Konec se zdá být v nedohlednu, ale pro tuto chvíli zvítězil diplomatický přístup. Spojené státy a Írán se v úterý večer dohodly na dvoutýdenním podmíněném příměří, jehož součástí je i dočasné znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. K tomuto zásadnímu zvratu došlo po diplomatické intervenci vedené Pákistánem, která v poslední chvíli odvrátila hrozbu masivního amerického útoku.
Donald Trump oznámil dosažení dohody necelé dvě hodiny před vypršením svého vlastního ultimáta. Pokud by k dohodě nedošlo, hrozilo, že USA zahájí bombardování íránských elektráren a mostů. Před tímto krokem varovala řada světových lídrů i právních expertů, podle nichž by takové útoky mohly být klasifikovány jako válečné zločiny.
Situace přitom vypadala velmi dramaticky ještě několik hodin před dohodou. Prezident Trump na své sociální síti varoval, že „celá jedna civilizace může dnes večer zemřít“, a americké bombardéry B-52 již byly hlášeny ve vzduchu na cestě k íránským hranicím. Nakonec však Trump potvrdil, že díky zprostředkování pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa útoky prozatím pozastavuje.
Podmínkou pro udržení tohoto klidu zbraní je okamžité a bezpečné otevření Hormuzského průlivu pro námořní dopravu. Trump tento posun označil za „velký den pro světový mír“ a vyjádřil naději, že Írán již má bojování dost. Podle něj budou Spojené státy nyní pomáhat s uvolněním dopravní zácpy v průlivu a předpovídá, že rekonstrukce regionu přinese velké finanční zisky.
Postoj Izraele k této dohodě byl zpočátku nejasný, ale před půlnocí premiér Benjamin Netanjahu potvrdil, že Izrael americké příměří s Íránem podporuje. Zároveň však zdůraznil, že se tento klid zbraní nevztahuje na operace proti Hizballáhu v Libanonu. To je v rozporu s tvrzením Pákistánu, podle kterého by mělo příměří platit všude, tedy i na libanonském území.
Celý proces vyjednávání provází jistá míra nejistoty, zejména kvůli interpretaci íránského desetibodového plánu. Ukázalo se, že perská verze dokumentu obsahuje zmínku o právu na obohacování uranu, zatímco v anglickém překladu tato pasáž chybí. Přesto Trump označil tento plán za schůdný základ pro další rozhovory o trvalém míru.
Další důležité setkání se má uskutečnit již tento pátek v Islámábádu, kam Pákistán obě strany pozval. Zatímco Teherán účast potvrdil, Washington se zatím k pozvánce oficiálně nevyjádřil. Trump nicméně v soukromých rozhovorech naznačil, že k jednacímu stolu pomohla Írán dotlačit Čína a že otázka obohaceného uranu bude náležitě vyřešena.
Íránský ministr zahraničí Abbás Aragččí vydal krátce po Trumpově oznámení prohlášení , v němž uvedl, že Írán souhlasil s příměřím. „Po dobu dvou týdnů bude bezpečný průchod Hormuzským průlivem možný v koordinaci s íránskými ozbrojenými silami,“ napsal.
Reakce světových trhů na tuto zprávu byla okamžitá. Ceny ropy se propadly a akciové trhy zaznamenaly výrazný růst, protože investoři doufají v obnovení plynulých dodávek energií. Přestože v regionu došlo k útokům na infrastrukturu ještě krátce před oznámením příměří, současný vývoj přináší světu tolik potřebnou úlevu.
I přes optimistické zprávy však světoví politici nabádají k opatrnosti. Představitelé Austrálie varovali, že palivová krize nemusí skončit okamžitě, a německý ministr zahraničí Johann Wadephul zdůraznil, že se jedná pouze o první krok, po kterém musí následovat udržitelný dialog. Klíčové bude, zda se podaří vyřešit hluboké příčiny celého sporu.
Zejména asijské země, jako je Japonsko a Jižní Korea, které jsou kriticky závislé na dovozu ropy z Blízkého východu, vývoj vítají. Japonský premiér již usiluje o přímé rozhovory s íránským prezidentem. Nadcházející dva týdny tak budou rozhodující pro to, zda se dočasné příměří podaří proměnit v trvalou stabilitu v jedné z nejvýbušnějších oblastí světa.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyzval spojence ze Severoatlantické aliance k větší podpoře úsilí o znovuotevření Hormuzského průlivu. Zároveň tlumočil hluboké zklamání prezidenta Donalda Trumpa nad tím, že evropští partneři a alianční spojenci nedokázali zintenzivnit své kroky k ukončení válečného konfliktu s Íránem. Rubio se takto vyjádřil před pátečním příjezdem šéfa pákistánské armády do Teheránu, kde mají pokračovat klíčová zprostředkovatelská jednání mezi islámskou republikou a Washingtonem.
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou se v posledních týdnech prudce zhoršily. Americká administrativa po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu dává otevřeně najevo snahu o změnu tamního režimu a označuje karibský stát za hrozbu pro národní bezpečnost. Washington na ostrov uvalil ropnou blokádu, zavedl nové sankce a federální úřady navíc poprvé v historii obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra z vraždy. Zatímco USA varují, že mírová dohoda je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana viní Američany ze snahy uměle vytvořit záminku pro vojenskou intervenci.
Časté verbální útoky prezidenta Donalda Trumpa, který neváhá označovat novináře či republikánské zákonodárce za hloupé a vlastizrádné, vedou řadu kritiků k úvahám o jeho duševním zdraví. Na sociálních sítích běžně šíří konspirační teorie, urážky a nepodložená obvinění, což u jeho odpůrců i některých bývalých spolupracovníků vyvolává dojem, že prochází vážným kognitivním a emocionálním úpadkem. Profesor Jeffrey Sonnenfeld z Yaleovy univerzity, který Trumpa osobně zná přes třicet let, však ve svém textu pro časopis TIME argumentuje, že se o žádné šílenství nejedná a prezident se chová naprosto stejně jako v minulosti.
Tropického počasí se v Česku můžeme dočkat nejen o nadcházejícím víkendu, ale také v příštím týdnu. Přinejmenším v úterý slibuje předpověď dosažení hranice 30 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Válka na Blízkém východě by normálně vyhnala ceny benzínu u českých čerpacích stanic třeba nad 70 Kč/l. Místo toho ale sledujeme bizarní partii na geopolitické šachovnici, při níž se americký prezident Donald Trump i jeho úhlavní nepřítel z Teheránu snaží trh obelstít. Každý z jiného důvodu. Jenže molekuly ropy nelze vytisknout jako termínové kontrakty na barel a skutečný vítěz sedí v Pekingu.
Britští policisté zřejmě nejsou spokojeni se zapojením veřejnosti do vyšetřování bývalého prince Andrewa. Rozhodli se totiž zopakovat výzvu, kterou se obracejí na lidi, jejichž informace by mohly být cenné. Upozornila na to BBC. Policie vyšetřuje mladšího bratra krále Karla III. pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Jedna éra americké televizní zábavy je u konce. CBS ve čtvrtek odvysílala poslední epizodu úspěšné talk show The Late Show, kterou moderovali David Letterman a Stephen Colbert. Americký prezident Donald Trump toho rozhodně nelituje.
Čínský vůdce Si Ťin-pching se během rozhovorů v Pekingu nechal slyšet, že by Vladimir Putin mohl jednou litovat svého rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu. Podle bezpečnostního analytika CNN Bretta McGurka dává aktuální situace na frontě čínskému prezidentovi zapravdu. Tento vývoj zároveň otevírá prostor pro vyjednávání ze strany Donalda Trumpa, jehož diplomatický přístup by se však měl začít opírat o zcela odlišné argumenty než doposud.
Klimatický jev El Niño se v Tichém oceánu vyvíjí mnohem rychleji, než ukazovaly původní vědecké odhady. Podle aktuálních dat Centra pro předpověď klimatu navíc prudce roste pravděpodobnost, že by tato anomálie mohla do konce roku dosáhnout mimořádné intenzity. Meteorologové nevylučují ani vznik velmi vzácného a silného takzvaného super El Niňa, přičemž šance na rozvoj silného nebo velmi silného fenoménu dosahuje v současnosti 66 procent.
Ukrajinské síly v noci na pátek zaútočily na ropnou rafinérii v ruské Jaroslavské oblasti, která se nachází přibližně 700 kilometrů od ukrajinských hranic. Úder potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že se jedná o součást intenzivnější strategie zaměřené na likvidaci ruské energetické infrastruktury.
Britská policie, která vyšetřuje Andrewa Mountbatten-Windsora, potvrdila, že by se její prověřování mohlo rozšířit také na obvinění ze sexuálního obtěžování. Tento krok je součástí širšího vyšetřování možného zneužití pravomoci úřední osoby v době, kdy bývalý princ působil jako obchodní zmocněnec Velké Británie. Policie hrabství Thames Valley v pátek obnovila svou výzvu, aby se přihlásili případní svědci, a uvedla, že již kontaktovala právní zástupce ženy, která v minulosti popsala svou zkušenost ze sídla Royal Lodge ve Windsoru.
Íránská vláda přišla s novým plánem, jak využít strategický Hormuzský průliv k ekonomickému a politickému tlaku na Západ. Teherán podle státních médií zvažuje zavedení licenčních poplatků pro největší světové technologické firmy, jako jsou Google, Meta, Microsoft a Amazon, za využívání podmořských internetových kabelů, které procházejí dnem této klíčové námořní tepny. Tento krok následuje po úspěšné íránské blokádě lodní dopravy v průlivu a přichází v momentě, kdy uvízla diplomatická jednání mezi Íránem a Spojenými státy.
