligence (AI) s sebou nese mnohem hlubší následky než jen dočasnou nezaměstnanost. Podle nové výzkumné zprávy ekonomů společnosti Goldman Sachs zanechává tento typ výpadku na pracovnících „dlouhodobé jizvy“, které ovlivňují jejich životy po mnoho let. Negativní dopady se projevují nejen v nižších příjmech, ale i v osobním životě, například odkladem vlastního bydlení nebo nižší pravděpodobností uzavření manželství.
Mise Artemis II včera přepsala dějiny kosmonautiky, když úspěšně dokončila očekávaný průlet kolem Měsíce. Čtveřice astronautů se v modulu Orion přiblížila k měsíčnímu povrchu na vzdálenost pouhých 6 545 kilometrů. Tento manévr nebyl jen technickým triumfem, ale i rekordním počinem – posádka dosáhla vzdálenosti přibližně 406 742 kilometrů od Země, čímž překonala dosavadní rekord legendárního Apolla 13 z roku 1970.
Posádka mise Artemis II má za sebou historický průlet kolem Měsíce a nyní se již nachází na cestě zpět k Zemi. Čtveřice astronautů se podělila o své bezprostřední dojmy a popsala pocity, které v nich vyvolal pohled na měsíční krajinu z bezprostřední blízkosti. Během manévru pořídili snímky impaktních kráterů, prasklin a hřbetů, které vědci i veřejnost netrpělivě očekávali.
Evropská unie se nachází v paradoxní situaci. Přestože se jí podařilo výrazně posílit odolnost fyzických dodávek zemního plynu a snížit závislost na ruských plynovodech, čelí nové vlně energetické nejistoty. Aktuální narušení dodavatelských řetězců zkapalněného zemního plynu (LNG) v důsledku napětí na Blízkém východě opět vyhnalo ceny nahoru, a to i v momentě, kdy kontinentu reálně nedostatek suroviny nehrozí.
Válečný konflikt s Íránem se nezadržitelně blíží k okamžiku, kdy se situace může zcela vymknout kontrole. S tímto varováním v úterý vystoupil Katar, který dlouhodobě působí jako klíčový diplomatický hráč v regionu. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Májed al-Ansárí zdůraznil, že Dauhá naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany k nalezení smírného řešení dříve, než dojde k nezvratné eskalaci.
Britský hudební svět zažívá šok po oznámení, že populární festival Wireless, který se měl konat v červenci v Londýně, byl oficiálně zrušen. Důvodem je rozhodnutí britských úřadů zakázat vstup do země americkému rapperovi Kanye Westovi, vystupujícímu pod jménem Ye. Ten měl být hlavní hvězdou akce, což vyvolalo vlnu odporu kvůli jeho dřívějším antisemitským výrokům a kontroverzním projevům sympatií k nacismu.