Konec se zdá být v nedohlednu, ale pro tuto chvíli zvítězil diplomatický přístup. Spojené státy a Írán se v úterý večer dohodly na dvoutýdenním podmíněném příměří, jehož součástí je i dočasné znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. K tomuto zásadnímu zvratu došlo po diplomatické intervenci vedené Pákistánem, která v poslední chvíli odvrátila hrozbu masivního amerického útoku.
Donald Trump oznámil dosažení dohody necelé dvě hodiny před vypršením svého vlastního ultimáta. Pokud by k dohodě nedošlo, hrozilo, že USA zahájí bombardování íránských elektráren a mostů. Před tímto krokem varovala řada světových lídrů i právních expertů, podle nichž by takové útoky mohly být klasifikovány jako válečné zločiny.
Situace přitom vypadala velmi dramaticky ještě několik hodin před dohodou. Prezident Trump na své sociální síti varoval, že „celá jedna civilizace může dnes večer zemřít“, a americké bombardéry B-52 již byly hlášeny ve vzduchu na cestě k íránským hranicím. Nakonec však Trump potvrdil, že díky zprostředkování pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa útoky prozatím pozastavuje.
Podmínkou pro udržení tohoto klidu zbraní je okamžité a bezpečné otevření Hormuzského průlivu pro námořní dopravu. Trump tento posun označil za „velký den pro světový mír“ a vyjádřil naději, že Írán již má bojování dost. Podle něj budou Spojené státy nyní pomáhat s uvolněním dopravní zácpy v průlivu a předpovídá, že rekonstrukce regionu přinese velké finanční zisky.
Postoj Izraele k této dohodě byl zpočátku nejasný, ale před půlnocí premiér Benjamin Netanjahu potvrdil, že Izrael americké příměří s Íránem podporuje. Zároveň však zdůraznil, že se tento klid zbraní nevztahuje na operace proti Hizballáhu v Libanonu. To je v rozporu s tvrzením Pákistánu, podle kterého by mělo příměří platit všude, tedy i na libanonském území.
Celý proces vyjednávání provází jistá míra nejistoty, zejména kvůli interpretaci íránského desetibodového plánu. Ukázalo se, že perská verze dokumentu obsahuje zmínku o právu na obohacování uranu, zatímco v anglickém překladu tato pasáž chybí. Přesto Trump označil tento plán za schůdný základ pro další rozhovory o trvalém míru.
Další důležité setkání se má uskutečnit již tento pátek v Islámábádu, kam Pákistán obě strany pozval. Zatímco Teherán účast potvrdil, Washington se zatím k pozvánce oficiálně nevyjádřil. Trump nicméně v soukromých rozhovorech naznačil, že k jednacímu stolu pomohla Írán dotlačit Čína a že otázka obohaceného uranu bude náležitě vyřešena.
Íránský ministr zahraničí Abbás Aragččí vydal krátce po Trumpově oznámení prohlášení , v němž uvedl, že Írán souhlasil s příměřím. „Po dobu dvou týdnů bude bezpečný průchod Hormuzským průlivem možný v koordinaci s íránskými ozbrojenými silami,“ napsal.
Reakce světových trhů na tuto zprávu byla okamžitá. Ceny ropy se propadly a akciové trhy zaznamenaly výrazný růst, protože investoři doufají v obnovení plynulých dodávek energií. Přestože v regionu došlo k útokům na infrastrukturu ještě krátce před oznámením příměří, současný vývoj přináší světu tolik potřebnou úlevu.
I přes optimistické zprávy však světoví politici nabádají k opatrnosti. Představitelé Austrálie varovali, že palivová krize nemusí skončit okamžitě, a německý ministr zahraničí Johann Wadephul zdůraznil, že se jedná pouze o první krok, po kterém musí následovat udržitelný dialog. Klíčové bude, zda se podaří vyřešit hluboké příčiny celého sporu.
Zejména asijské země, jako je Japonsko a Jižní Korea, které jsou kriticky závislé na dovozu ropy z Blízkého východu, vývoj vítají. Japonský premiér již usiluje o přímé rozhovory s íránským prezidentem. Nadcházející dva týdny tak budou rozhodující pro to, zda se dočasné příměří podaří proměnit v trvalou stabilitu v jedné z nejvýbušnějších oblastí světa.
Dodávky ponorek s jaderným pohonem Austrálii by po mnoho let snižovaly počet plavidel ve vlastní flotile amerického námořnictva, varovala nová zpráva pro americký Kongres, která zároveň zpochybnila, zda by bylo možné plavidla pod australskou vlajkou přinutit k zapojení do konfliktu s Čínou v rámci dohody AUKUS. Nejnovější plán výstavby lodí amerického námořnictva přitom s dohodou AUKUS ve svých prognózách vůbec nepočítá a pouze v poznámce pod čarou uvádí, že předání jakékoli ponorky třídy Virginia Austrálii nebylo do plánu zahrnuto.
Odborníci označují denní pilulku daraxonrasib v kombinaci s chemoterapií za největší průlom v léčbě rakoviny slinivky břišní za desítky let poté, co v raných klinických zkouškách u části pacientů s tímto vysoce smrtícím a obtížně léčitelným onemocněním zmenšila nádory a v některých případech je zřejmě i odstranila.
Věda o klimatu tvoří podle jednoho z předních světových klimatologů Johana Rockströma základní pilíř pařížské dohody i celosvětového úsilí proti globálnímu oteplování a snahy o odložení nových vědeckých zpráv ohrožují mezinárodní spolupráci při řešení klimatické krize. Ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu uvedl, že Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) musí mít možnost pracovat co nejrychleji na svém příštím souhrnném hodnocení poznatků o klimatických systémech planety.
Škodlivý ruský vliv v Evropě roste a evropské státy musejí vybudovat vlastní strategii v době, kdy Spojené státy od tohoto boje ustupují. Podle bývalých představitelů amerického ministerstva zahraničí Daniela Kimmage a Darjana Vujici, kteří o tématu napsali analýzu pro web National Interest, má ruská válka proti Ukrajině i evropské bojiště, kde bezpilotní letouny a rakety střídá sabotáž a podvratná činnost. Odborníci pro tyto aktivity používají označení hybridní, stínová nebo šedá válka a podle bývalé stálé představitelky Spojených států při NATO Julianne Smithové vstoupilo toto úsilí do nebezpečné nové fáze.
Ruský prezident Vladimir Putin, americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching přijali ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen po svém třístranném jednání společné mírové prohlášení. Čtyřbodový dokument, který zveřejnila čínská státní tisková agentura Sin-chua, obsahuje závazky reformovat Organizaci spojených národů, rozšířit dodávky energií a vést rozhovory o jaderných rizicích, přičemž se vůbec nezmiňuje o Ukrajině.
Obyvatelé a místní komunity na jihozápadě Spojených států se snaží vzpamatovat z ničivých povodní, které zasáhly mimo jiné město Shiprock v Novém Mexiku a zaplavily zasažená místa toxickou vodou. Přívalové deště a bouře zesílené letošním klimatickým jevem El Niño udeřily po mimořádně suchém roce a nejteplejším létě v historii Nového Mexika. Dvě víkendové bouře na konci října a na začátku listopadu vyvolaly v pouštní oblasti náchylné k bleskovým povodním záplavy, jaké region nezažil po celé generace.
Britští a unijní vyjednavači se předběžně dohodli na tom, že podle nového programu mobility bude moci každoročně přijet do Spojeného království sto tisíc mladých občanů Evropské unie, zatímco jednání o obnovení vztahů mezi Londýnem a Bruselem spějí do dramatického závěru.
Čtvrteční setkání čínského vůdce Si Ťin-pchinga, amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina v čínském městě Šen-čen bylo vůbec první schůzkou představitelů těchto tří zemí, a proto si částečně zaslouží označení historické. Z hlediska hmatatelných výsledků však pravděpodobně nenaplní Putinovo tvrzení o nové stránce v dějinách diplomacie a zůstane spíše drobnou poznámkou pod čarou v dějinách jednadvacátého století, varuje analýza webu The Guardian.
Americký prezident Donald Trump podle webu The Independent vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny. Stalo se tak ve čtvrtek jen několik hodin poté, co v čínském městě Šen-čen vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na historickém summitu za účasti čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Zatímco lídři Spojených států, Ruska a Číny uzavřeli devadesátiminutová jednání čtyřbodovým plánem na přetvoření světového řádu, evropští představitelé se sešli na paralelním summitu v Berlíně, aby vyjádřili solidaritu s Kyjevem.
Evropští státníci oznámili, že jsou připraveni jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a poskytli tak Kyjevu výraznou podporu. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa má jasný, konzistentní a jednotný vyjednávací postoj, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že maximalistické požadavky Moskvy nejsou reálné.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.